Jak se mám chovat ve 20 letech?

Anonymní
20.11.18 11:17

Jak se mam chovat ve 20 letech?

Ahoj, zvlastni dotaz ale je mi 20 let, prijde mi ze jsem si moje dospivani moc neuzila, vzdycky jsem se hrozne krotila, porad premyslim co si o mne ostatni mysli. Kdyz jsem nekde s prateli a oni jsou napr. moc hlucni hned je upozornim at se ztisi, no proste hruza. Spis me zajima jak by se podle vas mela 20ti leta holka chovat? Jestli treba neceho litujete co jste ve 20 neudelali a ted uz s rodinou nemuzete? Mam dlouholeteho pritele ale deti ne, a bojim se az mi nude treba 25 a uz budu mit deti ze budu litovat stejne jako ted ze jsem si v puberte toho moc neuzila. Prosim anonym

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

15344
20.11.18 11:23

Já lituji akorát toho, že sem víc necestovala, otěhotněla jsem ve 20 a s miminkem už na to nebyli finance ani moc příležitost. Ale co je větší už si to vynahrazuji :) jinak je to o povaze a vyspělosti, někdo se ve 20 chová jak puberťák a někdo má rodinu a je tak spokojený, spořádaný. Radim dokud nemáš závazky dělej co tě baví. Někdo chce vymetat diskotéky, střídat partnery, cestovat, poznávat, dělat kariéru a někdo je proste rodinný typ, to musíš vědět ty sama. Ale zas to není že jak jednou budeš mít dítě tak život končí ;)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
20.11.18 11:23

já jsem pubertu taky žádnou neměla. bavila mě škola, s vrstevníky jsem si nerozuměla, nechápala jsem to jejich puberťácký chování. přišlo to na mě až kolem 20-21 let, ale pak se to zas uklidnilo, ale lituju doteď, že jsem v 15 letech vyzvedávala sestru ze školy, psala s ní odpoledne úkole a měla asi 6 kroužků po škole + k tomu tlak rodičů, abych měla samé 1 ve škole a kamarádi mi utekli :mrgreen:

  • Nahlásit
  • Citovat
20807
20.11.18 11:26

Každý jsme jiný, já se vyblbla až běda, teď jsem vdaná, mám děti, vyrazím si na víno, posedět, ale pařby do rána už to nejsou a vůbec mi to nechybí… Naopak ráda v pátek večer zůstanu doma a přitulím se k manželovi.

Však se asi chováš, jak je ti přirozené, ne? Špatně by to bylo, kdybys měla partnera, který by tě od mládí omezoval, to bys asi jednou litovala, že jsi neměla příležitost se vyblbnout…ale pokud jsi prostě taková, tak proč by ti bylo líto, že jsi neprožila něco, co ani prožít nechceš? :kytka:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
7004
20.11.18 11:26

Chovej se tak, jak ti je příjemné. Já tu obávanou pubertu neměla, vrstevníky jsem nechápala a bavila se s výrazně staršími. A nikdy mi to nechybělo. Taková jsem byla a dělala jsem to, co bavilo mě ;)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
22659
20.11.18 11:30

Já kdybych to mohla vrátit, tak budu víc cestovat.
Jinak sem taky byla taková ta zodpovědná (já byla ta, co krotila divoký kamarády, ať se chovaj jako dospělí :P :P ), já byla ta, co chodila do práce a ještě na brigádu…Jasně, že sem i blbla, ale prostě tu hlídací kontrolku, že v pondělí v sedm ráno musím být nastoupená, sem narozdíl od spousty přátel měla pořád rozsvícenou. Ale to bych až zase tak neměnila, není nic špatnýho na tom se chovat jako normální pracující dospělec :mrgreen:

Na druhou stranu je fakt, že spoustu věcí, který sem si tehdy odpírala (protože práce, protože peníze, protože zodpovědnost) si doháním teď, protože s věkem sem přišla na to, že až mě povezou nohama napřed, na co budu vzpomínat? Na dalších pět tisíc na kontě navrch, nebo na to, jak sem s kámoškou vyrazila na výlet do Itálie? :jazyk: Na novou skříň nebo na boží koncert oblíbený hudební skupiny? Na utřenej prach nebo na lesní stopovačku s kámošema a jejich dětma?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
15535
20.11.18 11:32

Tak já třeba ve 20 studovala vš, ve volnu cestovala, vymetala bary a užívala pánskou společnost 8) ty taková zjevně nejsi, tak dělej to, co baví tebe. Celkově mi prijde takový nešťastný koncept - lituji toho, co jsem tehdy neudělala. Podle mne to nedává moc smysl a tehdy jsem proste udelaľa to, co jsem v daný okamžik udělat chtěla a co se jevilo býti správné. Nema cenu se v tom po letech nimrat

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
3154
20.11.18 11:34

Já bych svému mlašímu já poradila, ať jede za hranice. Dělat aupair, česat jablka, dělat servírku, to je fuk, ale jet to dělat někam daleko, ideálně na jiný kontinent. Teď už se takhle nikam nemůžu jen tak sbalit a jet.

Myslím, že jsi zbytečně bojácná, no tak jsou kamarádi hluční a co jako se stane? Maxmálně je někdo seřve, zavolá na ně policii a co? To nejsou žádné tragédie, za pár let se to dává k dobru jako historka z mládí. Musíš si trochu utřídit, čeho je třeba se doopravdy bát a co je víceméně neškodné. Existují opravdu nebezpečné situace jako třeba vlézt do auta s řidičem pod vlivem, zkoušení drog, promiskuita. Ale že je někdo hlučnější nebo že si kolemjdoucí myslí, že jste magoři, na tom fakt nesejde.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1762
20.11.18 11:37

Mně teda docela mrzí, že jsem musela v 15ti táhnout na první brigádu a vlastně od té doby už jsem nikdy neměla prázdniny. V maturitním ročníku jsem chodila na brigádu po škole denně a štvalo mě to dost. Taky mě mrzí, že jsem toho neviděla tolik kolik bych chtěla, protože jsem na to nikdy dřív neměla peníze. Poprvé jsem moře viděla až v 24 letech. To byl celkově takový přelomový rok, kdy jsem si začala konečně užívat života.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
922
20.11.18 11:44

S přítelem si užívejte,cestujte a dělej to co cítíš.Na děti ještě máte čas vše přijde.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
6736
20.11.18 11:54

každá jsme jiná a máme jinou potřebu jak trávit volnýčas, žádné pravidlo jak se v kolika letech není. Chovej se přesně tak jak to cítíš, chceš estovat-cestuj,chceš vymetat jednu akci za druhou-pař,cheš se usadit založ rodinu. Já osobně měla hodně divoké dospívání od 12 let k neuhlídání až do narození dcery sice neplánovaná ale i když byla malá na světě stále jsem si (užíval) když to šlo šla jsem si zapařit,nákupy s kámoškama,celovíkendové akce,prostě podle toho jestli bylo či ne hlídání,druhou jsem měla o šest let později tam už jsem se od ní nehla skoro vůbec a za rok poslední a u toho jsem byla už úplně mamča naplno dlouho jsem nedala hlídat a vlastně přestala úplně chodit po večerech a upřímně už mi to ani nevadí,vyřádila jsem se ažaž. Ale někdy si říkám škoda že jsem více neestovala,neměla možnost zkusit být s přítelem jen sami dva jaké to je žít ve dvou. Porstě buď jaká jsi a dělej co srdce chce ;) Někdo je hold divočák jiný zas kliďas

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
61159
20.11.18 12:07

Ja nikdy na party, diskoteky a akce se spoluzaky nechodila. Kdyz jsem sla parkrat s pritelem do noci, spise jsem trpela a usinala tam :oops: pak jsem prestala chodit i s nim, proste ja sla spat a on ven, byli jsme spokojeni oba, duverujeme si. Ted jsme davno manzele a mame dite. Ja nelituju rozgodne toho, ze bych si neuzivala, proste na to nejsem. Nejlepe je mi s dcerou doma zalezla a jsem spokojena, ze muzu jit brzo spat.

Kazdopadne nikde bych nikoho nekrotila, az jsou vrstevnici potichu. Asi zalezi, jak Te Vasi vychovavali, odviji se to od toho dle me

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
372
20.11.18 12:07

Já lituji toho, že jsem vystudovala vysokou / střední školu v oboru, který mě nebaví ale co chtěli vlastně tenkrát rodiče.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
20.11.18 12:15

Taky jsem byla taková ta spíš „slušná holka“ - toho nijak nelituju. Lituju toho, že jsem víc necestovala a možná trochu že jsem nevyzkoušela víc chlapů (manžel byl můj první v sexu :mrgreen: ), ale zas ne natolik, že bych ho chtěla měnit

  • Nahlásit
  • Citovat
61159
20.11.18 12:16

@krukynka ja bych asi ted studovala obor, ktery se da lepe skloubit s rodinnym zivotem, abych mela vice casu. Ale to je tak jedine. Jinak nelituju niceho nastesti. Cestovali jsme driv i ted a budeme dal.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama