Jak nebýt otloukánek v práci
- Fotoalbum (0)
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Reakce:
Ja bych si jich vubec nevsimala, proc te jejich pomluvy zajimaji? Zamer se na to, abys vychazela s nadrizenymi a kolegyni si nevsimej, pokud ti nejsou prijemne. Mas dite, takze mas jiste dulezitejsi veci na praci, nez se zabyvat pomluvami spolupracovnic.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Hele - asertivita, dobře pojatá, je dost příčetný přístup, jak fungovat mezi lidmi, odkud se nenaučíš přirozeně hájit si svoje vlastní potřeby - bez toho abys zasahovala do potřeb lidí okolo.
Mrkní na to
https://www.grada.cz/…duvere-6594/
Když se nebude dařit proměnit vzorce kterými komunikuješ s okolím jen s pomocí knížky, tak zkus nějaký seminář nenásilní komunikace (to je víceméně to samé, ale tak jako něžnější)
https://www.nenasilnakomunikace.org/
A pokud by ani to nezabralo, tak hlasuju za nalezení dlouhodobějšího průvodce k sebedůvěře a konstruktivní komunikaci - psychoterapii.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Naprosto ti rozumím. Teď to samé těším v práci já. Mám pár
kolegyní, který řeší vše a každého pomlouvají. Já jsem teď krátce
těhotná. Práce taky není nejlepší a před týdnem mě jedna z nich na
poradě před vedením tak vydeptala, až mě začalo hodně bolet břicho.
Večer jsem byla u své dr. A naštěstí vše v pořádku. Mám za sebou
jeden potrat a o tohle se moc bojím a řekla jsem si že mi to za to
nestojí.
Pokud budeme dělat v kolektivu kde jsou jen ženy, tak to vždycky bude
slepičárna bohužel. Vím že je těžké si toho nevšímat. Přeji hodně
sil 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Anonymní píše:
Někdy si vážně přijdu, ze mam na čele napsáno Jsem idiot. Nedávno jsem odešla po 6 letech z práce, vystipaly mě kolegyně hnusnýma pomluvama a já jsem neměla sílu na to se bránit, tak jsem opustila práci, co jsem měla ráda bez jediného slova.. Teď jsem nastoupila do nové, kolektiv sama ženská, moc o sobě nemluvím, spíš taková klasika když se ptají, ze mam malé dítě, kde bydlíme apod.. Do konverzaci typu co si myslíš o téhle a co udělala tahle kolegyně se nepouštím, nevyjadruji se k nikomu ačkoliv jsem si svůj názor udělala. Na nikoho neukazuji, neschazuji jeho práci, nepomlouvam, přesto jsem tam pár dní a už mě pomlouvaji jelikoz jsem byla přijata na noční směny, které jsou obsazené a já střídám zatím jejich prescasy. Nevím jak se bránit, kolegyně na mě vyjela, ze se snažím ji připravit o místo, samozřejmě jsem se bránila, ze to tak není, ale jsem nová, nikdo mě nevěří a za zády o mě rikaji, ze neumím pracovat a ze semnou nechtějí dělat.. Nevím jak už se mám bránit, jsem tam nejmladší a zase se nechci pouštět do hádek se staršími lidmi.. Už z toho začínám být vážně otrávená, dusno by se tam dalo krájet.. Co mám dělat? Jak se mám bránit?
zmenit praci, ne vsude je to stejne. Co mas za pracovni napln?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Holka, pomluvy a kopani do tebe nejsou vubec tvuj problem, ale problem lidi, kteri to delaji. Oni tim mluvi predevsim o sobe, o tom, ze jsou nestastni, zapskli, zamindrakovani a sve nestasti si kompenzuji tim, ze se ventiluji na cizim cloveku.
Ja se s necim takovym potkala az tady na foru a postupne jsem si uvedomila, ze je to dobrej trenazer, jak se naucit s takovym necim pracovat. Musis se postupne dostat do pozice, kdy ti nejenom ze bude uplne fuk, co budou na tebe blit, ale ti jich bude svym zpusobem lito, uvedom si, jak moc nestastne zivoty musi ty tve kolegyne mit, ze maji jedinou malou radost v zivote, kdyz si do nekoho kopnou. Stastnej clovek to nema za potreby.
Reseni: Bud odejdes a zmenis praci, anebo zustanes a naucis se s tim pracovat, rozhodne se nenech do jejich hry zatahnout. Uplne oddel tvuj zivot od prace, tvuj zivot je jinde. Nesnaz se jim zalibit a uz vubec nedelej to, co delaji ony. Slusne a jasne se ohrad, pojmenuj problem nahlas a pokud budou na tebe utocit a pomlouvat opakovane a mate tam vrchnost, ktere zalezi na vztazich na pracovisti, muzes se pripadne stezovat a resit to pres nadrizeneho.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Já bych změnila práci, ono ženské kolektivy jsou obecně na nic. Nejlepší mi přijdou takové ty smíšené - muži, ženy tak půl na půl a v různém věku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Anonymní píše:
Někdy si vážně přijdu, ze mam na čele napsáno Jsem idiot. Nedávno jsem odešla po 6 letech z práce, vystipaly mě kolegyně hnusnýma pomluvama a já jsem neměla sílu na to se bránit, tak jsem opustila práci, co jsem měla ráda bez jediného slova.. Teď jsem nastoupila do nové, kolektiv sama ženská, moc o sobě nemluvím, spíš taková klasika když se ptají, ze mam malé dítě, kde bydlíme apod.. Do konverzaci typu co si myslíš o téhle a co udělala tahle kolegyně se nepouštím, nevyjadruji se k nikomu ačkoliv jsem si svůj názor udělala. Na nikoho neukazuji, neschazuji jeho práci, nepomlouvam, přesto jsem tam pár dní a už mě pomlouvaji jelikoz jsem byla přijata na noční směny, které jsou obsazené a já střídám zatím jejich prescasy. Nevím jak se bránit, kolegyně na mě vyjela, ze se snažím ji připravit o místo, samozřejmě jsem se bránila, ze to tak není, ale jsem nová, nikdo mě nevěří a za zády o mě rikaji, ze neumím pracovat a ze semnou nechtějí dělat.. Nevím jak už se mám bránit, jsem tam nejmladší a zase se nechci pouštět do hádek se staršími lidmi.. Už z toho začínám být vážně otrávená, dusno by se tam dalo krájet.. Co mám dělat? Jak se mám bránit?
Moc se neubráníš. Proti hejnu slepiček, což je 90 % žen, nemáš
šanci.
Kvoky kvok, kvaky kvak. Kokodák. Kdák.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Anonymní píše:
Někdy si vážně přijdu, ze mam na čele napsáno Jsem idiot. Nedávno jsem odešla po 6 letech z práce, vystipaly mě kolegyně hnusnýma pomluvama a já jsem neměla sílu na to se bránit, tak jsem opustila práci, co jsem měla ráda bez jediného slova.. Teď jsem nastoupila do nové, kolektiv sama ženská, moc o sobě nemluvím, spíš taková klasika když se ptají, ze mam malé dítě, kde bydlíme apod.. Do konverzaci typu co si myslíš o téhle a co udělala tahle kolegyně se nepouštím, nevyjadruji se k nikomu ačkoliv jsem si svůj názor udělala. Na nikoho neukazuji, neschazuji jeho práci, nepomlouvam, přesto jsem tam pár dní a už mě pomlouvaji jelikoz jsem byla přijata na noční směny, které jsou obsazené a já střídám zatím jejich prescasy. Nevím jak se bránit, kolegyně na mě vyjela, ze se snažím ji připravit o místo, samozřejmě jsem se bránila, ze to tak není, ale jsem nová, nikdo mě nevěří a za zády o mě rikaji, ze neumím pracovat a ze semnou nechtějí dělat.. Nevím jak už se mám bránit, jsem tam nejmladší a zase se nechci pouštět do hádek se staršími lidmi.. Už z toho začínám být vážně otrávená, dusno by se tam dalo krájet.. Co mám dělat? Jak se mám bránit?
Já pracuju v pánském kolektivu a je to úplně to stejne…přijde někdo
nový a hned se o něm začínají vézt diskuze a konspiracni teorie 
podle mě, je nejlepší si tady toho
nevšímat…ve většině kolektivu mají lidi potřebu o někom mluvit, a
protože ty jsi nová, tak jsi v kurzu. Já bych si z toho nedělala hlavu a
pokud jsi v práci schopna, uděláš si respekt tímhle. A jestli je to tak,
jak píšeš, že o tobě říkají, že s tebou nechtějí dělat, přesvec
je o opaku. Nejhorší je do práce chodit s nechutí, každá práce je ze
začátku náročná, ale když se kousnes a překonas se, budou si tě
pak vážit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Dn0712 píše:
Já pracuju v pánském kolektivu a je to úplně to stejne…přijde někdo nový a hned se o něm začínají vézt diskuze a konspiracni teorie
A budou si z ní dělat ještě větší srandu, než předtím. To
určitě pomůže. Vůbec ti druzí nemusí být zakomplexovaní.
Může to být přesně opačně. To by se tady zakladatelka nevyplakávala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Takyjedna píše:
Co přesně myslíte tou slepičárnou?
No co asi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Anonymní…
je to o vlastní sebeúctě o uvědomění si svých schopností. Pokud TY
VÍŠ, že na tu práci máš, tak ti ostatní mohou políbit pr…
A pokud má kolegyně plky o tom, že ji chceš připravit o místo? No tak
není nic jednoduššího, než ji v tom utvrdit. To samozřejmě ale za
předpokladu, že ji k výkonu své práce nijak nepotřebuješ.
Samozřejmě také platí to, co dopuručoval někdo v příspěvku přede
mnou:
Striktně oddělit práci od soukromého života. Práce je práce. S lidma
z práce nežiješ a nemusíš se s nimi ani kamarádit, ani stýkat. Dokonce
tě nemusí mít ani rádi. To je v pořádku. No a co? Jsi tam, abys odvedla
výkon, ne pro vztahy.
@Johnny7 tvl ty budeš
dobrý úkaz. Několik příspěvků a motá
se to vše výhradně kolem drůbeže. Blbý čas, blbé místo. Doporučuju
diskuze někde na ifauně, slepicari.cz atp. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Johnny7 píše:
A budou si z ní dělat ještě větší srandu, než předtím. To určitě pomůže. Vůbec ti druzí nemusí být zakomplexovaní.
Může to být přesně opačně. To by se tady zakladatelka nevyplakávala.
Proč by si z ní dělali větší srandu než předtím?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Další podobná témata podle názvu
- Nevlastní dítě, jak pracovat na svých pocitech?
- Kam se přestěhovat, kde najdu práci?
- Balení obálek práce na doma
- Testovaní, fyzicky náročná práce
- Jak jste si sehnali firmu pro spolupráci k bakalářské práci?
- Manžel chce opět měnit práci a já nesouhlasím
- Nemůžu jít do práce - zavřené školky a konec rodičáku
- Kdy po izolaci do práce?
Někdy si vážně přijdu, ze mam na čele napsáno Jsem idiot. Nedávno jsem odešla po 6 letech z práce, vystipaly mě kolegyně hnusnýma pomluvama a já jsem neměla sílu na to se bránit, tak jsem opustila práci, co jsem měla ráda bez jediného slova.. Teď jsem nastoupila do nové, kolektiv sama ženská, moc o sobě nemluvím, spíš taková klasika když se ptají, ze mam malé dítě, kde bydlíme apod.. Do konverzaci typu co si myslíš o téhle a co udělala tahle kolegyně se nepouštím, nevyjadruji se k nikomu ačkoliv jsem si svůj názor udělala. Na nikoho neukazuji, neschazuji jeho práci, nepomlouvam, přesto jsem tam pár dní a už mě pomlouvaji jelikoz jsem byla přijata na noční směny, které jsou obsazené a já střídám zatím jejich prescasy. Nevím jak se bránit, kolegyně na mě vyjela, ze se snažím ji připravit o místo, samozřejmě jsem se bránila, ze to tak není, ale jsem nová, nikdo mě nevěří a za zády o mě rikaji, ze neumím pracovat a ze semnou nechtějí dělat.. Nevím jak už se mám bránit, jsem tam nejmladší a zase se nechci pouštět do hádek se staršími lidmi.. Už z toho začínám být vážně otrávená, dusno by se tam dalo krájet.. Co mám dělat? Jak se mám bránit?