Jak se vypořádat se ztrátou syna

14.5.21 20:44

Jak se vypořádat se ztrátou syna

Ahoj všem,
v roce 2007 můj syn Dominiček prodělal čtyřnásobnou transplantaci jater, po které bohužel zůstal upoutaný na vozíček. Od té doby jsem se o něj doma nepřetržitě starala 24/7. Domísek byl celý můj život, prošli jsme si spolu ještě před transplantací mnoha nemocnicemi, několikrát bojoval o život, ale vždy jsme vše spolu zvládli. Dominiček byl od transplantace plně odkázaný na mou péči. I přesto, že nemluvil mi každý den svým úsměvem dodával sílu a hnal mě dopředu. Před čtyřmi lety prodělal těžký zápal plic a byl téměř měsíc na umělé plicní ventilaci. A i přes ne moc dobré vyhlídky od lékařů opět vše zvládl a jeli jsme domů. Téměř rok se však ješte z této hospitalizaci na ARU zotavoval (léčení proleženin, psychicky špatný stav). Zas tu byl zpět můj veselý a usměvavý Dominiček. Pravidelné kotroly u specialistů dopadly vždy dobře. Jelikož byl upoutaný na lůžko a nedokázal se sám pohybovat, měl problémy se zahleněním plic, což se nám vždy doma dařilo vyřešit odsáváním z dýchacích cest. Bohužel před pár dny Domísek začal mít problémy s odkašláváním hlenů a nedařilo nám dýchací cesty dostatečně odsávat. Po většinu dne měl okysličení krve v pořádku, ale k večeru se situace zhoršila. Pořád se nám však honili hlavou myšlenky, že pokud bychom jeli do nemocnice a Dominiček tam dostal Covid, tak by to zcela jistě nezvládnul. Bohužel se situace ještě více zhoršila, saturace začala klesat na 80% a níže a Domísek začal lapat po dechu. nebyla jiná možnost než zavolat sanitku. Domísek už byl velmi slabý, už neudržel ani hlavu, lékař z RZT mu nedal ani žádné podpůrné léky, neposlechl si ho a kromě toho že mu dali kyslíkovou masku neudělali v podstatě vůbec nic. Rozhodli se ho odvézt do Nemocnice ve Frýdku Místku na Centrální urgentní příjem. Tam se lékařka při pohledu na Domíska zhrozila proč ho přivezli k nim a ne rovnou na ARO. Převézt na ARO ho však nenechala. Po dlouhých minutách čekání na chodbě aniž by se nás kdokoliv na cokoliv zeptal, nám lékařka přišla oznámit, že Domískovi selhávají plíce a že to vypadá velmi špatně. Urgovali jsme ať syna zaintubují a převezou okamžitě na ARO. Řekli jsme jí, že byl pouze silněji zahleněný a nedařilo se nám ho doma odsát. V podstatě nás ani neposlouchala, řekla že nemůže nic dělat a že intubovat Domíska nebudou, že to prý konzultovala s lékařem z JIP. A odešla. Bušili jsme na dveře, aby nám někdo řekl, co se doopravdy děje a abychom se domohli převezení na ARO buď ve Frýdku nebo do FN Ostrava. Za dalších asi 10 minut přišel lékař z JIP, který nám oznámil, že Domísek zemřel. Začal mluvit cosi o tom, že každý má na světě jen určený čas a že to jednou muselo přijít, že už si toho Domísek prožil dost a vyčerpal svoje rezervy…neskutečně netaktní jednání. Oznámil nám že se ho pokoušeli 10 minut resuscitovat, což nás opravdu šokovalo proč probíhala resuscitace tak krátkou dobu. Po dotazu zda Domíska zaintubovali jak jsme žádali, odpověděl že ne. Znal Domíska jen z lékařské dokumentace, co si narychlo přečetl. Nikdo se nás ani neptal např na alergie, jak bývá běžné, na léky, na situaci co se přihodilo, na nic. 20 let jsme s Domískem jezdili po nemocnicích a v životě jsem ho neviděla v tak zuboženém stavu, jako byl po „péči“ lékařů na centrálním příjmu ve Frýdku Místku. Na každé končetině měl minimálně 5 nepovedených napíchnutí žíly, byl pozvracený, prostě něco neskutečně příšerného. Ptali jsme se lékaře z JIP, který přišel asistovat, zdy mutohle přijde normální, aby syna takhle rozpíchali, i já sama jsem mu byla schopná vzít odběry napoprvé a to nejsem vystudovaná zdravotnice a neživím se tím…on mi na to odpověděl „ale vy jste ho znala lépe než my“. A to nemluvím o tom, že vyšetřovací místnost bylo propojena s úklidovou místností, kde si uklízečka několikrát chodila sem a tam, při tom, co jsme se s Domískem loučili. Několikrát se z vedlejší místností ozýval hlasitý smích zdravotnického personálu. Po několika hodinách nás od Domíska vyhnali, že už jim začínají jezdit sanitky, že už je ráno a že na takové loučení se zesnulým nejsou vybaveni speciální místností, což jen dokazuje to, že tam Domísek neměl co dělat a měli ho odvézt na ARO. Navíc nám jedna ze sester při kátkém rozhovoru, řekla, že se jedná o pochybení rychle záchranné služby, že ani nezajistili žilní vstup a měli ho odvézt rovnou na ARO a ne k nim. My jsme ale přesvědčeni, že pochybila i lékařka z centrálního příjmu, tím že Domíska nenechala okamžitě převézt na ARO. Jediné co Domísek potřeboval bylo odsátí zahleněných plic a odpočinout si. Podali jsme již trestní oznámení a budeme doufat ve spravedlnost, že všichni, kdo zanedbali péči o našeho syna, budou právem potrestáni. Vše se seběhlo tak rychle a nečekaně a my (já i můj přítel) jsme v šoku. V hlavě se mi honí myšlenky a výčitky. Máme oba úplné prázdno v životě. Od transplantace se nás život a každý den točil jen kolem Domíska. A teď tu není a my nevíme, co dál. Nemáme už žádný smysl života. Já sama se trápím, zda je Domísek šťastný a že ho už nic netrápí a nebolí. Přála bych si, aby za mnou přišel a já mu mohla říct, jak moc ho miluji a že je mi to vše líto. Je to neskutečná bolest a trápení, nejde to slovy vlastně ani popsat. Byla bych ráda, kdyby se nám někdo ozval, kdo má podobnou zkušenost se ztrátou velmi blízké osoby a poradil, jak se to vše dá zvládnout. Mám pocit, že můj život nemá dál bez Dominička smysl :,( Nechci žít bez něj :,( Omlouvám se, že jsem vše popsala vše tak dopobrobna.

PS. : mám o tom informovat more rodiče, se kterými nemám dobré vztahy. Nebo v podstatě žádný vztah, od doby, kdy před několika navrhovali, abychom Domíska dali do ústavu, jsme se přestali stýkat a komunikovat. Dočkali jsme se z jejich strany jen nepochopení a hloupých řečí… Já sama cítím, že si to nezaslouží vedět, protože se o Domíska v podstatě celou dobu vůbec nezajímali

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
2600
14.5.21 20:48

Je mi to velice líto 😔 😔chce to čas, bude to bolet vždy, ale Domisek na vás kouká a dává na vás pozor 🍀určitě by chtěl aby jste měli dal chuť do života a aby jste se netrapily. Preju vám hodně sil a aby jste vše zvládli. Pracuji v nemocnici jako sestra a vím jaké to je když lidé přijdou o rodinu děti své blízké… A ta bolest je velká. Držím palce ❤️

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
5685
14.5.21 20:56

Upřímnou soustrast. Myslíš, ze si nikdo neumí představit jak moc se trápite. Zlobis se na doktory i vlastní rodiče. Jsi plná bolesti a zoufalství. Najdi jiný smyl života. Dej si to jako cíl. Chce to čas. Nic jiného teď pravděpodobně nepomůže.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
22361
14.5.21 20:59

Žádný rodič by neměl přežít své dítě. Hodně sil :hug: :andel:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2956
14.5.21 21:01

Priserne drama. Hrozne. Moc me to mrzi. Jento smutné. Neda se to takhle ani popsat, jak moc me to mrzi a jak moc vam preji lepsi chvilky.
Pristup lékařů byl necitny, nebyli k vam lidsti. Je to velky pochybení. Dobre, ze jste podali TO.
Kazdopadne ja doufam, ze u nich na oddeleni udelali maximum, i pres jejich pristup k vam.
Ty spitaly neznam, nevim jak to tam chodi :,( každopádně jsem myslela, ze na JiP nejsou zadny individua a ze tam ta pece je taky vysoka a maji dobre pristroje atd.
Klucik uz se netrapi, mel chudak tezky zivot, ale udelali jste za jeho zivot vse na maximum. Nedavejte si vinu za nic. At Vam je lip :srdce: :,( :,( :( :srdce: jste skveli rodice. Bez pochyb.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1549
14.5.21 21:01

Upřímnou soustrast, je to hrozné ztratit dítě, na to zabere jen čas,…ale není řešením vinit z toho lékaře, to vám nepomůže

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
14.5.21 21:06

Zni to jako klise, ale moje osobni zkusenost to potvrzuje, clovek si tu bolest musi odzit, preklenout se pres ten prvotni sok ze ztraty, vyplakat se a vstric budoucnosti, co hezkeho ho jeste ceka. Minulost se zmenit bohuzel neda, budoucnost ano.
Casem bude lepe, budou dny, kdy zase pro Vas vyjde slunce, Vase tvare se rozzari usmevem, budete schopni zit beznym zivotem.
Vim o cem mluvim, pred 11mesici jsme prisli o zdravou dcerku, neni den, kdy bych si nevzpomnela, prosli jsme si osobnim peklem, prozita bolest byla neskutecna, mnoho otazek, zadne odpovedi.
Moc drzim palce :hug:

  • Citovat
  • Nahlásit
5245
14.5.21 21:06

Upřímnou soustrast

Neli doufám, že tak strašidelný příběh by si snad žádný troll nelajznul :,(
takže upřímnou soustrast
je to šílené
doktoři jsou cynici, no.. i někteří ostatní, co vídáme smrt a hnusné věci, někdy nám utečou špatné věty.. ale to, že je mu líp a zažil si „dost“ je prostě pravda…
musíte to dát, odtruchlit, jít dál…
hodně sil… i já osobně (asi cynik) si myslím, že je mu už daleko líp :andel:
PS : rodiče ti s ním nikdy nijak nepomohli, takže NE, nezaslouží si info (můj názor).

Příspěvek upraven 14.05.21 v 21:08

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
497
14.5.21 21:07

Upřímnou soustrast.
Dopřejte si s mužem čas na truchlení. Dominiček už je na lepším místě a nic ho nebolí :andel: V srdci s vámi bude pořád :srdce:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
100609
14.5.21 21:10

Je to moc smutné a bolavé. Žádná, vůbec žádná slova neuhasí váš žal. Ani žádné TO vám vašeho chlapečka nevrátí. Vím že je ti hrozně, máš pocit že už není nic co by ti vrátilo radost že života. Ale až to nejhorší přebolí, ano bolest zůstane ale otupí hrany, zkus chlapečkovi přát klid, to že už ho nic netrápí, nebolí. :hug: :hug:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
31877
14.5.21 21:24

Upřímnou soustrast. Je mi opravdu líto :,(

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
578
14.5.21 21:29
:srdce:
  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
19363
14.5.21 21:32

@Nelly.Hope moc mě to mrzí, upřímnou soustrast. Neřešte teď rodiče, hlavně sebe. Přeju hodně sil, určitě jednoho dne zase uvidíte na konci téhle tmy světýlko. Držte se :srdce:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1872
14.5.21 21:37

Zlobíš se. To chápu, prožíváte těžké chvíle, ale myslím, že ve svém žalu jsi nespravedlivá. Možná že i čas vaši bolest zmírní a pomůže ti vidět celou vaší osobní tragédii v jiném světle.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
13048
14.5.21 21:43

Hrozné.
Zkuste si to nevyčítat. V tu chvíli jste udělali to nejvíc, co jste mohli. Nejlíp, jak jste zvládli. Líp to v té situaci a chvíli nešlo.
On by určitě nechtěl, abyste se teď tak moc trápili.
Držím palce.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat