Jak řešit návštěvy a co říct dítěti při rozchodu

Anonymni
23.2.09 12:12

Jak řešit návštěvy a co říct dítěti při rozchodu

Ahoj,
kdysi jsem psala příspěvek, co s nevěrným manželem… no, čas pokročil, teď žiju s dcerkou sama. Je nám myslím báječně, plníme si sny, spousta smíchu a legrace… po téhle stránce je všechno ok.
Tatínek jezdí za dcerou 1×týdně, další týden si ji bere na víkend. V týdnu odpo je u nás, na víkend jsou u tchánů. Často nám píše, když je u nás, vypadá všechno tak nějak „normálně“. Večeříme spolu, hrajem si..
Dceři jsou 3 roky,doteď se spokojila s vysvětlením „tatínek je v práci“ (v době,kdy se ptá, tak je opravdu v práci). Jenže už začíná mít rozum a dnes ráno se ptala: to je tatínek pořád v práci??

Jak vysvětlit malému cvrčkovi, že tatínek se rozhodl bydlet někde jinde s jinou paní a že my jsme teď spolu a on k nám OBČAS jezdí… že je to jinak než mají ostatní děti ve školce…??

Děkuju za pomoc,
Oliv

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

12160
23.2.09 12:40

já nevím, nezávidím ti situaci. Je mi malé líto, já sama opravdu nevím, jak bych to dítěti vysvětlila. Jestli jakž takž vycházíš s otcem dítěte, zkus ho do toho problému zapojit, ať to malé vysvětlí sám. No a malé bych to asi zkusila nějak opatrně asi vysvětlovat, že tatínek má někde jinou rodinu a že jste vlastně od sebe, ale že ji bude stále mít rád a stále to bude její táta. Ježíši, tohle fakt nezávidím a když to tak po sobě čtu, je to hrozné. Tohleto bych vážně zažít nechtěla. Ale čím dřív asi o tom malá bude vědět, tím dřív se asi začne s takovou situací smiřovat, co? Snad ti někdo poradí líp než já.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymni
23.2.09 12:40

Tohle jsou přesně okamžiky, kdy ty nevěrný chlapy nenávidím!!! :( A ty, co je odtáhli od rodin, ještě víc :(.
(ale u mě je to čertstvá záležitost, tak jsem dost nekompromisní, mě si nevšímejte :) )
anonymní JK

  • Nahlásit
  • Citovat
2189
23.2.09 12:49

Taky jsem pro to, aby se při vysvětlování zapojil taťka. U starších dětí se to vysvětluje snadněji, i když zas výčitky ze strany dětí jsou silnější. Ale jak to vysvětlit tak malému dítěti, aby to zároveň pochopilo a zároveň neublížilo? … velmi těžké a opravdu netuším, co poradit :oops:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
5044
23.2.09 12:50

Ahoj,

já jsem od manžela odcházela, když byly Matyášovi necelé tři roky. Měl za sebou chudák rodičovské hádky, scény, křik apod., což si dodneška vyčítám :-(
No ale nakonec jsem tu odvahu sebrala a odešla. A Máťovi jsem to vysvětlila tak, že dospěláci se na sebe občas zlobí a hádají se a že je to hodně nepříjemný. A že my teda budeme bydlet v novém domečku (tak jsme nazývali bydlení, ať šlo o dům nebo o byt :-)), abychom se už dál nehádali a nekřičeli na sebe. A že Máťa vlastně bude mít velkou výhodu, bude mít 2 doma - doma u mámy a doma u táty.
Matyáš se samozřejmě ze začátku s tou situací trošku pral, ale jakmile jsme si najeli na pravidelný režim předávání, tak se rychle srovnal a teď už to bere normálně.
Naštěstí už jsem v situaci, kdy už jsme zase tři, Máťa má konečně harmonické zázemí a hodně se to na tom projevilo.

Je to těžký to takovýmhle prťouskům vysvětlit, ale je nutný to s nima probírat. Rozhodně nesouhlasím s metodou - on je malý, stejně to nechápe, tak co bych mu něco říkala. Děti si to vysvětlení samozřejmě přeberou přes svoje dětský vnímání, ale i to je daleko lepší než odstavit je od toho úplně.

Přeju pevný nervy a do budoucna hodně štěstí.

Tereza

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
5579
23.2.09 12:57

Tohle ti teda nezavidim.
Pokud vychazis s otcem, zkusila bych promluvit s nim a domluvit spolecny postup jak ji to rict.
Myslim ze mozna byla trosku chyba ji od zacatku rikat, ze je v praci… sama jsem se na svych detech presvedcila, ze i takhle malym se ma rikat od zacatku pravda, i kdyz je to nekdy tezky. To nemirim nejak jako utok na tebe, sama nevim jak bych se zachovala ve tve situaci, jen rikam co jsem vypozorovala u svych deti. Ze zacatku treba nechapou, ale pak to prijmou jako fakt a nemaji problem (u nas slo o to, ze babi a deda zijou spolu v byte, ale v podstate maji oddelene domacnosti a ani spolu nemluvi).

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
JaSe
23.2.09 13:04

Ahoj,
dcerce bych řekla, že tatínek už s námi nebydlí. Já to mám stejné. Odešla jsem od bývalého manžela s dvojčaty, kterým bylo přes 2,5 roku. Odešla jsem proto, že jsem nezvládla soužití s tchány a manželův despotismus. Když se děti občas zeptají, tak jim řeknu, že táta s námi nebydlí, že má jiný domeček a bydlí tam s dědou a s babičkou. Když se ptají, proč, tak jim řeknu, že jsem nechtěla bydlet s dědou a s babičkou, což je bohužel pravda. Děti k nim jezdí pravidelně 1×za 14 dnů na prodloužený víkend.
Jana

  • Nahlásit
  • Citovat
35444
23.2.09 13:11

Moje kamarádka řekla dětem, že aby se tatínek a maminka mohli mít dál rádi, tak už nemůžou bydlet spolu. Funguje to.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
6512
23.2.09 15:05

Hm, my tedy nejsme rozvedeni (coz neni v teto otazce podstatne), ale ja s malou ziju u rodicu.. Jsou ji teprve dva roky a uz se shani po tatinkovi. kdyz sem prijede, tak na nem visi a pak ho porad hleda.. Taky si na nej sem tam vzpomene a pta se, kde je tatinek (zatim take v dobe, kdy je tata v praci, tak rikame, ze pracuje). I kdyz on byl v praci skoro porad, i kdyz jsme bydlely s nim… Nas spolecny zivot vpodstate to dite nezna :nevim: , tak mi prijde strasne divne, ze kdyz jsme vyjimecne spolu, snazi se nas jakoby „spojovat“… Musi drzet za ruku maminku i tatinka apod. Prijde mi to strasne lito, jak uz ted to dite bere a co nevidet ji budu muset take vysvetlovat, proc nezijeme spolu :?
ach, tak jsem si jen vylila srdicko a nic neporadila :oops: :roll:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
14629
23.2.09 15:20

Ahoj,taky řeším stejný problém.
S manželem se rozvádíme a už u nás pár měsíců nežije. Za malou jezdí nepravidelně, cca jednou týdně.
Malá se na něj pořád ptá, zatím říkám že táta je PA. Je zajímavé, že takhle malé děti už mají takový postřeh. Manžel má ještě v ložnici nějaké své věci ( odváží si to postupně) a malá , když přijdeme do ložnice, tak vždycky první ukáže na manželovu půlku letiště a řekne TÁTA HAJÍ a když vezme něco, co je jeho, tak s tím chodí po bytě a říká TÁTY. Poznala i nějaké jeho staré klíče.Jinak na moje věci říká MÁMY a na svoje MYJE, ale prostě na naše společné soužití nezapomněla ani po několika měsících a to tady manžel netrávil moc času ani když tu ještě oficiálně byl.A to jí ještě nejsou ani dva roky.
Taky se netěším, až se bude trošku rozumnější a budeme jí to muset vysvětlit. Každopádně zkusím z tohoto tématu načerpat nějakou inspiraci.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
388
23.2.09 22:02

U nás jsme si sedli s dětmi oba a řekli jim, že tatínek bude bydlet jinde, že už spolu nechcem být, ale že jich se to nedotkne, že je máme oba moc rádi.
Bohužel tatínkovi jeho sliby vydržely asi půl roku, pak návštěvy slábly a teď už je víc než rok neviděl. Naštěstí jsou dnes už velcí, ale když jsme se rozváděli bylo jim 6 a 9.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
717
23.2.09 22:38

To je fakt hrozný a je mi z toho smutno. Naše malá nás oba miluje a bez tatínka ani ránu. Nedovedu si představit, že by ho najednou neměla. Ale jsem taky jednou rozvedená a myslím, že některý děti se „oklepou“ a naštěstí to na nich nenechá následky (vlastní zkušenost), ale někdy je to může trápit hodně dlouho. Docela se mi líbí návrh Pudloslavy , ale je to prostě vždycky průšvih a nezbývá než doufat, že dítě se z toho dostane bez následků.

AjkoZ , máš strašně roztomilou holčičku. Uplně se tady rozplývám nad tou fotečkou (jsem teď nějaká přecitlivělá), ale malá je fakt kouzelná. Nechápu jak od ní může nějakej tatínek odejít.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymni
24.2.09 21:32

děkuju

Děkuji všem za odpovědi.
Snažím se hrát fér a říkat jí pravdu, jen..tak nějak opatrně, přiměřeně jejímu věku. Ale je to těžký, nepamatuju si,jak jsem JÁ uvažovala ve 3 letech :lol: tak zjistuju,kdo ma vic zkusenosti a poradí. Chodí do školky, kde je většina rodin „normálních“, navíc skoro všichni mají sourozence (to je taky bitva - vysvětlit cvrčkovi,proč nemá brášku/sestřičku jako jeho kamarádi ve školičce).
Jsme samy, i když mám kolem sebe kamarády - takže se snažím neužívat „strejda XY“, pokud se skutečně nejedná o jejího příbuzného. Prostě chlapi se u nás dělí na tatínka, dědečky, příbuzné(=strejdy) a kamarády. Snažím se zachovat svět, na který je zvyklá. Hodně pomáhají rituály a mazlení a povídání.
Reagovaly jste „za tohle je nenavidim“......víte, co chlapů (relativne cizich) mi reklo, ze nechapou, jak nekdo muze opustit dite,navic VLASTNI :? zvlastni-nekteri tenhle pud zodpovednosti maji, nekteri ne. Skoda,ze se tim nedaji chlapi povinne ockovat :)
Bůh maminkám nadělil jednu úžasnou věc - nezdolnost, sílu, odvahu..neberte to jako planá slova - já kdybych zůstala v (nefunkčním) manželství, nikdy bych nezjistila, co všechno se naučím,co zvládnu, co umím :D
Hlavu vzhůru, jaro je skoro tady..

  • Nahlásit
  • Citovat
templář
3.11.11 20:11

A co na to tátové

zdravím dámy, čtu tu jen samé „postřehy“ Vás žen. Není to však jen Vaše věc. Jsem rozvedený a 5-ti letého syna jsem kvůli věku a hlavně jsem se o něj nechtěl „přetahovat“ nechal bývalé. Každý večer si vyčítám, že jsem to nějak v sobě nedusil a raději kvůli němu manželství nezachoval. Říká se, že kvůli dětem se držet nic nemá, ale není to pravda. Měl jsem to vydržet a právě kvůli němu. To jen můj názor, za kterým si stojím. A k tomu Vašemu, moje bývalá mu o mně neříká vůbec nic - opravdu ženská chytrost nadevše.
Nic ve zlém .....

  • Nahlásit
  • Citovat

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama