Jak se přenést přes tyto myšlenky

Anonymní
24.5.20 18:10

Jak se přes to přenést? Myšlenky

Ahoj. Jsem 4 měsíce po rozchodu po 9 létem vztahu. Tak nějak už jsem se bez něj žít naučila i když na něj stejně myslím celé dny ale tu nejhorší boleste už mám asi za sebou. Nikdy jsem nebyla žárlivá ve vztahu. Ale teď mě nejvíc drásají myšlenky na to že myslím že je třeba s nějakou holkou že má s někým sex u nás v bytě v naší posteli a že je pro něj najednou někdo jinej střed vesmíru i když jsem to byla nedávno já. Že si třeba říká že jsem stála za nic. Že on je šťastnej a já se trápím nebo že bere na rodinné oslavy jinou :( jak se přes tohle přenést? Vůbec se těch myšlenek nemůžu zbavit, cítím se hrozně že se to nedá ani popsat. Je to po rozchodu normální? A myslíte že to může prožívat i člověk který rozchod inicioval?

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

Anonymní
24.5.20 18:19

Ahojky.. Mě to přešlo až rok po rozvodu. Pořád jsem na něj myslela, co dělá, s kým je, jak novou partnerku vzala jeho rodina, zda na mě někdy myslí nebo snad lituje rozvodu se mnou :nevim: Je to těžké a bolestivé. Ještě vydrž, jednoho dne to přebolí. Mě vždy pomáhali,,převozníci,, nemyslím na vztah, sex nebo tak ale jen na nezávazné psaní ( oni o tom věděli, že se nechci vázat).. Ať je ti brzy lépe :hug: Taky prosím anonym, nechci aby se tu vědělo, že jsem rozvedená ( není se čím chlubit ). Díky N.

  • Nahlásit
  • Citovat
278
24.5.20 18:19

Ano, je to naprosto normální, je to součást procesu. Chvíli to potrvá, musíš si to odžít. Za nějakou dobu ti to už bude jedno, uvidíš. To znamená, že už to máš za sebou a můžeš hledat nový vztah. Do té doby bych se prostě soustředila na práci, koníčky a něčím zaměstnala hlavu, abys na to nemusela pořád myslet :mavam:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
24.5.20 18:24

Přesně to je ono. Taky přemýšlím nad tím jestli toho třeba lituje a jestli by se chtěl vrátit ale psát mu nechci, vím že pokud by změnil názor tak se musí ozvat sám od sebe. Nejhorší je že furt věřím že se to stane třeba. Převozníky mám ale stejně mi to nepomáhá, možná jen chvílemi. Ani práce nepomáhá tam je to kolikrát horší než doma…ale děkuji za názory

  • Nahlásit
  • Citovat
109
24.5.20 18:53

Je to normální, 9 let je dlouhá doba a 4 měsíce zase naopak moc krátká na to, aby ses z toho sebrala. Chce to čas. Mě vždycky pomáhalo soustředit se na dobré věci a udržovat hlavu zaměstnanou, aby nebloudila k těhle myšlenkám. Cvičení, film, pokec s kámoškou, učení se cizího jazyka, cokoliv…

A taky novej nabíječ :mrgreen: To pomáhá víc jak tisíc doktorů :mrgreen:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
24.5.20 20:27

Někdy mám pocit že to neskončí nikdy. Asi bych se musela zamilovat

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymní
24.5.20 21:55
@Anonymní píše:
Někdy mám pocit že to neskončí nikdy. Asi bych se musela zamilovat

Z nejhoršího se člověk musí dostat sám, ale nikdy se z toho úplně sám nedostane. K úplnému osvobození pomůže až nová láska. Ale ani to nemusí zahnat občasné myšlenky na ex. Já na svoji velkou lásku myslím už léta a obávám se, že mne to bude pronásledovat již na vždy.

  • Nahlásit
  • Citovat
2497
25.5.20 13:42
@Anonymní píše:
Přesně to je ono. Taky přemýšlím nad tím jestli toho třeba lituje a jestli by se chtěl vrátit ale psát mu nechci, vím že pokud by změnil názor tak se musí ozvat sám od sebe. Nejhorší je že furt věřím že se to stane třeba. Převozníky mám ale stejně mi to nepomáhá, možná jen chvílemi. Ani práce nepomáhá tam je to kolikrát horší než doma…ale děkuji za názory

Chápu to správně tak, že ke spokojenosti by jsi potřebovala, aby se někde v koutku potichu prochlastával z následků rozchodu, zatím co ty budeš udržovat převozníky?

Nelze se rozejít napůl… (tj. od stolu a od lože - nemůžeš k němu chodit na obědy :jazyk: )

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
537
26.5.20 09:26
@Anonymní píše:
Někdy mám pocit že to neskončí nikdy. Asi bych se musela zamilovat

No, to podle mě není nejšťastnější řešení. Lepší je, jak už tady zaznělo, si to opravdu odžít, a tu bolest prožít, a až když je člověk opravdu připraven, tak jít naproti nějakému dalšímu vztahu. Protože když se ještě s tou nezpracovanou bolestí člověk vrhne do dalšího vztahu, tak je tam velká pravděpodobnost, že bude ten nový člověk jen převozníkem (což může někomu v této situaci pomoci, to zase jako jo), nebo budeš s někým jen abys „nebyla sama“ a vlastně budeš stále myslet na ten starý vztah, srovnávat nového s ním, ten nebude vědět, co se děje, a nebude to vůči němu úplně fér. A nakonec se ten novej vztah brzy rozpadne. Plus taky člověk může dělat stejný chyby, který dělal předtím, no prostě, myslím, že nejlepší je s tím nějakou dobu počkat a být chvíli sám. Je tam nějakej vývoj.
Nejsem pro klín klínem.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
537
26.5.20 09:30
@Anonymní píše:
Přesně to je ono. Taky přemýšlím nad tím jestli toho třeba lituje a jestli by se chtěl vrátit ale psát mu nechci, vím že pokud by změnil názor tak se musí ozvat sám od sebe. Nejhorší je že furt věřím že se to stane třeba. Převozníky mám ale stejně mi to nepomáhá, možná jen chvílemi. Ani práce nepomáhá tam je to kolikrát horší než doma…ale děkuji za názory

Jo, tak teď čtu, že převozníky už máš. Pardon. No, každopádně se 4 měsíce po skončení devítiletého vztahu hned zamilovat podle mě fakt není moc dobrý řešení :nevim:
Odhaduju, že oklepat se a zpracovat v sobě konec tak dlouhýho vztahu bude trvat nejméně rok :/

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama