Jak překonat vztah na dálku?

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
MaryJackie
Kecalka 267 příspěvků 3 inzeráty 19.07.19 21:35
Jak překonat vztah na dálku?

Zdravím,

je mi 27 let, manželovi bude 24, máme spolu 10měsíčního prcka a druhé mimčo je na cestě. Rozšiřuje se nám byt (svépomocí, jen manžel a tchán, takže je to opravdu na dlouho) a tak nemůžeme být se synem doma. Varianta byla bydlet v jednom pokoji bez dveří u tchána a tchýně, kde je navíc pečená vařená švagrová, se kterou se fakt nemusíme, nebo odjet do bytu po babičce, který je ale až na Moravě (hodinu za Brnem). Zvolila jsem druhou variantu. Jenže už jsem tu 6 týdnů a manžel tu byl jen jednou na víkend (jinak musí o víkendech makat na tom bytě) a já doma zůstat déle nemohu právě kvůli té přestavbě.

Takže si připadám na všechno sama a jako bych snad ani manžela neměla. Nevím, jestli se tomu dá říkat vztah na dálku, ale máte někdo nějaké tipy, jak to překonat? Dřív jak na porod (v listopadu) se nejspíš domů nevrátím…

Stránka:  1 2 Další »
Reakce:
Martha03
Ukecaná baba ;) 1487 příspěvků 19.07.19 21:46

No překonat… Musíš to odtrpet a říkat si, že s vámi není, ale dělá maximum proto, aby jste pak mohli být všichni pohromadě ve velkém pěkném bytě. Jde jen o to se zabavit bez chlapa. Můj muž pracuje v zahraničí a třeba celý měsíc jo nevidím, máme také malého prcka, už jezdí méně než dřív, ale i tak musí kvůli zakázkám. Chybí mi a taky to na mě občas všechno padá, ale vím, že je tam kvůli nám a pro nás. Já si díky tomu můžu vozit prd. l v pěkném autě, mám vše co potřebuji avšak na úkor našeho společného času. I když já už jsem asi více zvyklá a chápu, že někdo kdo to nikdy nezažil může být vyveden z míry tou samotou. Teď mi ale čas tak vyplňuje prcek, že mi to ani nepřijde.

MaryJackie
Kecalka 267 příspěvků 3 inzeráty 19.07.19 21:52

@Martha03 No to je právě to. On zas takové maximum nedělá. Stačilo by víc tlačit na otce, aby nám dovolil si na to vzít aspoň jednoho řemeslníka navíc, jenže to on neudělá. Nehledě na to, že když je mu jen trochu špatně, tak to nepřekoná a prostě nepracuje. Takže nakonec to vlastně dělá jen 1 člověk.

Nejde o to, že bych nemohla být bez chlapa, ale rodina je rozdělená takhle dlouho úplně zbytečně, veškeré prckovi pokroky mu unikají a hlavně mám pocit, že mu teda vůbec nechybíme…

A kdyby aspoň vydělával tolik, že bych se k tomu všemu nemusela ohlížet na peníze. Ale jdeme od výplaty k výplatě a co já ušetřím, to on utratí. Takže žádný společný čas ani třeba to vyžití.

Martha03
Ukecaná baba ;) 1487 příspěvků 19.07.19 21:59

@MaryJackie
Mno tak to je blbý. To by mi taky vadilo a asi bych to s ním probrala, jestli to teda mezi vámi k něčemu je. Můj manžel vydělá dost, domů se vždy těší a je moc rád s námi doma, s jeho charakterem práce s námi pak může trávit třeba celý měsíc doma, takže se to pak kompenzuje. Dítě si velmi přál a když je doma stále se mu věnuje, večer si voláme videohovorem a s malou si vykládá a tak, takže v tomhle musím říct zlatej. Když mu to řekneš reaguje na to nějak? Ona rekonstrukce je věc nákladná a z vlastní zkušenosti musím říct, že na některé věci je lepší mít lidi co to dělají, je to rychlejší a samozřejmě i kvalitnější, pokud se tomu tvůj manžel přímo nevěnuje. Pokud zároveň je ale pod vlivem tchana je to těžké, ten byt je váš nebo vám ho dali tchanovci? Trošku to tak na mě působí, že ano. A on bydlí kde?

MaryJackie
Kecalka 267 příspěvků 3 inzeráty 19.07.19 22:10

@Martha03 No já se snažím, ale buď nereaguje nebo odvede hovor stranou nebo se naštve. Zkrátka mě přesvědčuje, že se vše stihne a když vyjádřím pochybnosti, tak se naštve no.

Já samozřejmě chápu, že je mladý a chce si užívat života, ale dítě chtěl. Jak to první, tak to druhé. Ale když jsme doma, tak on dlouho spí, pak je dlouho v práci a když se vrátí, tak už zase pomalu spíme my. A prcka si vezme k sobě na chvíli k počítači nebo když jedu nakoupit. Jako má ho rád, to jo, ale jako že by se nějak staral, to je moc pracné a bere mu to čas od jeho zábavy (počítač, skate, programování,…). Když jsme tady, tak občas zavolá, ale jako zeptat se jak se máme a konec.

Byt je v baráku, který patří tchýni (3 patra, dole my, uprostřed jeho sestra, nahoře matka s otcem). Takže jakoby přímo nám nepatří, ale bydlet tam můžeme. Že prý je to drahý, když se na to někdo pozve. Já bych na to dala klidně svoje stavebko, ale oni že ne, ať šetříme peníze. jenže jak jsem už psala, co já ušetřím, to on utratí. Klidně si bez mého vědomí vezme půjčku na počítač.

On teď bydlí pořád u nás, obývá ložnici a obývák, který už jsou nějakou dobu hotový. Ale kvůli prckům se trochu rozšiřuje. Což jsem sice ráda, lepší než bydlet v rozestavěném 2+1, kde jsme bydleli doteď, ale druhý prcek bude za 4 měsíce na světě a oni za 6 týdnů nemají hotový ani záchod.

Westie777
Povídálka 50 příspěvků 19.07.19 22:21

Tak podle tvych dalsich komentaru neni ani tak problem ve vztahu na dalku, ale ve tve nespokojenosti s jeho pristupem ke stavbe a vlastne k rodine celkove. Ted tim odloucenim to v tobe jen “bouchlo” a vic to vnimas. Takze bych u vas neresila primarne odlouceni, ale spis to ostatni, co te pali. A taky je dobre si priznat, ze v tehotenstvi hormony delaji svoje a jsme pak vetsinou o trochu vic hystericke.

Martha03
Ukecaná baba ;) 1487 příspěvků 19.07.19 22:21

@MaryJackie
Chápu, že některé hovory nejsou příjemné, ale jako muž a otec tvých děti by měl umět ti naslouchat. Jinak bez urážky připadá mi dle popisu trošku nevyzraly a nepřipravený na rodinný život, dítě má jen na „hurá“ a zase běž za maminkou. To bydlení je teda nevím, já chápu, že když ta možnost je, je to hlavně finančně výhodnější, ale už jen tím jak je vše odvisle od jejich schválení, a on se podle nich řídí, zase svědčí o tom, že bez rodičů by byl víš kde, už i z pozice toho, že neumí ani rozumně nakládat s financemi. V tomto případě nevím co ti poradit. Situace je taková, že ty čekáš jeho druhé dítě, on je vlastně pořád taky ještě dítě zajímá ho počítač, poslouchá rodiče, neumí nakládat s penězi a s tebou neumí komunikovat o tak zásadních věcech, když tě tlačí termín… Je mi tě líto, neumím si představit takovou nepodporu, notabebe s dalším prckem na cestě.

Jessie_james
Kelišová 5362 příspěvků 19.07.19 23:06
@MaryJackie píše:
Zdravím,

je mi 27 let, manželovi bude 24, máme spolu 10měsíčního prcka a druhé mimčo je na cestě. Rozšiřuje se nám byt (svépomocí, jen manžel a tchán, takže je to opravdu na dlouho) a tak nemůžeme být se synem doma. Varianta byla bydlet v jednom pokoji bez dveří u tchána a tchýně, kde je navíc pečená vařená švagrová, se kterou se fakt nemusíme, nebo odjet do bytu po babičce, který je ale až na Moravě (hodinu za Brnem). Zvolila jsem druhou variantu. Jenže už jsem tu 6 týdnů a manžel tu byl jen jednou na víkend (jinak musí o víkendech makat na tom bytě) a já doma zůstat déle nemohu právě kvůli té přestavbě.

Takže si připadám na všechno sama a jako bych snad ani manžela neměla. Nevím, jestli se tomu dá říkat vztah na dálku, ale máte někdo nějaké tipy, jak to překonat? Dřív jak na porod (v listopadu) se nejspíš domů nevrátím…

Najdi si nějaký koníček (filmy, muziku, zkus se učit nějaký jazyk (italština je na to asi nejlepší)), zkus si rozplánovat den po hodinách, nemyslím přesně.

Ou
Echt Kelišová 8545 příspěvků 19.07.19 23:15

Takže ty si kvůli pohodlí odjela, tvůj muž maká na vašem bydlení a v práci, aby vás uživil a ty si stěžuješ, že se ti málo věnuje?

Ano - na tobě je teď postarat se o sebe a o děti, aby vám tvůj muž vybudoval domov.

Jsi dospělá, jsi matka, tak zatni zuby, přestaň fňukat a manžela pochval a buď na něj milá.

cecetka
Echt Kelišová 8655 příspěvků 20.07.19 06:04

@MaryJackie Bud rada, ze nebydlis v tom stavenisti. Uzivej si volny cas s ditetem, odpocivej v tehotenstvi. Zbytecne se stresujes a predevsim manzela prudis. Nauc se zit svuj zivot a nebud jako pijavice. Je to jen docasne. A diky dnesnim komunikacnim zarizenim jste v kontaktu kazdy den.

Sakra zenske, opravdu neumite nic nez knourat, ze se vam chlap nevenuje? Tak se sobe venujte samy :roll:

Nakoukni sem https://www.emimino.cz/…doba-359530/ To je presne ono :mrgreen:

MaryJackie
Kecalka 267 příspěvků 3 inzeráty 20.07.19 12:35

@Ou @cecetka Mně nejde o to, že by se mi nevěnoval. Říkám, není ani tak problém v tom, že je pryč a já bych bez něj nedokázala vydržet. Kdyby opravdu ten domov budoval, tak neřeknu ani slovo. Ale on si doma užívá a utrácí peníze, jeho táta dělá z 90 % všechno sám. A on ani není schopný se s ním domluvit, aby se to urychlilo a já mohla rodit doma a ne 300 km daleko. A tím, že jsem tak daleko, tak do toho ani nemůžu mluvit já.

@Martha03 Já jsem se chtěla od nich odstěhovat. Ale odmítl. Že prý na to teď nemáme. A že až mi skončí mateřská. Jenže mezitím musíme vrazit peníze do přestavby. A když už je vrazíme do ní, tak přece nemá cenu odcházet, ne? A zase nechci rozbíjet rodinu úplně, když je určitá šance, že ze všeho „vyroste“. No… i když s maminkou o 2 patra výš nevím nevím… Vtipné je, že mě nutil se z vlastního domova odstěhovat, ale on nechce =D.

evulinda79
Kecalka 142 příspěvků 20.07.19 12:46

Pokus si manžel vezme půjčku na počítač bez tvého vědomí, je asi něco špatně

bezradný
Nováček 5 příspěvků 20.07.19 21:42

Jestli se ti nelíbí, že se ta rekonstrukce tak táhne, tak si sežeň hlídání a dej ruku k dílu místo psaní tady na emiminu… :roll:

cecetka
Echt Kelišová 8655 příspěvků 21.07.19 06:17

@bezradný V tehotenstvi tam moc prospesna nebude :(

@MaryJackie Asi ti nezbyde nez se tam vratit a popohnat ho.

MaryJackie
Kecalka 267 příspěvků 3 inzeráty 22.07.19 21:50

@bezradný Skoro v 7. měsíci těhotenství mám zdít a nahazovat omítku? =D Nejsi ty náhodou chlap? Děkuji, nechci, to jsem dělala loni, když jsem čekala svého prvního, a málem jsem na to doplatila.

@cecetka Jo, už mě to taky napadlo. Právě že zvažuju, jestli je lepší být tu na všechno sama a doufat, že to uspíší, že jim začneme se synem chybět, nebo být v 1 místnosti bez dveří v bytě s tchýní a tchánem a věčně nasáčkovanou švagrovou, se kterou se fakt nemusíme. Kdybych měla jistotu, že se to uspíší, tak bych to třeba měsíc přežila. Ale novinka - psala mi tchýně, ať se tam nastěhuju a že se nemusím bát, že celý říjen tam nebude. Což znamená, že nepočítají s tím, že by se to stihlo, i kdybych se vrátila. A s manželem bychom stejně nebyli sami.

Asi se budu muset odpoutat od myšlenek na to, co se tam děje nebo neděje. Nemyslet na to, že prcek vyrůstá bez táty (protože videohovor mu v 10 měsících fakt nic neříká). Holt to nějak překonat a smířit se možná i s tím, že budu rodit 300 km daleko a manžel u toho možná ani nebude. Snad bude o to hezčí návrat.

Děkuji za podporu, pokud by někoho něco napadlo, budu ráda. :srdce:

Stránka:  1 2 Další »
Váš příspěvek
Reklama