Jak to zvládat psychicky

16
1.12.19 17:45

Jak to zvladat psychicky

Ahoj ;) chtěla bych se zeptat, či poradit nebo sdílet. Už přes rok se s manželem snažíme o miminko. Pořad nic, byla jsem na vyšetření a zjistili mi, že mi správně nedozrávají vajíčka. Dostala jsem na to hormony( musim se přiznat, že ten nazev si opravdu nepamatuji, ale myslím, že to byl clostighel :D) už mám první dávku za sebou, teď čekam jestli to vyjde nebo ne. Ale ikdyž se to snažím zvladat, tak je to na mě celkem hodně, docela mi to mavá s psychikou. Tak bych si chtěla s někým popovidat, jelikož nikoho nemám. I když manžel je úžasný, tak je to chlap. Rodiče mě už dlouho ignorují, ani je nezajímám a moje nejlepší kamarádka je zamilovaná a ja si připadám sama :? Za připadné odpovědi děkuji a věty ve stylu, chce to čas, to vyjde, nemysli na to, neupinej se tolik na to, atd… tak o nich vím, ale moc povzbudivé to není :D

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

1.12.19 17:58

Ahoj, brala jsi clostilbegyt, pomaha ovulaci, pak se většinou picha ovitrille a buď plánovaný styl nebo iui. Zkoušela jsem to x měsíců, bohužel bez výsledku, vyřešilo to ivf a teď je malymu par tydnu :) drzim palce

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
16
1.12.19 18:01

Děkuji za odpověď, ja bych si přala aby to vyšlo. IVF bych nechtěla, ale kdyby jo, tak bych šla i do toho i když mám z toho všeho strach. Tak to ti moc gratuluji :)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
47707
1.12.19 18:01

@Amare94 nezbývá než doufat. Já brala clostilbegyt a k tomu utrogestan. Vždy to vyšlo až víc jak o 6m léčby :jazyk: Je to první léčba co se vyzkouší a velkému % žen tohle pomůže ;) Pokud to nezabere pak je lepší jít do CAR a tam podrobně vyšetří a nejspíš IVF ;)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
16
1.12.19 18:04
@Markéta80 píše:
@Amare94 nezbývá než doufat. Já brala clostilbegyt a k tomu utrogestan. Vždy to vyšlo až víc jak o 6m léčby :jazyk: Je to první léčba co se vyzkouší a velkému % žen tohle pomůže ;) Pokud to nezabere pak je lepší jít do CAR a tam podrobně vyšetří a nejspíš IVF ;)

Někdy si ale řikam, proč ten život mě musí tolik zkoušet, jenom je to vše psychicky naročné, ale to zná každy kdo si tohle zažil :)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1.12.19 18:07

@Amare94 zkus par cyklu a uvidis, třeba to vyjde, chodis do car?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
653
1.12.19 18:07

@Amare94 Ahoj taky jsem brala clostilbegyt, otěhotněla jsem druhý cyklus. Takže kdyby to teď první cyklus nevyšlo, nezoufej, málo komu to vyjde hned první cyklus, většinou až ten druhý.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
16
1.12.19 18:10
@Sl.Kockova píše:
@Amare94 zkus par cyklu a uvidis, třeba to vyjde, chodis do car?

Do CARU ještě nechodím, ale výbornou gynekoložku, která mi dost v tomhle pomáha a je ochotná a hlavně mi i odpoví na jakýkoliv dotaz :)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1.12.19 18:12

@Amare94 tak to je dobre a mas pcos nebo proč nedozravaji?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
16
1.12.19 18:13
@Lucie1906 píše:
@Amare94 Ahoj taky jsem brala clostilbegyt, otěhotněla jsem druhý cyklus. Takže kdyby to teď první cyklus nevyšlo, nezoufej, málo komu to vyjde hned první cyklus, většinou až ten druhý.

Děkuji :) to bych si přala :) jenom se toho seskupilo za tenhle rok už hodně :( psychiku mám jenom jednu, ale snažím se to brát pozitovně, naděje vždy umírá poslední :)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1.12.19 18:15

Ahojík taky jsem si tímto prošla, bohužel. Snažili jsme se rok o miminko a nic, já se pořád sledovala a k ničemu mi to nebylo až po roce mi gynekolog udělal folikulometrii a zjistil že nemám vůbec ovulaci a mám PCO 8o pak jsem brala hormony tři měsíce proveru, zabrala, menstruaci jsem dostala tak nějak pravidelně cca po 30 dnech, ale těhotenství se nekonalo, opět jsem brečela a byli mi to líto, po dalších dvou měsících mi gynekolog řekl, že jsem neplodná a nasadil mi clostybelgit první měsíc jsem dostala menstruaci přesně po 28 dnech a dokonce byla ovulace a opět následně menstruace, zase jsem brečela… Gynekolog mi řekl že ještě jeden měsíc budu brát clostybelgit a pak půjdu na IVF, protože neotěhotním přirozeně, brala jsem clostybelgit a čekala na menstruaci, ona se nedostavila dva dny zpoždění, tři dny zpoždění a já se bála udělat těhotenský test protože jsem si myslela, že bude negativní, po sedmi dnech zpoždění jsem si těhotenský test udělala a byli tam dvě čárky brečela jsem jak želva a to jsem měla jít na IVF, těhotenství probíhalo jak z učebnice jen konec byl hrozný mimísek se přetočil koncem pánevním a já rodila císařským řezem. Teď mu budou zachvilku tři roky… Celkově jsme se snažili rok a sedm měsíců a zadařilo se :lol: :lol: přirozeně :dance: teď se snažíme o další miminko, ale musela jsem na revizi v 9 týdnu miminko se nevyvíjelo jak mělo, teď je to šest neděl a budeme se snažit znovu.

To je můj příběh snad ti to pomůže, držím pěsti ať najdeš // na testu co nejdříve :hug:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
1.12.19 18:15

Já jsem brala clostilbegyt, v prvním cyklu IUI, nepovedlo se, v druhém cyklu bez asistence, jen jsme dostali doporučení, které čtyři dny se snažit a počala jsem trojčata. Takže pozor na to ;).
Byla jsem na redukci, mám zdravá dvojčata.

  • Nahlásit
  • Citovat
16
1.12.19 18:16
@Sl.Kockova píše:
@Amare94 tak to je dobre a mas pcos nebo proč nedozravaji?

PSCO nemám, jenom mám problémy s mentruaci už od jakživa, i když se mi vajíčka tvoří, tak nedozrají aby mohly být oplodněné, nebo jak to mám správně napsat :D

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
16
1.12.19 18:20
@Květinka90 píše:
Ahojík taky jsem si tímto prošla, bohužel. Snažili jsme se rok o miminko a nic, já se pořád sledovala a k ničemu mi to nebylo až po roce mi gynekolog udělal folikulometrii a zjistil že nemám vůbec ovulaci a mám PCO 8o pak jsem brala hormony tři měsíce proveru, zabrala, menstruaci jsem dostala tak nějak pravidelně cca po 30 dnech, ale těhotenství se nekonalo, opět jsem brečela a byli mi to líto, po dalších dvou měsících mi gynekolog řekl, že jsem neplodná a nasadil mi clostybelgit první měsíc jsem dostala menstruaci přesně po 28 dnech a dokonce byla ovulace a opět následně menstruace, zase jsem brečela… Gynekolog mi řekl že ještě jeden měsíc budu brát clostybelgit a pak půjdu na IVF, protože neotěhotním přirozeně, brala jsem clostybelgit a čekala na menstruaci, ona se nedostavila dva dny zpoždění, tři dny zpoždění a já se bála udělat těhotenský test protože jsem si myslela, že bude negativní, po sedmi dnech zpoždění jsem si těhotenský test udělala a byli tam dvě čárky brečela jsem jak želva a to jsem měla jít na IVF, těhotenství probíhalo jak z učebnice jen konec byl hrozný mimísek se přetočil koncem pánevním a já rodila císařským řezem. Teď mu budou zachvilku tři roky… Celkově jsme se snažili rok a sedm měsíců a zadařilo se :lol: :lol: přirozeně :dance: teď se snažíme o další miminko, ale musela jsem na revizi v 9 týdnu miminko se nevyvíjelo jak mělo, teď je to šest neděl a budeme se snažit znovu.To je můj příběh snad ti to pomůže, držím pěsti ať najdeš // na testu co nejdříve :hug:

Děkuji za přiběh, i když tohle bych nikomu nepřala tak jsem z nějaké malé časti rada, že v tohle nejsem sama. Tobě držím palce aby ti to druhé mimi vyšlo :) Ještě jednou děkuji :)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
838
1.12.19 18:28
@Amare94 píše:
Někdy si ale řikam, proč ten život mě musí tolik zkoušet, jenom je to vše psychicky naročné, ale to zná každy kdo si tohle zažil :)

Ahoj, přes rok zkoušení je samozřejmě psychicky náročné, každý se těší, že dva tři cykly a dvě čárky budou na světě. Ale rok zkoušení, to ještě nepropadej beznaději. Život zkouší jiné. Občas to tu někam napíšu, jako příklad s dobrým koncem. /tak pardon těm, co už tu story znají :lol: /Nepovažuju se za žádný tragický případ hodný obdivu nebo litování, protože dějou se mnohem horší věci. Ve zkratce, cca 10 měsíců zkoušení, pak první těhotenství, první potrat zamlklý s revizí, ta byla dost komplikovaná. Další těhotenství za půl roku na to a druhý potrat. Revizi doktoři nedopuručili, takže jsem čekala až si tělo poradí samo. Plod už byl docela velký (10tt), takže opravdu nehezký zážitek. Pak za další půl rok pokus o IVF, nedopadl. Všechna embrya špatná. Pak jsem otěhotněla znovu přirozeně a vypadá vše na dobré cestě. :srdce: Psychika taky pracovala, tlačil mě čas, ale věřila jsem. První potrat byl skoro ve 39letech. I tohle všechno se dá unést. A hlavně, jsou ženský, který život zkoušel mnohem hůř. Mnohem. Když si vzpomenu na ty, co potratily ve vyšším stupni těhotenství, rodily mrtvé dítě, nebo se dozvěděly, že miminko bude těžce postižené a musely na prerušení, tedy rodily postižené dítě, o kterém věděly, že prostě nepřežije, před tím ho ale cítily kopat. Uf… :,( :,( :,( To moje snažení je proti tomu nic. Píšu to proto, že je třeba nepropadat zoufalstí :hug: Chce to hlavně věřit, zachovávat si optimismus, a žít, jako byste žili s manželem před tím snažením, neupínat se jen na toto, cestovat, chodit za kulturou, sportovat, prostě, to co vás baví. Jsem si jistá, že pozitivní přístup je hrozně velká čast úspěchu. Navíc, hodně lidem vyšla už tato minimální léčba, co máš teď nasazenou. I to IVF se dá v pohodě zvládnout a také může vyjít hned první pokus. :dance: To dlouhé snažení bez výsledku je hrozné, ale drž se, nenech se tím semlýt. Snad se brzy objeví //. Držím palce :mavam:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama