Když vám vlastní děti hledají nového manžela: Komický román Muž u kormidla

Maminky, moc prosím o radu, už nevím jak dceru (za měsíc 2 roky)
odnaučit, aby nás škrábala do obličeje, jsme furt samá strupy a fakt to
bolí. Vysvětlování nepomáhá, naopak se potom tomu směje, dokonce když
jí to vysvětlím, že nás to bolí a zeptám se jí jestli to ještě bude
dělat, když nás to bolí, tak se rozesměje a řekne, že jo (jako že to
bude ještě dělat) a škrábne mě znovu . Plácla jsem jí i do ručičky - nepomohlo.
Trošku jsem jí taky škrábla, rozbrečela se i když to byl ode mě jen
náznak - nepomohlo. Řekla jsem jí ať se tedy škrábne taky, škrábla se a
rozbrečela a taky nepomohlo. Urazím se a nebavím se s ní a taky nepomáhá.
Dokonce jsem jí dala jakoby na hanbu do postýlky a tay nepomohlo. Je strašně
tvrdohlavá v oblíkání v jídle no prostě ve všem. Už si s ní nevím
rady, měl jste to taky někdo tak? Sorry za román
@Dana 07 škrábla jsi
mě, jdi pryč, do kouta a pak se přijd omluvit, do té doby tam stůj..já
jsem smutná a nazlobená a ty jsi ošklivá a já ošklivou nechci.. Na každé
poškrábání ta samá negativní reakce..pořád stejná.. jen at se směje..
on ji ten kout přestane bavit, neboj. Takhle to má jako hru, pokaždé je to
jinak pestré v tom, co bude následovat. Ale nedávej ji za trest do
postýlky..to má být milé bezpečné místo na odpočinek, ne hanba a trest -
to si zaděláváš na další problém
Zkusím děkuju . V postýlce mi nespí, spí mezi námi
v posteli a postýlku má jen na občasné hraní s kolotočem, když už
neví coby.
Škrábne, nevysvětluju, postavím na zem/odejdu/vykážu dítě pryč
s náležitým komentářem, ale bez přehánění a divadla - Škrábeš,
bolí mě to, zlobím se. Až se omluvíš, tak si budeme dál hrát/mazlit,
cokoliv.
A tak to udělat pokaždé, nejlépe stejně a bez emocí a divadla.
@Billi No tak to divadlo jsem taky občas použila, dělala jsem, že brečím jak moc mě to bolí, tak mě pohladila usmála se na mě no a zachvíli zase znovu škrábla.
Škrábnout do obličeje Tě dítě nemůže jen tak, to lze jen za určitých okolností (je chováno v náruči, někdo si s ním hraje na zemi, apod.) - tj. první věc, která musí přijít, je okamžité ukončení probíhající činnosti.
Je-li chováno v náruči a škrábne, položit na zem. Hraje-li si s ním někdo a dítě škrábne, hra končí… atd. atd.
Podle toho, co popisuješ, mi připadá, že Tvoje dcera aktuálně neví, co přijde. Jednou jde na hanbu, podruhé dostane přes ruce, potřetí začneš vysvětlovat, počtvrté jí řekneš, ať se škrábne taky… dokonce máma zahraje divadlo, super. Je to zábava.
Musí přijít jasný důsledek, tj. např. to ukončení probíhající činnosti apod.
Jo a píšete počkat až se mi omluví, to jsem právě udělala s tím uražením že jsem odešla a ona do minuty byla u mě a řvala mamí malá (že mi chce udělat malá), tak jsem jí nechala mě pohladit a bavila jsem se s ní dál, ale stějně to furt dělá. Nejhorší je to, když odcházíme z hřiště které máme přímo před panelákem a ona nechce domů i když tam byla 2 hodiny a je 8 hodin večer, to pak jsou pořádný škrábance a můžu jí přemlouvat a domlouvat i 10 minut, že musíme domu a stejně pak ji musím chytnout a odnést domu s jejím řvaním.
@Dana 07 píše:
Nejhorší je to, když odcházíme z hřiště které máme přímo před panelákem a ona nechce domů i když tam byla 2 hodiny a je 8 hodin večer, to pak jsou pořádný škrábance a můžu jí přemlouvat a domlouvat i 10 minut, že musíme domu a stejně pak ji musím chytnout a odnést domu s jejím řvaním.
Nezlob se, ale dvouleté dítě Tě neškrábne do obličeje, pokud mu to sama neumožníš. To je Tvůj problém, že se v této situaci necháš škrábnout.
Třeba moje děti ve dvou letech, pokud by byly na hřišti do osmi do večera, by byly vzteklé jako psi a v amoku by Tě nejspíš klidně pokousaly, protože by byly šíleně přetažené… samozřejmě chápu, že režim má každý jiný… ale i tyto věci je potřeba brát v potaz. Důvod, proč se dítě zrovna teď takto chová.
Ale ona mi to udělá z ničeho nic, třeba si hezy hrajem a pak škráb ani
nevím proč.
Malá není spáč každý den spí dohromady jen 10 hodin nědy i méně,
kdybych ji dala v 8 hodin do postele a snažila se jí uspat, tak mi zdrhne,
chodí spát tak kolem 10 a vstává kolem 6-7. Kdyby byla přetažená, tak
to poznám, tam jde jen o to hrát si na hřišti a aby bylo po jejím.
@Dana 07 určitě
vytrvat tak jak ti holky píšou, my si teď prošli takovým obdobím, kdy
malá řvala a vztekala se, nechtěla dělat určité věci, no přišli jsme na
to, že prostě na ní zabírají takové věci jako říct už je pozdě, tak
se ještě dvakrát sklouzneme na klouzačce, potom půjdeme domů najíme se,
vykoupeme a půstíme si pohádku. I když je jí 19M velmi dobře chápe kolik
je dvakrát, pokud začne mít náznaky že se vzteká a začne odmítat, tak
znovu vysvětlím co bude následovat a dodám že pokud se ale bude cestou
vztekat, tak se rovnou nají, vykoupe a půjde hned spinkat a to bez pohádky,
no musím říct že toto u nás zabírá, když se opravdu začne hodně
vztekat, popadnu jí do rukou a odnesu domů a opravdu jdepo jídle do koupelny
a hned spát. Je zajímavé což mi došlo až teď když to píšu, tak nikdy
v postýlce neřvala, třeba si tam ještě hodinu povídala s plyšákama,
ale byla v tý postýlce. Máme zvyk že po koupání se díváme na Boba a
Bobka a hrajeme si všichni spolu.
Ale upřímně mi taky chvilku trvalo než jsem přišla na to, co na ní bude
platit, ale je to čím dál tím lepší, ne že by se nevztekala, ale nemá to
tu intenzitu, už přišla na to, že když se něco řekne, tak to platí a
myslím že by něco takového mohlo fungovat i na tvoji malou
@medunka23 Ona je asi
fakt chyba, že jsem netrvala na tom jednom trestu a zkoušela jsem jich víc
dyž to párkrát nepomohlo . Taky jí vše vysvětluju ona to chápe moc
dobře, ale naschvál udělá pravej opak, je hrozně tvrdohlavá a ví, že si
většinou všechno vyřve, tak zkusím i jí vše nepolovat a trvat si
na svém.
Ale je zvláštní, že když ublíží dětem v mateřském centru a já
jí vysvětlím, že se to nedělá, že má místo toho udělat malá, tak těm
dětem už neubližuje, ale na nás to prostě neplatí
@Dana 07 píše:
Ale je zvláštní, že když ublíží dětem v mateřském centru a já jí vysvětlím, že se to nedělá, že má místo toho udělat malá, tak těm dětem už neubližuje, ale na nás to prostě neplatí
Na to si zvykej, to je normální… Dcerka je asi první dítko, že? Na rodiče, speciálně na mámu, děti vždycky
reagují jinak a chovají se k nim jinak.
Jo je první a právě nevím co s tím, no zkusím co jste mi všechny
radily. Babičky s tím nemají zkušenosti, jen moje mamka říkala, že jsem
byla taky nervák, ale nikdy jsem prý neškrábala, tak mi s tím neměl kdo
poradit. Malá si se mnou dělá co chce