Jak se chovat po hádce

Anonymní
8.8.14 12:16

Jak se chovat po hádce

Ahoj holky, píšu kvůli radě i kvůli inspiraci. Prosím o zachování anonymity. O víkendu jsme se s přítelem dost pohádali, kvůli trochu malichernosti, jeho matce, která nás zvala na oběd a mně se nechtělo, protože jsem byla po celém týdnu, kdy hlídám našeho malého syna, unavená. Chtěla jsem si užít víkend s přítelem, ale on zase nebyl schopný říci matce, že nepřijedeme. Nakonec to dopadlo tak, že jel jenom on, jenže před tím, než odjel, jsem mu řekla, že mu tam malého nepůjčím. Nemyslela jsem to nějak zle, ale on si to hrozně vzal a byla z toho hrozná hádka. Dokonce mi nadal, což se stalo poprvé v životě, a já mu řekla, že pokud se mu stále něco nelíbí, může jít (ve smyslu z našeho bytu). O detaily moc nejde, já byla strašně zklamaná celou sobotu (viděla jsem to na rozchod) a on byl u svých rodičů. Pak jsme se v neděli tak nějak usmířili, ale ve mě to furt hlodá. Dost mě bolí, že mi nadával i celý průběh té hádky. Je pro mě stále těžký se k němu přitulit a dělat, že se nic nestalo, když vidím, jak se dokáže rozčílit a jak si v hádkách nerozumíme. Nikam nevedou, nikdy se to neuzavře ve smyslu, že někdo byl v právu, druhý ne, prostě si vyjasníme, jak jsme to každý viděli a řekneme, že ten druhý to viděl jinak a ze subjektivního hlediska špatně. Jak je po velkých hádkách vám a jak dlouho vám trvá, než se oklepete a dáte do pořádku? Přijde mi, že je to těžší a těžší :nevim:

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
Malvajs
8.8.14 12:21

Ja kdybych byla unavena z hlidani syna, a nekdo me pozval v sobotu na obed tak jedu, anebo bych syna poslala s manzelem, pokud me by se nechtelo a mela bych cas pro sebe.
Co se tyka hadky, asi bych v tomhle uznala svou chybu a chtela se usmirit.. U nas dusno nevydrzi dlouho, zacneme se tomu po vychladnuti vetsinou tlemit

  • Citovat
  • Nahlásit
  • Upravit
1189
8.8.14 12:21

Ahoj, tak můj názor je, že to ty jsi ta, která se při hádce nezachovala dobře a chápu, že se manžel/přítel tolik nazlobil. Dítě přece není rukojmí - a on je jeho táta, stejně jako ty jeho máma… Stejně tak jako vyhazovat partnera z Vašeho společného domova… No za mě jsi to fakt přepískla a omluva je na místě :kytka:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1887
8.8.14 12:23

Jak se chovat po hadce neporadim, sama se v tom placam.
Ale maleho bych mu s sebou rozhodne dala. Odpocinula by sis. Takhle sis vlastne vubec nepomohla. :nevim:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
26100
8.8.14 12:23

Skoro hned… :nevim: Už jsem si tak nějak zvykla, že mám doma cholerika :-D Jen teda já jsem ráda, když nás někdo na oběd pozve a já po celým týdnu vaření a řešení dětí můžu zvolnit, takže tvou logiku nechápu. Stejně jako to, žes přítelovi nechtěla dát prcka s sebou, když tvůj argument byl, že jseš po celým týdnu starání se unavená… :nevim:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
73299
8.8.14 12:23

A ty se mu divíš, že se naštval - uvědom si, že to dítě má dva rodiče a není to žádná věc, která by se půjčovala! Takže pokud to chceš uzavřít, tak je to na tobě, zde bych to viděla, že byl v právu on… a jinak my jsme tedy splachovací, porafeme se a zapomeneme, nijak si to nevyjasňujeme ani dále neřešíme.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
6998
8.8.14 12:23

Opravdu zbytečně vyhrocený konflikt kvůli prkotině. Chápu, že se ti nechtělo, píšeš, že jsi unavená z toho, jak se přes týden sama staráš o syna, ale pak, když on ho chce vzít s sebou, tak mu ho nedáš. To si trochu odporuje. Ale k tvému dotazu - nejlepší je nepitvat se v tom, stalo se stalo, vyříkali jste si to a jhede se dál. Dělat nekonečné dusno kvůli každé hádce by bylo dost zbytečné. Naplánujte si na zítra nějakou hezkou společnou rodinnou akci a co bylo minulý víkend nech plavat. Prostě to přebijte nějakým hezkým zážitkem.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
7332
8.8.14 12:23

Taky se po hádce tlemíme jak oslíci

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
4681
8.8.14 12:24
@Anonymní píše:
Ahoj holky, píšu kvůli radě i kvůli inspiraci. Prosím o zachování anonymity. O víkendu jsme se s přítelem dost pohádali, kvůli trochu malichernosti, jeho matce, která nás zvala na oběd a mně se nechtělo, protože jsem byla po celém týdnu, kdy hlídám našeho malého syna, unavená. Chtěla jsem si užít víkend s přítelem, ale on zase nebyl schopný říci matce, že nepřijedeme. Nakonec to dopadlo tak, že jel jenom on, jenže před tím, než odjel, jsem mu řekla, že mu tam malého nepůjčím. Nemyslela jsem to nějak zle, ale on si to hrozně vzal a byla z toho hrozná hádka. Dokonce mi nadal, což se stalo poprvé v životě, a já mu řekla, že pokud se mu stále něco nelíbí, může jít (ve smyslu z našeho bytu). O detaily moc nejde, já byla strašně zklamaná celou sobotu (viděla jsem to na rozchod) a on byl u svých rodičů. Pak jsme se v neděli tak nějak usmířili, ale ve mě to furt hlodá. Dost mě bolí, že mi nadával i celý průběh té hádky. Je pro mě stále těžký se k němu přitulit a dělat, že se nic nestalo, když vidím, jak se dokáže rozčílit a jak si v hádkách nerozumíme. Nikam nevedou, nikdy se to neuzavře ve smyslu, že někdo byl v právu, druhý ne, prostě si vyjasníme, jak jsme to každý viděli a řekneme, že ten druhý to viděl jinak a ze subjektivního hlediska špatně. Jak je po velkých hádkách vám a jak dlouho vám trvá, než se oklepete a dáte do pořádku? Přijde mi, že je to těžší a těžší :nevim:

taky bych se zastala přítele, když jsi byla unavená z hlídání syna, tak jsi měla teda zůstat doma a nechat přítele a syna jet k babičce… to by sis aspon odpočinula, ale takhle taky vidím dítě jako rukojmí… a on v pozici - hádka s tebou a potom otázky, dotazy a dohady u matky, kdy se určitě řešilo, proč jsi nepustila aspon dítě k babičce :-/

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
26150
8.8.14 12:24
@Anonymní píše:
Ahoj holky, píšu kvůli radě i kvůli inspiraci. Prosím o zachování anonymity. O víkendu jsme se s přítelem dost pohádali, kvůli trochu malichernosti, jeho matce, která nás zvala na oběd a mně se nechtělo, protože jsem byla po celém týdnu, kdy hlídám našeho malého syna, unavená. Chtěla jsem si užít víkend s přítelem, ale on zase nebyl schopný říci matce, že nepřijedeme. Nakonec to dopadlo tak, že jel jenom on, jenže před tím, než odjel, jsem mu řekla, že mu tam malého nepůjčím. Nemyslela jsem to nějak zle, ale on si to hrozně vzal a byla z toho hrozná hádka. Dokonce mi nadal, což se stalo poprvé v životě, a já mu řekla, že pokud se mu stále něco nelíbí, může jít (ve smyslu z našeho bytu). O detaily moc nejde, já byla strašně zklamaná celou sobotu (viděla jsem to na rozchod) a on byl u svých rodičů. Pak jsme se v neděli tak nějak usmířili, ale ve mě to furt hlodá. Dost mě bolí, že mi nadával i celý průběh té hádky. Je pro mě stále těžký se k němu přitulit a dělat, že se nic nestalo, když vidím, jak se dokáže rozčílit a jak si v hádkách nerozumíme. Nikam nevedou, nikdy se to neuzavře ve smyslu, že někdo byl v právu, druhý ne, prostě si vyjasníme, jak jsme to každý viděli a řekneme, že ten druhý to viděl jinak a ze subjektivního hlediska špatně. Jak je po velkých hádkách vám a jak dlouho vám trvá, než se oklepete a dáte do pořádku? Přijde mi, že je to těžší a těžší :nevim:

Tak se mu omluv a zkuste to dát do pořádku..

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Hr4sek22
8.8.14 12:26

Podle mě byses měla omluvit ty. Nevím.. návštěva u jeho matky není přece nic hroznýho. Já jsem kolikrát tak unavená, že nemám sílu vůbec na nic, ale když nás rodiče přítele pozvou na grilovačku nebo se chcou stavit, přemůžu se a klidně se vyvalím tam nebo doma :) Mohli jste udělat nějakej kompromis nebo prostě ustoupit když on na návštěvu jet chtěl.. :nevim: Že jsi mu s sebou nechtěla dát malého mi přijde jako naschvál a když už jsi nechtěla jet, nechápu proč nemohl vzít aspoň dítě. Tohle jsou přece úplně zbytečný hádky :roll:

A jak je po hádkách mně? Já jsem takovej ten usmiřovací typ. Když vím, že jsem něco přehnala nebo vím, že je chyba na mé straně- přiznám to, omluvím se a přilezu jako první :) Když vím, že je chyba na partnerově straně- čekám, že se omluví a když ne, řešíme to a aspoň si to vyříkáme. A když se prostě neshodneme což se taky stává, necháme to být a už se o tom nebavíme. Většinou jsme na sebe naštvaní jen chvíli. Já nemám ráda tichou domácnost, nevydržím být uražená dlouho a on taky ne :mrgreen:

  • Citovat
  • Nahlásit
26150
8.8.14 12:29

Jo a když jsi byla unavená, tak jsi mu malýho měla dát s sebou a odpočinout si.. Tohle nedává smysl.. Nechci tě osočovat, ale spíš než na ůnavu to vypadá, na to, že jsi asi chtěla přítele jen prosebe… A né si s ním užít výkend.. To můžete kdekoliv i u jeho nebo tvých rodičů..

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
8.8.14 12:33

Já vím no, u nás je problém asi trochu složitější kvůli mému vztahu k tchýni. Prostě se nějak nemůžu vyrovnat s tím, že ona je tchýně a z mého pohledu tak trochu primitiv, a že bude mít jako babička prostě vliv na malého… je to asi hlubší problém, který se ukazuje vždy, když se o jeho rodiče jedná. Malého jsem nechtěla příteli „půjčit“ na hodinu, protože stále kojím a jel by se tam s ním prakticky jenom ukázat. Asi je vážně vina na mé straně… na druhou stranu by mi nemusel nadávat a nemusel by být tak cholerický. ale máte pravdu, už hledám nějakou společnou zábavu na víkend. Omlouvat se nebudu, protože mám pocit, že přítel to přešel a dělá, že se nic nestalo… Ve mně se to ale stále drží, mám pocit, že každá hádka je jako zářez a že se to ve mně nepříjemně kupí…moc s tím pracovat neumím, cítím se tak nějak blbě ublížená a myslím, že on taky :(, i když se chová, že ne.

  • Citovat
  • Nahlásit
Zzzuuz
8.8.14 12:33

Ja te zakladatelko chapu. Taky mame doma hadky kvuli navstevam manzelovych rodicu. Ale ja tam celkove nerada chodim a dceru tam taky nechci poustet, protoze se mi nelibi jak to u tchanovcu vypada a navic manzel je schopny dceru vrazit ctyrlete neteri a at si hrajou samy :-) Takze se kvuli tomuto hadame neustale. Manzel neustupuje, ja taky ne, takze to je obcas na dlouho. Neresim to ale nijak. Bohuzel me chovani manzela zaskocilo hned po prvni rozepri, takze ho proste v tehle veci nevnimam.

  • Citovat
  • Nahlásit
1962
8.8.14 12:34

Vzniklo to, protože jste si nerozuměli - jak sama píšeš a víš o tom. Dospělí lidé by si o tom promluvili ;) pak se omluvili ;) a pak by bylo usmiřování :mrgreen:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama