Jak naučit spát 5ti leťáka samotného

23.10.20 17:36

Jak naučit spát 5ti leťáka samotného

Maminky, můžu znát Vaše praktiky, kdy jste učily spát prcky samotné?
Malému je 5 let, máme postavený nový dům, ale řešený s dětskými pokoji v patře. :roll:
Malý je zvyklý spát od mala se mnou, byla jsem na něj sama a nevadilo mi to, nevadí mi to ani teď, ale za chvíli porodim druhé a musím to nějak vyřešit, protože syn půjde do školy a jestli se bude historie opakovat, a naše nové dítko bude stejně uřvané jako syn, bude ho budit a bude to „sranda“… Syn je na mě dost fixovaný… Jak jste to prcky prosím naučily Vy? Děkuji :andel:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
19719
23.10.20 17:46

Proste sem odstehovala do vlastního pokoje. Starsiho teda az ve 3 letech, do te doby mel postel u me v loznici, ale jenom z duvodu maleho bytu. Pak sme sli do vetsiho a sel rovnou do sveho pokoje. Mladsi sel do sveho v roce. A to byli oba zvyklí spat do toho roku v posteli se mnou :nevim: syna treba lakalo, ze ma v pokoji vsechny hracky a mohl si hrat hned jak se vzbudil.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
9063
23.10.20 17:48

Prostě jsem je odstěhovala, nikdy jsem nepřipustila jinou možnost.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
23.10.20 17:50

Já to teď řeším s šestiletým. Děláme kompromis, teď spí 2× týdně u sebe. Má mojí deku, aby mě cítil.
Mohl si vybrat povlečení a plyšáka na spaní. Plus jsem si koupila plyšáka pro sebe, spala jsem s ním a odmítla jsem mu ho půjčovat. Samozřejmě ho chtěl. Takže ho může mít, ale jen ve svém pokoji.
No a má tam dvoulůžko, tak občas s ním spím já. Někdy spí s bráchou. Máme cíl první třídu.

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
23.10.20 17:52

Když jsem ho presunula bez kompromisů, tak se budil s brekem, nebyla to hysterie, ale smutek, že je sám. Přes den byl víc plačtivý, zádumčivý a začal nám tvrdit, že je k ničemu.

  • Citovat
  • Nahlásit
2491
23.10.20 17:56

Podle me to je hodne zmen najednou. Pokud nezacal spat sam ihned po prestehovani, bude to asi narocne. Byl zvykly na maminku a najednou je v novem dome, pravdepodobne i s novym „tatinkem“ a brzy bude mit sourozence, ktery ma mit jeho vysadni pravo spat v pokoji s mamou (a on bude odsunut uplne mimo). Zkusila bych ho na neco nalakat - vybrat si povleceni, plysaka, pyzamo atd. A pokud to neklapne, tak bych si z toho hlavu nedelala. Az (pokud) ho bude miminko budit, tak treba rad pujde do sveho pokoje. Znam lidi, kteri maji v loznici 2 daleko starsi deti a jsou tak spokojeni vsichni (kazdy ma svoji postel).

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2491
23.10.20 17:58
@Anonymní píše:
Když jsem ho presunula bez kompromisů, tak se budil s brekem, nebyla to hysterie, ale smutek, že je sám. Přes den byl víc plačtivý, zádumčivý a začal nám tvrdit, že je k ničemu.

Tak to bych se na to vykaslala a nechala dite u sebe (pokud se vejde jeho postel do loznice).

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
23.10.20 18:05

Děkuju!!! Právě přemýšlím takto…
Vedle postele bude samozřejmě postýlka a naproti nám, koupíme provizorní postel a bude tam s námi, chápu ho…já osobně spala s mamkou do 12ti let 8o nechápu, jak to mohla dovolit, ale dovolila, proto se do malého dokážu vžít…a nechci aby si myslel, že ho odsunu. Jen ho „dám“ v ložnici kousek ode mě :D a jak říkáte, třeba to bude histerka, bude řvát a malý nakonec sám řekne, že chce nahoru…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
5487
23.10.20 18:22
@Anonymní píše:
Když jsem ho presunula bez kompromisů, tak se budil s brekem, nebyla to hysterie, ale smutek, že je sám. Přes den byl víc plačtivý, zádumčivý a začal nám tvrdit, že je k ničemu.

Vůbec bych to nelamala přes koleno, je víc možností, můžes s ním nějakou dobu usínat v jeho pokoji než si tam zvykne, nebo se s ním domluvit, že kdykoli se v noci vzbudí a bude mu smutno, může prijit za tebou do ložnice.. Nebo to vůbec neřešit, nechat ho v ložnici a pockat jak to bude fungovat s miminkem.. Naše 6leta dcera je u nás posteli nakyblovana každou druhou noc, nám to nevadí, mě se naopak spi líp, když se pritulime :) já jsem k rodičům do postele lezla taky minimálně do 6let.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2610
23.10.20 18:24

A vy mate ložnici v jinem patre nez pokojiky? To bych se vůbec nedivila, ze je mu to nepříjemné.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
23.10.20 18:40

@Alušáček mám úplně to stejny…dělá mi dobře, když se tulime :D…takže to asi tak nechám :)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
23.10.20 18:45
@PetůniePet píše:
Maminky, můžu znát Vaše praktiky, kdy jste učily spát prcky samotné?
Malému je 5 let, máme postavený nový dům, ale řešený s dětskými pokoji v patře. :roll:
Malý je zvyklý spát od mala se mnou, byla jsem na něj sama a nevadilo mi to, nevadí mi to ani teď, ale za chvíli porodim druhé a musím to nějak vyřešit, protože syn půjde do školy a jestli se bude historie opakovat, a naše nové dítko bude stejně uřvané jako syn, bude ho budit a bude to „sranda“… Syn je na mě dost fixovaný… Jak jste to prcky prosím naučily Vy? Děkuji :andel:

Rozhodně ho nenechávat číst Boženu Němcovou. :lol: :lol: :lol:

  • Citovat
  • Nahlásit
8236
23.10.20 19:01

Takhle velké děcko u matky v ložnici, nebo ještě dokonce v posteli? :roll:
To je totální selhání rodičů.

Když už sis ho tak blbě naučila, tak teď prostě tvrdou ruku. Tady máš svou postel, svůj pokoj a prostě tady spát budeš.
Za chvíli si zvykne.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3829
23.10.20 19:08

Nepřesouvala bych ho. Všechny děti jsem měla v posteli, nejmladší ještě mám. Tři postele vedle sebe. A nevšimla jsem si, že by jim to nějak uškodilo. Ani se necítím, že bych zrovna v tomhle selhala. :lol: jo, stěhovaly se kolem deseti let tuším. :lol:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
23.10.20 19:55

@Šmoulice nebo nezvykne. Kolegyně v práci má dospělého syna. A ona je ten typ, co neuznává dítě v ložnici. Nikdy ho neměla v posteli a to už jako miminko. Prý kolem 3 let začal chodit k nim, tak zamykala ložnici a on ještě v 8 letech spal na zemi před ložnicí. Prý vstávala několikrát za noc a vodila ho do jeho postele.
Můj syn si taky nezvyka snadno. Podepisuje se to na chování a sebevědomí. On je od mimina hodně kontaktní. Já se od mimina snažila, aby spal ve svém tak, jako starší sourozenec. Nespal, budil se, plakal, vztekal se, bál se chodit spát… No a ve 3 letech k nám začal chodit a najednou spal celou noc. A když jsem ho nechala usnout ve své posteli, tak najednou místo v jedenáct začal usinat do 10 minut a do postele chodil s úsměvem.
Nepovažuji to za své selhání. Mé selhání bylo to, že jsem ho nutila k něčemu, co pro něj nebylo přirozené.
Každé dítě je jiné a nikdy bych si nedovolila jiného rodiče soudit.

  • Citovat
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama