Jak se rozejít, když jsem pro něj vše?

Anonymní
4.12.19 08:48

Jak se rozejit, kdyz jsem pro nej vse...

Jsem sama s jiz vetsi dcerou a asi 2 roky mam pritele. Od zacatku jsem vedela, ze tam z me strany neni chemie ani to, co by me primelo se do nej zamilovat. Rekla jsem mu to narovinu, ale on byl hodne vytrvaly a hlavne na nas byl strasne hodny a postupne se z naseho shazeni stal vztah. Vlastne ani moc nevim jak. Nejakou dobu jsem byla i spokojena, myslela jsem, ze to treba nakonec pujde. Prece jen uz mam docela hodne za sebou a jsem na dost veci sama, tak jsem si rikala, ze prece je dulezitejsi hodnej a milujici clovek nez resit nejakou lasku jako tram. Jenze ono se to bohuzel zhorsuje :( Pritel uz me zacina hodne vecma rozcilovat, je tak strasne hodnej a pozornej, az to leze na nervy. Navic se s ním, uprimne, trochu nudim a co se tyka fyzicke pritazlivosti, tak tam bohuzel take moc není. Bydli daleko, takze jezdi on za nama a z obcasnych vikendu se postupne stalo pravidlo - kazdy patek odpoledne (kdyz prijdu z prace) az do pondelniho poledne (nez odejdu do prace) je u nas. Je to na me moc, uz me to vylozene obtezuje, ze zase prijede. Ja mam rada svuj klid, jsem na nej zvykla a vikendy, co je tady jsou pro me dost omezujici a je to pro me spis povinost. Snazim se mu to naznacovat dost casto, on je z toho vzdycky hrozne smutny, rekne, ze to teda omezime, ale hned to zase zklouzne tam, co to bylo. Navic kdyz to mame kazdy jinak - on se mnou chce byt co nejvic, ja s ním malo, tak se da tezko najit nejaky kompromis. Premyslim hodne vazne o rozchodu, protoze to nema ani pro jednoho z nas budoucnost. Ale nevim, jak s tím nalozit. Je to strasne hodny clovek a nezaslouzi si, abych mu takhle ublizila. Pocita s tim, ze jednou postavime domecek a budeme spolu zit az do smrti. Jsme pro nej uplne vsechno - o vlastni rodinu prisel, takze ma vlastne jenom nas. Dcera ho ma take rada, ackoliv uz je ve veku, ze to zas az tak neproziva. Navic mi strasne moc pomohl a pomaha v hodne vecech a tak se citim hodne nevdecne. Co se tyka rozumu, tak je to idelani partner, ale co se tyka pocitů, tak to proste není dobry. Vim, ze kdyby o nas prisel, bude uplne na dne a nechci mu to udelat. Navic si tim nejsem uplne jista, nechci o nej prijit nadobro. Kdyby tak slo neco mezi tím…

  • Nahlásit
  • Citovat

Reakce:

4.12.19 09:00
@Anonymní píše:
Jsem sama s jiz vetsi dcerou a asi 2 roky mam pritele. Od zacatku jsem vedela, ze tam z me strany neni chemie ani to, co by me primelo se do nej zamilovat. Rekla jsem mu to narovinu, ale on byl hodne vytrvaly a hlavne na nas byl strasne hodny a postupne se z naseho shazeni stal vztah. Vlastne ani moc nevim jak. Nejakou dobu jsem byla i spokojena, myslela jsem, ze to treba nakonec pujde. Prece jen uz mam docela hodne za sebou a jsem na dost veci sama, tak jsem si rikala, ze prece je dulezitejsi hodnej a milujici clovek nez resit nejakou lasku jako tram. Jenze ono se to bohuzel zhorsuje :( Pritel uz me zacina hodne vecma rozcilovat, je tak strasne hodnej a pozornej, az to leze na nervy. Navic se s ním, uprimne, trochu nudim a co se tyka fyzicke pritazlivosti, tak tam bohuzel take moc není. Bydli daleko, takze jezdi on za nama a z obcasnych vikendu se postupne stalo pravidlo - kazdy patek odpoledne (kdyz prijdu z prace) az do pondelniho poledne (nez odejdu do prace) je u nas. Je to na me moc, uz me to vylozene obtezuje, ze zase prijede. Ja mam rada svuj klid, jsem na nej zvykla a vikendy, co je tady jsou pro me dost omezujici a je to pro me spis povinost. Snazim se mu to naznacovat dost casto, on je z toho vzdycky hrozne smutny, rekne, ze to teda omezime, ale hned to zase zklouzne tam, co to bylo. Navic kdyz to mame kazdy jinak - on se mnou chce byt co nejvic, ja s ním malo, tak se da tezko najit nejaky kompromis. Premyslim hodne vazne o rozchodu, protoze to nema ani pro jednoho z nas budoucnost. Ale nevim, jak s tím nalozit. Je to strasne hodny clovek a nezaslouzi si, abych mu takhle ublizila. Pocita s tim, ze jednou postavime domecek a budeme spolu zit az do smrti. Jsme pro nej uplne vsechno - o vlastni rodinu prisel, takze ma vlastne jenom nas. Dcera ho ma take rada, ackoliv uz je ve veku, ze to zas az tak neproziva. Navic mi strasne moc pomohl a pomaha v hodne vecech a tak se citim hodne nevdecne. Co se tyka rozumu, tak je to idelani partner, ale co se tyka pocitů, tak to proste není dobry. Vim, ze kdyby o nas prisel, bude uplne na dne a nechci mu to udelat. Navic si tim nejsem uplne jista, nechci o nej prijit nadobro. Kdyby tak slo neco mezi tím

Tohohle troubu si nech, ať se o tebe stará a pořiď si milence :srdce:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
14374
4.12.19 09:01

Jde něco mezi tím, prostě to nastav jinak. Bude jezdit max. ob víkend a uvidíš, jestli se to zlepší. Jakmile zjistíš, že ti nechybí a nestýská se ti, tak to je špatný. Já bych tedy s nikým jen ze soucitu nebyla, nejste jediný osoby na planetě a upřímně, pokud nemá nikoho jiného než vas, tak je to taky divný.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
17701
4.12.19 09:04

Prenech ho jine zene, bude za nej rada. Z tve strany tam zadna laska a jic neni. Ukoncila bych to. Potrebujes neco jineho. On si zaslouzi nejakou co s nim bude rada a postavi treba ten domecek ;)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
4.12.19 09:08

Kdysi jsem byla v podobné situaci. Stejné pocity, co popisuješ. Nakonec jsem jela sama na dovolenou na týden. Bohužel jsem tam zjistila, že je mi tam bez něj fajn. Cítila jsem se sice jako ten největší podrazák, necita, nevděčník, ale není to tak, co není, tam zkrátka nebude. Naštěstí si toho všiml sám, že to nefunguje a rozešli jsme se bez velkých emocí či výčitek. Nejsme sice v kontaktu, ale skrz přátelé jsem zjistila, že má skvělou partnerku a dvouletou dcerku a je šťastný. Tak ho pusť, ať může být šťastnější s někým, kdo s ním bude taky šťastný…Bude to sice nějakou dobu bolet, ale nic netrvá věčně. Sice teď to tak chápat nebude, ale jednou bude rád.

  • Nahlásit
  • Citovat
14470
4.12.19 09:19
@TrueIsFalse píše:
Tohohle troubu si nech, ať se o tebe stará a pořiď si milence :srdce:

On se o ní nestará, stará se o sebe sama. :roll:
Je jí blbě se rozejít, bo je jí ho líto. Mně by taky bylo, ale pokud bych cítila to, co zakladatelka, tak bych to asi rozsekala teď, kdy se jen vidaji a nemaji žádné společné závazky. Oklepe se z toho teď snadněji, než až by se stavěl domek atd…Ale rozumím tomu, taky mi bylo hodně nepříjemne se rozcházet s někým, kdo to tak necítil.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
15437
4.12.19 09:34

Vím, že to není předmětem diskuze, ale on pracuje jen út-čt, když z dálky stíhá dojet v pátek odpoledne a zase se vrací v pondělí po poledni?

Zkusila bych to zatím omezit na ob víkend. Uvidíš, jestli ti bude aspoň trochu chybět. Také jsem se kdysi rozešla se strašně hodným klukem. Snesl by mi Modré z nebe a nikdy by se nepohadal. To by mi dřív odsouhlasil, že kůň má opravdu jen dvě nohy. Po roce už to bylo nesnesitelné. Nakonec byla důvodem rozchodu hlavně žárlivost, ale stejně by to nefungovalo. Teď má tři děti, vypadá šťastně.

Zkus ten kontakt omezit - ale na „šťastně až do smrti“ to opravdu nevidím.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
6519
4.12.19 09:53
@viky23 píše:
Prenech ho jine zene, bude za nej rada. Z tve strany tam zadna laska a jic neni. Ukoncila bych to. Potrebujes neco jineho. On si zaslouzi nejakou co s nim bude rada a postavi treba ten domecek ;)
:lol: Dle popisu zakladatelky s tím ten chlap bude jistě uuuuplne v pohodě, zakladatelka mu slavnostně oznámí, že ho přenechává jiným, a chlap jistě bude úplně štěstím bez sebe a ještě ten den si najde novou ženu, žádný smutek či neštěstí. A druhý den začne stavět ten domeček, prostě nebe na zemi :)
  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
6519
4.12.19 09:56

Bylo by mi ho líto, ale život je krátký na to dělat někomu charitu. Asi bych neměla na to ho sestřelit bez varování, a tak bych postupně omezovala schůzky, aby vztah lehce ochladl a pro něj konec nebyl tak brutální. Nezávidím ti to, odmítnout hodného člověka není příjemné.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
4.12.19 10:01

@Kakika Ma svou firmu, muze ji řídit odkudkoliv. Snazila jsem se to nekolikrat omezit, ale mam z toho pak strasne spatny pocit. Vim, ze on se pak trapi, ze nejsme spolu, protoze ja nechci a postupne to vzdycky sklouzlo k tomu, ze se vse zase vratilo do starych koleji. Kdyz bych se s ním rozchazela, tak ja ani nevim, co bych mu rekla. Uz jsem se s ním jednou snazila rozejit. Rekla jsem mu, ze to proste necitim jako on, ze ho nemiluji a bohuzel ani nebudu. Chvili sedel a pak mi na to rekl, ze mu na me tak moc zalezi, ze je ochotny v tom byt i za takovou cenu… Porad si proste mysli, ze to nejak zlomi a casem se do nej zamiluju. Navic, jede za nama asi 300 km, tak nevim ani, jak bych to udelala - ze sem jako prijede 300 km, ja se s nim rozejdu, sbali si veci a zase pojede 300 km nazpet…? A abych se s ním rozchazela po telefonu a veci mu pak poslala v nejakem mega baliku kuryrem, mi prijde takove, ze si to opravdu nezaslouzi.

  • Nahlásit
  • Citovat
4.12.19 10:03

Dej mu sto litrů jako odškodné, že ti pomohl a máš klid. ;)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
14374
4.12.19 10:04
@Lalelale píše: :lol: Dle popisu zakladatelky s tím ten chlap bude jistě uuuuplne v pohodě, zakladatelka mu slavnostně oznámí, že ho přenechává jiným, a chlap jistě bude úplně štěstím bez sebe a ještě ten den si najde novou ženu, žádný smutek či neštěstí. A druhý den začne stavět ten domeček, prostě nebe na zemi :)

Tak asi nebude, ale to už je jaksi jeho problém. Přece s ním nebude ze soucitu nebo aby nebyl smutný z rozchodu.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
3337
4.12.19 10:19
@Anonymní píše:
@Kakika Ma svou firmu, muze ji řídit odkudkoliv. Snazila jsem se to nekolikrat omezit, ale mam z toho pak strasne spatny pocit. Vim, ze on se pak trapi, ze nejsme spolu, protoze ja nechci a postupne to vzdycky sklouzlo k tomu, ze se vse zase vratilo do starych koleji. Kdyz bych se s ním rozchazela, tak ja ani nevim, co bych mu rekla. Uz jsem se s ním jednou snazila rozejit. Rekla jsem mu, ze to proste necitim jako on, ze ho nemiluji a bohuzel ani nebudu. Chvili sedel a pak mi na to rekl, ze mu na me tak moc zalezi, ze je ochotny v tom byt i za takovou cenu… Porad si proste mysli, ze to nejak zlomi a casem se do nej zamiluju. Navic, jede za nama asi 300 km, tak nevim ani, jak bych to udelala - ze sem jako prijede 300 km, ja se s nim rozejdu, sbali si veci a zase pojede 300 km nazpet…? A abych se s ním rozchazela po telefonu a veci mu pak poslala v nejakem mega baliku kuryrem, mi prijde takove, ze si to opravdu nezaslouzi.

Tak stejně by asi chtěl přijet a ukecat tě osobně, tak je to fuk, sfoukni to najednou :lol:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
4.12.19 10:36

Prožíval jsem zakladatelko velmi podobný vztah. Já teda se synem šla bydlet k němu, ale přesně jak píšeš. Uz jsem mela neco odžito, tak jsem si říkala, že to bude stačit, že dokažu žít bez lásky, ale jinak v relativne pohodovem vztahu. Snesl by pro me a syna modre z nebe, meli jsme fakt vsechno, syna bral jako vlastniho a on ho mel taky rad. O mých citech vedel a taky chtel vztah zachovat i za tu cenu. Nevydrželo to. Radeji budu sama a materiálně nekde jinde, než žít s nekym, na koho se neteším. Utni to, uleví se ti. Já taky mela strach, že budu litovat, že mu zničím sny o rodine atd. Hrozne se mi po vsech smerech ulevilo. Ten fyzický nesoulad byl desny, nedokazala jsem mu pak dat uz ani pusu.

  • Nahlásit
  • Citovat
113
4.12.19 10:39

…zkus si představit tu situaci, že už se s ním ty ani dcera nikdy neuvidíte… a pokud zjistíte, že vám chybět ani trochu nebude, tak to je asi jasné…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama