Jak přežít manželství

Napsat příspěvek
Anonymní
6.3.17 10:49
@Amys píše:
9 let už je docela dost, ale mezi námi - říká se, že cca po sedmi letech (plus mínus) se dostavuje krize. Nebude to něco přechodného? Řeklas mu, že si nemá problémy tahat domů, že nestojíš o to, aby si na vás vybíjel vztek, který s váma nesouvisí?

to on by si netroufl vybíjet vztek. já nejsem uťápnuta. ale vidíš a cítíš to dusno ve vzduchu. O sexu ani nemluvě. možná to není tak hrozný, já jsem ted na něj fakt naprdlá, ale…fakt nevím…bojím se, že to s ním ani neumím, ale je otázka, jestli to s ním vlastně chci umět.
já si myslím, že bych asi měla dělat si svý - práce, moje zájmy, moje povinnosti, moje aktivity s dětma, příp. milenec a na něj se vyprdnout. Ale nevím, jak to zrealizovat tak, aby mě konečně přestal vytáčet a aby mi na něm přestalo záležet. Co myslíš?

  • Nahlásit
  • Citovat
2615
6.3.17 10:52
@Anonymní píše:
vzdyt pisu-potrebovala bych nejak nakopnout, aby mi prestalo zalezet na tom co říká, co si mysli, jak se chova. on by potreboval nejakyho optimistu, to taky nejsem, ale když me chytne splin, tak se snazim neotravovat tim okoli.

Zkusím ještě jednou… :mavam:
K čemu bude dobré, že ti přestane záležet na tom co říká, co si myslí, jak se chová?
Chcete se odcizit a žít jen vedle sebe? Oba?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
6.3.17 10:58
@opulus píše:
Zkusím ještě jednou… :mavam:
K čemu bude dobré, že ti přestane záležet na tom co říká, co si myslí, jak se chová?
Chcete se odcizit a žít jen vedle sebe? Oba?

ono je záležet a záležet. stačilo by, aby mě to nevytáčelo do běla

  • Nahlásit
  • Citovat
57476
6.3.17 11:00
@Anonymní píše:
Já to vím. Ale co mám tedy dělat? Já ani moc nejsem pro model maminka s dítětem + jiný tatínek.

A proč je to bud a nebo. Vždyt rozvod neznamená, že mu sebereš tátu a musíš hledat jiného, náhradního. Tátu má jen jednoho, tak mu umožni ho mít i v případě rozvodu. :nevim:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
5169
6.3.17 11:10

Když čtu téma i rady, tak si říkám, jakou vážnost ještě má institut manželství? Někdo radí najděte si oba milence a žijte dál, jako kdyby nic (hnus!!!), další, tak jděte od sebe, vždyť tím táto dítěti nevezmeš… Pokud někdo jde do manželství, měl by asi jednak na tom vztahu pracovat a taky hlavně neutíkat hned. Pak by se to celé mohlo klidně zrušit, ty svatby, když to každý bere jen tak cvičně.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
20820
6.3.17 11:10
@Anonymní píše:
to on by si netroufl vybíjet vztek. já nejsem uťápnuta. ale vidíš a cítíš to dusno ve vzduchu. O sexu ani nemluvě. možná to není tak hrozný, já jsem ted na něj fakt naprdlá, ale…fakt nevím…bojím se, že to s ním ani neumím, ale je otázka, jestli to s ním vlastně chci umět.
já si myslím, že bych asi měla dělat si svý - práce, moje zájmy, moje povinnosti, moje aktivity s dětma, příp. milenec a na něj se vyprdnout. Ale nevím, jak to zrealizovat tak, aby mě konečně přestal vytáčet a aby mi na něm přestalo záležet. Co myslíš?

A on ví, že to dusno cítíte? Musíte se naučit nalít si čistého vína. Když manžel přijde domů a já mám pocit, že je naprdnutej, tak se ho normálně na rovinu zeptám - přijde mi, že jsi nějak naštvanej, je to kvůli mně nebo si to nemám brát osobně? Dost často z něj pak vyleze, že ho někdo naštval v práci nebo že to nejde, jak si to představoval a jsem doma. Už vím, že ho mám nechat na pokoji a držet se dál a že ho to přejde. Taky jsem se kdysi užírala, ale proč, že jo :nevim: Ta komunikace je v tom vztahu důležitá. Pokud s ním chceš být, tak se ho nemáš učit ignorovat, ale máte se spolu naučit domluvit. To evidentně skřípe. On si myslí, ty si myslíš a nakonec je všechno úplně jinak. Pak je jasné, že to neklape. Samozřejmě se ho na to ale neptám jízlivě, to by asi moc nefungovalo :lol:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
6.3.17 11:15
@Amys píše:
A on ví, že to dusno cítíte? Musíte se naučit nalít si čistého vína. Když manžel přijde domů a já mám pocit, že je naprdnutej, tak se ho normálně na rovinu zeptám - přijde mi, že jsi nějak naštvanej, je to kvůli mně nebo si to nemám brát osobně? Dost často z něj pak vyleze, že ho někdo naštval v práci nebo že to nejde, jak si to představoval a jsem doma. Už vím, že ho mám nechat na pokoji a držet se dál a že ho to přejde. Taky jsem se kdysi užírala, ale proč, že jo :nevim: Ta komunikace je v tom vztahu důležitá. Pokud s ním chceš být, tak se ho nemáš učit ignorovat, ale máte se spolu naučit domluvit. To evidentně skřípe. On si myslí, ty si myslíš a nakonec je všechno úplně jinak. Pak je jasné, že to neklape. Samozřejmě se ho na to ale neptám jízlivě, to by asi moc nefungovalo :lol:

ví to. jinak on není moc svěřovací, je spíš introvert

  • Nahlásit
  • Citovat
20820
6.3.17 11:22
@Anonymní píše:
ví to. jinak on není moc svěřovací, je spíš introvert

Tak to je mi z toho popisu jasné, kdyby nebyl introvert, nemáte takové problémy, ale předpokládám, že máš podobný problém. Ale musíte o tom mluvit, pokud se to má vyřešit. Tak si spolu někdy otevřete flašku a trošku se lízněte, třeba se vám rozváže jazyk. Zkus z něj aspoň dostat, co jemu vadí na tobě, nebo já nevím, prostě mít se od čeho odrazit :nevim:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
6.3.17 11:23
@Amys píše:
Tak to je mi z toho popisu jasné, kdyby nebyl introvert, nemáte takové problémy, ale předpokládám, že máš podobný problém. Ale musíte o tom mluvit, pokud se to má vyřešit. Tak si spolu někdy otevřete flašku a trošku se lízněte, třeba se vám rozváže jazyk. Zkus z něj aspoň dostat, co jemu vadí na tobě, nebo já nevím, prostě mít se od čeho odrazit :nevim:

nene, introvert nejsem, ale k cemu mi to je, když nechci mluvit do zdi. ja proste nejsem v jeho pripade nad věci, to je ten problém.

  • Nahlásit
  • Citovat
20820
6.3.17 11:26
@Anonymní píše:
nene, introvert nejsem, ale k cemu mi to je, když nechci mluvit do zdi. ja proste nejsem v jeho pripade nad věci, to je ten problém.

Tak zkus napsat příklad, o co třeba jde. V obecné rovině se to představuje dost špatně :nevim:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
867
6.3.17 11:32

Takže ty bys vlastně vaši krizi chtěla řešit tím, že se od něj citově odpoutáš, a tudíž ti začne být jedno, že on se něčím užírá. Zároveň jsi však pohodlná a nechceš nic radikálně měnit a „brát“ dítěti tatínka. Já si ale myslím, že se tyto dvě podmínky vzájemně vylučují, protože pokud ti manžel začne být ukradený, příp. si najdeš milence, k tomu konci to stejně časem dospěje. :nevim: Nehledě na to, že pro dítě není dobrý vzor partnerství, pokud vidí, že jeho rodiče žijí jen vedle sebe a ne spolu… Sama píšeš, že ho stále miluješ, to bych brala jako dobrou motivaci něco řešit. Trochu mi přijde, že negativista není jen on, ale i ty a tak nějak to vzájemně spolu nedáváte a nedokážete se podpořit. Zkusila bych manželskou poradnu, protože ve vašem případě nevidím žádný pádný důvod k rozchodu.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
6.3.17 11:33
@Amys píše:
Tak zkus napsat příklad, o co třeba jde. V obecné rovině se to představuje dost špatně :nevim:

o čem napsat? o jeho introverzi? o jeho vztahovačnosti? blby naladě a naprdlosti? konkretne? to se projevuje v běžný denní situaci. Já to tu moc nechci rozepisovat, už začínám být cvok a myslel si, že to tu třeba čte, aby se tu nepoznal.
mám pocit, že začít musím u sebe. Co bys mi radila? jak se na to v rámci možností povznést?

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymní
6.3.17 11:35
@Theli píše:
Takže ty bys vlastně vaši krizi chtěla řešit tím, že se od něj citově odpoutáš, a tudíž ti začne být jedno, že on se něčím užírá. Zároveň jsi však pohodlná a nechceš nic radikálně měnit a „brát“ dítěti tatínka. Já si ale myslím, že se tyto dvě podmínky vzájemně vylučují, protože pokud ti manžel začne být ukradený, příp. si najdeš milence, k tomu konci to stejně časem dospěje. :nevim: Nehledě na to, že pro dítě není dobrý vzor partnerství, pokud vidí, že jeho rodiče žijí jen vedle sebe a ne spolu… Sama píšeš, že ho stále miluješ, to bych brala jako dobrou motivaci něco řešit. Trochu mi přijde, že negativista není jen on, ale i ty a tak nějak to vzájemně spolu nedáváte a nedokážete se podpořit. Zkusila bych manželskou poradnu, protože ve vašem případě nevidím žádný pádný důvod k rozchodu.

negativa mam i ja. to je jasny. podporit se nedokážeme. znas nejakou konkretni poradnu, resp. konkretniho člověka?

  • Nahlásit
  • Citovat
24416
6.3.17 11:36
@Anonymní píše:
Chtěla bych vědět, jak to udělat. Rozvádět se nechci. Nechci malému dítěti brát tátu. I finance hrají nemalou roli. Chtěla bych znát názor ostatních na to, jak to udělat, aby mi manžel byl „volnej“. Máme zcela jiné názory na život, bohužel v době zamilovanosti to nebylo vidět, o to horší je „prozření“. Je i jiná cesta než se zamilovat jinde -milenec). Jaká? Prosím poraďte. Prosím o anonym. Děkuji.

Hledat to, co vás na začátku spojovalo, proč ses do něj zamilovala, a nehledat to, co vás odlišuje. Ona láska není samozřejmost, musí se pěstovat, jinak vztah zajde. A taky pomáhá si říkat, že ani já nejsem žádný zázrak bez chyb, a ten druhý to taky musí snášet.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
20820
6.3.17 11:39

Tak nezbývá, než začít u sebe, ale pokud to nebude chtít řešit i on, tak je to jaho házet hrách na zeď. Zkus si třeba říct, jakým způsobem reguješ teď? Vyčítáš, hysterčíš a nebo sklopíš hlavu a neřešíš a někde v koutě pak brečíš?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama