Jak se zachovat k otci?

Nepřihlášená
12.4.10 22:27

Jak se zachovat k otci?

Ahoj, mám problém s vlastním otcem se kterým si už nevím rady.
Moji rodiče se rozvedli když jsem chodila do první třídy, otec dost pil a mamku občas uhodil, to si i pamatuji.Po rozvodu se moje mamka znovu vdala. Nevlastní otec teď v pohodě, od narození mého syna chápu, že on byl a je ten pravý TÁTA. Ten vlastní se moc nestaral, první rok si nás(mě a ml.bratra) bral na víkendy, výživné platil ale nepravidelně. Další rok nás viděl asi 2×, výživné platil mamce ob měsíc. Pak jsme o něm 3 roky neslyšeli.Poté si našel přítelkyni a 2 roky jsme k nim jezdili na prázdniny, výživné platil.Dalších 7 let jsem ho neviděla,nezavolal, neposlal pohled k nar. nebo vánocům.Prostě nic.Pak na mě jednou čekal před školou, popovídali jsme si a zas odmlka.Pak jsem ho viděla společně s bratrem u soudu, ke kterému došlo po 10letech, kdy mamka neustále podávala oznámení, že neplatí výživné.Mimochodem v té době jsem měla ročního syna a bratr už chodil také rok do práce(soudy jsou fakt rychlé).Potud aby bylo jasno jak se choval k nám jako svým dětem…

Nyní je synovi 6 let, s jeho tatínkem nám to nevyšlo, ale komunikujeme v pohodě. Mám nového přítele a čekáme mimi, jsem 16tt, rizikové těhu.S otcem se vídám, ale málo, většinou jen něco potřebuje.Je to 14 dní, co mi volal, jestli by si u nás ve sklepě mohl nechat nějaké věci, že se prý bude stěhovat.Řekla jsem proč ne, sklep máme veliký.Přijel v pondělí a že prý se s tím mým vrhnou do stavění schodů na půdu(je zedník), kde chceme vybudovat dětské pokoje.Schody jsou hotové a otec nám tu zůstal.Dnes jsem zjistila, že měl asi vše předem vymyšlené. Nemá práci, byt a tak nabídl pomoc, aby tu mohl zůstat.Máme sice domeček, ale zatím zrekonstruované pouze 2+1, tak spí se synem v pokoji.Prostě bydlet s námi nemůže. A upřímně už mi leze na nervy a nechci ho tu, jaksi k němu necítím žádnou povinnost.On se o nás nestaral, když jsme byli s bratrem malý a já ho teď mám živit?Nemá peníze,práci, byt, nic.Jsem špatbá když chci aby odešel?
Ještě jen, že taková situace už byla s bývalým partnerem, tenkrát jsme se kvůli němu dost pohádali a nakonec odešel sám, ale trvalo to 2 měsíce.Na to ale teď nemám nervy.Nevím jak dál.

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

12.4.10 22:32

Situace nemilá…Nejspíš bych tátovi nabídla peníze za oddělanou práci a porposila ho, aby odešel, eventuelně mu zkusila pomoc najít bydlení, pokud neodejde dobrovolně dojít na policajty ať ho vyhodí. Trvalý bydliště u vás nemá, takže je tam neoprávněně.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
8312
12.4.10 22:43

Bohužel otec by vám mohl docela dost narušit rodinou pohodu.V tak malém bytě žít s někým,ke komu není vztah ideální,nemá peníze,práci,bydlení…Určitě jednej rázně a důsledně,že potřebujete klid,že máš rizikové těhotenství a že je dospělý,aby si našel svoje bydlení.Ne nejsi sobec,to určitě ne.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Nepřihlášená
12.4.10 22:45

Policie je zbatečná, když mu řeknu aby odešel, tak půjde, jde o to, že já to nějak nejsem schopna udělat asi.Abychom mu pomohli sehnat podnájem, tak to moc nejde. Můžu mu půjčit telefon aby si zavolal kam potřebuje a to je asi všechno. Na to abychom mu půjčili na 2 kauce a 1 nájem(což chce každý kdo pronajímá byt) nemáme.To co by dostal zhruba za tu práci jsme mu už dali, každý den nějaká koruna, cigarety…

  • Nahlásit
  • Citovat
97
12.4.10 22:50

Jsem sice v uvozovkam,,jeste mlada zaba´´a ted problemu nad hlavu,ale muzu ti rict jak bych se zachavala ja. Ja jsem takovej cita s takze bych moc tvrda nedokaza byt,ale sla bych za tatou a rekla mu,ze se podivate spolecne na naky byty a praci,chtela bych od nej vedet jakou ma snahu si praci najit a po pravde bych si jeho snahu trochu kontrolovala zda je opravdova. A proste bych byla az osklive vlezla s otazkama na praci a byty a i snaziva ,tak az by ho to stvalo a bylo z toho opravdu dost znatelny ze je uz nechteny.Ale asi bych ho nedokazala na ulici vyhodit,tedy pokud by nebyl hnusnej ,ci zlej,ale ono se mi to rika,kdyz se k vam tata choval jak popisujes,moc si nedokazu predstavit co k takovymu cloveku citis.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Nepřihlášená
12.4.10 23:05

No vidíš, to sama ani nevím, ale lhostejný mi není. Bratrovi to už udělal taky, prostě si žije ten svůj nepřispůsobivý sobecký život a nekoká na ostatní.Když pracuje, tak jenom na černo, zdr.pojištění si neplatí.Takže ani důchod mít nebude, fakt nevím co s ním, ale starat se o něj určitě nebudu, to vím.Kdyby se cokoli stalo mamce, nevl. tátovi nebudu váhat, ale pro něj prostě ne.Už se takhle nastěhoval k bratrovi, nejdřív mů dával na nájem a pak přestal makat a nechal se živit.

  • Nahlásit
  • Citovat
Nepřihlášená
12.4.10 23:07

Bratr ho po dvou měsících vyhodil.Bylo mu do pláče, ale řekl, že prostě musel.Táta se prostě neustále spoléhá na to, že mu vždy někdo pomůže a když to nebudu já nebo bratr tak jeho sestra.

  • Nahlásit
  • Citovat
Nepřihlášená
12.4.10 23:08

Když jsem ho potřebovala já a že jsem zažila fakt škaredý časy, tak tu pro mě nikdy nebyl.

  • Nahlásit
  • Citovat
3136
12.4.10 23:49
Nepřihlášená píše:
Když jsem ho potřebovala já a že jsem zažila fakt škaredý časy, tak tu pro mě nikdy nebyl.

tak přesně tohle bych mu řekla…ale vyhodit bych ho taky nedokázala - já bych to řešila přes partnera. Žádný vztah ani povinnost k němu nemá (vlastně ani ty ne), takže pro něho to bude jednodušší mu dát třeba 2 týdny na to, aby odešel…jen bacha, aby si s sebou nevzal něco navíc :roll: (tím se tě nechci nijak dotknout - jen mi to příjde reálné)

držím pěsti :kytka:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
97
12.4.10 23:55

vubec ti tuhle situaci nezavidim,byli jste mu lhostejni a ted doufa ze on pro vas ne a na tohle se asi spoleha,spis se mu ted hodite ze vas vyuziva a k tomu se ani nesnazi ,to je hodne spatny.Uz jsi zkousela mu neco rict,nebo nak zatlacit?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
5527
13.4.10 01:23

No, tak to je strašný!!! Poradit nedokážu. Jen posílám hodně síly na vyřešení „problému“. Jen si tak po přečtení tvého příspěvku uvědomuju, jak malicherné jsou moje starosti… Držím palce, ať se vše vyřeší dřív, než vám to třeba rozloží vztah s manželem, ale nechci sýčkovat… Co na to říká manžel? Jak se k celé situaci staví? Asi bych hledala podporu hlavně v něm, pokud vám to teda klape.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Aghata nepřihlášená
13.4.10 08:57

Nepřihlášená, nikdo nezodpovídá za toho druhého, pokud to není dítě či nemocný, hendikepovaný dospělý.
Máš plné právo mu říct, že má odejít a na odchodu si trvat. Není na tom vůbec nic divného. Nabídlas mu pomoc při uskladnění věcí, ok. Bydlení jsi mu nenabídla, nevyhovuje ti to, nesouhlasíš s tím, tak není co řešit. Je to dospělý muž, zodpovědný sám za sebe, tak ať se stará. Vůbec bych se tím nestresovala, v klidu s otcem promluvila (asi i za přítomnosti tvého muže) a domluvila se na urychleném odchodu.
V tvém stavu musíš myslet především na sebe, nenarozené dítě … a vůbec, i kdybys nebyla těhotná, tak prostě je to tvoje (a manželova) věc rozhodnout, kdo s vámi bude bydlet v domku. :-)

  • Nahlásit
  • Citovat
Aghata nepřihlášená
13.4.10 09:03

Je, teď jsem dočetla tvé další příspěvky.
No, máš dvě možnosti. Buď si to srovnat v hlavě, že ty neodpovídáš za jeho život (a to i bez argumentu, že on se o tebe jako o dítě taky nestaral, to je úplně jedno) a v klidu mu říct, aby odešel … … nebo propadneš falešné lítosti a budeš si ničit svůj vlastní život kvůli - a teď se nezlob za výraz - budižkničemu, které evidentně tyje z ochoty a hlouposti ostatních lidí. Vidělas, jak to bylo u bratra …
„Bratr ho po dvou měsících vyhodil.Bylo mu do pláče, ale řekl, že prostě musel.Táta se prostě neustále spoléhá na to, že mu vždy někdo pomůže a když to nebudu já nebo bratr tak jeho sestra.“
I když ti není lhostejný, máš ho ráda, chtěla bys, aby on měl rád tebe … tyhle city a pocity nestačí k tomu, abys mu pomohla dát si život do pořádku, zvlášť když je evidentní, že to takhle flikuje už leta letoucí. Ty ho nezachráníš tím, že ho necháš u sebe bydlet a sebe (a tvou rodinu) tím budeš ničit.
Je to jen a jen na tobě, udělat si jasno v hlavě a jednat.

  • Nahlásit
  • Citovat
Nepřihlášená
13.4.10 10:31

Ahoj holky, tak jsem mu dnes dala telefon, párkrát si zavolal a teďodešel na nějakou schůzku s kamarádem, který by prý pro něj měl mít práci i s ubytovnou.Tak snad to dopadne… :nevim:

lulje píše:
Co na to říká manžel? Jak se k celé situaci staví?

Přítel je mi oporou a velikou, jen prostě tohle je můj táta a to rozhodnutí je na mě.Vím, že za mnou bude stát ať se rozhodnu jakkoliv.Ale domluvili jsme se spolu, že dáme tátovi 2 týdny a pak prostě alou pryč…Když jsem byla se synem sama a zničeho nic mi majitel bytu ve kterém jsem bydlela řekl, že se mám do týdne vystěhovat, tak jsem si ten byt za týden našla a to s ddvouletým mimi.Myslím, že když člověk chce, tak jde snad vše…

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymní
13.4.10 10:49

nepřihlášená,
opravdu Ti nezávidím. Já jsem taky měkkosrdcatá a vždy mi chvíli trvá než si vše srovnám v hlavně. Ale po mém posledním vztahu (vím, že to není stejné srovnání jako s otcem). Ale chlapa jsem stále omlouvala, živila atp. Nakonec mě obral o peníze a zlomil horní čelist a lícní kost. A dnes s jistotou vím, že se nezměnil, nepracuje, živí ho máma a jenom dělá dluhy.
jenom jsem chtěla ještě říct, že táta není ten, kdo Tě zplodí, ale ten, který Tě umí vychovat a postavit do života.

  • Nahlásit
  • Citovat

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama