Jak se dorozumět s nemluvícím batoletem?

Gabiiinka
150
14.11.20 11:22

Jak se dorozumět s “nemluvícím” batoletem?

Ahoj holky,

ani nečekám nějakou radu, spíš se tak nějak uklidnit a přečíst vaše zkušenosti. Mám chlapečka, rok a půl a strašně těžko se mi s ním komunikuje. On všemu rozumí, ale sám si neumí říct. Poznám, když má žízeň nebo hlad (natahuje se např. po flašce), když se mu chce spát, tak si většinou přinese polštář nebo deku, atd. ale jinak mám problém poznat, o co mu jde. Když kňourá, tak většinou proto, že chce něco co nemůže, shazovat věci na návštěvě, nebo sahat na horkou troubu :roll: a já bych se s ním strašně ráda nějak domluvila, zabavila ho něčím jiným a dopřála mu třeba něco, co by ho potěšilo, ale kolikrát prostě nevím jak :nevim: Snažím se na něj nekřičet, neplácám ho, jen málokdy mi ujedou nervy, spíš se snažím vysvětlovat, ale mám pocit, že se nějak míjíme. On si pořád jede to svoje a já prostě musím dávat z dosahu věci, co nemůže mít, i na návštěvě kolikrát předělávám byt :zed: Ale mě už to hrozně nebaví, strašně moc bych mu chtěla v klidu věci vysvětlit, ukázat a něčím ho “uplatit”. Mám dojem, že on kolikrát ani nechce zlobit, spíš mě na něco upozorňuje, jenže já prostě nějak nevím na co. Nemluví, říká jen mňam, když jí a pak žvatlá, kdyby řekl alespoň třeba “táta”, abych věděla, že chce za tátou, nebo “haf” nebo něco, prostě trošku už začít komunikovat. Když jsme na písku a koukám na jiné děti v jeho věku, tak mi přijdou prostě takové vyspělejší, když jim mamka něco řekne, tak i často poslechnou, když se jich na něco zeptá, tak alespoň kývají nebo vrtí hlavou a ten můj pořád nic. Nenechá si nic vysvětlit, dělá si prostě to svoje za každou cenu a já nevím, jak ho “přivést trochu k rozumu”.

Kdy se to u vás zlomilo a dítko s vámi začlo trochu komunikovat? Kdy s ním začla být nějaká domluva, alespoň trochu? Třeba, kdy začlo chápat, když jste mu řekly, že nemůže trhat v parku kytičky, nebo jíst písek, že mu místo toho dáte křupku, nebo ať si nehraje s ovladačem na televizi, že mu radši dáte nějakou hračku atd. a dítě vás pochopilo? Já myslela, že kolem toho roku a půl už to trochu půjde a ono pořád nic… Pořád se já musím 100% přizpůsobit jemu, doma to máme zařízený tak, že nic zničit nemůže, ani si ublížit, ale venku nebo na návštěvě toho těžko docím. A pak jediné co dělám je, že mu beru věci, snažím se vysvětlovat, nebo kolikrát radši i odejdu, protože to bych ho musela zavřít někam do klece, vůbec nemá ani trošku rozumu :,( Nebo mám jen velké očekávání? :lol:

Díky za postřehy!

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
Aduš8
9825
14.11.20 11:32

Máš velké očekáváni. Mám stejně starou dceru a tohle období máme taky. S tříletým synem jsem schopna domluvit se až posledních pár měsíců. A ani tak to není super, jak plánuješ. Má dny, kdy začne brečet, že něco chce a prostě to neřekne, jen řve a řve.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Honza1976
247
14.11.20 11:34

Nechci být hnusný, ale komunikovat se svým dítětem bys měla umět. Něco je asi špatně.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Gita17
313
14.11.20 11:35

Hm…poradit neviem, ja mam tiez 1.5 rocneho, tiez nehovori a kecame spolu stale😂 😂 😂Ja nieco poviem a on odpovie ‚NIE‘ alebo ‚heeej‘. Nie si celkovo neako malo empaticka?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
ZuzaM
2544
14.11.20 11:47

A když se ho ptáš: chceš tohle? Vybereš si tohle nebo tohle? Tak on nenaznačí, co by chtěl? Jestli ano nebo ne? Když mu dáš vybrat třeba jestli chceš na svačinu jablko nebo hrušku a ukážeš mu jí, tak si nevybere?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
14.11.20 11:47

Je mu rok a půl. Sama píšeš, že si o základní věci řekne. Je to normální šikovné dítě.
Prostě děti něco chtějí a teprve časem pochopí, co jde nebo nejde.
Mám za sebou dítě, co v roce a půl nereagovalo ani na „ham“ a na jméno. Navíc si sám o nic ani neřekl. Kdybych mu nedala jíst a pít, tak by nejedl a nepil. My tehdy začali znakovat, abych mu ukázala aspoň něco. Ve chvíli, kdy pochopil výhody komunikace, se to začalo lepšit.
Podle mě je normální, že mu musíš dávat věci z dosahu.
U obou dětí se to začalo lepšit ve 2 letech.

  • Citovat
  • Nahlásit
Gabiiinka
150
14.11.20 11:47

@Gita17 No to je právě to, co bych strašně chtěla, něco takového… Jenže on moc nekomunikuje, jakože přímo se mnou, moc ho nezajímám. Víc ho zajímají věci okolo, na něco se upne a to ho zajímá, jenže většinou je to něco co nemůže mít. Že by jako se mnou nějak “mluvil”? To vůbec, mám pocit, že jsem mu dobrá jen k tomu, aby po mě mohl šplhat a dostat se tak na stůl k nějakému žvanci, nebo abych s ním houpala a házela a to se pak směje a chce ještě. Jenže to mě má tak možná jako houpačku :D Komunikace je na bodu 0, něco mu říkám, hezky, mile, něžně, on se na mě koukne, zasměje se a toť konec, jde si zase po svém ať to stojí co to stojí. Neřekla bych že nejsem empatická, naopak od přírody jsem docela vstřícná a hodná a chtěla bych s ním moc mít nějaký takový parťácký vztah :( Jinak nějaká porucha to není, to on zase jako je společenský, nevidím nic v čem by byl zvláštní. Spíš je to strašný samorost asi

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Gabiiinka
150
14.11.20 11:49

@ZuzaM
Nevybere, veme jedno, pak začne kňourat, že chce druhý, nakonec asi sní oboje, nebo oboje zahodí. Taky se ho právě ptám, třeba “chceš jít na Písek ven, chceš si prohlížet knížku”? To je naprosto bez reakce, on něco chce, ale aby člověk celý den zkoumal co :D

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Gabiiinka
150
14.11.20 11:52

Jinak jasně, že dávat věci z dosahu, ale to je fakt na palici, dám z dosahu jedno, veme druhý, dám druhý, veme třetí, atd atd, do zblbnutí. Např. teď jsme na návštěvě u tety, už jsem dala do výšky úplně všechno a on si vymyslel že hrabe do zásuvek… ty z dosahu nedám a prostě nevím, jak mu vysvětlit, že to nemůže. Pořád mi přijde že to je takový základ, že to by snad mohl pochopit, nebo je na to ještě malý?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Mala.ještěrka
542
14.11.20 11:53

Máš naprosto nereálné představy o tom, co rok a půl staré dítě zvládá. Být na tvém místě, tak se možná mrknu v knihovně nebo v knihkupectví po něčím o dětské vývojové psychologii. Takhle staré dítě je ještě takové malé zvířátko a podle toho jedná. Ano, některé děti jsou geneticky více klidné a žádné, ale to tvoje asi zrovna není ten případ :nevim:.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
ugluk
52003
14.11.20 11:54

Já mám zkušenost, že ty děti jsou mnohem chytřejší, než myslíme. Ony rozumí spoustě věcí, co říkáme, jen netuší důvod, popř. se nesmíří se skutečností, že něco není po jejich. Když dítěti něco nedovolím, vzteká se, ale nikoiv proto, že by mi nerozumělo, ale proto, že prostě ono teď chce tohle dělat, a neakceptuje, že pro mě je to hodně pitomá zábava. Zakazuju jen věci, které jsou buď hodně nebezpečné, nebo hodně ničivé. Prvému se snažím maximálně předcházet (radši ať ten nůž nevidí, než by bylo vzteklé, že mu ho beru, když si s tím tak pěkně hraje), u druhého hledám alternativy. Nenechám škubat knihu, ale třeba leták. Ale jinak jestli se dorozumíme - jo. Dítě si ukáže, co chce, a jo, občas se hodně vztekne, když není po jeho, ale co už. Hodn na něj mluvím a vím, že když umí dohormady pár slov, tak je schopné mě vnímat a kolikrát žasnu, co ta jeho hlavička pojme. Takže - dítě se mnou komunikje. Ale má k tomu vlastní prostředky a je na mně, abych je pobrala.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Gabiiinka
150
14.11.20 11:56

A pak jde taky o to co dělat, můžu za ním stát a 100% se mu věnovat, jenže když nemůže mít ty zásuvky, tak strašně řve, pere se a prostě musí na ně. A mě prostě už v tomhle věku nepřijde normální, abych před každou stříkala skříňku nebo křesla, nebo před nima stála prostě proto, že si to nenechá vysvětlit, přeci jen už to není půl roční miminko a mám trošku pocit, že už ze sebe dělám vola. Chápu, že tu chybu asi dělám já, ale prostě nevím, co by zabralo… Plácnutí nebo okřiknutí způsobí jen to, že začne řvát a stejně k těm zásuvkám půjde a bude do nich šahat ještě o to víc

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
BohunkaP
16116
14.11.20 11:58

V tomto věku jsme s oběma dětmi znakovali a bylo to naprosto jedinečné, domluvili jsme se v podstatě na všech základních věcech..

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Lucy75
3720
14.11.20 12:01

Tak první slovo našich holek bylo HAM :mrgreen: a taky až po roce věku.. jinak komunikovaly jako ukazováním a natahováním se po dané věci.. jako rodiče jsme to prostě poznali :nevim:
kluci často nemluví klidně i do dvou let, ale užijí třeba nějaké citoslovce a takové jako HHHH, NNN, prostě to ze situace vyplyne..
zkus se na něj asi víc naladit? chyba fakt není v dítěti, na jeho věk běžné.. spíš s ním málo komunikuješ?? „mluvíš“ s ním často?, (ukazovat obrázky, věci, říkat citoslovce co k tomu patří, třeba AU, Jé a tak..), my tohle dělali s dětma hodně a aspoň takovými jednoduchými slovy pak uměly holky „dát najevo“ o co jim jde.. zkus víc zabrat na své vlastní komunikaci s malým :mavam:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Gabiiinka
150
14.11.20 12:03

@ugluk

To děláme podobně, já už slevila z tolika věcí, že si až o mě lidi myslí, že jsem blázen, už jsem dokonce i rezignovala nad tím, když strká do pusy písek nebo jí ze země nějaké smetí (doma). Nebo když ho nestihnu chytit a strčí ruku do záchoda (samozřejmě čistého), prostě to už mě nechává nějak v klidu. Ale jsou proste věci, které opravdu nemůže, jsou nebezpečné atd. a prostě nejde mu to vysvětlit. A ještě bych řekla, že tím jak vůbec nemluví je to ještě komplikovanější, i když nevím jestli pak se to zlepší, že si třeba řekne co by mohl mít místo toho, co momentálně chce, je pravda, že možná rozumí a i když začne trošku mluvit, tak se to nezlepší no. Ale ono to není jen o tom mluvení, spíš o té celkové komunikaci no, že je ještě takový zvířátko no

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

 
 

Mohlo by vás zajímat