Jak se vlastně hledá vztah?

Anonymní
22.12.19 12:03

Jak se vlastně hledá vztah?

Zdravím všechny, řěším teď něco, s čím mi asi nikdo nepomůže, píšu spíš proto, abych se vypovídala a přečetla si zkušenosti vás, kteří jste řešili něco podobného. Sem s nimi prosím, že v tom nejsem sama? :? :srdce:

je mi 22 a nemám přítele. Reálný vztah jsem měla jen 1 (trval 2roky) a od té doby nic. Od té doby (cca 2 roky) s pár klukama neproběhlo víc, než seznámení, abysme po pár hodinách konverzace zjistili, že to nikam nevede… dělám něco špatně? Cítím se kvůli tomu fakt špatně, připadá mi, že za nic nestojím. Vím, že se to může zdát jako banalita, sama jsem to vlastně nikdy moc neřešila, říkala jsem si, že to přijde, až bude čas. Jenže ono pořád nic a přeci jen čas letí…
Sním o velké rodině, chci mít děti. Jenže co když nikdy nenajdu toho pravého? (Bože, tohle je jak řádek z červené knihovny :oops: ) anebo najdu, ale pozdě a pak, až budeme oba vědět, že chceme založit rodinu, to už kvůli biogickým hodinám prostě nepůjde? :roll:
Nějaké rady, jak se seznámit?
Do společnost chodím, i když je to kvůli mé škole a rozvrhu problematické (studuju na divadelní fakultě-škola od rána do večera, pak zkouška nebo představení, víkend nebo týden, nutnost účastnit se různých setkání se stále stejnou skupinou lidí…)
Možná to může souviset i s rodinným zázemím- vychovávala mě jen máma, otce vídám jen u soudu, když se handrkujem o alimenty a já nechci, aby můj vztah dopadl stejně :nevim:
Achjo…za chvíli jdu navštívit o rok starší kamarádku v porodnici- mateřské pudy jak blázen a je mi z toho smutno.
Jak a v kolika letech jste se seznámili vy?
Nějaké tipy, co můžu udělat pro to, aby se to podařilo i mě? Díky :*

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
Anonymní
22.12.19 12:10

Ahoj, mne to vlastně taky nejak nejde,. Tak se přidávám.. Dítě mam jedno 2 roky je synovi ale jsem sama. Je mi 21 :) no a vztahy jsem mela 2 který proste nedopadli… Chtela bych byt šťastná a mit milujícího chlapa ale jak tak koukám tak vsichni chteji nekoho jen do postele nic víc :(

  • Citovat
  • Nahlásit
22.12.19 12:14
@Anonymní píše:
Ahoj, mne to vlastně taky nejak nejde,. Tak se přidávám.. Dítě mam jedno 2 roky je synovi ale jsem sama. Je mi 21 :) no a vztahy jsem mela 2 který proste nedopadli… Chtela bych byt šťastná a mit milujícího chlapa ale jak tak koukám tak vsichni chteji nekoho jen do postele nic víc :(

Ahoj, díky za příspěvek. Obdivuju tě, že to s dítkem v tomhle věku sama zvládáš :kytka: Přesně, do postele a nic vic :,( ale někde ten jeden přece musí existovat! :nevim:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
7616
22.12.19 12:20

Já jsem toho pravého potkala když mě bylo 31 a čekáme druhé mimi.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1014
22.12.19 12:29
@Anonymní píše:
Zdravím všechny, řěším teď něco, s čím mi asi nikdo nepomůže, píšu spíš proto, abych se vypovídala a přečetla si zkušenosti vás, kteří jste řešili něco podobného. Sem s nimi prosím, že v tom nejsem sama? :? :srdce:je mi 22 a nemám přítele. Reálný vztah jsem měla jen 1 (trval 2roky) a od té doby nic. Od té doby (cca 2 roky) s pár klukama neproběhlo víc, než seznámení, abysme po pár hodinách konverzace zjistili, že to nikam nevede… dělám něco špatně? Cítím se kvůli tomu fakt špatně, připadá mi, že za nic nestojím. Vím, že se to může zdát jako banalita, sama jsem to vlastně nikdy moc neřešila, říkala jsem si, že to přijde, až bude čas. Jenže ono pořád nic a přeci jen čas letí…
Sním o velké rodině, chci mít děti. Jenže co když nikdy nenajdu toho pravého? (Bože, tohle je jak řádek z červené knihovny :oops: ) anebo najdu, ale pozdě a pak, až budeme oba vědět, že chceme založit rodinu, to už kvůli biogickým hodinám prostě nepůjde? :roll:
Nějaké rady, jak se seznámit?
Do společnost chodím, i když je to kvůli mé škole a rozvrhu problematické (studuju na divadelní fakultě-škola od rána do večera, pak zkouška nebo představení, víkend nebo týden, nutnost účastnit se různých setkání se stále stejnou skupinou lidí…)
Možná to může souviset i s rodinným zázemím- vychovávala mě jen máma, otce vídám jen u soudu, když se handrkujem o alimenty a já nechci, aby můj vztah dopadl stejně :nevim:
Achjo…za chvíli jdu navštívit o rok starší kamarádku v porodnici- mateřské pudy jak blázen a je mi z toho smutno.
Jak a v kolika letech jste se seznámili vy?
Nějaké tipy, co můžu udělat pro to, aby se to podařilo i mě? Díky :*

Ve 22 máš čas. Stejně ještě studuješ, po škole budeš chtít chvilku pracovat, cestovat. Můžeš toho pravého najít třeba ve 30 a můžete mít spolu klidně 5 děti. Něžné, že když budeš s někým od 18 že s ním vydržíš celý život. Užívej si seznamování, volné chvíle a on se ten pravý určitě objeví.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1145
22.12.19 12:37

Toho pravého jsem potkala v 30 letech, teď v 35 se oba snažíme o dítě, svatba na jaře příštího roku.
Jde o to si s tím člověkem sednout, mít stejné názory, aspoň jeden stejný koníček.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
55071
22.12.19 12:52

První vztah v 28,ženu, se kterou mám dceru jsem potkal ve 30 letech. Ta ale, když měla dcera necelé dva roky, zemřela… Současnou přítelkyni mám ze seznamky - oba máme jednu dceru. Je potřeba vyzkoušet vše, i seznamku bych nezatracoval. :mavam:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
742
22.12.19 12:54

Ve 32 letech jsem potkala svého muže. Máme dvě děti a je to super :srdce: :mavam:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
22.12.19 13:00

Mně je o skoro tři roky víc než tobě. A jsem na tom stejně. Seznamuju se těžko, dost se stydím a jsem introvertni povaha. Navíc ani moc není s kým se seznamovat. Ve škole jsme jen holky, v práci z větší části taky a ti chlapi, co v práci jsou, jsou buď ženatí s dětmi a nebo už v pokročilých letech. Koníčky mám takové holčičí, vaření atd., přes známé to nejde, s příbuznými se nestykáme. Zkoušela jsem tinder, byla na několika schůzkách, nešťastně se do jednoho zamilovala a to bylo vše. Ostatní na jedno brdo - jen postel a hlavně se nevázat. Přijde mi, že v tomto věku ti chlapi, co vztah chtějí, jsou už zadaní a nebo jsou to ty typy, co si chtějí užívat (nejlépe každý týden s jinou), cestovat, pařit, sportovat, pít. :nevim: Občas z toho mám taky depku. Ty jsi alespoň mladší.

  • Citovat
  • Nahlásit
5367
22.12.19 13:09

Nejdřív našetři tři miliony-no dobře, tak dva a pak hledej partnera. S holou zadnicí tě nikdo nebude chtít. Mnoho štěstí! :srdce:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
7267
22.12.19 15:42

Ahoj zakladatelko,
myslim, ze se nemas ceho bat. Lobi se mi, ze nechces partnera jen proto, abys nejakeho mela, ale hledas neco, co bude mit smysl.
Pises jako chytra, normalni holka, takze je jen otazkou casu, kdy na sebe narazite s nejakym normalnim chlapem. Delej, co te bavi, neboj se chodit mezi lidi, uzivej vyhody single zivota a mej pri tom oci otevrene, abys ho treba neprehledla.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
81
22.12.19 16:30

Tak v 22 letech máš ještě spoustu času, třeba se někdo fajn objeví. ;) Ale upřímně najít normálního chlapa mi začíná připadat jako nadlidský úkol. Než se ze mě definitivně stane matka samoživitelka (zatím děti nemám), tak ještě zkouším, jestli by nešlo mít normální rodinu, fajn chlapa, na kterého je spoleh… ale asi ne, tento rok jsem vážně hledala a zkoušela, ale normální chlapi asi vymřeli. Poslední špatná zkušenost stála za to a docela mě odradila od dalšího seznamování. :lol: :roll: Nicméně ať nezním jenom negativně - v okolí mám dost párů, kterým to vyšlo a vypadají spokojeně, tak asi to jde, jen to není samozřejmost. A seznámit se dá nejspíš kdekoli - známá, co se teď bude vdávat, se třeba seznámila v autobuse, to mi přišlo zajímavé.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
394
22.12.19 16:42

Neboj se. Jakmile se přestaneš bát a tímhle trápit a řešit to, jakmile se naučíš být trochu sama a být s tím v pohodě, tak se někdo ukáže. Někdy to může být později než ostatní, ale tak co je později… Kde je napsáno, v kolika se co má stát :srdce:.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
55071
22.12.19 18:35
@annelisa píše:
Tak v 22 letech máš ještě spoustu času, třeba se někdo fajn objeví. ;) Ale upřímně najít normálního chlapa mi začíná připadat jako nadlidský úkol. Než se ze mě definitivně stane matka samoživitelka (zatím děti nemám), tak ještě zkouším, jestli by nešlo mít normální rodinu, fajn chlapa, na kterého je spoleh… ale asi ne, tento rok jsem vážně hledala a zkoušela, ale normální chlapi asi vymřeli. Poslední špatná zkušenost stála za to a docela mě odradila od dalšího seznamování. :lol: :roll: Nicméně ať nezním jenom negativně - v okolí mám dost párů, kterým to vyšlo a vypadají spokojeně, tak asi to jde, jen to není samozřejmost. A seznámit se dá nejspíš kdekoli - známá, co se teď bude vdávat, se třeba seznámila v autobuse, to mi přišlo zajímavé.

Já ve vlaku. :mrgreen: :mavam:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1014
22.12.19 19:52
@annelisa píše:
Tak v 22 letech máš ještě spoustu času, třeba se někdo fajn objeví. ;) Ale upřímně najít normálního chlapa mi začíná připadat jako nadlidský úkol. Než se ze mě definitivně stane matka samoživitelka (zatím děti nemám), tak ještě zkouším, jestli by nešlo mít normální rodinu, fajn chlapa, na kterého je spoleh… ale asi ne, tento rok jsem vážně hledala a zkoušela, ale normální chlapi asi vymřeli. Poslední špatná zkušenost stála za to a docela mě odradila od dalšího seznamování. :lol: :roll: Nicméně ať nezním jenom negativně - v okolí mám dost párů, kterým to vyšlo a vypadají spokojeně, tak asi to jde, jen to není samozřejmost. A seznámit se dá nejspíš kdekoli - známá, co se teď bude vdávat, se třeba seznámila v autobuse, to mi přišlo zajímavé.

Hele mám asi 3 kamarády kluky, kteří zase tvrdí, že najít dneska normální holky, která by chtěla rodinu a takový ten běžný rodinný život je nemožné. Tak nějak nevím, kde je pravda. Ty kamarádi jsou fajn, víceméně za vodou, pracovití, je s nima zábava a pořád nemůžou žádnou najít. :nevim:

Příspěvek upraven 23.12.19 v 12:31

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat