Jak s citem vyřešit rozchod/rozvod?

Anonymní
14.12.20 22:34

Jak s citem vyřešit rozchod/rozvod?

No, situace se má tak, že jsem prozřela a pochopila, že můj partner je sobec a jediné co ho zajímá je jeho kariéra a obdiv okolí a pak iluze ukázkové rodiny. Bohužel na city partnerky z vysoka kašle. Kolikrát bych si tak přála, aby mě vyslechl, ale moje trápení je moje trápení. Jako otec je skvělej, jako partner však ne. Už ani nic necítím a v poslední době se u mě začínají objevovat velmi negativní pocity. No, člověk když nemá děti, tak to za sebe vyřeší, ale ty děti za to nemůžou, tak co dál. Utápět se v alkoholu mě pošle na konečnou, fakt nevím a je mi z toho ouzko.

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
87
14.12.20 22:46

Chápu, že nechceš rozbijet rodinu kvůli dětem. Ale umíš si představit strávit celý život s člověkem, kterého už nemiluješ a nejsi s ním šťastná? Měla by jsi myslet na sebe. A on očividně už tě asi taky tolik nemiluje, když tě nedokáže ani vyslechnout. Prostě jste po pár letech přišli na to, že si nerozumíte, hlavně teda ty jsi přišla na to, že to není partner pro tebe. To se stává, nebudete první ani poslední. Promluvte si o tom, však můžete po rozchodu/rozvodu být mezi sebou v pohodě a to je nejdůležitější kvůli dětem.

Příspěvek upraven 14.12.20 v 22:50

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
14.12.20 22:49

Hold, když odpadne ta zamilovanost, tak člověk prozře a vidí partnera v celé své „kráse“..

  • Citovat
  • Nahlásit
3950
14.12.20 22:55

No pokud si dokážete upřímně přiznat, že tudy cesta nepovede a v klidu se rozejít, nevidím problém. Bohužel prostě to občas nevyjde, člověk to možná už delší dobu vidí, ale odolává, nechce zklamat, nechce být v očích druhých jako ten chudák, kterému to nevyšlo. Na druhou stranu při dnešní rozvodovosti se není za co stydět… Život je příliš krátký na to, abychom ho žili nešťastní. Děti jednou odejdou a i rodiče mají právo být šťastní. Navíc nefungující partnerství rodičů se na dětech zpravidla nějak podepíše.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
14.12.20 23:00

@smilegirl7 někdy si říkám, že jsem jako ženská selhala. Po dětech člověk vypadá jinak, ale prostě ta únava atd… No, kdo má pomocnou ruku, ten si aspoň tu hlavu vyčistí. Nevím. Vlastně mám jen dvě možnosti. Buď být sama s dětma a nebo být ve vztahu ( v pozici pečovatelky, služky a matky). Ono, stejně už bych do vztahu nešla. Cítím, že samota je mi sympatičtější.

  • Citovat
  • Nahlásit
87
14.12.20 23:11
@Anonymní píše:
@smilegirl7 někdy si říkám, že jsem jako ženská selhala. Po dětech člověk vypadá jinak, ale prostě ta únava atd… No, kdo má pomocnou ruku, ten si aspoň tu hlavu vyčistí. Nevím. Vlastně mám jen dvě možnosti. Buď být sama s dětma a nebo být ve vztahu ( v pozici pečovatelky, služky a matky). Ono, stejně už bych do vztahu nešla. Cítím, že samota je mi sympatičtější.

Ale to vůbec, ty jsi neselhala! Tohle si neříkej. Tohle se opravdu stává. A odpověděla sis teď sama. Je ti sympatictejsi samota, tak buď sama a s dětmi. Opravdu je škoda strávit život nešťastná ve vztahu. A třeba za pár přijde někdo, kdo tvůj názor na samotu změní. :kytka: Sice nemám děti, ale taky jsem měla vztah a po pár letech jsme nakonec přišli na to, že nejsme partneři pro sebe do života. Rozešli jsme se v pohodě. Hele tohle stalo už x lidem a takový je život.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
84
14.12.20 23:31

Máš možnost být nějaký čas někde sama? Třeba by to pomohlo. Máš nějaké koníčky? Něco co ti pomůže se znovu najít. Minimálně on odloučením přehodnotí iluzi dokonalé rodiny. Je naděje, že by šel do sebe?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3671
15.12.20 00:21
@Anonymní píše:
@smilegirl7 někdy si říkám, že jsem jako ženská selhala. Po dětech člověk vypadá jinak, ale prostě ta únava atd… No, kdo má pomocnou ruku, ten si aspoň tu hlavu vyčistí. Nevím. Vlastně mám jen dvě možnosti. Buď být sama s dětma a nebo být ve vztahu ( v pozici pečovatelky, služky a matky). Ono, stejně už bych do vztahu nešla. Cítím, že samota je mi sympatičtější.

Jeden příběh ze života…
Byla jedna paní co si taky myslela, že je doma jen za služku…
Našla si milence, starého mládence, táhla to s ním nějakou dobu až ji představil matince… Bylo jí řečeno něco v tom smyslu, že je dobře, že má děti odrostlé, protože se bude moci starat o ni i jejího synáčka - stará paní už to nedávala…
Paní vztah ukončila, pokusila se doma „spravit vztah“, ale na návrat starých pořádků nebyl zvědavý ani manžel, ani děti. Nedělal služku, ale všechny docela otravovala.

Jak to s paní dopadlo nevím - změnila práci a někde zmizela, ale bylo by dobrou ironií osudu, kdyby pečovala o matinku a starého mládence. :jazyk:

PS: jediná rada - zkus manželskou poradnu, ale nepočítej s tím, že ti jen potvrdí tvoje „pravdy“.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
15.12.20 02:21
@Aidara píše:
Máš možnost být nějaký čas někde sama? Třeba by to pomohlo. Máš nějaké koníčky? Něco co ti pomůže se znovu najít. Minimálně on odloučením přehodnotí iluzi dokonalé rodiny. Je naděje, že by šel do sebe?

Bohužel, nemám kdo by hlídal děti. Prarodiče jsou nefunkční. Jinak koníčky jsem měla, ale tak nějak mi vše orezali, takže v tomhle směru je to složité v této době. Snad jednu věc si splnim, jestli ji v lednu také nezavřou. No a že by šel manžel do sebe? Upřímně, od té doby, co povýšil, tak má v hlavě něco jiného než mě. Asi mu v určitém směru nestačím či co a vytvořila se komunikační propast.

  • Citovat
  • Nahlásit
84
15.12.20 03:14

Splň si alespoň tu jednu věc. A pak klidně znovu a znovu. Dělej to v čem jsi dobrá a co ti dělá radost. Zaměřila bych se i na aktivity s dětmi. Nějaký klub na trávení volného času, procházky, výlety, rekreační pobyty, i sama s nějakou kamarádkou, až to situace dovolí… Neuzavři se mezi čtyřma stěnama. Na závěr jen otřepané klišé : pýcha předchází pád.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
15.12.20 08:33
@Anonymní píše:
No, situace se má tak, že jsem prozřela a pochopila, že můj partner je sobec a jediné co ho zajímá je jeho kariéra a obdiv okolí a pak iluze ukázkové rodiny. Bohužel na city partnerky z vysoka kašle. Kolikrát bych si tak přála, aby mě vyslechl, ale moje trápení je moje trápení. Jako otec je skvělej, jako partner však ne. Už ani nic necítím a v poslední době se u mě začínají objevovat velmi negativní pocity. No, člověk když nemá děti, tak to za sebe vyřeší, ale ty děti za to nemůžou, tak co dál. Utápět se v alkoholu mě pošle na konečnou, fakt nevím a je mi z toho ouzko.

Nás odkopnul manžel, radu nemám. Ale kariéra a vlastní klid je mu přednější

  • Citovat
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat