Jak se smířit s nevěrou, aby zmizela nenávist a zlost

Anonymní
25.7.13 21:09

Jak se smířit s nevěrou, aby zmizela nenávist a zlost

Vím, že zaručený recept asi neexistuje. Popřípadě kdo zažil zradu v podobě nevěry ze strany partnera - jak jste se s tím vypořádali? :kytka:

Už je to rok, co mě začal partner podvádět, já na to přišla hned. Neuvěřitelně mě tím zradil, cítila jsem se hrozně, brečela každý den… to trochu pominulu, on se nemohl rozhodnout, kterou z nás chce a „strašně tím trpěl“ Pak žadonil, že chce mě, že jsem láska jeho života, že je hloupý, že si to uvědomil až když mě ztratil. Já jsem celou dobu dělala všechno možný, abych ho získala zpátky - vyvolávala jsem žárlivost apod… Nemohla jsem se smířit s tím, že bychom spolu nebyli. Jinak tutlal to přede mnou dva měsíce, já to věděla hned, stále zapíral a ještě ze mě dělal hysterku, která mu nevěří.. přitom mi lhal do očí.

Ale nakonec, jelikož se mi stýskalo, tak jsem řekla, ano, že to vyzkouším. Dohodli jsme se, že se k tomu už nebudeme vracet, ale já po něm chtěla, aby měl pochopení, že ho prostě budu zpočátku víc kontrolovat. NO - já se k tomu vrácela čím dál častěji a dělala mu scény, jak mu nevěřím a on pořád utíkal z domu, že ho nenechám žít a že jsem mu slíbila, že už mu to nebudu vpalovat do obličeje a má to dennodenně na talíři. No prostě - nesmířila jsem se s tím a tak nějak nepřímo jsem se mu chtěla mstít, ale pořád jsem se snažila nějak dát vztah dohromady. Hrozně jsme trpěla, nechtěla jsem být s ním, ani bez něj…

Netrvalo dlouho a začal se hrozně opíjet - např. 3× týdně, protože měl problémy v práci, při jednom tom opití zkončil v posteli s „mojí brigádnicí z mého podniku“. Pár dní na to náš vztah ukončil.. že už prostě nevěděl, jak má náš vztah ukončit, že to nedokáže snášet, jak se k sobě chováme.. a že prostě je konec. Že ho pronásleduju (což byla dost pravda), ale nebral na mě vůbec ohledy.. prostě chodil pozdě domů.. neozval se! A moje fantazie pracuje mimořádně přehnaně! Nikdy jsem se jako hysterka nechovala… to až ten „osudný“ půlrok. Nevim, kde se to ve mě vzalo. Nikdy se už tak chovat nebudu, je to ponižující… a o to víc bolestnější.. :oops:

:oops: Fain - já už nebrečela, ať je se mnou.. nic, nechala jsem ho plavat. Co s ním taky! :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen:!!!

Za měsíc přišel, že miluje mě!!! Že když spal s „tamtěma“ holkama, že už v tu chvíli věděl, že je to chyba. Že prostě už nevěděl, jak zlepšit náš vztah a že nedokáže žít beze mě. Já jsem mu řekla, že mu prostě nedokážu důvěřovat, že jsem se k němu neměla vracet ani předtím - že prostě jsem doopravdy nechtěla!

Už je to půl roku.. vídáme se jen pracovně. Ale prostě já… pořád si vybavuju ty hnusné chvilky, hrozně mě to pronásleduje. Samozřejmě, že je to lepší než první měsíce… což už jak jsem psala, bude tak rok. Ale prostě pořád brečím, když si vzpomenu, co mi provedl. On - nevím, asi o mě zájem má, ale na nic se mě neptá.. protože mě „otravoval dost dlouho“ a viděl, že se mnou nehne. Pořád se mě ptá, jestli ho mám ještě ráda apod.. no mám, ale nechci s ním být, to je má odpověď.

Chytne mě to kvůli čemukoliv skoro každý den, ale není to, že bych byla v troskách hodiny - jako zpočátku z toho zklamání. Nemohla jsem se z toho vzpamatovat. Ale prostě třeba koukám na film, nějaká asociace tam je na nás a už bulím, pak si zase na něco vzpomenu a bulím, je mi hrozně smutno. Nový vztah nechci, nechci žádný vztah. Už jsem dokonce začala vzpomínat na ty nejhezčí chvíle v životě, co jsem s ním začila.. byla to celé předešlá doba našeho vztahu, než přišlo to podvádění. A prostě nějak nevim, jak se z toho vzpamatovat, abych se tím dál už nemučila. Vzpomenu si na něco hezkého, co jsme spolu prožili a je mi hrozně líto, že to zkončilo. Nikdy jsem k nikomu necítila, to co k němu… a pořád to cítím i přes ty hnusy… ale, jak kdybych to prožívala pořád dokola.. nechce to zmizet.

Nemůžu se na chlapi pomalu ani podívat pořád.. Poraďte, jak z toho ven. Abych na něj nemyslela dalších 10 let :evil: :roll: :roll: :roll:

Zaklad.

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

31603
25.7.13 21:17

Nesmíš se v tom rochnit, nesmíš vzpomínat. A když přijdou myšlenky na to ošklivé, tak zatlačit do pozadí a honem začít v duchu řešit nějaký zaeklitý problém, který vyžaduje plnou pozornost. časem to otupí, ale nesmíš se v tom zkrátka hnípat a musíš si to aktivně zakázat (zas úplně nezapomenout, aby sis pamatovala, proč už s ním být nechceš, každá máme někdy slabou chvilku, pak je dobré si trochu pošťourat staré rány a ono to přejde)
Zkrátka musíš jít dál, začni žít svoji budoucnost a ne minulost ;)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
CokeLady
25.7.13 21:17

Podle mě je to moc velký zásah do citů, prostě to trvá dlouho než se na to člověk dokáže povznést. Paradoxně nový vztah všechno uspíší, uvidíš i jiné asociace, už nebude jen ten jeden chlap, ale naprosto chápu, že chlapy už nechceš vidět. Dej tomu čas. Myslím, že sama v sobě sis už odpověděla, zda chceš vztah zachránit, což nechceš. To je první krok k úspěchu, jakmile se na 100% rozhodneš, že u Tebe tenhle vztah skončil a nenecháš se už nikdy ukecat, je to odrazení ode dna.

  • Citovat
  • Upravit
235
25.7.13 21:19

Nech tomu čas…Až jednou potkáš někoho komu budeš důvěřovat a budeš štastná vzpomeneš si na to jak jsi trpěla!!!Není normální aby toto muž prováděl žene a potom řekl že jí miluje. Proste se odmiluj a budeš ráda uvidíš…bude to delat furt!!!

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Crystalline
25.7.13 21:19

Doporucuji novy vztah. Pustis ho aspon z hlavy.

  • Nahlásit
  • Citovat
3434
25.7.13 21:19

Zkus se věnovat sama sobě - choď ven s kamarádkami, na masáže, kosmetiku, cvičení,… Najdi si něco, co tě zabaví, takže nebudeš mít čas přemýšlet nad ním. Jinak pomůže jenom čas. I když teď nikoho nechceš, časem třeba někoho potkáš a na něj si už ani nevzpomeneš.
Podle toho co píšeš mi připadá, že i kdybyste spolu zůstali, stejně by tě dřív nebo později podvedl znovu

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
235
25.7.13 21:22

@Z.jev Jasně!!! :zed:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
58709
25.7.13 21:24

Odpustit jsem nedokázala, byla to prostě moc velká rána. Sice jsem ho milovala, ale už jsem mu nedokázala věřit. Buď se v tom nebudeš vrtat a budeš dělat, že se nic nestalo, nebo jdi dál.. obdivuju všechny, co to překoušou, zvlášť, když nejde o jednorázovku.. Jinak nech si čas.. ono to přijde samo. Ze začátku budeš asi hodně opatrná a nedůvěřivá, ale pokud za to chlap stojí, tak to pochopí a podpoří Tě, nebude tě nutit do věcí co nechceš a pod.. mě to trvalo cca 2 roky, než jsem měla nový vztah..

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
becky87
25.7.13 21:27

Hod ho za hlavu. Takovej se nezmeni. Kdyby me chlap podvedl, nikdy ho nevemu zpet.

  • Nahlásit
  • Citovat
31603
25.7.13 21:27

@martina.se ale ona s ním už není, ne? Nebo jsem to pochopila blbě já? Jenom si vzpomíná na všechny součásti té zrady a bolí ji to, i když už spolu nejsou a každodenně se v tom vrtá a brečí, i když jsou rozejití. Tak jsem to pochopila já

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
58709
25.7.13 21:30
@Gladys píše:
@martina.se ale ona s ním už není, ne? Nebo jsem to pochopila blbě já? Jenom si vzpomíná na všechny součásti té zrady a bolí ji to, i když už spolu nejsou a každodenně se v tom vrtá a brečí, i když jsou rozejití. Tak jsem to pochopila já

není.. ale i tak, člověka to prostě bolí i štve, když toho druhého potkává :zed: jako kolegové v páci, to je fakt asi to nehorší.. taky jsem psala, ať si najde koníčky a tak, že to časem otupí :palec:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
9954
25.7.13 21:32

Já prožila něco podobného a bohužel i když mám nového partnera a mám s ním dva kluci, tak na toho co jsem měla před ním, nemůžu zapomenout a ještě dnes si dokážu kvůli tomu pobulet :,( A je to už 6 let zpět :,(

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
25.7.13 21:37

Záleží jakou máš povahu, mě přítel podvedl ale ne z lásky ale protože jsem se chovala jako kravka, absolutně jsem odmítala jakýkoliv intimní vztah a dělala jsem mu naschvály, no to je jedno, zkrátka mě podvedl neomlouvá ho to.. Já jsem si řekla, že s nim chci být je to jinak skvělej chlap, pracovitej, nepije, má rád děti.. No zkrátka jsem mu řekla, že s nim chci i přesto všechno zůstat, tak že za tim uděláme tlustou čáru, a nebudeme se k tomu ani jeden vracet, několikrát jsem se musela kousnout do prstu, žárlila jsem pomalu i na mojí ségru, no ale časem se to srovnalo a teď je to 3 roky od té doby co mě podvedl a máme spolu 14 denního chlapečka, takže jsem moc ráda, že jsem se k tomuto kroku odhodlala, ale třeba moje kamarádka když se dozvěděla že jí její přítel podvedl, tak mu to pořád předhazovala, že se na ní nakonec vykašlal.. Držim palce ať je tvé rozhodnutí správné :kytka:
Omloouvám se za anonymitu, ale chodí sem moje známé a my jsme náš problém nikdy neventylovali, nebylo se čim chlubit

  • Nahlásit
  • Citovat
31603
25.7.13 21:41
@martina.se píše:
není.. ale i tak, člověka to prostě bolí i štve, když toho druhého potkává :zed: jako kolegové v páci, to je fakt asi to nehorší.. taky jsem psala, ať si najde koníčky a tak, že to časem otupí :palec:

dobrý, už jsem nějaká zabržděná :oops: :lol:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
25.7.13 21:41
@Gladys píše:
Nesmíš se v tom rochnit, nesmíš vzpomínat. A když přijdou myšlenky na to ošklivé, tak zatlačit do pozadí a honem začít v duchu řešit nějaký zaeklitý problém, který vyžaduje plnou pozornost. časem to otupí, ale nesmíš se v tom zkrátka hnípat a musíš si to aktivně zakázat (zas úplně nezapomenout, aby sis pamatovala, proč už s ním být nechceš, každá máme někdy slabou chvilku, pak je dobré si trochu pošťourat staré rány a ono to přejde)
Zkrátka musíš jít dál, začni žít svoji budoucnost a ne minulost ;)

naprostý souhlas, prošla jsem si nevěrou, on to pak ukončil, chtěl druhé dítě a v těhotenství mi řekl, že toho lituje, vyhodili ho zpráce, našel si jí hodně daleko bez možosti dojíždění a nechal mě tu těhotnou s malou holčičkou. Slo to do kopru už tenkrát. Po narození druhého dítka začal vztah řešit, c hodilli jsme i k psychologovi ale nikam to nevedlo. Já se trápila skoro 3 roky a řekla si dost. Vzala jsem osud do svých rukou. S dětmi jsem neměla strach že bych to nezvládla byla jsem an ně sama dlouho, našla si právničku, zjistila že i finančně to nebude tak strašný a začala to řešit. Nakonec zapátrala potvrdila si že mě opět podvádí a podváděl i v době těhotenstív a řekla dost avztah ukončila. Bylo to bolestivé, c htělo to hodně odvahy a občas mám špatné chvilky ale koukám do budoucna, těším se zase na tu zamilovanost, užívám si dětí a když to na mě padne tak se v tom chvilku plácám ale jdu dál. Záměrně jsem si založila profil na seznamce a i když je tam banda exotů tak se občas někdo rozumný najde a to mi pomáhá se odreagovat od toho že jsem už dlouho citově sama. Chce to opravdu zvednout hlavu a dívat se dopředu.

  • Nahlásit
  • Citovat

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama