Jak se vyhrabat z rozchodu ?

Anonymní
26.12.18 21:12

Jak se vyhrabat z rozchodu ?

Čau holky.
Rozešli jsme se s chlapem po 2 letech soužití - vím, žádná doba to není, děti také nemáme. Nemám v úmyslu nic vracet, on také ne. První dny jsem brečela jak pominutá, u rozdávání dárků to na mě taky přišlo a nešlo zastavit - cítím se trapně, že jsem zkazila rodině Vánoce…pak to nějak přešlo, hlavně když jsem byla v práci, bylo vše ok. Teď jakoby se začala vracet ta truchlící fáze, přemýšlení, co jsem mohla udělat jinak. Hodně jsme zažili, cestovali, měli i společné plány a vize do budoucna. Dostihla mě „depka“, že nic z toho se nebude konat a že už si nikdy nikoho nenajdu. Vím, je to asi blbost, ale nemůžu si pomoct. Vybavují se mi ty krásné vzpomínky, jak jsme si vždy měli co říct a blablabla. To špatné jakoby šlo do pozadí nebo důvody rozchodu. Jsem typ, který těžko navazuje přátelství nebo dokonce vztah (ačkoliv myslím, že působím extrovertně, umím komunikovat s lidmi, dlouho mi trvá, než si pustím někoho k tělu a jsem prostě svá). Udělala jsem řez a odstěhovala se, nejsou to ani dva týdny. Co vám nejlépe pomohlo zapomenout? Ráda bych poznala i nové lidi, ale viz „problém“ popsaný předtím. Hrozně to bolí, ale chci se posunout dál a nemarnit život sebelítostí. Jak se správně naštvat a říct dost? Snažím se číst, jsem domluvená na hory, s kámoškou do fitka, začala jsem doma každý den cvičit, chodím do kurzu, ale stejně se všude vkrádají myšlenky na něj. Existuje třeba nějaká účinná metoda nebo to prostě musím nějak vydržet? Minulý rozchod tolik nebolel, asi proto, že tam nebyla už žádná láska. Ale tady pořád je, alespoň z mé strany… achjo, díky za všechny odpovědi a tipy.

omlouvám se za anonym, stydím se za svůj příspěvek

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

26.12.18 21:18

Musíš si to prožít, pořádně, neboj se slz a přijmi je, opravdu. Bude se ti o něm zdát a bude to hodně bolet, prosím nesnaž se si to zjednodušit nějakými prášky, podle mě si to fakt člověk musí prožít. Mně pomohlo vycestovat za prací do zahraničí, ale i beztak jsem si to tam musela prožít, nezmizelo to jen tak. Poznávání nových lidí chce taky nějakou snahu, nepřijdou za tebou jen tak pode dveřmi…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
466
26.12.18 21:26

Ahoj souhlasím s tím co už se nepsalo. Ty blbý pocity se musí prožít, probrecet a pak to bude dobrý. Prostě si dovol cítit se mizerně, brečet a truchlit. A jinak na to jdeš dobře, nový aktivity, mě pomohl jazykový kurz.
Jinak tahle fáze je blbá. Člověk zapomíná na to zlý a chce to, co bylo zpátky. Nebylo to sice už dobrý, ale byl to zvyk a nechceš, aby ti bylo mizerně. To je jak abstak. Zná to spousta z nás. Ale tahle fáze nebude zas tak dlouhá. Že jsou v tom vánoce je blbý, to jsme všichni na měkko.
Drž se a bude líp. :mavam:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
3096
26.12.18 21:30

mě vždy pomohlo před spaním myslet na ty „hnusný špatný stranky“ ..a říkat si například : "ještě že už s nim nejsem - aspon budu mit volný večery a mužu delat to ci ono, a s atkovým pedantem mít deti…to by bylo otřesný…jeste že už je pryč fuj..a nakonec jsem si takto každeho zhnusila :-) i když byli jen 2…ostatní jsem poslala k šípku já takže tam me trapily spíš vyčitky svědomí a měla jsem tendence jim psat sms že je mi to líto a omlouvam se atd.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
26.12.18 21:44

A jaké byly důvody k rozchodu? Pokud ho máš tak ráda, nešlo by to vzít zpět? Jinak na tohle asi pomůže jedině čas a různé aktivity, ale těch máš, podle toho, cos napsala, dost. Časem bude jen líp.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1026
26.12.18 21:45

joo to si musíš odžít…jinak tě to bude pořád pronásledovat…já se hrabu z rozchodu po 14letech…takže tě chápu. drž se

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
26.12.18 22:00

Mám to stejně, pořád nad tím přemýšlím, jak to bylo krásné a co jsme zažili a jak jsme si rozuměli a nejdou ty myšlenky vyhnat z hlavy :( Kdyby někdo znal recept, jak se tohodle zbavit bylo by to fakt super ! :D

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymní
26.12.18 22:03
@Anonymka.D. píše:
A jaké byly důvody k rozchodu? Pokud ho máš tak ráda, nešlo by to vzít zpět? Jinak na tohle asi pomůže jedině čas a různé aktivity, ale těch máš, podle toho, cos napsala, dost. Časem bude jen líp.

Ve zkratce: měl strašné změny nálad, v hádce se vrátil k výčitkám a řešil konflikt, který byl podle mě už dávno vyřešený, měl zkraty a mě to ubližovalo. Vždy to byly strašné kraviny, měla jsem pocit, že se jen potřebuje pohádat, protože jsme měli jinak harmonický vztah. Po poslední hádce překročil mé hranice a já v afektu řekla, že s ním končím a odešla. Jo, nebylo to šťastné řešení. Psala jsem mu zprávu, že se musíme oba snažit, aby nám v tom vztahu bylo fajn a na to napsal, že to nechce zahodit. Domluvili jsme se na schůzce, ale osobně mi řekl, že jsem mu vůbec nechyběla a že náš vztah nikam nevede, což mě zarazilo. Vím x věcí, proč to ukončit a zapomenout, ale taky i jeho klady. Nevím, jestli to byl z jeho strany zkrat, nechce se mi věřit, že by ze dne na den to z jeho strany vše vyprchalo. Ale já to beru za ukončenou věc, nebo bych chtěla brát, zatím mi to moc nejde

  • Nahlásit
  • Citovat
1026
26.12.18 22:09
@Anonymní píše:
Ve zkratce: měl strašné změny nálad, v hádce se vrátil k výčitkám a řešil konflikt, který byl podle mě už dávno vyřešený, měl zkraty a mě to ubližovalo. Vždy to byly strašné kraviny, měla jsem pocit, že se jen potřebuje pohádat, protože jsme měli jinak harmonický vztah. Po poslední hádce překročil mé hranice a já v afektu řekla, že s ním končím a odešla. Jo, nebylo to šťastné řešení. Psala jsem mu zprávu, že se musíme oba snažit, aby nám v tom vztahu bylo fajn a na to napsal, že to nechce zahodit. Domluvili jsme se na schůzce, ale osobně mi řekl, že jsem mu vůbec nechyběla a že náš vztah nikam nevede, což mě zarazilo. Vím x věcí, proč to ukončit a zapomenout, ale taky i jeho klady. Nevím, jestli to byl z jeho strany zkrat, nechce se mi věřit, že by ze dne na den to z jeho strany vše vyprchalo. Ale já to beru za ukončenou věc, nebo bych chtěla brát, zatím mi to moc nejde

šla bych dál…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2021
26.12.18 23:12

Ahoj holky, taky se v tom plácám už 4 měsíce. Snažím se mít pořád nějakou aktivitu, což u mě není problém. Vždy jsem měla hodně koníčků a neustále zkoušela něco nového. Čtu si články na ulomkyzeny.sk. Je tam hodně článků ze života a člověk se v tom opravdu vidí. Teď jsem si od nich objednala knížku Rozchod. Uvidíme třeba to pomůže. Byla jsem také u kartářky. Chtěla jsem to prostě zkusit, nic jsem nečekala. Byla jsem poprvé. Nevím jak, neumím to vysvětlit, ale bylo mi potom lépe. Nějakým způsobem mě uklidnila. Každý říká, že to chce čas. Já se i po těch 4 měsících cítím, jako by to bylo včera. Každý takové věci prožívá jinak. Někdo je za týden ok a někomu to trvá dlouho. Každý jsme jiný a originál. Všem hodně sil!

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
27.12.18 09:11

Ahoj, já se z rozpadu a rozvodu, svého jediného 20.letého vztahu hrabal 2 roky. Občas jsem byl ve stavu, kdy jsem neměl vůbec sílu pokračovat dál, o něco se snažit, plánovat něco do budoucna. Myšlenky na špatné okamžiky se ženou nepomáhaly, měli jsme, až téměř do konce pěkný vztah, takže těch negativních okamžiků moc nebylo. Každopádně chce to čas, ten to napraví. Nic moc jiného, alespoň u mně nepomohlo.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
27.12.18 10:19

Může se člověk znovu zamilovat? Mám pocit, že už nikdy nebudu moc milovat někoho jiného.

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymní
27.12.18 11:18

Já si také něco takového prožívám, čerstvě třetí týden a pořád mě to štve. Někde jsem četla, že se mozek emocionálně nedokáže ze dne na den separovat a proto to tolik bolí. Ten, který se s tebou rozešel, na to čas měl a proto je to pro něho snadnější. Ti, co se rozchází to už ví
většinou nějakou dobu dopředu, nebo se zamilují někde jinde a tím se dostanou do jiného světa.

  • Nahlásit
  • Citovat
27.12.18 11:39

Ahoj holky. V půlce ledna to bude rok, co jsem odešla od manžela téměř po osmi letech. Člověk si to prostě asi musí „odžít“, ta fáze smutku nejde přeskočit ani urychlit. U nás bylo špatně hodně věcí, ale stejně jsem na začátku hodně brečela, potom ještě hodně dlouho občas. A musím říct, že doteď prakticky není dne, kdy bych si na něj nevzpomněla. Nejdřív to bylo hodně se vztekem (když jsem několik měsíců po rozchodu zjistila, že měl dávno milenku), to postupně vyprchalo a teď už v tom žádné emoce nemám, ale prostě mi vždy myšlenka na něj prolítne hlavou, když mi ho připomene písnička, nějaké místo nebo situace.
Jinak po rozchodu jsem se hodně přeorientovala směrem k rodině - bráchovi a rodičům, kteří mi hodně pomohli, zintenzivnila jsem vztahy s kamarádkami. Pár měsíců jsem dost blbla ve smyslu, že jsem chodila pařit, randila jsem, měla jsem i nějaký úlet. Zkusila jsem hodně nových aktivit, které bývalému nebyly po chuti, opravdu hodně jsem sportovala - v tom pokračuju pořád. Pak jsem si našla novou známost, zamilovala jsem se a teď po tom roce se cítím dobře :) Hlavně jsem ráda, že už necítím vztek a zášť, když si na bývalého vzpomenu, to mě hrozně vyčerpávalo. Ale stejně se nějaký ten stín občas někde objeví - člověku to asi už v hlavě zůstane, když ho druhý po tolika letech opustí kvůli jiné a nestojíte mu ani za to, aby to na rovinu řekl.
Držím vám všem palce, kdo se s tím potýkáte. Jinak ještě mi hodně ve vyrovnání se s rozchodem pomohla hudba - pěkně rozchodové album je First Day of Spring od Noah and the Whale a super song Your Ex-Lover is dead od Stars :)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama