Jak se projevuje asperger v 5 letech ?

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 16.05.19 08:41
Jak se projevuje asperger v 5 letech ?

Dobrý den,

Prosim vas, kdo ma zkušenost s aspergerovym syndromem, jak se vase deti projevovali v 5 letech a jaky byl jejich predchozi vyvoj?

Děkuji moc

Reakce:
Kakika
Neúnavná pisatelka 15317 příspěvků 16.05.19 09:22
@Anonymní píše:
Dobrý den,

Prosim vas, kdo ma zkušenost s aspergerovym syndromem, jak se vase deti projevovali v 5 letech a jaky byl jejich predchozi vyvoj?

Děkuji moc

Tak jako se v pěti letech každé dítě projevuje jinak, tak i aspergeři se projevují každý jinak. To nelze říct obecně, protože každé dítě je na tom spektru někde jinde, má jiné potíže, může mít přidružené další potíže. K čemu ti bude, když ti tu někdo napíše zkušenosti s vysokofunkčním aspergerem a druhý s nízkofunkčním? Budeš klidnější nebo se víc vyděsíš. Napiš, co řešíte za trable a třeba se tu najde někdo, kdo řešil podobné a pomůže.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 16.05.19 09:55

To máte pravdu.

Synovi je čerstvě pět let. Dlouho nemluvil, ani nerozuměl, začal více mluvit a rozumět až v 3,5 letech. Ted mluví už celkem obstojně, i hodně rozumí, v podstatě je to tak, že co zná, tomu rozumí, co nezná, tomu nerozumí. Vázne i abstraktno. Ale pořád se posouvá dopředu, lze se s ním už domluvit, za ten rok a pul udělal velký pokrok v té komunikaci. Často používá věty, které slyšel, má vybornou pamět. Tvoří si ale i vlastní věty. Má ale stále problém s expresí, vyprávění zážitků vázne. Ale jinak mluví opravdu dost. Sdílí pozornost, ukazuje ( od 3,5 let ), řekne si o své potřeby, o pomoc, ptá se na různé věci, popisuje co dělá apod.
Není empatický, ale citové rozpložení druhého pozná.
Chodí do školky, donedávna tam skoro nemluvil a byl zalezlý sám v roku, od té doby, co začal více mluvit a domluví se, tak z rohu vylezl :-) a hraje si mezi dětmi, ne všal s nimi, ale vedle nich. Ale i to je úspěch, na to že rok si hrál sám v koutku a mezi ně nechtěl. Kontakty ale ne vždy navazuje adektvátně, děti různě pošťucbuje, předvádí se, zlobí je.
Je celkově takový dětinský, infantilní. Oční kontakt s námi naprosto bez problémů, s ostatními jak kdy a s kým, často spíše takový kratší.

Ve školce spolupracuje, zejména básničky, říkanky, to je jeho, docela i poslouchá. Včera byla besídka, kde tancoval, zpíval s ostatními, nestydí se, učitelky zas říkali, jakou má výbornou pamět.

Jinak ale hloupý není, myslí mu to dobře, má dobrou hrubou motoriku, je obratný, jemnou také, rád vybarvuje, stříhá, zapne zip. Se samoobslouhou nejsou problémy, sám se oblékne, nají, uklidí po sobě, dojde si na záchod, je celkem samostatný. Je stále pozitivn naladěný, má dobrou náladu. Změny mu nevadí, rituály nemá. Vzteklý není. Dobře spí. S jídlem je trochu problém, nejí co nezná. Ale jí toho dost, běžně co doma jíme, s tím problém nemá. Stravu má pestrou, má rád ovoce, zeleninu, omáčky, přílohy, pečivo, jogurty, sýry apod. Ale kdybych mu dala třeba lilek, nebo salát, co běžně doma nejíme, tak to jíst nebude. Co se týče sladkostí, tak tam konzervativní není ani trochu, tam sní i to, co nezná :-) Vyhraněné zájmy nemá, má velkou fantzatii, hraje si moc hezky a různorodě i takové dějové hry ( např. panáček jede autem do práce, tam pracuje a zase se vrací zpět apod. ), pod každou kostičkou je schopen si něco představit.

trochu se orientuje v čase, pozná co je za den v týdnu, co je ráno, odpoledne, večer, noc, co je zítra. Minulost ne, to je všechno včera, i když to bylo před měsícem :-)

V noci se počuravá, musí mít plíny na noc, to ještě nedokáže ovládat. Přes den v pohodě, dojde si na malou i velkou stranu. S čůráním vždycky v pohodě, s kakáním byl problém asi rok, na záchod ani za nic, vždycky si někam zalezl do rohu, tam se opřel a vykakal se do kalhot. Po roce se to zlomilo, od té doby v pohodě.

Logopedka mu vyloučila dysfáziii, s tím, že teda fakt netuší, to by to mohlo být a od psycholožky máme zatím nerovnoměrný vývoj, s tím, že se časem uvidí, V podstatě nikdo moc neví, co mu je. Učitelky ve školce říkají, že je to zvláštní a nevědí, co si myslet.

Hlavní problém je asi v té komunikace a soicálnu, pořád ho musím hlídat, aby něco někomu neprovedl, dětem něco boří, poštuchuje je apod. Je takový jakoby opožděný, má projevy mladšího dítěte. Ale jinak je to chytrý a šikovný kluk. Zas ne nějak extra, že by v ničem vynikal, to ne, ale je vidět, že hloupý rozhodně není.

Kakika
Neúnavná pisatelka 15317 příspěvků 16.05.19 10:40
@Anonymní píše:
To máte pravdu.Synovi je čerstvě pět let…

Myslím, že by mu hodně prospěli nácviky sociálních dovedností. Syn na ně začal chodit někdy po tom pátém roce života a hodně výrazně mu pomohly.

Projevoval se v některých ohledech dost podobně, jako tvůj syn - dlouho nemluvil, ve čtyřech letech jsme šli na logopedii, kde ho během tří měsíců rozmluvili tak, že používal i složitá slova. Často citoval, kde co slyšel. Jemu nakonec ale potvrdili kombinovanou vývojovou dysfázii.
Na hřišti si chtěl hrát hlavně se staršími dětmi, ale jak špatně mluvil a neuměl se přizpůsobit jejich hře, tak oni si s ním hrát nechtěli. Hraní si dost vynucoval. Na nácvicích se ve skupince 5ti podobně hendikepovaných dětí učil, jak navazovat kontakt, jak se ptát na zájmy druhého a proč je to důležité… Emoce druhých poznal vždycky dobře, se svými si rady neví doteď (10 let).
S jídlem u nás bývala dost katastrofa, ve třech letech jsme museli zamazávat díry po kynutí v chlebu, jinak by ho nejedl. Nejedl barevně pestrá jídla, nejedl hnědé věci (čokoláda apod.), preferoval zelené věci (brokolice, kapustu…), teď to má naopak
:lol:, ale už jí výrazně lépe.

Ještě v první třídě měl výrazné problémy s orientací v čase. Nevěděl, zda je ráno nebo večer, kdy se jí oběd, že zítra teprve bude a včera již bylo.

Co se týče plen, tak ve dvou letech ze dne na den začal chodit na nočník a o měsíc později přestal nosit pleny na noc. Od začátku v podstatě bez nehod.
Hrubá i jemná motorika otřesná.

Co se týče vyprávění zážitků (co se dělo ve škole), to tak nějak přišlo až ve třetí třídě postupně. Doteď neumí vypíchnout podstatné (patrné třeba při čtenářském deníku, kdy dopodrobna popíše děj jediné bitvy, ale neumí určit, o čem byla celá kniha).

Myslím si, že pokud je tvůj kluk asperger, tak to bude lehká symptomatika. Může ale jít i o nadané dítě, dítě s ADHD, kdy některé symptomy jsou dost podobné. Pokud je to třeba, zkusila bych se porozhlédnout po klinickém psychologovi, který umí Aspergerův syndrom diagnostikovat (ne každý s tím má zkušenost). Jak učitelky vidí přechod na základní školu? Asi bych se soustředila i na to, co ony říkají. Obvykle mají už zkušenosti a můžou porovnat s jinými dětmi, které se chovali podobně. Já moc nechtěla věřit učitelkám, že by nás syn nezvládl školu bez podpory asistentky. A ukázalo se, že pravdu měly. Přitom v té školce měl výrazný problém při změnách činnosti ve smyslu „teď se jde ven, teď se jde dovnitř, teď budeme obědvat“, tak jsem si říkala, že ve škole to bude mít pro něj jasnou strukturu a hlavně se nebude chodit ven/dovnitř/ven - což mu opravdu vadilo.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 16.05.19 13:52

@Kakika
děkuji za odpověď.

Tak to vám tu vývojovou dysfázii závidím, pořád lepší než asperger :-) vy jste na něj podezření nikdy neměli?

Ty sociální nácviky by mu asi pomohly, už mě to taky napadlo. Zkusím se po něčem porozhlédnout.

Jinak ono je mu teprve ted pět let, do školy zatím nechodí. Určitě bude mít odklad. Učitelky si myslí, že tam nějaká lehčí porucha aut. spektra je, ale sami nevědí. ADHD prý ne, to máme sice susp. ale ono se od té doby, co mu to psycholožka napsala do zprávy hodně zlepšilo, vydrží si i v klidu hrát a na logo v klidu pracovat i 15 minut. Ono se to v něm i dost mele, někdy je fakt zlatý, někdy zas jak utržený z řetězu. Ale je fakt, že dřív si hrál ve školce sám v koutě celý den, to na ADHD moc nevypadá. Dříve byl hodně akční, ale už se dost zklidnil, ale jak říkám, ted má období, kdy se mu to střídá, někdy je fakt hodný, že má člověk radost, že konečně dostal rozum, pak zas má dny, kdy se chová, jak když se dostal ven z ústavu na propustku, furt běhá, něčím hází, něco ničí, je impulsivní, něco udělá, aniž by domyslel následky. Ale jak říkám, fakt dokáže udržet pozornot i dvacet minut, to by prý dítě s adhd nezvládlo, říkali mi ve školce i na logo. Že by byl nějak nadaný, to tak. Spíše takové průměrně inteligentní dítě.

Kakika
Neúnavná pisatelka 15317 příspěvků 16.05.19 14:12
@Anonymní píše:
@Kakika
děkuji za odpověď.

Tak to vám tu vývojovou dysfázii závidím, pořád lepší než asperger :-) vy jste na něj podezření nikdy neměli?

Ty sociální nácviky by mu asi pomohly, už mě to taky napadlo. Zkusím se po něčem porozhlédnout.

Jinak ono je mu teprve ted pět let, do školy zatím nechodí. Určitě bude mít odklad. Učitelky si myslí, že tam nějaká lehčí porucha aut. spektra je, ale sami nevědí. ADHD prý ne, to máme sice susp. ale ono se od té doby, co mu to psycholožka napsala do zprávy hodně zlepšilo, vydrží si i v klidu hrát a na logo v klidu pracovat i 15 minut. Ono se to v něm i dost mele, někdy je fakt zlatý, někdy zas jak utržený z řetězu. Ale je fakt, že dřív si hrál ve školce sám v koutě celý den, to na ADHD moc nevypadá. Dříve byl hodně akční, ale už se dost zklidnil, ale jak říkám, ted má období, kdy se mu to střídá, někdy je fakt hodný, že má člověk radost, že konečně dostal rozum, pak zas má dny, kdy se chová, jak když se dostal ven z ústavu na propustku, furt běhá, něčím hází, něco ničí, je impulsivní, něco udělá, aniž by domyslel následky. Ale jak říkám, fakt dokáže udržet pozornot i dvacet minut, to by prý dítě s adhd nezvládlo, říkali mi ve školce i na logo. Že by byl nějak nadaný, to tak. Spíše takové průměrně inteligentní dítě.

Syn má kombinovanou vývojovou dysfázii, aspergera, ADHD a nadprůměrně vysoký intelekt není co závidět :lol:
První podezření na aspergera padlo před čtvrtým rokem, potvrzeno definitivně v pěti letech. Dysfázie diagnostikovaná skoro v šesti letech a ADHD na konci první třídy. To ADHD mě dost překvapilo, protože také vydržel u toho, co ho zajímalo, klidně hodinu. Ale pravdou je, že se pořád lehce pohupoval, hrál si s prsty, šil sebou…prostě ten motorický neklid tam byl dost výrazný, jen jsem si nemyslela, že by to mělo být ADHD.

Zkuste ty nácviky, protože to syna opravdu výrazně posunulo dál. V kombinaci s užíváním doplňků stravy ty pokroky byly úplně hmatatelné. Někde dělají nácviky soc. dovedností jen dítě vs. psycholog. Myslím, že nám nejvíc pomohla ta skupinka dětí, protože jednak pro syna byla hrozná úleva, že v tom „neplave“ sám a také psycholožka s nimi hrála různé hry (což je s kamarády mnohem zábavnější), které je také vedly nenásilně k nacvičování těchto situací.

Klara178
Stálice 89 příspěvků 16.05.19 14:19

@Kakika

Aha, ale v prvnim příspěvku jste ps a la pouze o dysfazii. Muzu se zeptat, jak syn dnes, jak funguje s okolim, ma kamarady, nesikanuji ho a bude jednou normalne fungovat? Ja porad ctu, jaka je tato diagnóza hruza, tak mam strach z budoucnosti.

Kakika
Neúnavná pisatelka 15317 příspěvků 16.05.19 14:37

@Klara178 diagnóza jako taková je sice šokující, ale vždycky záleží na míře funkčnosti. Syn je vysokofunkční (to znamená, že je to nejlehčí forma), v zátěži s projevy středněfunkční (má záchvaty vzteku, pláče).
Bála jsem se, zda ho nebudou šikanovat, ale jeho třída je naprosto fantastická. Má i kamarády, ale tak nějak tomu moc nedává. On to tak neprožívá, že by potřeboval nutně s někým držet pořád kontakt. Tady ho v okolí znají všichni, vědí, že se někdy chová prapodivně a nikdo to neřeší. Ve škole je to někdy hodně náročné. Má na sebe přehnané nároky (vysoká inteligence je s tím dost často spojená) a díky té dysfázii se mu nedařilo plnit svá vlastní očekávání k sobě samému. Totálně rezignoval a školu nesnáší. Podporu tam má ale špičkovou. Z budoucnosti se už netrápím. Měla jsem také strach, ale já tu ještě hezkých pár let hodlám být, tak ho naučím fungovat tak, aby byl soběstačný a pro nějakou hodnou slečnu snesitelný :lol: Najde si práci, kde nebude přicházet do kontaktu s cizími lidmi (ti ho někdy rozhodí), ale v uzavřeném kolektivu. Když nebude zbytí, tak i chráněná dílna je řešením, ale já jsem přesvědčená, že se zařadí do běžného pracovního procesu. Když to porovnám s tím dítětem, kterým byl ve 4 letech, kdy představa, že by někdy fungoval sám byla naprosto bláznivá, tak teď je z něj úžasný kluk, který ještě pořád neumí moc ovládat svoje emoce (hodně často pláče), ale snaží se. Udělal neuvěřitelný pokrok a jsem na něj moc pyšná.

fiveta
Kecalka 128 příspěvků 16.05.19 21:08

@Kakika Jaké prosím syn bere doplňky stravy? A pomáhají? Syn(6) má potvrzenou vývojovou dysfázii, zatím bere eye q. Další vyšetření nás čekají, podle popisu vidím opravdu hodně společného s Vaším, i to vysoké IQ. Tak hledám, s čím pomoci. Díky.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 16.05.19 22:09

@Kakika

Dekuji. Je úžasne, co pro syna děláte, musí to byt náročné. Jste statecna, ze to tak zvladate. Zvlášt s tou skolou. takze opravdu obdivuji, jak se s tim perete. To ja jsem uz dva roky, co se to tahne na zhroucení. Nejhorší je ta nejistota, ze nevim, co to je a co bude…
A ma syn nejake vyhraněné zajmy, ritualy apod.?
A s temi doplňky, co mu davate? Ja momentálně jen rybi tuk, b komplex, meli jsme i encephabol, dmg sirup, ted jsem mu objednala dmg kapky.
Jinak syn vztekly neni, naopak je porad dobře naladeny, pohodovy. Vlastně je to taky zvláštní, on ani nejak neprojevuje emoce, nikdy se neurazi, nenastve, neni smutny, porad ma dobrou naladu. Kdyby nemel problém s tou komunikaci, hral si s detmi, tak jak ma a nebyl takovy dětina, tak bych rekla, ze je to uplne normální kluk, fungujeme naprosto normálně, porad mi ten autismus k nemu nesedí, navic jsem cetla, ze asperger je hodně dědičný, nic takového v rodine nemame. No uvidíme.

Kakika
Neúnavná pisatelka 15317 příspěvků 17.05.19 07:16
@fiveta
@Anonymní píše:
A s temi doplňky, co mu davate?

Dost výrazně mu v začátku pomohl Karnosin. Jednu dobu jsme zkoušeli Esprico, ale u nás bez efektu i po půl roce. Teď má stabilně ten Karnosin, Magnézium, b-komplex od Zentivy a eyeQ. Jak já ale hrozně blahořečím Karnosin, tak vím o dětech, které na něj nereagovali vůbec (i o těch, u kterých to mělo také výrazný efekt). Takže je to hlavně o tom, co tomu konkrétnímu dítěti chybí a doplňování čeho mu pomůže.

A dědičný - také jsem myslela, že to v rodině nemáme, ale když se pak člověk zamyslí :lol: Jen syn má ty příznaky opravdu výrazné, v rodině jsou to jen takové náznaky, u kterých si řekneš „ježiš, ty jsi praštěná, vždyť je to jedno“ :lol: (např. nutnost zaparkovat rovně. Příbuzná bude klidně na 4× zajíždět, aby stála opravdu uprostřed parkovacího místa - takhle samostatně kravina, ale když se přidají další takové kravinky + info při tvoření rodokomenu, že bratr synova pradědečka zemřel mladý a byl to podivín, můj bratr měl diagnostikovanou lehkou mozkovou dysfunkci a psycholožka říkala, že dřív diagnóza poruch autistického spektra v podstatě nebyla, takže možná že měl to samé v hodně lehké formě…)

Ale ono je to tak nějak jedno, zda to je či není dědičné. Je zbytečné řešit, zda se dalo něco dělat. Mám ještě dceru, o dva roky mladší, a to je naprosto zdravé dítě. Po všech stránkách. Syn si to s prominutím vyžral. Krom výše uvedeného má ještě alergii, atopický ekzém a jednu dobu měl náběh na astma. Dvě děti, stejné geny, stejné prostředí, ve kterém vyrůstají a tolik odlišné. Dcera věčně pozitivní, syn má spíš sklony k melancholii až špatné náladě. Ale když má zrovna dobrou náladu, tak je až neuvěřitelně hravý a pozitivní. Tak nějak pořád odezdi ke zdi, šedá zóna neexistuje
:lol:

Hlavu vzhůru, anonymní. Zda jde zejména o problém s komunikací, tak ta se dá naučit. Naše děti to mají složitější v tom, že to, co se jiní učí samovolně, ti naši se to musí cíleně učit. Ale jde to a s každým pokrokem to uvidí i kluk, že když to dělá takto, tak to funguje lépe, než vynucování si pozornosti popostrkováním ;)

fiveta
Kecalka 128 příspěvků 17.05.19 19:27

@Kakika Děkuji

bel
Závislačka 3675 příspěvků 29.05.19 08:50

@Kakika taky dekuju za moc hezky napsana povzbuzeni!
dcerce jsou 4, je opozdena ve vyvoji, nemluvi, neumi na nocnik.
nejdriv ji nasli genetickou vadu a ted po testech i poruchu aut. spektra - aspergera.
ji vse, ma ocni kontakt, sdili, je velmi radostna - a taky velmi uminena ;), ale nehraje si s detmi a tim ze nemluvi, tak ji ze skolky chteji presunout do specky. kde teda zrovna neni misto.
nevim, zda u nas taky existuje neco jako ten nacvik soc. dovednosti, mohla byste prosim popsat jak to asi probiha? dekuju!

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 31.05.19 09:56

@bel
Prosim vas, a jak se ten asperger u dcerky projevuje, krome toho, ze nemluvi?

bel
Závislačka 3675 příspěvků 31.05.19 17:23

Podle testu v centru pro poruchy vyvoje :-) - dcera ma nerovnomerny vyvoj: na jednu stranu nemluvi (par slov rika - z kazde reci nejaka, ale hodne to jsou echolalie), neumi na nocnik, na druhou stranu sklada puzzle pro 8lete, stavi lego, rozumi 4 jazykum se kterymi je ve styku. ve skolce si nehraje se spoluzaky, ale doma s kamarady velkeho brachy ano. vyvoj ma skokovy. obcas trva na nekterych, pro nas nepochopitelnych, malickostech. poruchy autistickeho spektra jsou velmi, velmi ruzne, nejsou dva stejni jedinci, kazdy to ma trochu jinak a i proto je tezke rict jak se vyvrbi.

Váš příspěvek
Reklama