Jak vám bylo po rozchodu

Anonymní
20.5.20 19:34

Jak vám bylo po rozchodu

Holky chci odejít od přítele, nechová se ke mě hezky, ale ani tak není jednoduché odejít..říkám si co když mi bude smutno, budu mít nervy že má jinou :,(..jak vám bylo po rozchodu? Ulevilo se vám?

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

4171
20.5.20 19:35

Tak když teďka to je evidentně špatný, tak horší to asi nebude ne?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1502
20.5.20 19:40

Na to prd, vyléčí tě jinej… Jestli se k tobě špatně chová, tak horší to nebude…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
24408
20.5.20 19:42

A proc chces odejit?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
20.5.20 19:53

Bylo mi hrozně. Věděla jsem, že mi ten člověk za to nestojí, ale strašně jsem ho milovala i přesto, že se ke mě choval zle. Chvilkama jsem měla i zlé myšlenky, že tady nechci být. Naštěstí jsem srab a nikdy bych si nedokázala nic udělat.
Brečela jsem snad každou noc. Nemohla jsem se smířit s tím, že jsem po 4 letech sama a nemám někoho vedle sebe při usínání a tak celkově. Je to už pomalu rok a stále z toho nejsem venku. Potkat ho i po roce s někým jiným tak to se mnou švihne. Mým problémem je, že jsem na nej byla fixovaná a neuměla jsem už čas trávit bez nej. Měla jsem potřebu s nim být 24h denně, takže mě to bude určitě ještě dlouhou dobu trvat. Podle mě se z toho dostanu až se najde někdo nový, ale i po roce se ještě nikdo neobjevil.

Pokud nejsi na něm tak závislá jako já tak ti bez nej bude určitě brzo lépe.
Držím ti palce a přeji hodně sil.

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymní
20.5.20 19:57
@wildcherry píše:
A proc chces odejit?

Poslední měsíce je vztah úplně o ničem…žádná láska, chová se ke mě jak kdyby mě doma měl jen na starani..říká mi ošklivé věci, sem tam nadává, pořád má s něčím problém..ikdyz já se tak snažím..pořád mluví furt jen nas*raným tónem..ikdyz ho miluju tak mi už leze krkem..vím ale že i tak mi bude moc chybět..máme spolu dost prozito, je to můj první chlap, s kterým jsem už 7 let a máme spolu roční holčičku…i te malé mi je líto že by měla rodiče od sebe ale vyrůstat ji v tomhle nechávat zase nechci..je to těžký :,( každý den brečím a nevím si rady co by bylo nejlepší..a když se nehadame tak prostě už to jeho chování ke mě ve mě asi něco poznamenalo, protože už ani nejsem šťastná za něj, neumím se s ním. bavit jako dřív..mám dobrou náladu celý den a jakmile přijde..nálada mě přejde..protože vím že zase se bude hádat zas mít s něčím. problem..

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymní
20.5.20 20:01
@Anonymní píše:
Bylo mi hrozně. Věděla jsem, že mi ten člověk za to nestojí, ale strašně jsem ho milovala i přesto, že se ke mě choval zle. Chvilkama jsem měla i zlé myšlenky, že tady nechci být. Naštěstí jsem srab a nikdy bych si nedokázala nic udělat.
Brečela jsem snad každou noc. Nemohla jsem se smířit s tím, že jsem po 4 letech sama a nemám někoho vedle sebe při usínání a tak celkově. Je to už pomalu rok a stále z toho nejsem venku. Potkat ho i po roce s někým jiným tak to se mnou švihne. Mým problémem je, že jsem na nej byla fixovaná a neuměla jsem už čas trávit bez nej. Měla jsem potřebu s nim být 24h denně, takže mě to bude určitě ještě dlouhou dobu trvat. Podle mě se z toho dostanu až se najde někdo nový, ale i po roce se ještě nikdo neobjevil.Pokud nejsi na něm tak závislá jako já tak ti bez nej bude určitě brzo lépe.
Držím ti palce a přeji hodně sil.

Píšeš přesně o mě já jsem právě úplně to samé..a hlavně jsem mu pořád rikala já chci lásku chybí mi od tebe..když jde s kamarádem tak mi chybí..jsem.na něm závislá..to cos napsala jsem přesně já.. :,( ikdyz prostě mi leze na nervy tak já bez něj nemůžu být ikdyz tak moc bych se ráda odmilovala a už se netrápila..je to fakt těžký :,(

  • Nahlásit
  • Citovat
1429
20.5.20 20:08

Hele v tomhle případě bych spíš navrhla na pár týdnů odluku, kdy půjdeš třeba k rodičům a uvidíš, jak si budete chybět. A on bude mít příležitost si uvědomit, co by mohl ztratit a začne se zase trochu snažit.. Nebo ne a budeš mít jistotu, že to smysl nemá.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
14921
20.5.20 20:15
@Anonymní píše:
Holky chci odejít od přítele, nechová se ke mě hezky, ale ani tak není jednoduché odejít..říkám si co když mi bude smutno, budu mít nervy že má jinou :,(..jak vám bylo po rozchodu? Ulevilo se vám?

Já jsem po kopačkách 13 měsíců, změnil se mi život..trochu jsem se našla řekla bych, objevuju, že jsem možná silnější než jsem myslela a zvládnu víc než jsem myslela. Byly jsme spolu skoro 12let. Ale byly tam nevyřešený křivdy, lhaní, nadávky z mý strany teda, pohnojili jsme si to navzájem. Ten konec byl jen třešnička na dortu. Řekla bych, že jsme se milovali, ale byli jsme oba,,nemocní". Tím vztahem. A jsou pořád dny, kdy mi chybí a třeba si i pobrečím. Je divný o něm nic nevědět, nebýt v kontaktu. Ale je to tak správně. Musíš to brát rozumově a na srdce se vykašlat. Bude to těžký, ale ve finále budeš vítěž, kterej se dokázal vyvázat z nefunkčního vztahu na 2 věci. Uděláš pro sebe a dceru správnou věc, získáš znovu ztracený sebevědomí a už si nenecháš žádným chlapem ubližovat. Ptej se sama sebe jestli chceš v tomhle žít i za rok, za 2, za 5..jestli chceš pořád přešlapovat na místě a váhat..a ztrácet čas.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
20.5.20 20:24
@Lana25 píše:
Já jsem po kopačkách 13 měsíců, změnil se mi život..trochu jsem se našla řekla bych, objevuju, že jsem možná silnější než jsem myslela a zvládnu víc než jsem myslela. Byly jsme spolu skoro 12let. Ale byly tam nevyřešený křivdy, lhaní, nadávky z mý strany teda, pohnojili jsme si to navzájem. Ten konec byl jen třešnička na dortu. Řekla bych, že jsme se milovali, ale byli jsme oba,,nemocní". Tím vztahem. A jsou pořád dny, kdy mi chybí a třeba si i pobrečím. Je divný o něm nic nevědět, nebýt v kontaktu. Ale je to tak správně. Musíš to brát rozumově a na srdce se vykašlat. Bude to těžký, ale ve finále budeš vítěž, kterej se dokázal vyvázat z nefunkčního vztahu na 2 věci. Uděláš pro sebe a dceru správnou věc, získáš znovu ztracený sebevědomí a už si nenecháš žádným chlapem ubližovat. Ptej se sama sebe jestli chceš v tomhle žít i za rok, za 2, za 5..jestli chceš pořád přešlapovat na místě a váhat..a ztrácet čas.

Děkuju :,( máte pravdu :,( :srdce:

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymní
20.5.20 20:27
@Lana25 píše:
Já jsem po kopačkách 13 měsíců, změnil se mi život..trochu jsem se našla řekla bych, objevuju, že jsem možná silnější než jsem myslela a zvládnu víc než jsem myslela. Byly jsme spolu skoro 12let. Ale byly tam nevyřešený křivdy, lhaní, nadávky z mý strany teda, pohnojili jsme si to navzájem. Ten konec byl jen třešnička na dortu. Řekla bych, že jsme se milovali, ale byli jsme oba,,nemocní". Tím vztahem. A jsou pořád dny, kdy mi chybí a třeba si i pobrečím. Je divný o něm nic nevědět, nebýt v kontaktu. Ale je to tak správně. Musíš to brát rozumově a na srdce se vykašlat. Bude to těžký, ale ve finále budeš vítěž, kterej se dokázal vyvázat z nefunkčního vztahu na 2 věci. Uděláš pro sebe a dceru správnou věc, získáš znovu ztracený sebevědomí a už si nenecháš žádným chlapem ubližovat. Ptej se sama sebe jestli chceš v tomhle žít i za rok, za 2, za 5..jestli chceš pořád přešlapovat na místě a váhat..a ztrácet čas.

Jenomže já pořád myslím i na to, jak zezacatku žít…vím že je to těžký vždy zezacatku..ale co mám je rodicak 8000.. než bych si vyřídila aspoň ty příspěvky…teď byt zaplatit nájmy dopředu kauci…vybavení… K našim jít nemůžu ti jsou právě přestěhování do 2+1…jsou na tom finančně hodně dobře vím že by mi pomohly aspoň zaplatit tu kauci, nájem dopředu..ale co zbytek nemůžou mi. prece zaplatit vybavení skoro celého bytu… :(

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymní
20.5.20 20:33

@Lana25 ahoj, a vztah si ukončila ty?. Jinak já jsem po rozchodu 5 měsíců po 11 létem vztahu a jsem na tom furt stejně špatně, teda už ne tak jako první tři měsíce, kdy jsem to už chtěla ukončit ale furt na něj myslím 24/7 :(

  • Nahlásit
  • Citovat
14921
20.5.20 20:41
@Anonymní píše:
Jenomže já pořád myslím i na to, jak zezacatku žít…vím že je to těžký vždy zezacatku..ale co mám je rodicak 8000.. než bych si vyřídila aspoň ty příspěvky…teď byt zaplatit nájmy dopředu kauci…vybavení… K našim jít nemůžu ti jsou právě přestěhování do 2+1…jsou na tom finančně hodně dobře vím že by mi pomohly aspoň zaplatit tu kauci, nájem dopředu..ale co zbytek nemůžou mi. prece zaplatit vybavení skoro celého bytu… :(

Co jít do spolubydlení s nějakou maminou co je na tom stejně? A seženeš i vybavenej pronájem, to je dnes běžná věc. Máš strach z neznáma, to je normální, ale máš rodiče, co by ti pomohli a to je hrozně moc. Navíc chlap by platil alimenty, ale tady by poradil někdo jinej než já. Vzala bych to postupně, zašla na sociálku, na ospod a tam ti poradí jaké jsou možnosti a od toho se odpíchneš. Věř mi, udělat první krůček je nejtěžší, každej další už půjde jen snáz.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
14921
20.5.20 20:45
@Anonymní píše:
@Lana25 ahoj, a vztah si ukončila ty?. Jinak já jsem po rozchodu 5 měsíců po 11 létem vztahu a jsem na tom furt stejně špatně, teda už ne tak jako první tři měsíce, kdy jsem to už chtěla ukončit ale furt na něj myslím 24/7 :(

Nene dostala jsem kopačky. Myslet na něj budeš ještě dlouho, to je normální. Ja na něj taky myslím, toužím, mám chuť ho kontaktovat, vracet se :roll: :zed: ale to děla srdce a vzpomínky. Rozumově jsem jinde, životně jsem jinde. Chce to prostě čas, psycholožka mi řekla zajímavou věc, že mi možna nechybí on, ale láska a opora. Blízkost, zajímavá myšlenka, koukni se na to stejně a uvidíš.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
20.5.20 20:50
@Lana25 píše:
Nene dostala jsem kopačky. Myslet na něj budeš ještě dlouho, to je normální. Ja na něj taky myslím, toužím, mám chuť ho kontaktovat, vracet se :roll: :zed: ale to děla srdce a vzpomínky. Rozumově jsem jinde, životně jsem jinde. Chce to prostě čas, psycholožka mi řekla zajímavou věc, že mi možna nechybí on, ale láska a opora. Blízkost, zajímavá myšlenka, koukni se na to stejně a uvidíš.

Tak to mám úplně stejně, neustále mám chuť mu napsat. Kolikrát už jsem měla něco rozepsaného a pak to smazala. A ta věc je zajímavá a i trochu logická ale přece jen tolik let tímhle neoblbnu, vím že mi prostě chybí on. Zkoušela jsem to i přebít 2 jinýma klukama v tom nejhorším, kteří mi oporu dávali a možná by dali i tu lásku ale já prostě furt myslím jen na něj…a je pravda že nejhůř mi je a potrebuji ho, když se mi nedaří nebo když se s někým pohadam atd.. to se mi vždycky až chce brečet že se nemůžu svěřit tomu člověku co mě zná jako svy boty a vždy mě podpoří.. a vlastně nikoho nemám. I když mám rodinu a pár přátel ale to prostě není ono..

  • Nahlásit
  • Citovat

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama