Jak se posunout dál v životě

Anonymní
13.4.20 21:02

Jak se posunout dál v životě

Hezký sváteční večer přeji. Už delší dobu uvažuji nad tím, jak naložit se svou budoucností. Mám pocit, že nemám žádný směr, žádný cíl, ačkoli za rok očekávám třicáté narozeniny. Můj osobní život je vlastně fraška. Byla jsem čtyři roky s mužem, se kterým jsme plánovali budoucnost, ale bylo mi 20 let a každý jsme dospěl nějak jinak - já jsem se nechtěla zakopat doma, studovala jsem, jeho vize a život byl chodit do práce, odpoledne pivo, televize, výlet na můj popud, zkrátka jsme se pro rozdílnost povah rozešli, nicméně vycházíme spolu dodnes v pohodě. Od té doby jsem byla sama, užívala jsem si svobody, přerušila jsem studia, k nimž už jsem se nevrátila, chodila jsem do práce, mejdany, festivaly, koncerty a tak. Zhruba do 26, 27 let jsem nic neřešila, nemyslela jsem na budoucnost. Poslední asi rok si říkám, jaký má můj život smysl a tak nějak ho nemůžu najít. V současné chvíli mám partnera - ovšem nežijeme spolu, nazvala bych to v tuto chvíli neperspektivním vztahem, ale nijak mě nebrzdí v osobních rozhodnutích, máme spíše volný vztah, trávíme spolu volný čas a tak. Mám práci, která mě baví a naplňuje, je průměrně placená. Uvědomuji si, že bych se chtěla někam posunout. Něco dokázat. Poslední dobou si kladu otázky, zda tohle je „dospělácký život“? Tohle je všechno, co teď už bude? Budu chodit do práce, po práci domů, věnovat se svým koníčkům a to je vše? Děti nemám, necítím se na to. Nevím, zda někdy v budoucnu. Už asi rok jsem si říkala, že někam vycestuji za prací, alespoň na několik měsíců - na to jsou potřeba finance, které jsem počítala, že bych do konce letošního roku dala dohromady, a příští rok vyrazila. Koronasituace mi ovšem udělala čáru přes rozpočet, asi to nebude tak jednoduché. Když si tak říkám, na co budu vzpomínat za deset let? Ano, mám absolutní svobodu, ale jak jsem s ní naložila? Chodím do práce, z práce, dělám co mě baví, ale nějak nemám ten hlubší smysl. Ten posun. Jak a kde začít? Školu dodělat nelze, jednak z finančního hlediska, jednak z časového, neskloubím to s prací. Mám k práci ještě brigádu. Přijde mi, že se motám v kruhu, stereotypu. Neumím nic, co bych mohla prodat, nejsem v ničem „dost dobrá“. Jak vy se v životě posouváte, vyhýbáte stereotypu? Přišla jsem se spíš vykecat, nějak to na mne dnes padlo.

Děkuji za odpovědi, názory. Prosím ponechat anonym.

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

16452
13.4.20 21:12

Jo, to je dospěláckej život. :D A s tou školou sis to zkomplikovala. Většina lidí nemá žádné výjimečné schopnosti ani vlastnosti a žije tak jak popisuješ.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
609
13.4.20 21:13

Ahoj,
je to o Tvých snech a prioritách… zkus se nad tím zamyslet, co by Ti dávalo smysl. Obecně pokud nevidíš smysl v zakládání rodiny, je to vždy obtížnější, najít si něco opravdu dlouhodobě smysluplného…
Já jsem teď chvíli taky bez partnera a začínám v tomhle od nuly, k založení rodiny bych chtěla ale směřovat… v mezidobí si dávám takové krátkodobější cíle - teď si třeba šetřím na nové auto, co jsem si vyhlídla, snažím se v něčem posouvat třeba ve sportu, se zvířaty, věnuju se práci. Snažím se zlepšovat i v takových těch běžných denních věcech - víc dbát na vzhled a upravenost, mít to doma pěkné, podniknout pravidelně něco nového a zajímavého… Není to asi moc, nějaké velké odjezdy do zahraničí a tak mě nikdy nelákaly, mám ráda svoje zázemí, ale nepřipadá mi, že bych životem mrhala.
Držím palce, ať přijdeš na to, co by Tě naplňovalo :hug:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1013
13.4.20 21:20

Tady to je těžké, já třeba pořád něco měnila, měla nějaký cíl. Přestěhovat se, zabydlet se, nová práce, s tím noví přátelé atd.
A máš něco co by tě lákalo? Třeba dobrovolnická činnost, věnovat se nějakému koníčku na 100%? Změna práce, aby sis polepšila, nebo třeba rekvalifikační kurz? Možností je hodně, jen vystoupit z toho zaběhnutého kolotoče

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
13.4.20 21:28
@Freeandwild píše:
Ahoj,
je to o Tvých snech a prioritách… zkus se nad tím zamyslet, co by Ti dávalo smysl. Obecně pokud nevidíš smysl v zakládání rodiny, je to vždy obtížnější, najít si něco opravdu dlouhodobě smysluplného…
Já jsem teď chvíli taky bez partnera a začínám v tomhle od nuly, k založení rodiny bych chtěla ale směřovat… v mezidobí si dávám takové krátkodobější cíle - teď si třeba šetřím na nové auto, co jsem si vyhlídla, snažím se v něčem posouvat třeba ve sportu, se zvířaty, věnuju se práci. Snažím se zlepšovat i v takových těch běžných denních věcech - víc dbát na vzhled a upravenost, mít to doma pěkné, podniknout pravidelně něco nového a zajímavého… Není to asi moc, nějaké velké odjezdy do zahraničí a tak mě nikdy nelákaly, mám ráda svoje zázemí, ale nepřipadá mi, že bych životem mrhala.
Držím palce, ať přijdeš na to, co by Tě naplňovalo :hug:

Co se týče rodiny, neříkám že nikdy, ale určitě ne v nejbližší budoucnosti. Cca horizont 5 let, pokud se mi nesplaší hormony dřív. I s tím raději počítám, ačkoliv dosud jsem se ve svém životě s touhou po dítěti nesetkala - na druhou stranu, nechci zůstat ve stáří úplně sama. Děkuji za tvůj příspěvek. Právě ty běžné denní věci mě už přijdou tak obyčejné, že nemá smysl se tím nijak zaobírat. Ale takhle jako ty jsem nad tím nepřemýšlela. Zkusím začít tím, že každý měsíc bych chtěla prožít něco zajímavého - ať už wellness, nebo nějaký hezký výlet. Mám psa, zkusím ho naučit nové věci. Teď jsem si pořídila kolo, že začnu jezdit. Právě mi asi chybějí takové ty běžné radosti, respektive je nějak nedokážu vidět. Teď v době korony jsem jen doma nebo u rodičů, neprovozuju nic, co by mě dělalo radost, tak proto mám asi takovou náladu pod psa dnes. Děkuju :kytka:

  • Nahlásit
  • Citovat
3321
13.4.20 21:34

Náš život dělají naše rozhodnutí. Neměla by ses tolik upínat na to, co je normální, přijatelné, adekvátní věku či situaci. Primárně by ses měla cítit spokojená se svým životem bez toho, aniž bys jej posuzovala s životy či schopnostmi ostatních. Každý jsme totiž originál a ač se naše životy zdají podobné ve smyslu žití, tak v ohledu vnitřní spokojenosti je to vždy individuální. Pokud spokojená nejsi, zkus si napsat co by to změnilo a tam se posuň. Nicméně zapomeň na posuzování s ostatními, ty jsi ty, nenech se semlít tím co předpokládá společnost, ale co skutečně chceš ty… Třeba žiješ tak jak chceš, ale máš jen pocit nedostatku, protože ostatní to mají jinak než ty.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2016
13.4.20 21:36

Dnes je vůbec nějaký úplně divný den, nevím jestli to mám jenom já nebo i ostatní. Možná ta změna počasí, ale mám taky nějakou depku. Do toho ten koronavirus, už mě doslova s..e. V tom věku jsem milovala cestování, takže určitě bych si naplánovala nějakou cestu, resp. práci v zahraničí. Já něco takového nestihla a dodnes velmi lituji. Hlavně kvůli angličtině, kterou sice v práci používám každý den, ale vím že mluvím jako hotentot a nejsem schopna s tím něco dělat.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
13.4.20 21:38
@MichaelaHw píše:
Tady to je těžké, já třeba pořád něco měnila, měla nějaký cíl. Přestěhovat se, zabydlet se, nová práce, s tím noví přátelé atd.
A máš něco co by tě lákalo? Třeba dobrovolnická činnost, věnovat se nějakému koníčku na 100%? Změna práce, aby sis polepšila, nebo třeba rekvalifikační kurz? Možností je hodně, jen vystoupit z toho zaběhnutého kolotoče

Dobrovolnická činnost by mě lákala určitě, tímto směrem půjdu, až se situace uklidní, o tom jsem hodně přemýšlela a vyhledala jsem si organizace působící v našem městě. Měnit práci nechci, současná mě baví, jsem tam teprve rok a chci se více zdokonalovat, případně časem pokud bude možný kariérní postup, stále se učím. Rekvalifikační kurz - také jsem nad tím uvažovala, zase ale narážím na to, že nejsem vlastně pořádně v ničem dobrá. Uvažuji o jazykovém kurzu, zdokonalit se. Ano, jak říkáš - vystoupit ze zaběhnutého kolotoče. Co se stěhování týče, také by to bylo řešení, výhledově.

  • Nahlásit
  • Citovat
1013
14.4.20 00:28
@Anonymní píše:
Dobrovolnická činnost by mě lákala určitě, tímto směrem půjdu, až se situace uklidní, o tom jsem hodně přemýšlela a vyhledala jsem si organizace působící v našem městě. Měnit práci nechci, současná mě baví, jsem tam teprve rok a chci se více zdokonalovat, případně časem pokud bude možný kariérní postup, stále se učím. Rekvalifikační kurz - také jsem nad tím uvažovala, zase ale narážím na to, že nejsem vlastně pořádně v ničem dobrá. Uvažuji o jazykovém kurzu, zdokonalit se. Ano, jak říkáš - vystoupit ze zaběhnutého kolotoče. Co se stěhování týče, také by to bylo řešení, výhledově.

Zkus to a uvidíš ;)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
7449
14.4.20 09:24

A kdybys měla neomezené možnosti, co by tě naplňovalo? Chtěla bys třeba cestovat, nebo vlastně nevíš? Píšeš, že máš ještě k práci brigádu, popravdě i když píšeš, že práci měnit nechceš, udělala bych to a našla místo, které tě uživí tak, že nebudeš muset chodit po brigádách. Když si představím, že bych po práci místo užívání volného času ještě někam šla makat, tak bych pochyby o smyslu života asi měla taky.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
14.4.20 15:48
@Lalelale píše:
A kdybys měla neomezené možnosti, co by tě naplňovalo? Chtěla bys třeba cestovat, nebo vlastně nevíš? Píšeš, že máš ještě k práci brigádu, popravdě i když píšeš, že práci měnit nechceš, udělala bych to a našla místo, které tě uživí tak, že nebudeš muset chodit po brigádách. Když si představím, že bych po práci místo užívání volného času ještě někam šla makat, tak bych pochyby o smyslu života asi měla taky.

U brigády nejde vůbec o peníze, je to příjemný zpestření, chodím o víkendu čtyřikrát v měsíci na pár hodin, dělám to, protože mám čas a ta práce mě taky baví. Na full time bych nechtěla, ale takhle je to fajn a ještě to hodí pár peněz do rozpočtu, ovšem vyšla bych i bez nich. Volného času mám hodně, proto jsem si před pár lety tu brigádu našla a už jsem tam zůstala. Kdybych měla neomezené možnosti? Ano, cestovala bych. Vytvořila si domov podle svých představ, pořídila si zahradu, hodně zvířat.

  • Nahlásit
  • Citovat
7449
14.4.20 19:20
@Anonymní píše:
U brigády nejde vůbec o peníze, je to příjemný zpestření, chodím o víkendu čtyřikrát v měsíci na pár hodin, dělám to, protože mám čas a ta práce mě taky baví. Na full time bych nechtěla, ale takhle je to fajn a ještě to hodí pár peněz do rozpočtu, ovšem vyšla bych i bez nich. Volného času mám hodně, proto jsem si před pár lety tu brigádu našla a už jsem tam zůstala. Kdybych měla neomezené možnosti? Ano, cestovala bych. Vytvořila si domov podle svých představ, pořídila si zahradu, hodně zvířat.

Každý člověk je jiný a co jednoho baví, druhého nudí. Takže mluvím hlavně za sebe, ale mně přijde úplně šílené chodit čas vlastně zabíjet do práce, protože nemáš co lepšího na práci. Trochu blbý dotaz, ale máš třeba kamarádky? Práce je asi to poslední místo, kam bych šla, protože bych si uměla najít 100 a 1 jiných aktivit. Ale jak píšu, mluvím za sebe. Jinak tvůj obor ti neumožňuje vycestovat například stáž? Nebo pracovat z domova? Pokud je s tebou zaměstnavatel spokojený, naše firma by ti například umožnila klidně tři měsíce pracovat odněkud ze Španělska, a měla bys vlastně možnost žít jinde, ale zároveň se neklepat o každý peníz. Pokud toto nejde, moje kamarádka dělá to, že číhá na levné letenky a v pátek po práci s přítelem odletí někam do Evropy a v neděli večer se vrací. Už takhle byli v Benátkách, ve Vídni, v Paříži, na pár dní u moře… Jestli tě naplnuje cestování, můžeš to zkusit i takto v malém. A třeba při tom i víc poznáš sama sebe a zjistíš, co opravdu od života chceš. Nebo dokonce zjistíš, že takhle ti to vlastně stačí :) držím palce

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama