Jak se projevilo, když Vám zabraly antidepresiva?

9.12.19 14:56

Jak se projevilo, když Vám zabraly antidepresiva?

Ahoj holky, zajímal o by mě, jak se u vás projevilo, když vám zabrala antidepresiva. Měla jsem hrozné myšlenky, úzkosti, negativní myšlenky apod. Ale nebylo to hrozné až tak moc - zvládala jsem chodit na brigádu i do školy (vysoká, poslední ročník) - ale všechno to pro mě bylo extrémně vyčerpávající, a ty myšlenky byly hrozné, furt dokola nad tím stejným, většinou mě už ani nic nebavilo, ale měla jsem i světlé chvilky, např. když jsem jela za mamkou a šli jsme na procházku nebo si pustily fajn film, tak mě to docela bavilo…Ale pak zase přišly ty myšlenky a nedokázala jsem přestat přemýšlet. Měla jsem strach, úzkost, hodně z budoucnosti, potom pocity že všechno je k ničemu, nic nedokážu atd atd. Spouštěč je pro mě stres, změny apod. A tomu se v dnešní době bohužel moc vyhnout nedá.
Zajímalo by mě, jak se u vás tedy projevilo, když zabrala. Dostala jsem Zoloft, jednu tabletku, ze začátku hrůza, je to prostě horší vždy. Ale teď, po 3,5 týdnech jsem se jednou probudila a najednou mi bylo dobře. Měla jsem lepší náladu, energii a chuť zase dělat různé věci, co mě baví atd. Takto funguji už několik dní, je mi dobře, už lítám po venku za kamarádkama, plánuji Vánoce, Silvestra, začala jsem kupovat dárečky a prostě si to konečně užívám. A fakt je mi moc dobře. :) Spíš by mě zajímalo, jestli to není jakoby nějak hrr…Jestli toho třeba není moc. Mám hrozně strach z bipolární poruchy, protože jedna známá v rodině (naštěstí vzdálená) tím trpí. Ale to byl extrém, měla megalomanské stavy + alkohol + utrácení peněz ve velkém až do velkých dluhů atd. No a maminka trpí dlouholetou těžkou depresí.
Ale opravdu teď konečně po tom utrpení cítím radost ze života, z maličkostí, zase se hodně směju a povídám si s lidma a vyloženě si to užívám. Děkuji za názory :-)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

2197
9.12.19 17:05

Jo, to ti zabrali antidepresiva. Ještě doporučím vstoupit do psychoterapie. Jen prášky nic nevyřeší, jsou jen pomocnou berličkou. Je potřeba najít problém a začít ho řešit. A pak pomalu prášky vysazovat (pod dohledem lékaře!!!).

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
9.12.19 17:10

Já měla před pěti lety Lexaurin (měla jsem toho hodně ve škole, brigády, špatný vztah, šla jsem na operaci, nepochopení doma…prostě všechno zaráz) projevoval se tak, že jsem po něm přestala být nervózní, přestalo se mi chtít neustále spát a nebyla jsem vyklepana před vším, jinak žádná velká změna… Každopádně když jsem ho vysadila začalo to být ještě horší, jakoby všechno znasobil. Takže jsem měla na výběr, sebrat se a fungovat bez léků a vykašlat se na nějaké stavy, udělat si pořádek v životě a nebo brát silnější a silnější léky a skončit ve cvokárně. Tak jsem si vybrala tu první možnost, našla si lepšího partnera, dodělala školu, začali jsme bydlet sami… A je po depresích, teď si dám max na večer medunkovy čaj… Ony všechny ty problémy pramení z toho, co je okolo tebe a v čem žiješ, a když ty negativa odstraníš a popereš se s tím tak ti bude líp :) tak snad jsem aspoň trochu pomohla :grin:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
9.12.19 17:15
@el.leanor21 píše:
Já měla před pěti lety Lexaurin (měla jsem toho hodně ve škole, brigády, špatný vztah, šla jsem na operaci, nepochopení doma…prostě všechno zaráz) projevoval se tak, že jsem po něm přestala být nervózní, přestalo se mi chtít neustále spát a nebyla jsem vyklepana před vším, jinak žádná velká změna… Každopádně když jsem ho vysadila začalo to být ještě horší, jakoby všechno znasobil. Takže jsem měla na výběr, sebrat se a fungovat bez léků a vykašlat se na nějaké stavy, udělat si pořádek v životě a nebo brát silnější a silnější léky a skončit ve cvokárně. Tak jsem si vybrala tu první možnost, našla si lepšího partnera, dodělala školu, začali jsme bydlet sami… A je po depresích, teď si dám max na večer medunkovy čaj… Ony všechny ty problémy pramení z toho, co je okolo tebe a v čem žiješ, a když ty negativa odstraníš a popereš se s tím tak ti bude líp :) tak snad jsem aspoň trochu pomohla :grin:

Děkuju za reakci. Já vím, chápu, je mi to jasné že to hodně pramení z okolností. Je to tak. Nicméně, AD už jsem kdysi brala, pak úspěšně vysadila a dlouho jsem se držela v pohodě. Pak přišlo hodně změn zaráz - změna partnera, bydliště, dodělávání bakalářského, změna prostředí, kde jsem najednou byla sama, přítel bydlel 3 hodiny v jiném městě atd…Naskládalo se to a najednou jsem byla v háji. Prášky zabraly a pak to bylo v pohodě a všechno jsem nějak vyřešila a dořešila. Ale teď po 1,5 roku to přišlo zase, byla jsem v zahraničí, náročná práce, cizí jazyk, hned pak zpět do školy, dodělávat diplomku atd a zase to bylo zpět. Tak jsem nasadila zase AD a teď po 3,5 týdnech je mi dobře. Nicméně jak zapracovat na těchto věcech, co mi dělají zle, když v dnešní době je to prostě náročné a ne každý zvládá ty změny tak obstojně. :-( Například jsem chtěla pracovat v zahraničí ale byl to pro mě obrovský stres ze začátku, až se to nakupilo… Pak jsem si v depresích říkala, že na to nemám, že to asi ani nechci, že už ani nevím, co chci, že mám z toho strach, co když se mi tam něco stane, nemám tam rodinu, kamarády atd atd atd. Teď, když už je mi líp, si to tak neberu a říkám si, že si tam našetřím, zlepším jazyk, poznám jiné země. Prostě to beru z jiného úhlu. ALe strach mám samozřejmě i tak, jen se na to dívám jinak.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
9.12.19 17:16
@Murka píše:
Jo, to ti zabrali antidepresiva. Ještě doporučím vstoupit do psychoterapie. Jen prášky nic nevyřeší, jsou jen pomocnou berličkou. Je potřeba najít problém a začít ho řešit. A pak pomalu prášky vysazovat (pod dohledem lékaře!!!).

Jojo, psychoterapii bych chtěla zahájit. Dvakrát to bylo bez psychoterapie a vždy se to nakonec vrátilo. Poprvé po x letech a ted po 1,5 roku :(

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
9.12.19 17:32

@AquaMarinna586
Mě pomohlo když jsem zvolnila, přestala jsem plnit očekávání druhých a začala si žít po svojem, přece jen už mi dávno není 20 a mám nárok nikomu nic nevysvetlovat :lol: tak jsem po dokončení školy a skončení na brigádě prostě nenastoupila do práce, měsíc jsem byla doma, starala se o barák kde jsme dělali rekonstrukci, zahradu, domácnost… Až jsem se vzpamatovala tak jsem si našla klidnou práci co mi vyhovuje a kde se ne až tak moc stresuju, a baví mě. A žádné antidepresiva jsem už nepotřebovala, a věřím že ani potřebovat nebudu, je to jasná cesta do pekla… Udělala jsem si v životě jasné hranice přes které nejdu. I manžel je spokojenější že nemá doma nervózní uzlicek neštěstí.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
49
10.12.19 04:41

@el.leanor21 Lexaurin není antidepresivum.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama