Jak se konkrétně věnujete dětem?

1098
10.12.18 13:46

Jak se konkrétně věnujete dětem?

Ahoj, zajímalo by mě, která z vás je stejně, špatná máma' jako já. Mě totiž děsně nebaví si s klukem jezdit do zblbnutí vlackama a s holkou hrát příběhy s panenkami, tak jim vždycky říkám, že na tohle konkrétní hraní mají školku ( pracuju na půl uvazku, část z práce, část po nocích z domova, starší je předškolačka a chodí normálně, mladší chodí na dvě dopoledne v týdnu.) Dcera na takové hraní mívá už i návštěvy a v neposlední řadě jsou takto ochotni si hrát babičky a dědové, které všechny vídají děti hodně často. Takže takovéhoto hraní mají nakonec i tak dost. Já se jim věnuju myslím hodně, ale spíš pomocí akcí, čtení, tvoření a v rámci běžného dne. Podnikame hodně procházek,, výletů, víkendů a dovolených Např. Jen z posledních dní: včera rodinná návštěva trhů, staromaku, trdelník a výstava Betlémů ve vánoční kapli. Předevčírem návštěva obou babiček u nás. Večer před tim procházka s tátou k obecnímu stromečku a cukrárna. Zdobení perníčků oba se mnou;). Když jsem dělala pralinky, podávali. Stavěli jsme spolu betlém, věšeli světýlka. Denně s mladším prohlédneme několik knih, se starší večer a občas i přes den čteme na pokračování. Hodne mastíme dobble ( je rychlé a dá se stihnout kdykoliv)Mám flétnu a hraju jim koledy, trénujeme ke stromečku. Jen takový to, já jsem panenka Amálka a jdu na návštěvu k barbie,' to mě ničí. Jasně že se občas přemůžu…ale máte to některá taky tak?

Příspěvek upraven 10.12.18 v 13:59

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
  • Upravit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
22852
10.12.18 13:56

@Rezii Dětem jsem se věnovala dost když byli mladší (do těch cca 3-4 let), i když hodinové bagrování písku, čtení jedné knížky 4× dokola, stavění komínů a podobně mě též ničilo. Ale pro ně to bylo důležité, tak jsem to dělala (s větším či menším sebezapřením).
Teď už se umí zabavit i samy (3,5 a 5 ,5 let), takže hry na něco provozují spolu, holce občas „pohlídám“ nebo oblíknu panenku, klukovi pomůžu z legem, hrajeme společenské hry. Jinak se taky raději omezuji na ježdění na výlety, dělání něčeho společně doma (vaření, chození na houby nebo borůvky), čtení, odpovídání na nekonečné dotazy typu „A proč?“.
Tvoření přenechávám babičkám. Já jsem nekreativní a nebavímě cokoliv vyrábět. Hecnu se tak maximálně na vánoce udělat řetěz z barevného papíru a vločky do okna.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
6231
10.12.18 13:56

Mám to tak taky. Já si s ní nehraju vůbec. Občas za mnou chodí jakože jsem doktorka, tak mi řekne, co panence je a já jí řeknu, ať jde do lékárny a koupí kapky a během toho normálně pracuju. Jinak si s ní ale nehraju, nebaví mě to. Se mnou si taky nikdo nehrál, vyhrála jsem si hezky sama. Spolu děláme věci okolo domácnosti = uklízíme - věší se mnou prádlo, když vysávám, bere si svůj vysavač a jakože vysává, pomáhá mi vařit, teď jsme spolu pekly perníčky, chystáme se na linecký. Pomáhá mi dokonce i s prací - stříhá izolepu :mrgreen: Co se týče hry, tak jsem max. ochotná s ní hrát na schovku, ostatní odmítám. S tatínkem a prarodiči si vyhraje až až. Jsou jí tři a půl.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
5464
10.12.18 13:57

@Rezii Ano přesně tak to mám já, hraní s panenka a, plysakama mě otravuje, občas se překonám.. Jinak se dceři venuju ráda, vaříme, pečeme spolu, čtu, hraju pexeso… Chodíme na procházky, o víkendu vždy nějaká zábava, bazén, bruslení, divadlo, kino.. Myslim,ze žádné dospeleho nemůže bavit hraní s hrackama :lol:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
4512
10.12.18 14:01

@Rezii mam to uplne stejne. Mam skoro - triletaka. Delam s nim ukoly z knizky pro predskolaky, hrajeme Dobble, chodime do Sokola, minuly tyden jsme byli v Betlemske kapli a na dvou mikulasskych akcich, chodime na navstevy, na akce od DDM, byli jsme na Staromaku, kde jsme asi hodinu obdivovali obriho ledniho medveda obcas delam neco z Play Doh, neco vyrabime, peceme pernicky, stavime puzzle. To, ze ho zacalo bavit Dobble, je pro me super zprava!! (uz se tesim, az to bude opravdova soutez). Nekdy s nim postavim Duplo nebo koleje, ale musi byt nalada. V lete chodime na hriste, cele dny u vody, na zmrzlinu. V zime do hernicky, na ruzne akce atd. Vecer si kazdy den cteme a povidam pohadky. Radeji porad vymyslim nejaky program, ale stavet s nim cele dny z Dupla a kostek, na to nejsem, to si stavi sam nebo s navstevou, pripadne s tatinkem, kdyz prijde z prace. Ochotne konzumuji pokrmy uvarene na pisku, pokud tam nema partaka. Vecer se spolu koupeme ve vane a opet konzumuji uvarene pokrmy, nebo hrajeme „Mila teto. Tecka. Posilam ti krecka. Tecka“.

Ted zrovna mladsi spi a starsi se vzbudil predcasne a ja toho mam za dopoledne plne kecky, tak jsem mu pustila tablet a jdu si lehnout, za hodku jdeme do Sokola.

Příspěvek upraven 10.12.18 v 14:10

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
296
10.12.18 14:08

Když dětem oznámím, že mám čas přímo na ně, tak hraji to, co oni chtějí. A když mě to nebaví, tak si vždycky znovu řeknu, že za pár let na to budu celá dojatá vzpomínat. Při práci se s nimi bavím a víceméně, když chtějí, dělají všechno se mnou. Hodně se mi ovšem ulevilo, když se přede mnou začali spolu schovávat do pokoje a ještě mě upozorní: „Ty mámo, za námi nechoď. Nech nás hrát si v klidu.“ A to si vezmu knížku a celá šťastná si jdu číst.
V každém případě jsem četla názor psychologa, že rodič má dítě provázet a zajistit mu bezpečí a prostor pro rozvoj, ale rozhodně mu nemá dělat otroka - ani co se služeb ani co se hry týče. U koho bych dělala výjimku - to by byl jedináček, který by z nějakého důvodu nemohl mezi vrstevníky. Tam bych se asi snažila víc.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
19649
10.12.18 14:09

Mám to stejně, jezdit s autíčkama mě nebaví, to si s ním hraje spíš chlap že si postaví autodráhu, nebo vytáhnou vojáčky. Já se přemůžu max ke stavení lega :D jinak čteme, vytváříme, malujeme, zapojuji ho do domácích prací, když je pěkně jdeme někam sportovat. Teď o víkendu sme peklo cukroví, malý hrozně moc pomáhal a bavilo ho to. Takže takle se věnuju, ale s hračkama si taky moc nehraju, spíš jenom když má něco nového tak to ozkoušet :)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
5829
10.12.18 14:14

@Rezii já si takto nikdy s děckama nehrála. Tak jak to máš je to dle mě opravdu v pořádku. Na hraní mají děti jiné děti. Já se věnuju max. Ročnímu prckovi, že s ním zastrkavám tvary a pod. Pomoci rozvíjet a učit samostatnosti a pak sociálním kontaktům, kde se rozvíjí dítě už v kolektivu.
Taky dětem čtu, procházka, výlet, zpěv, popovídat si, co zažilo, když bylo ve škole/ce, zahrát si spolecenskou hru, pomáhají mi v kuchyni nebo tátovi při práci (mám 3kluky) atd. Ale s autíčky nebo vláčky jsem si s nimi nikdy nehrála. Max.postavila koleje a pod. Tohle ani přeci není úkol matky. Od toho jsou sourozenci. Takže klid :kytka:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
malone.v
10.12.18 14:20

Mě hraní vůbec nebaví a také nemám nápady, já s dcerou chodím hodně do přírody, sportujeme a pomáhá mi doma. Ale myslím, že jsem se jí měla věnovat více, protože možná i kvůli mě bude mít odklad. Já jsem na ni byla úplně sama a ještě jsem studovala a bohužel ani prostor pro hraní moc nebyl. Ale zase díky studiu jsem nás dokázala uživit. Teď se snažím dohnat co se dá, učím ji písmena a máme knihy pro předškoláky. Mrzí mě, že jsem na ní neměla více času a nebo se mi kolikrát prostě nechtělo když jsem byla unavená. Taky než jsem přišla z práce, vyzvedla ji ze školky, odvedla na kroužek…potom jsme domů chodily večer. Ale asi si to nikdy nepřestanu vyčítat.

  • Citovat
  • Nahlásit
17085
10.12.18 14:24
@Tableta píše:
Mám to tak taky. Já si s ní nehraju vůbec. Občas za mnou chodí jakože jsem doktorka, tak mi řekne, co panence je a já jí řeknu, ať jde do lékárny a koupí kapky a během toho normálně pracuju. Jinak si s ní ale nehraju, nebaví mě to. Se mnou si taky nikdo nehrál, vyhrála jsem si hezky sama. Spolu děláme věci okolo domácnosti = uklízíme - věší se mnou prádlo, když vysávám, bere si svůj vysavač a jakože vysává, pomáhá mi vařit, teď jsme spolu pekly perníčky, chystáme se na linecký. Pomáhá mi dokonce i s prací - stříhá izolepu :mrgreen: Co se týče hry, tak jsem max. ochotná s ní hrát na schovku, ostatní odmítám. S tatínkem a prarodiči si vyhraje až až. Jsou jí tři a půl.

mam to taky tak nejak. NEBAVI ME TO s velkymi pismeny. Moje ditko je teda jeste hodne male, jsou ji 2 roky a dokaze byt fakt otravna. Stale mi neco ukazuje a dozaduje se, abych ji rikala, co to je. Veze z kostek stavet me nebavi. Max ji pomuzu slozit nejake puzzle, obcas nakouknu do knizky, na co mi ukazuje, ale ze bych s ni planovane sedela a cetla knihu hodinu, to teda na. Vecer ji ctu pohadku nebo koukame do knizkly pred spanim ale jinak si s ni moc nehraju.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1782
10.12.18 14:40

:lol: :lol: také mě hraní moc nebavi :lol: :lol: se syny (9,6) teď často hrajeme prsi, člověče nezlob se, tvoříme různé dekorace. A o víkendech hrajeme na Xboxu. S dcerou 3 roky si hrajeme s legem a autama a někdy kočičku na mobilu :kytka:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1098
10.12.18 15:05
@Mičule píše:
@Rezii já si takto nikdy s děckama nehrála. Tak jak to máš je to dle mě opravdu v pořádku. Na hraní mají děti jiné děti. Já se věnuju max. Ročnímu prckovi, že s ním zastrkavám tvary a pod. Pomoci rozvíjet a učit samostatnosti a pak sociálním kontaktům, kde se rozvíjí dítě už v kolektivu.
Taky dětem čtu, procházka, výlet, zpěv, popovídat si, co zažilo, když bylo ve škole/ce, zahrát si spolecenskou hru, pomáhají mi v kuchyni nebo tátovi při práci (mám 3kluky) atd. Ale s autíčky nebo vláčky jsem si s nimi nikdy nehrála. Max.postavila koleje a pod. Tohle ani přeci není úkol matky. Od toho jsou sourozenci. Takže klid :kytka:

Díky všem kdo se přiznali že to mají stejně;) :srdce:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
29079
10.12.18 15:13

Myslím, že „stejně“ to mají všichni dospělí.

Znáte tu písničku: Dítě školou povinné/dovede to, co my ne/ Co se všechno nestane/Když si dítě zamane/Kuchyně se stane lesem ¨/A štokrdle medvědem/ Já i vy to těžce nesem/Že to taky nesvedem."

Tuhle schopnost fantazijního prožívání už nemáme, patří k jiné vývojové fázi :nevim:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1098
10.12.18 15:30
@Bábrdl píše:
Myslím, že „stejně“ to mají všichni dospělí.

Znáte tu písničku: Dítě školou povinné/dovede to, co my ne/ Co se všechno nestane/Když si dítě zamane/Kuchyně se stane lesem ¨/A štokrdle medvědem/ Já i vy to těžce nesem/Že to taky nesvedem."

Tuhle schopnost fantazijního prožívání už nemáme, patří k jiné vývojové fázi :nevim:

No jo, ale když člověk vidí ty prarodiče, jak si hrajou tři hodiny v kuse na pyšnou princeznu, a když dítě potom kdykoliv mu řeknete, že od toho má školku a jestli třeba nechce něco přečíst, vriska ,ja chciiiiiiiii k babiiiiiiiiicce' tak jeden znejistí;)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3926
10.12.18 15:31
@Rezii píše:
Ahoj, zajímalo by mě, která z vás je stejně, špatná máma' jako já. Mě totiž děsně nebaví si s klukem jezdit do zblbnutí vlackama a s holkou hrát příběhy s panenkami, tak jim vždycky říkám, že na tohle konkrétní hraní mají školku ( pracuju na půl uvazku, část z práce, část po nocích z domova, starší je předškolačka a chodí normálně, mladší chodí na dvě dopoledne v týdnu.) Dcera na takové hraní mívá už i návštěvy a v neposlední řadě jsou takto ochotni si hrát babičky a dědové, které všechny vídají děti hodně často. Takže takovéhoto hraní mají nakonec i tak dost. Já se jim věnuju myslím hodně, ale spíš pomocí akcí, čtení, tvoření a v rámci běžného dne. Podnikame hodně procházek,, výletů, víkendů a dovolených Např. Jen z posledních dní: včera rodinná návštěva trhů, staromaku, trdelník a výstava Betlémů ve vánoční kapli. Předevčírem návštěva obou babiček u nás. Večer před tim procházka s tátou k obecnímu stromečku a cukrárna. Zdobení perníčků oba se mnou;). Když jsem dělala pralinky, podávali. Stavěli jsme spolu betlém, věšeli světýlka. Denně s mladším prohlédneme několik knih, se starší večer a občas i přes den čteme na pokračování. Hodne mastíme dobble ( je rychlé a dá se stihnout kdykoliv)Mám flétnu a hraju jim koledy, trénujeme ke stromečku. Jen takový to, já jsem panenka Amálka a jdu na návštěvu k barbie,' to mě ničí. Jasně že se občas přemůžu…ale máte to některá taky tak?Příspěvek upraven 10.12.18 v 13:59

Mám jen jedno dítě a snažila jsem se věnovat hodně ohledně knížek, od malinka jsem mu ukazovala obrázky, říkanky, večer četla pohádky atak. Stavění kostek atd. moc ne, dítě si vystačilo samo..

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama