Reklama

Jak se vyrovnat se ztrátou blízkého člověka

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 13.09.18 19:29
Jak se vyrovnat se ztrátou blízkého člověka

Zemřela mi jedna z nejlepších dlouholetých kamarádek, taková ta životní. Znaly jsme se skoro 20 let. Bydlely jsme ve stejném městě, ale po čase se odstěhovaly. Naše přátelství vydrželo, i když jsme každá bydlela v jiné části republiky. Volaly jsme si skoro každý den a řešily různá trápení a samozřejmě i radosti. Svými radami mi pomohla zachovat manželství. Samozřejmě jsme se i navštěvovaly. Věděla jsem, že má zdravotní potíže, ale nikdy mi neřekla přesně jaké. A teď už tady není, přitom v létě ještě plánovala společnou dovolenou u moře. Vůbec jsem netušila, že je vážně nemocná. Nestihla jsem se s ní ani pořádně rozloučit. Jak se mám srovnat s tím, že už ji nikdy neuvidím ani neuslyším? Neměla skoro žádné příbuzné a o tom, že už tu není jsem se dozvěděla od další kamarádky. Ani nevím jestli bude pohřeb. :,( :,( :,(
Prosím anonym nebo smazat.


Reklama

Reakce:
 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 13.09.18 19:34

Je mi to líto :oops: :kytka: Mně odešel někdo velmi blízký v únoru. „Zatím“ jsem to v sobě nepřijala jako „fakt“ :oops: „Nevěřím“ tomu, nejde mi to přijmout :oops:

 
kilčo
Kecalka 135 příspěvků 13.09.18 19:34

to je hodně smutné,musela to být hodně chytrá a hl.empatická osoba,která nechtěla zatěžovat druhé svými bolestmi…

Tobě pomůže jen čas tu bolest a prázdné místo po ní trochu zmírnit,zapálit za ní svíčku,a vzpomínat.A bohužel i smrt je součástí života.

 
berua13
Ukecaná baba ;) 1707 příspěvků 13.09.18 19:38

Je to smutné, chce to prostě asi jenom čas. Mě od letošního května do konce srpna zemřely obě babičky, teta, strejda a hodně blízká rodinná známá… také jsem z toho špatná, pořád na ně myslím…

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 13.09.18 19:38

Ano, je to těžké. Stalo se mi to před pár lety. První dva roky byly nejtěžší. Ač jsme si určitě neříkaly vše, tak to pokecání mi chybělo. Operace se povedla, ale pacient zemřel.

 
Reginaa
Kecalka 427 příspěvků 13.09.18 19:40
@Anonymní píše:
Zemřela mi jedna z nejlepších dlouholetých kamarádek, taková ta životní. Znaly jsme se skoro 20 let. Bydlely jsme ve stejném městě, ale po čase se odstěhovaly. Naše přátelství vydrželo, i když jsme každá bydlela v jiné části republiky. Volaly jsme si skoro každý den a řešily různá trápení a samozřejmě i radosti. Svými radami mi pomohla zachovat manželství. Samozřejmě jsme se i navštěvovaly. Věděla jsem, že má zdravotní potíže, ale nikdy mi neřekla přesně jaké. A teď už tady není, přitom v létě ještě plánovala společnou dovolenou u moře. Vůbec jsem netušila, že je vážně nemocná. Nestihla jsem se s ní ani pořádně rozloučit. Jak se mám srovnat s tím, že už ji nikdy neuvidím ani neuslyším? Neměla skoro žádné příbuzné a o tom, že už tu není jsem se dozvěděla od další kamarádky. Ani nevím jestli bude pohřeb. :,( :,( :,(
Prosím anonym nebo smazat.

Je mi to moc líto. :? Je to smutné, ale i smrt je součástí života. Jestli jsi věřící, můžeš se pomodlit za její duši, a dát odsloužit mši za ni v kostele.Osobně věřím, že smrtí život nekončí.Jestli chceš, přečti si Nový zákon. Já jsem v něm našla odpověď na každou svoji otázku. :kytka:

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 13.09.18 19:45

Svíčku jsem zapálila i se pomodlila. Snažím se něco dělat, abych nemusela myslet. Ale nejhorší je pocit, že už nezvednu telefon a nepokecám třeba o úplných blbostech a neuslyším její jedinečný smích.

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 13.09.18 19:54

Je mi to moc líto :( Drž se. Nejlepší kamarádka už od školky spáchala sebevraždu - taky jsem netušila, že má tak velká trápení, ještě pár hodin před tím jsme se spolu smály po telefonu. Takže ti naprosto rozumím. Už je to přes 3 roky a pořád, když si na ten den vzpomenu, cítím tlak na hrudi a zoufalost. První dny to byl šok, takže jsem se chovala jako vždycky, dokonce jsem byla veselejší. Bolest přišla asi po dvou týdnech. Ale čas to vše zalátal (neříkám zahojil, to se nikdy nezahojí). Pomohlo chodit do práce a dál dělat koníčky, které jsme dělaly spolu (což byly skoro všechny - kdybych se toho vzdala, tak bych moc přemýšlela a to není dobré). Rozhodně neležet doma a smutnit, to už ji nevrátí, musíš dál žít a vzpomínat, ale na to dobré a s radostí, že jste to spolu mohly zažít :srdce: Za chvíli to přebolí :hug:

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 13.09.18 20:03

Zlobím se sama na sebe, že jsem ji v létě nebyla navštívit. Připadá mi, že nechtěla, abych ji viděla v e špatném stavu. Ach jo.

 
Terezxx
Ukecaná baba ;) 1568 příspěvků 3 inzeráty 13.09.18 20:05

Moje milovaná babička mi zemřela 2 roky zpátky a pořád mám slzy v očích, když se o ní mluví nebo se mi o ní často zdají sny. Je to těžké se s tím vyrovnat, když ten člověk tak moc chybí. Čas sice opravdu rány trochu zahojí, ale ještě chvilku potrvá, než dokážu vzpomínat s úsměvem na rtech a ne se smutkem v srdci. Drž se :hug:

 
_0812_
Zasloužilá kecalka 579 příspěvků 13.09.18 20:07
@Anonymní píše:
Zemřela mi jedna z nejlepších dlouholetých kamarádek, taková ta životní. Znaly jsme se skoro 20 let. Bydlely jsme ve stejném městě, ale po čase se odstěhovaly. Naše přátelství vydrželo, i když jsme každá bydlela v jiné části republiky. Volaly jsme si skoro každý den a řešily různá trápení a samozřejmě i radosti. Svými radami mi pomohla zachovat manželství. Samozřejmě jsme se i navštěvovaly. Věděla jsem, že má zdravotní potíže, ale nikdy mi neřekla přesně jaké. A teď už tady není, přitom v létě ještě plánovala společnou dovolenou u moře. Vůbec jsem netušila, že je vážně nemocná. Nestihla jsem se s ní ani pořádně rozloučit. Jak se mám srovnat s tím, že už ji nikdy neuvidím ani neuslyším? Neměla skoro žádné příbuzné a o tom, že už tu není jsem se dozvěděla od další kamarádky. Ani nevím jestli bude pohřeb. :,( :,( :,(
Prosím anonym nebo smazat.

To je mi moc líto. Mě během uplynulého roku odešel člověk, který mne vychoval a kterého jsem z celého srdce zbožňovala. A chvíli po něm manželova maminka, se kterou jsme roky válčily a smířily se až chvíli před tím, než zemřela. Tolik jsme promeškaly. Oba byli vážně nemocní, u obou jsme věděli, že odejdou. Ale jakmile to přišlo ta bolest byla šílená. Nemůžeš už dělat nic. Jen si vzpomínky uchovat v srdíčku a s láskou na ně vzpomínat. Věřím, že na nás tam shora koukají a vědí, že i když tu už nejsou máme je stále rádi. Říká se kdo v srdci žije neumírá. Drž se :hug:

 
Denisa76
Vesmírná mluvilka 33680 příspěvků 13.09.18 20:09
@Reginaa píše:
Je mi to moc líto. :? Je to smutné, ale i smrt je součástí života. Jestli jsi věřící, můžeš se pomodlit za její duši, a dát odsloužit mši za ni v kostele.Osobně věřím, že smrtí život nekončí.Jestli chceš, přečti si Nový zákon. Já jsem v něm našla odpověď na každou svoji otázku. :kytka:

Hezky napsáno :kytka:

 
debra.morgan
Závislačka 3541 příspěvků 13.09.18 20:13

u všech blízkých, kteří mi umřeli jsem si prostě řekla, že to tak mělo být a že jim je lépe, s ničím jsem se moc srovnávat nemusela, takze tvoje pocity neznám :nevim: . a to jsem o jednu blízkou mladou osobu přišla díky autonehodě, takže o loučení nemůže být řeč. uprimně nevidím důvod se trápit nad něčí smrtí, ale manželovi třeba pomáhá chodit na hřbitov, já tam jdu jednou za rok, nic mi to neříká, ale on se tam chodí projít…sice asi nemůžes jit na hrob té kamarádce, ale třeba by ti taky taková procházka po hřbitvě pomohla s rozloučením. a třeba taky ne, to ma kazdy jinak.

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 13.09.18 20:56

Mě zemřela nejlepší kamarádka před čtyřmi lety po těžké nemoci. Stále to bolí a moc mi chybí.Každý to má jinak, já když jsem na hřbitově, tak mi je ještě hůř, má tam totiž fotografii a vždy když na ní kouknu, neudržím slzy.Byla mi blízká jako sestra, kterou nemám.Myslím, že jedině čas pomůže.

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 13.09.18 21:15

Já jsem ještě v tom prvotním šoku, opravdu jsem to nečekala. Ani nevím, jestli někdo vypraví pohřeb. :,(


Reklama

 Váš příspěvek
Reklama

Reklama

Poslední články

České porodnice nedodržují standardy pro podporu kojení, ukázal průzkum

Jak před pár dny informoval portál iDNES.cz, porodnice by podle UNICEF a... číst dále >

Rakovina prsu může postihnout každou ženu. Včasné odhalení je klíčové

Říjen je celosvětově označován jako měsíc boje proti rakovině prsu. Cílem... číst dále >

Články z Expres.cz

V rodině Štikových jsou na nože, matka a dcera se nesnášejí kvůli kočce

Na konci září si Ornella Koktová posteskla, že její matka Monika Štiková... číst dále >

Ve StarDance bych tancovala i zadarmo, říká Arichteva: Podrží ji diváci?

Hvězda První republiky Veronika Arichteva (32) si splnila velký sen. Zároveň... číst dále >

Články z Ona Dnes

KVÍZ: Vyznáte se ve zdravém stravování?

Češi stále tloustnou, a to i přesto, že je v obchodech dostatek zdravých... číst dále >

Kvůli extrémní chuti k jídlu váží roční holčička čtyřiadvacet kilo

Chahat Kumarová z Indie váží v pouhých šestnácti měsících neuvěřitelných... číst dále >