Jak se neprosit a přenést se přes rozchod v těhotenství

Anonymní
13.8.20 16:47

Jak se neprosit a přenést se přes rozchod v těhotenství

Ahoj,
už jsem tu jednou psala, že čekám dvojčátka a rozešla jsem se s partnerem.
Nakonec je tam mimi jen jedno, druhé se nevyvíjelo :(
Chlapa jsem vyhodila ještě než jsem zjistila, že jsem těhotná. Bylo to docela drama…vyklubal se z něj tyran a slaboch.
Ho těhotenství nějak zvlášť nezajímalo, od začátku chtěl abych šla potrat. Prý mám co jsem chtěla a mám si to vyžrat.
Pro mě bylo těžké si přiznat problém s domácím násilím…bylo to hlavně psychické a vygradovalo to k fyzickému napadání. Samozřejmě jsem si to zasloužila a co m chudák se mnou dělat jiného.
Chodím naštěstí k psychologovi a nechápu jak jsem tak mohla dopadnout.
Jsem ráda, že je pryč. Přešli mě chutě na sebevraždu a dost se mi zlepšila psychika.
Začaly ke mě zase chodit kamarádky, bavím se sestrou.
Uvažovala jsem o interupci, ne že ne…ale nemůžu. Byla jsem v loni, kdy to také byla dvojčátka. Partner mě k tomu přesvědčoval, dvě mimo nechtěl.
Mám z toho psychické problémy, ale už je řeším…
Můj problém je, že i přes to všechno mi ON pořád chybí. Takhle špatné to začalo být před rokem vždy s fází klidu, ale začalo se to vše stupňovat…jak už to bývá.
Vím, že jsem musela mít anděla strážného, když jsem našla sílu ho naponěkolikáté vyhodit a stát si za tím. Bohužel mě z toho surově napadl.
Pracuje u policie a přesně ví jak na to.
Naštěstí jsem tehdy nevěděla, že jsem těhotná - nevím jestli bych na to našla sílu ho pak vyhodit.

Můj problém je, že pořád čekám, že bude chtít jít se mnou třeba do rodinné poradny, nebo se nad sebou zamyslí a bude mě podporovat aspoň finančně. Nebo mu to aspoň bude líto.
Musela jsem jít na nemocenskou a vůbec nevím z čeho budu žít. On o všem ví a je mu to jedno.
Našel si byt ve stejné ulici, říká jak je konečné šťastný a já mám co jsem chtěla.
Byla jsem u právnika, můžu podat návrh na mou výživu i v těhotenství…on bude asi popírat i otcovství. Už teď mluvíš o splátkovém kalendáři na výživné pro dítě. Říká jak je skvělý otec pro savého prvního syna, jako ho má rád a podobný kecy.
On si nechce ani předělat trvalé bydliště, nic mi neulehčí…
Taky se někdy budím hrůzou, že porodí. další zrůdu jako je on. Jeho táta asi taky totiž nebyl žádný anděl…
Mluvila jsem z jeho matkou, se kterou jsem měla dobré vztahy (nevěří mi nic a podle ní jsem blázen) Mám jít na potrat a že mi ho zaplatí, že ode mě rozhodně vnouče nechce…už tu osobu nechci nikdy vidět.

Vůbec nevím jak se od něj odpoutat :oops: :oops: :oops: myslím na to dobré co bylo a nechce se mi věřit, že mě neměl rád, že dobrovolně udělal miminko na které už teď kašle…
Nikdo by to do něho neřekl, vypadá pořád tak klidně, je oblíbený, má skvělý vztah k dětem… :roll:
Modlím se aby to byla holčička :andel:
Rodinu bohužel moc nemám. Táta zemřel a mamka je nemocná, sestra v zahraničí.
Pomáhají mi naštěstí kamarádky a v práci…

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
Anonymní
13.8.20 16:50

Omlouvám se za překlepy, nedá se to ani číst.

Píšu z mobilu…
Zakladatelka

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
13.8.20 17:00

Odkud jsi? Pokud z Prahy, můžeme být kamarádky a pomáhat si :)

  • Citovat
  • Nahlásit
3106
13.8.20 17:07

Ty už jsi sem přece psala a my ti psaly většinou totéž.. nebrat ho zpět..
rozchody prostě bolí..
to přece řešíš s psychologem, ne?? vygoogli si stockholmský syndrom, máš ho jak vyšitý :,(
zaměř se na řešení budoucnosti, zajištění potřeb pro dítě a financí, začni si zjišťovat a zajišťovat dávky, chystat si papíry k soudu na určení výživného, prostě se začni chovat pragmaticky, určuj si pomalé kroky - krátkodobé cíle.. (zítra se půjdu informovat na pracák na možnosti dávek, v pátek si zařídím schůzku - konzultaci na OSPOD apod.)
neutápěj se ve vzpomínkách a jeho rádoby dobrých vlastnostech… je to manipulátor a není hloupý, umí to s tebou a hraje si s tebou.. co třeba seznamka? neodlákala by tvou pozornost pozitivním směrem? třeba jen najít nezávazného přítele, abys nebyla tak sama..

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
13.8.20 17:08
@Anonymní píše:
Odkud jsi? Pokud z Prahy, můžeme být kamarádky a pomáhat si :)

Nejsem z Prahy, jsem z Moravy…ale nejradši bych se přestěhovala na Mars.
Máš to podobné, jak to zvládáš?

  • Citovat
  • Nahlásit
168
13.8.20 17:15

Udělala jsi moc dobře, že jsi od něj odešla. Dobrý právník ti poradí co a jak. Sice to bude otrava, pořád se o něco dohadovat, ale s magorama to jinak nejde.
Nedej na to, že jeho táta byl asi stejný jako on a že když to bude chlapec, tak se bude v dospělosti chovat stejně. Kolikrát se děti vůči rodičům vymezují a snaží se chovat líp.
Taky se vykašli na to, že za dveřma se chová jako magor a před lidma hraje divadýlko. Musíš se nad to povznést, však ono ho to jednou dostihne a třeba se zapomene i na veřejnosti.
Hlavně se k němu nevracej, určitě si najdeš lepšího chlapa. Nevadí, že rodina tě nemůže podporovat, máš dobré kamarádky a kolegy v práci. Toho si važ. To jen tak někdo nemá. A ti všichni si určitě nemyslí, že on je senzační chlap na kterého si hraje.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
168
13.8.20 17:16

Jinak-pamatuju si ještě tvůj předchozí příspěvek, kdy jste bydleli ještě spolu. Nevěřila jsem, že si dítě dokážet vybojovat a že od něho odejdeš. Myslela jsem si, že tě zlomí.
O to víc a moc příjemně jsi mě překvapila. Držím ti palce. Uvidíš, bude to jen a jen lepší. A za pár měsíců budeš děkovat, žes od něj odešla.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
13.8.20 17:21

@Lucy75
Díky, já ty malé kroky dělám…ale čáru přes rozpočet mi udělala ta dlouhodobá nemocenská :nevim:
Nicméně jsem si konečně podala daňové přiznání a nakonec tam mám pěknou částku, která mi teď pomůže.
S dávkama jsem na štíru dokud mu neukončím trvalé bydliště a pak musím čekat tři měsíce. Sbírám odvahu abych šla k sousedům pro podpis četného prohlášení, že tu nebydlí. Je pro mě hrozné, že bydlí ve stejné ulici - jak kdyby to udělal naschvál. Bojím se a zároveň se těším, že ho třeba potkám.
Taky už mám konečně těhotenskou průkazku a můžu podat návrh na soud. Příjde mi to celé šiléné. Chtěla jsem aby jsme se domluvili, ale on nic prý neudělal a mám si to uvědomit atd.
Někdy je mi to tak líto a je mi tak smutno, že mám chuť přejít cestu zazvonit u něj a omluvit a prosit ho ať má naše dítě oba rodiče…
Vím, ale že je to cesta zpátky do pekla…
Pomohli by mi možná nějaké léky, ale ty se bojím v těhotenství brát.
Psycholožka mi říká, že mi stím už moc nepomůže a že si mám najít někoho jiného :think:
Tak jsem si našla rodinnou poradnu, protože tamta byla pěkně drahá. Každý týden 600 Kč je v mojí situaci dost. Poradna je zdarma.
Ale začínám mít dojem, že jsem marný případ. :zed:
A ještě jak jsem na nemocenské, doma, tak na mě všechno padá.

  • Citovat
  • Nahlásit
144
13.8.20 17:28
@Anonymní píše:
@Lucy75
Díky, já ty malé kroky dělám…ale čáru přes rozpočet mi udělala ta dlouhodobá nemocenská :nevim:
Nicméně jsem si konečně podala daňové přiznání a nakonec tam mám pěknou částku, která mi teď pomůže.
S dávkama jsem na štíru dokud mu neukončím trvalé bydliště a pak musím čekat tři měsíce. Sbírám odvahu abych šla k sousedům pro podpis četného prohlášení, že tu nebydlí. Je pro mě hrozné, že bydlí ve stejné ulici - jak kdyby to udělal naschvál. Bojím se a zároveň se těším, že ho třeba potkám.
Taky už mám konečně těhotenskou průkazku a můžu podat návrh na soud. Příjde mi to celé šiléné. Chtěla jsem aby jsme se domluvili, ale on nic prý neudělal a mám si to uvědomit atd.
Někdy je mi to tak líto a je mi tak smutno, že mám chuť přejít cestu zazvonit u něj a omluvit a prosit ho ať má naše dítě oba rodiče…
Vím, ale že je to cesta zpátky do pekla…
Pomohli by mi možná nějaké léky, ale ty se bojím v těhotenství brát.
Psycholožka mi říká, že mi stím už moc nepomůže a že si mám najít někoho jiného :think:
Tak jsem si našla rodinnou poradnu, protože tamta byla pěkně drahá. Každý týden 600 Kč je v mojí situaci dost. Poradna je zdarma.
Ale začínám mít dojem, že jsem marný případ. :zed:
A ještě jak jsem na nemocenské, doma, tak na mě všechno padá.

Ahoj jestli chceš pokecat, jsem z Brna.. Ma za sebou taky už ledacos.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
13.8.20 17:33

@Rosebery
Já jsem ho dlouhodobě prosila ať aspoň na nějakou dobu odejde, ať mi dá možnost se uklidnit.
Ale to je poslední co takový člověk chce. Chce mít kontrolu a nechce aby někdo další tušil, že máme problémy. Navíc bych se mohla vzpamatovat.
Tak jsem byla v tu chvíli tak zoufalá, že jsem přemýšlela jestli mám opravdu skočit a mít svatý klid…a nějak jsem našla sílu mu během dvaceti minut všechno, včetně zubního kartáčku vycházet na chodbu.
On tam viděl i věci svého syna a bylo mu asi jasné, že tentokrát to myslím vážně.
Přiletěl a zatlačil mě do bytu…mrzí mě teď, že jsem nešla na policii a do nemocnice. Ale nechtěla jsem jít v našem městě kde pracuje…
Jela jsem do jiného města, ale po cestě jsem si říkala, že už to mám za sebou a nemusím už nic řešit. Že už je pryč. Jen to miminko to zamotalo.
Ale moc se těším :srdce:
A díky za podporu :kytka:

Nedokážu si představit, že v tom někdo žije roky.
A reakce jeho mámy mě dostala…

  • Citovat
  • Nahlásit
168
13.8.20 17:51
@Anonymní píše:
@Rosebery
Já jsem ho dlouhodobě prosila ať aspoň na nějakou dobu odejde, ať mi dá možnost se uklidnit.
Ale to je poslední co takový člověk chce. Chce mít kontrolu a nechce aby někdo další tušil, že máme problémy. Navíc bych se mohla vzpamatovat.
Tak jsem byla v tu chvíli tak zoufalá, že jsem přemýšlela jestli mám opravdu skočit a mít svatý klid…a nějak jsem našla sílu mu během dvaceti minut všechno, včetně zubního kartáčku vycházet na chodbu.
On tam viděl i věci svého syna a bylo mu asi jasné, že tentokrát to myslím vážně.
Přiletěl a zatlačil mě do bytu…mrzí mě teď, že jsem nešla na policii a do nemocnice. Ale nechtěla jsem jít v našem městě kde pracuje…
Jela jsem do jiného města, ale po cestě jsem si říkala, že už to mám za sebou a nemusím už nic řešit. Že už je pryč. Jen to miminko to zamotalo.
Ale moc se těším :srdce:
A díky za podporu :kytka:Nedokážu si představit, že v tom někdo žije roky.
A reakce jeho mámy mě dostala…

Kdo ví, co své matce o tobě nakecal. Buď ráda, že s jeho rodinou nebudeš muset nic řešit. Třeba by jako babička fungovala, ale zase mu všechno vyslepičila, takže by měl o tobě info z první ruky.
Vážně na něj kašli.
Víš, jak tě první potrat semlel psychicky.
Teď buď na sebe hrdá, že ses nenechala zase zlomit k potratu. Tohle bys už nedala. Dvakrát na potrat s dvojčatama, to bys musela mít srdce z kamene. Ty výčitky by byly obrovský. Tady na tom hezky vidíš, jakej on je hnusnej a jeho matka taky. Nutit tě na potrat. Vážně nepochopím.
A až to v budoucnu finanční situace dovolí nebo si najdeš přítele z jiného města, hned bych se odstěhovala, aby tě nemohl kontrolovat. A taky to omezení, že dělá u policie. Uvidíš, jak se ti bude v jiném městě volně dýchat. Nebo bych se odstěhovala aspoň na jiný konec, pokud tam máš kámošky a práci.
Proč si jinak myslíš, že si našel byt takhle blízko? Nezáleží mu na tobě, jen tě chce kontrolovat a vše o tobě vědět.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
13.8.20 18:08

@Rosebery
Jiný být jsem si našla hned, ale majitelé mají byty dva ve stejném domě a potřebují jeden prodat. Tak čekám, který se prodá první a druhého se budu stěhovat.
Na stěhování se moc těším. Byt je o 30 metrů větší, cihlový, je tam dvorek na grilování a kočárkárna.
Uvažovala jsem, že se přestěhují do města kde pracuji. Ale pro syna by to bylo těžké a já tady mám zázemí v kamarádkách. A nejsem to já kdo by měl chodit kanálama.
Taky jsem se rozhodla, že si ještě v těhotenství dodělám kurz na řasy a budu si tím přivydělávat.
Mám už kurz na kosmetiku a tetování pmu.
Z pracáku bych časem mohla dostat snad i nějaké dotace.
Bývalý co sním mám syna se rozhodl mi dávat víc peněz a celkově se chová hezky a je rád, že náš syn bude mít sourozence. Jinak se na chlapi zatím nemůžu ani podívat a taky si říkám kdo by chtěl těhuli…pak uvažuji o nezávazném sexu, ale tam se bojím nemoci :andel:
Přesto všechno, že jsem se relativně otřepala mám občas strašný úzkosti.
A tak radši volám kamarádkám, sestře, nebo jsem napsala i jeho matce co si o všem myslím.
Napsala mi, že teda neví, že na mě nikdy neviděla ani modřinu… Tak jsem jí napsala jestli kdybych měla zlomenou ruku bylo by to dost. A že si svým chováním zavřela dveře k tomu být milující babička. Ale aspoň se mi uleví :lol: :zed:
Už dva týdny jsem sním nic neřešila a vím, že je to dobře…ale stejně mám strach, že to nevydržím. A vůbec nechápu jak mi takový člověk může chybět.
Jeho reakce by byla „asi jsem najednou nebyl tak špatnej“ :zed: :zed: :zed: tak mě to vždycky vyléčí.
Taky mi pomůže napsat sem, v neposlední řadě. :kytka:

  • Citovat
  • Nahlásit
24994
13.8.20 20:54

Tak jestli te tyral a sikanoval a ted si nasel bydleni ve stejne ulici, tak to bohuzel nevypada na konec 8o jsi šikovná, že jsi to s nim ukoncila a zjistujes si moznosti obzivy. Hele, odejit nekam (k rodicum) a tvuj byt pronajmout nepujde? Jednak bys ho nemela na ocich a on na tebe nemohl utocit a brat ti nervy, jednak bys na tom byla aspon docasne líp :nevim: jinak vuci nemu doporucuji maximalne vecny, ale uderny postup a nenapadne zverejnovat jeho bidactvi. Takze: email s vyzvou k hrazeni vyzivneho a pulky vybavicky, neodpovi- poslu to na sluzebni email, v kopii na nejake info@pcr.hodonin nebo tak neco. Dat navrh na předběžné opatření, stejne se s nim budes soudit… atd. Nevim, jestli bych mela naladu na seznamku, ale obklopit se prateli a rodinou pomaha :palec: drz se holka, a s nim se nebav. Jinak se ti po nem styska, protoze mas v sobe prazdne misto a samozrejme tam chybi. My se s pritelem taky rozesli, kdyz jsem byla tehotna a bylo to strašné, ale mimino je totalni pohodar a nikdy bych ho nevymenila ;) to pude, uvidíš :hug: :hug: :hug:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3106
13.8.20 21:20

@PaníKadrnožková TY jsi prostě žena činu, fakt láska.. co řekneš, to sedne jak p-del na hrnec.. tak to totiž přesně JE.. a jsi dobrá, žes to dala.. (já měla opačný problém, což víš, takže já spíš hledala to dítě, než tátu k němu ;) a přiznám se, že už jsem dělala ke konci naprosto Obrovské kompromisy ;)
proto žiju s Kodetem/Pelíšky.. a nějak to teda dávám, no.. aktuálně je doma už pár dní TICHO, páč odjel s kámošema-důchodcema na motorky, je nadšen, tak doufám, že mu ta pohodička (pár hodin?) vydrží i po návratu ;) ty víš, že máme většinou (a velmi často) podobný názor, těší mne to :kytka: :mavam:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
13.8.20 21:23

@PaníKadrnožková
Moc děkuji za podporu.
A jak jsi to zvládala sama v těhotenství a potom?
Já nic zveřejňovat nechci, jediný kdo by mi asi stejně věřil a ještě měl radost by byla jeho ex. Kde měl stejný problém (ale já se dozvěděla až jsme spolu i bydleli).
On to postavil tak, že jsem bláznivá a dokonce na mě zavolal policii, kdy jsem ho prosila že se má odstěhovat, že už v tom nemůžu žít, když nechce nic řešit. Byly to hrozný stavy zoufalství.
K rodičům se stěhovat nemůžu. Moje mamka má sedmdesát a začíná trpět demencí…zatím jen zapomíná a neví co je za den, plete si jména a tak.
Táta zemřel a ona by se chtěla nastěhovat ke mě, ale já tu možnost nevidím. Táta v loni zemřel na infarkt. Mám sestru na Slovensku, ale to by syn nedal.
Ex mě naštěstí ignoruje, ale mám obavu, že jak bude vědět, že jsem nešla na potrat a nedosáhl svého, tak se začne zajímat.
Protože to naruší jeho bezchybnou fasádu…
Snad to dám.

Taky jsem si spočítala, že na tom budu bez něj finančně o dost líp.
On si myslel, že budu na mateřské tři roky doma zavřená a nebude mi muset nic dávat.
Budu chtít v době PPM na sebe 2500 a na dítě 3700. Při rodičáku 3000 + 3700…snad to klapne.
Plat má podle mě okolo 32000, když započítám odměny. Na syna platí 4300…to měl plat asi jen 26000.
Pak dostanu i příspěvky na bydlení, přídavky atd.
A hlavně doma klid. Jen už chci mít to vyřizování za sebou.

Jakou máš zkušenost se soudy ty? Žádala sis i na sebe?

  • Citovat
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama