Jak si srovnat psychiku?

11185
17.1.19 10:17

Jak si srovnat psychiku?

Moc mě zajímá, jak si dat do pořádku psychiku. Co pomoho vám, kteří jste bojovali nebo bojujete s nějakou psych. nemocí. Budu ráda za jakékoliv postřehy, rady anebo i za sdílení vašeho příběhu. :kytka: Klidně anonymně.
Já trpím depresemi a úzkostmi, léčím se, chodím na terapie a dost mi to komplikuje život. :mavam:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Upravit
Napsat příspěvek

Reakce:

Anonymní
17.1.19 10:23

Ahoj,mě to taky komplikuje život.mam antidepresiva.clovek musí bojovat,no.

  • Nahlásit
  • Citovat
11185
17.1.19 10:26
@Anonymní píše:
Ahoj,mě to taky komplikuje život.mam antidepresiva.clovek musí bojovat,no.

no někdy to tedy není žadná sláva :roll: radši mít angínu než toto. Zlepšuje se to? Máš dny, kdy je ti lépe?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
17.1.19 10:31

Taky trpím depresemi a chodila jsem na terapie k jedné úžasné psycholožce, ta se odstěhovala a už nechodím nikam protože s ostatními terapeuty, to byl děs jako by se mi vůbec nesnažili pomoc.
Jedno co ale za sebe můžu říct, že vím, že to mám v hlavě ale pořád se mi nějak nedaří tu moji hlavu přeprogramovat. Chci být dokonalá a to ve všem, a tím se pak užírám a taky se nechám citově vydírat, to pak dělám věci co nechci já, ale co chtějí druzí a já z toho pak chytím nervy a deprese. Hlavně tchýně mě umí citově vydírat :cert:

  • Nahlásit
  • Citovat
11185
17.1.19 10:43
@Anonymní píše:
Taky trpím depresemi a chodila jsem na terapie k jedné úžasné psycholožce, ta se odstěhovala a už nechodím nikam protože s ostatními terapeuty, to byl děs jako by se mi vůbec nesnažili pomoc.
Jedno co ale za sebe můžu říct, že vím, že to mám v hlavě ale pořád se mi nějak nedaří tu moji hlavu přeprogramovat. Chci být dokonalá a to ve všem, a tím se pak užírám a taky se nechám citově vydírat, to pak dělám věci co nechci já, ale co chtějí druzí a já z toho pak chytím nervy a deprese. Hlavně tchýně mě umí citově vydírat :cert:

třeba si tchýně ani neuvědomuje, že to dělá :think:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
13910
17.1.19 10:49

Prej pomáhá psat si deník vděčnosti. Motivační knížky, vědět, že v tom člověknení sám.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Ou
12084
17.1.19 10:56

Jestli se léčíš ambulantně už delší dobu a nějak to nezabírá, tak bys už mohla mít nárok na lázeňksou léčbu na psychické problémy.

To je poněkud opomíjený a přitom docela účinný nástroj - člověk na několik týdnů vypadne z běžného života (je to kryté nemocenskou) a věnuje se v pěkném prostředí jen sobě. A kromě terapií tam taky dá dohromady svoje tělo - pomocí procedur a cvičení na míru.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
17.1.19 11:06
@Lana25 píše:
třeba si tchýně ani neuvědomuje, že to dělá :think:

jenže jak neudělám co chce ona tak mám s ní peklo a pak z toho mám taky deprese, je to začarovaný kruh

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymní
17.1.19 11:08

Mě strašně moc pomohlo věřit tomu, že mě vyléčí antidepresiva. To prý je základ, říkat si, že se spolknutím každé tabletky bude lépe a lépe. Nejhorší je si říkat, je mi zle a léky vůbec nepomáhají.

  • Nahlásit
  • Citovat
13910
17.1.19 11:11
@Ou píše:
Jestli se léčíš ambulantně už delší dobu a nějak to nezabírá, tak bys už mohla mít nárok na lázeňksou léčbu na psychické problémy.To je poněkud opomíjený a přitom docela účinný nástroj - člověk na několik týdnů vypadne z běžného života (je to kryté nemocenskou) a věnuje se v pěkném prostředí jen sobě. A kromě terapií tam taky dá dohromady svoje tělo - pomocí procedur a cvičení na míru.

tak to jsem třeba vůbec nevěděla :think: zajimavý, mam znamou, ktera je kvůli psychice v inv.důchodě už x let, několikrát byla i v léčebně ale do lazní ji nikdo nikdy neposlal. víš to jistě?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
13910
17.1.19 11:12
@Anonymní píše:
Mě strašně moc pomohlo věřit tomu, že mě vyléčí antidepresiva. To prý je základ, říkat si, že se spolknutím každé tabletky bude lépe a lépe. Nejhorší je si říkat, je mi zle a léky vůbec nepomáhají.

Tak tomu věřím, pozitvní myslení umí zázraky.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
17.1.19 11:12

Mám generalizovanou úzkostnou poruchu. Za sebou dva dvouměsíční pobyty v Bohnicích. Tři a půl roku psychoterapie.
Udělala jsem obrovský posun, to ano. Nenechám se vydírat, manipulovat. Mám na spoustu věcí úplně jiný náhled. Probrané všechny bolístky z dětství až do dospělosti. Nástroje k tomu, jak úzkost zvládnout, udržet.
Beru léky, Cipralex a Lyricu.
S čím bojuju teď úplně nejvíc, je přijmout sebe sama. Nemám se ráda, bojkotuju sama sebe, nedovolím si být šťastná a spokojená. Mám doslova strach z toho, někam se posunout pracovně (na lepší). Vím, že čeho to pramení a proč. Ale nechce mě to pustit. Začne se mi až dělat špatně, být na sebe hodná, laskavá, pečovat o sebe, cítit se dobře, mám s tím šílený problém. Toužím po tom. Zároveň si to všemi možnými způsoby bojkotuju.
Naposledy jsem měla veliké záchvaty úzkosti, když mě v práci přeřadili na vyšší pracovní pozici. Byla jsem přesvědčená o tom, že to zvládnu. Začalo mi to v noci. Třes, zvracení, pocení, šílený strach. Přestala jsem zase spát i jíst. Nezvládla jsem to. Jsem zpátky na původní pozici.
Omezuje mě to. Vím, že překážky jsou jen v mé hlavě. Začnu mít hrůzu z toho dovolit si být spokojená.

Anonym DJ

  • Nahlásit
  • Citovat
11185
17.1.19 11:21
@Anonymní píše:
Mám generalizovanou úzkostnou poruchu. Za sebou dva dvouměsíční pobyty v Bohnicích. Tři a půl roku psychoterapie.
Udělala jsem obrovský posun, to ano. Nenechám se vydírat, manipulovat. Mám na spoustu věcí úplně jiný náhled. Probrané všechny bolístky z dětství až do dospělosti. Nástroje k tomu, jak úzkost zvládnout, udržet.
Beru léky, Cipralex a Lyricu.
S čím bojuju teď úplně nejvíc, je přijmout sebe sama. Nemám se ráda, bojkotuju sama sebe, nedovolím si být šťastná a spokojená. Mám doslova strach z toho, někam se posunout pracovně (na lepší). Vím, že čeho to pramení a proč. Ale nechce mě to pustit. Začne se mi až dělat špatně, být na sebe hodná, laskavá, pečovat o sebe, cítit se dobře, mám s tím šílený problém. Toužím po tom. Zároveň si to všemi možnými způsoby bojkotuju.
Naposledy jsem měla veliké záchvaty úzkosti, když mě v práci přeřadili na vyšší pracovní pozici. Byla jsem přesvědčená o tom, že to zvládnu. Začalo mi to v noci. Třes, zvracení, pocení, šílený strach. Přestala jsem zase spát i jíst. Nezvládla jsem to. Jsem zpátky na původní pozici.
Omezuje mě to. Vím, že překážky jsou jen v mé hlavě. Začnu mít hrůzu z toho dovolit si být spokojená.Anonym DJ
:hug: :hug: :hug: myslím,že bys na sebe měla být hrdá. Ne všichni by to zvládali jako ty. Tu práci jsi vzala? Teď tedy zase psychoterapie a léky?
  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
3
17.1.19 11:36
@malá_holka píše:
Tak tomu věřím, pozitvní myslení umí zázraky.
@Lana25 píše:
Moc mě zajímá, jak si dat do pořádku psychiku. Co pomoho vám, kteří jste bojovali nebo bojujete s nějakou psych. nemocí. Budu ráda za jakékoliv postřehy, rady anebo i za sdílení vašeho příběhu. :kytka: Klidně anonymně.
Já trpím depresemi a úzkostmi, léčím se, chodím na terapie a dost mi to komplikuje život. :mavam:

Ahoj :-)

jestli ti mohu poradit, mně osobně moc pomáhá knížka od Louise L. Hay - Miluj svůj život. Sama mám od dětství potíže s psychikou, ale kniha mi ukázala, jak hodně věcí pochopit a hlavně? Jak důležitá je SEBELÁSKA, protože ta v životě ovlivní opravdu spoustu věcí. Držím palečky a doufám, že se ti kniha brzy dostane du ruky :)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
6073
17.1.19 11:36

Přijmout psychickou poruchu, očekávat ze prijde epizoda, nebojovat s tim. Ona zase na chvili vypadne. Uz asi 17 let trpim depersonalizaci.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama