Jak se citově odpoutat od ex

Anonymní
24.10.20 23:06

Jak se citově odpoutat od ex

Zdravím všechny, tak nějak už to psychicky nedávám a potřebuji se vypsat a zeptat na názor či radu, vím že si asi budete myslet že jsem pitomá ale k věci. Rozešla jsem se s přítelem protože mě psychicky i fyzicky týral, první rok úplně jak v pohádce, že jsem nechápala jaké mě potkalo štěstí. Druhý společné bydlení, taky ještě v pohodě ale už začaly samé kritiky na mou osobu, téměř nic nebylo dost dobrý, třetí rok hypotéka a nové bydlení a tam to začalo bití, ponižování, a do toho jsem otěhotněla, myslela jsem že se to změní ale bylo to hrozné, celé těhotenství ve stresu, přestěhovali jsme se k mým rodičům a tam to vygradovalo, dávala jsem mu x šancí ale vždy to bylo ještě horší :,( teď jsem v situaci, kdy jsem se s ním rozešla, udala ho za napadení mě a mé matky 8o a chci soudně vyřešit aby se k nám nesměl přibližovat, protože je psychopat a bojím se i vylézt z baráku. Strašně se bojím až přijde na to co jsem udělala, a ještě udělám ale může si za to sám. Bohužel ho pořád někde v hloubi duše miluji, protože ze začátku byl skvělý ale to tyrani a manipulátoři bývají… Co mám dělat? Nenávidím ho za to co mi dělal, ale ani on si chybu nepřiznal a nelitoval toho, léčit se odmítl. A já jak blbka přemýšlím jestli jsem to nepřehnala…jak to vidíte vy? Co byste mi poradily?

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
5484
24.10.20 23:10

Stockholmsky syndrom. Pokud to nezvládás tam pomoc psychologa je na místě.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
24.10.20 23:13

@JancaS84
Opravdu? To mi říkala i máma :think: já myslela že to je něco jiného. Také jsem přemýšlela o psychologovi, ale co by mi asi tak řekl?

  • Citovat
  • Nahlásit
5484
24.10.20 23:25
@Anonymní píše:
@JancaS84
Opravdu? To mi říkala i máma :think: já myslela že to je něco jiného. Také jsem přemýšlela o psychologovi, ale co by mi asi tak řekl?

Tak určitě by ti pomohl se vyrovnat se situací, zvedl sebevědomí a nasměroval tě správným směrem atd. Udělala jsi dobře na 1000% a vůbec nás tím nepřemýšlej.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2699
25.10.20 00:00

Chápu že, odstřihnout tyrana a manipulátora je sakra těžké. Prostě si pořád říkej, jak by vypadal tvůj život za pět let, kdyby v něm ten člověk zůstal. Chceš tak žít? Odpověď je zřejmě NE. Bez toho člověka bude tvůj život lepší.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3629
25.10.20 00:15

Psycholog psycholog psycholog. Uz vcera bylo pozde. Ale hlavni je, ze jsi odesla a ze se ho chces nadobro zbavit. Nepoustela bych ho vubec k dítěti. Delas dobre a jen jeden poznatek - NEMILUJEŠ JEHO, ALE TEN POCIT, KTERY JSI S NIM MELA TEN PRVNÍ ROK. A ten uzasny pocit muzes zazit s nekym uplne jinym a muze to byt jeste mnohem lepsi a hlavne trvalejší.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
25.10.20 00:58

Moc vám děkuji za povzbuzení, už se k němu vracet nechci, ani kvůli malý, kvůli ní mi pořád vyhrožoval a vyhrožuje, a já nechci aby jí bylo ubližováno. Snad neudělají střídavou péči, když nepracuje, ještě mi na ní nedal za 4 měsíce (tolik jí je) ani korunu, bydlí u matky, kde není hlášený, a má záznamy u PČR. To bych se zbláznila hrůzou, protože kdyby plakala na jeho vkus dlouho, řval by na ní, posledně jí tak zmáčknul vzteky, že plakala ještě víc a to byl pro mě okamžitý signál odejít k rodičům a rozchod. O ní mu ale nejde, spíš o mě, o hadr o který si otře boty… už jsem i volala na něj PČR když tu sprostě řval před barákem a vyhrožoval mému otci že zapálí barák. Ale nic s ním neudělali, prý si to máme v klidu vyřešit, tak já to vyřešila udáním a v pondělí socialkou a soudem, jen z něho máme všichni strach, protože je to fakt agresivní magor…

  • Citovat
  • Nahlásit
258
25.10.20 06:38
@Anonymní píše:
Zdravím všechny, tak nějak už to psychicky nedávám a potřebuji se vypsat a zeptat na názor či radu, vím že si asi budete myslet že jsem pitomá ale k věci. Rozešla jsem se s přítelem protože mě psychicky i fyzicky týral, první rok úplně jak v pohádce, že jsem nechápala jaké mě potkalo štěstí. Druhý společné bydlení, taky ještě v pohodě ale už začaly samé kritiky na mou osobu, téměř nic nebylo dost dobrý, třetí rok hypotéka a nové bydlení a tam to začalo bití, ponižování, a do toho jsem otěhotněla, myslela jsem že se to změní ale bylo to hrozné, celé těhotenství ve stresu, přestěhovali jsme se k mým rodičům a tam to vygradovalo, dávala jsem mu x šancí ale vždy to bylo ještě horší :,( teď jsem v situaci, kdy jsem se s ním rozešla, udala ho za napadení mě a mé matky 8o a chci soudně vyřešit aby se k nám nesměl přibližovat, protože je psychopat a bojím se i vylézt z baráku. Strašně se bojím až přijde na to co jsem udělala, a ještě udělám ale může si za to sám. Bohužel ho pořád někde v hloubi duše miluji, protože ze začátku byl skvělý ale to tyrani a manipulátoři bývají… Co mám dělat? Nenávidím ho za to co mi dělal, ale ani on si chybu nepřiznal a nelitoval toho, léčit se odmítl. A já jak blbka přemýšlím jestli jsem to nepřehnala…jak to vidíte vy? Co byste mi poradily?

Prvni rok, jak v pohadce…tady u toho jsem zpornel…nejak si zacinam vsimat, ze tam kde je to na zacatku prehnane pohadkove, tak tam to konci nejakou patologii ve vztahu…tady opet. Evidentne mas problem si uvedomit, ze je neco spatne v tobe, kdyz napises, ze ho i pros to vsechno milujes…tohle musis resit…jinak reseni dalsich veci si jen zkoplikujes…stale budes mit ohledy na nej…rychle vyresit peci a platby na malou a tebe…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
26.10.20 15:06
:hug:
  • Citovat
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama