Jak psychicky zvládnout život v době kovidové?

901
26.2.21 17:22

Jak psychicky zvládnout život v době kovidové

Ahojte ženy,
předpokládám, že nejsem sama kdo není úplně ok s touto situací. Říkala jsem si, že bychom se mohly navzájem podpořit a dát si nějaké tipy, jak celé tohle přežít. Přiznávám, že ze začátku jsem tohle vše nějak neřešila, ale poslední cca 2 měsíce pociťuji něco jako syndrom vyhoření? Do práce nechodím (home office), nikam se nemůže, nic se nemůže, venku hnusně (kromě teď pár dní). Předtím jsem se snažila číst, vzdělávat se, chodit na procházky, každý den se hezky obléct, trochu se namalovat, ale teď se mi ani tohle nechce. Jsem líná, bez motivace, nic mě nebaví. Nemáme děti, takže mě ani nic nenutí. Máte nějakou radu? Co děláte v těchto dnes vy?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
20751
26.2.21 17:32

Hlavně chodím do práce, bez ní by mě hvízdlo. Nerezignovala jsem na sebe, takže každý měsíc nehty, kosmetika, každé dva kadeřník a nějaká radost pro sebe. Procházky už mě taky moc neba ale co se dá dělat, aspoň vylezlo sluníčko, koupila jsem si nový věci, tak se chodím vystavovat. Mám nachystanou knížku, na tu se moc těším a až bude krize, navýšim dávku alkoholu. Teď se to snažím trochu omezit, ale nevybrala jsem si dobrou dobu :lol:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
8183
26.2.21 17:41

Opakuju si učivo ZŠ s dcerou.
Připravujeme předškolacku, cvičíme logopedii.
Máme králíka někdy mluvím s ním, zatím nechci aby mi odpovídal, až k tomu dojde l, zamyslím se nad sebou 🤭
Teď vážně. HO je peklo. Chybí mi lidi.
Musím být v psychické pohodě kvůli dcerám. Ale stojí to moc sil :hug:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
19691
26.2.21 17:52
@Lovelytrue píše:
Ahojte ženy,
předpokládám, že nejsem sama kdo není úplně ok s touto situací. Říkala jsem si, že bychom se mohly navzájem podpořit a dát si nějaké tipy, jak celé tohle přežít. Přiznávám, že ze začátku jsem tohle vše nějak neřešila, ale poslední cca 2 měsíce pociťuji něco jako syndrom vyhoření? Do práce nechodím (home office), nikam se nemůže, nic se nemůže, venku hnusně (kromě teď pár dní). Předtím jsem se snažila číst, vzdělávat se, chodit na procházky, každý den se hezky obléct, trochu se namalovat, ale teď se mi ani tohle nechce. Jsem líná, bez motivace, nic mě nebaví. Nemáme děti, takže mě ani nic nenutí. Máte nějakou radu? Co děláte v těchto dnes vy?

V první karanténě jsem začala doma cvičit a snažím se v tom pokračovat. Na tento pobyt s dětma mám nachystanou knihu „Jak péct domácí chleba“ a půjčenou pekárnu. Do toho chci s malou nacvičit pořádně čtení a psaní, je v první třídě a se školkáčem samostatnost v oblékání, logopedii, barvy, tvary a čísla…
Za mě je dobrý si dát nějaký cíl, jak odpočinkový, tak nějaké zdokonalování, ať z toho do budoucna něco máš ;)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
26.2.21 17:52

Ja prezivam naprosto v pohode. Jsem introvert, tak jsem rada doma. Je mi mozna lip nez pred covidem. Manzel si zajde zaparit za kamarady kdyz potrebuje, jinak je vic doma. Deti uz si zvykly a uz i funguji na distancni vyuce. Pro me se vlastne nic nezmenilo. Homeoffice stridam s praci a to mi taky vyhovuje vic nez jen kancelar. Lepsi nez porad nekam lezt.

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
26.2.21 18:03

Jo, taky jsem si celou dobu udržovala nějaké pozitivní myšlení, ale poslední dobou už to na mě též začíná kapku doléhat… naštěstí několik dní v týdnu do práce chodím, takže čerpám energii ze socializace tam, s 2-3 kolegy, se kterými se vídám, a máme moc dobré vztahy, tak se na ně vždycky těším.

Jinak k těm různým bohulibým aktivitám (učení se novým věcem, cvičit doma, vymýšlet originální jídla…) se taky nějak pořád hůř dokopávám.

Aspoň doma s manželem paříme večer deskovky, a taky dělám doma postupnou debordelizaci různých „kostlivců ve skříni“, vždycky třeba jen 1 skříň, špajz apod., proberu od věcí, které se nepoužívají a kterých se pak zbavuju. I proto, že čekáme mimino a máme malý byt, tak aby ty věci, co budou na něj potřeba, bylo kam dát.
Nemáme naštěstí domácnost nějak zanesenou nepotřebnými krámy, ale pořád se toho dost najde, co je tu zbytečně, a je to docela osvobozující pocit. Tohle udělat aspoň jednou týdně, si zatím celkem držím (ne že bychom měli tak velký byt, ale začala jsem poměrně nedávno).

anonym, těhotenství

  • Citovat
  • Nahlásit
815
26.2.21 18:11

Normálně, hlavně díky přátelům a rodině. Žijeme pořád stejně jako před pár lety. Doporučila bych ty nesledoval zprávy a nic co se týče corony nečist.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
797
26.2.21 18:24

Jsme oba s mužem na HO, petiletak v zádech. Kvůli němu se snažím udržet trochu normální režim a aktivity. Teď s uzávěrkou MS to bude opět hukot. Takže víkend strávím u plotny, abych něco navarila a nemusela v týdnu řešit obědy. Jinak se snažím vyrazit ven aspoň 1× denně, jinak to na mne doma padá. Začala jsem běhat na pase, když svůj sport nemůžu dělat. A dávám do kupy být.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Ou
16146
26.2.21 18:57

1. přiznat si nárok na to cítit se mizerně. Akceptovat to že prostě je to těkžý a složitý.
To není rezignace, ale uvolnění si energie, kterou člověk spotřebová na to, aby nutil do něčeho, kde není. A tudíž se půjde snáze popasovat s tím, že holt to není v některých dobrý a je potřeba to zvládnout.

2. starat se o sebe, jak to jde. Sepiš si seznam 100 věcí, který ti přináší radost, těší tě, zajímají tě a každý den si dopřej alesoň jednu - klidně opakovaně. A klidně úplnou maličkost. Věci které chceš, ne které bys měla dělat.

3. limitovat příjem zpráv na naprosté minimum. Protřidit sociální sítě - zltumit na měsíc nebo rovnou odsleduj ty lidi, jejchž posty v tobě vyvolávají negativní emoce. Jsme zahlcení infomracemi, jsme zahlcení frustrací těch druhých. Není potřeba si to pouštět do hlavy.

4. zkus si před spaním spíš číst, nebo psolouchat hudbu, nebo se milovat, nebo si lakovat nehty - prostě cokoliv, při čem není puštěná žádná obrazovka či displej.

5. deník vděčnosti. Zkus si každý večer někam napsat alespoň 1 věc, za kterou jsi ten den vděčná a vydrž to alepsoň měsíc. Stejně tak si zkus naplánovat na druhý den jednu věc, na kterou se budeš těšit.

6. oprašuj vztahy s lidma, kteří ti přináší do života příjemné věci a před kterými můžeš být sama sebou, pokud jste spolu dlouho nemluvili, tak se optej jak se mají - buď přes messegner a nebo rovnou zavolej, sdílejte to jak se máte.

7. zkus se mrknout jak funguje všímavost, a jestli by ti to nesedělo - pokud jo, tak se přihlaš do nějakého on-line kurzu. http://praveted.info/

A tady případně mrkni na přednášku o tom jak si udržet naděj
https://www.facebook.com/watch/live/?…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
46963
26.2.21 19:13

@Lovelytrue ty jsi uca, ze? Me uplne nabiji, ze muzu ucit z prace. Mam rezim, musim si obliknout neco jineho nez teplaky, vidim aspon nejake jine lidi nez ty doma. Mam o teda kousek, takze prochazka, projizdka na kole…Ja k zivotu potrebuju socialni kontakt, tak aspon tak.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
901
26.2.21 19:17

@matkabagristy jj jsem učitelka. My právě do práce chodit nemůžeme, máme nařízený home office :( hrozně mi chybí práce, chybí mi ti moji puboši, chybí mi prostě kontakt s lidmi. Jsem extrovert, byla jsem zvyklá pořád někde lítat a teď nic. Mám z toho všeho prostě nějakou depresi a moc nevím, jak z toho ven. Děcka jsou z toho distancu taky otrávení, takže vymýšlení nějakých kreativních aktivit do práce moc nemá smysl. Jediná pozitivní věc je, že nemusíme řešit finance. To by mě asi už fakt mrsklo :mrgreen:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
46963
26.2.21 19:29

@Lovelytrue no, ja sefovi vysvetlila, ze doma nemam vhodne podminky, makam ze skoly od zacatku dv, je nas v praci nekolik. Doufam, ze nepritvrdi, to se mnou zamavalo. Blizi se jaro, priroda se probudi a bude lip. Na jare jsem si koupila poradne kolo, o vikendu vyletujeme. A kdyz mi bylo nejhur, psala jsem na epipi, najdes tu psychickou podporu, drz se.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
5325
26.2.21 20:15

Být doma na HO pořád, tak mi hrábne. Jsem jeden týden normálně v práci - 3 kolegové a denně a tak tři desítky zákazníků, takže socializace dost. Pak jsem týden doma a to se snažím chodit hodně ven, vařím, taky provádím debordelizaci, čtu si, koukáme s manželem na filmy, hrajeme hry…

Jinak mi pomáhá, když mám na co se těšit - třeba zítra se těším, jak si koupíme kování na interiérové dveře (dokud to jde, nechceme čekat X měsíců), pak kousek od nás otevřely burgárnu, tak se těším, jak od nich něco vyzkoušíme, je tu i dost naučných stezek, tak je aspoň všechny obrazíme,…

Navíc děláme rekonstrukci RD, takže práce dost - jediný, co je na pytel, že nemáme IČO, takže to máme dost omezené a všechno vybrat a koupit přes net nejde.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
6314
27.2.21 09:22

Chodíme oba s manželem do práce, to jsem ráda, i když pořád bojuju s tím, jestli nezůstat s děckama doma, mladší distančně nezvládá. Snažím se nepodléhat frustraci.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
61598
27.2.21 09:34

Nastesti chodím do prace a jsem introvert, to co mne mavi mam doma, tak pro mne to tak hrozne není.
Vadi mi ty rousky, respirator vcera poprve a je to hnus, ze se nemuzu poradně namalovat, a nedá se jít do hospody, zatancovat apod.
Depku jsem mela ze ztráty práce.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat