Jak získat děti do své péče? Manželství je peklo na zemi

Anonymní
24.3.10 15:51

Jak získat děti do své péče? - manželství je peklo na zemi

Ahojky,
omlouvám se za anonym, ale snad pochopíte :nevim: . Se svým manželem jsem deset let, máme dvě děti (2 a 6 let). Já byla od počátku domácí puťka, starala jsem se o domácnost, manžela, děti … Prakticky na vše jsem byla skoro pořád sama, zatímco manžel si užíval své „svobody“. Měl milenky, zábavy, kina, jeho rodiče - prostě všechno bylo důležitější než já a děti. Neříkám, že já byla dokonalá. Občas jsem vybouchla a nadávala, nebo naopak brečela, ale byla jsem dobrá manželka i máma. Čím více mezi námi bylo problémů, tím více jsem se snažila být jetě dokonalejší - a tím jsem to zhoršovala.
Jenže po letech se karta obrátila, já si našla práci, zjistila jsem, že manžela nepotřebuji, přestala jsem ho milovat a po nějaké době jsem poznala moc fajn človíčka, se kterým mi bylo dobře - jen procházky, povídání si, sem tam nějaká pusa - nic víc, ale bylo nám spolu hezky. S manželem to došlo tak daleko, že jsem mu cca před třemi měsíci řekla, že už toho všeho mám dost. On mě začal vydírat, psychicky týrat a já už to neustála. Takže jsem mu řekla, že se od něj chci odstěhovat, protože už na něj nemám sílu. Od té doby se strašně změnil, začal se starat o děti i o domácnost, mě nosí skoro každý den kytky, ale do toho každý den brečí, vyčítá mi, že nespí, celé noci brečí, zvrací,… To, že já celé roky prožívala to samé, to ho nezajímá, protože to je prý minulost. Do toho se před třemi dny dozvěděl o příteli - projel mi mobil a já blbec zapomněla vymazat poslední smsky. Takže mi manžel zařídil to, že se se mnou přítel rozešel. Mně vyčítá, že jsem si najednou nakoupila nové podprsenky 8-o - prý kvůli tomu klukovi a že s ním spím a já nevím, co všechno ještě (ale já s ním opravdu až na těch pár pus nic neměla :think: :think: :think: . Teď si manžel hraje na milujícího a říká mi, že si mám jít za svým štěstím - tím myslí přítele, který mě díky němu opustil (prý nechce abych kvůli němu měla problémy :-? )
Jenže, to „jít si za štěstím“ znamená, že mu mám nechat děti a odejít. Děti jsou to poslední, co mě ještě drží nad vodou. Jestli mě připraví i o ně, tak už můžu jít rovnou skočit pod vlak. Je nějaká možnost, jak získat děti do své péče? On se teďka ohání tím, že prý poslední dobou děti zanedbávám, začal vodit chlapečka do školky a odpoledne ho vyzvedává, chodí s nimi ven, jen na něj se děti každý den těší… No, jak by se netěšily, když on je nechá, aby si dělali co chtějí. Výchova veškerá žádná, hlavně aby děti byly spokojený a já potom musím být ta, které po nich chce aby si uklidili pokojíček a prostě mě musí poslechnout :cry: :cry: :cry: Mám hrozný strach, nechci o děti přijít. Ale představa, že budu dalších x let v manželství, které mě ničí… Vůbec netuším, co mám dělat. Jsem zoufalá, nešťastná, psychicky úplně na dně… :cry: :cry: :cry:

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

1740
24.3.10 16:52

Ahoj,nehledě na tvou a jeho nevěru…pokud jsi funkční máma a o děti jsi se celá ta léta starala ty tak se může postavit na hlavu a odpichovat se ušima,ale děti dostaneš do péče ty.Napiš návrh k soudu..samozřejmě dříve než on..a v závěru napiš návrh jak si představuješ,že by soud měl rozhodnout..Já to tak udělala..a přesto,že jsem ČID tak jsem kluka do péče dostala.
Jo a v tom návrhu vysvětly v čem je u vás problém..dopodrobna a napiš tam,že žádáš o svěření do péče před i po rozvodu..odpadne tak další soud o děti po rozvodu.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
4235
24.3.10 17:15

Taky si myslím, že to není tak jednoduchý, aby děti získal, víc z jak 90% dostávají děti po rozvodu matky, to bys muselal pít, fetovat a šlapat chodník, aby ti je nedali. A popravdě radím, zdrhej a hodně rychle. Podej žádost o svěření a sežeň si bydlení, v takovýmhle vztahu se nedá žít. A děti si stejně časem všimnou, že to mezi váma neklape.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
24.3.10 17:28

Já nerozumím tomu, jak jako manžel zařídil, že se s Tebou přítel rozešel :nevim: Tohle mi přijde alibistický… A nebo to svědčí o tom, že jak se objeví problém, tak přítel raděj zdrhne. Nic pro život, no… (samozřejmě zjednodušuju, vycházím z toho, co s napsala a jak to namě působí)
jinak co se týče dětí - jestli jsi normální ženská, tak se bát nemusíš. Maximálně by mohl dosáhnout střídavé péče.

raděj inko, mám svůj důvod…

  • Nahlásit
  • Citovat
24.3.10 18:44

Ahoj,
buď se můžeš poradit se sociální pracovnicí (tam bych zašla co nejdříve) nebo zkrátka můžeš vyplnit žádost o svěření dítětě do péče, která se většinou podává zároveň s žádostí o rozvod.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
3138
24.3.10 19:49

Ahoj zakladatelko, prosím jsi ta samá z diskuze „Otázka pro rozvedené maminky …“ Mia ?

Díky

J.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
25.3.10 07:04

Ahoj, ještě jsem zapomněla. V případě, že Ty jsi na MD, tak při svěření dětí do péče, by manžel musel jít na MD. Takže to není tak jednoduché. A soud na 99% děti nerozdělí - myslím tím, abys Ty byla na MD a manžel měl starší dítko v péči.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
25.3.10 08:25

z vlastní zkušenosti…sestra přítele ve stejné situaci jako ty, jen starší děti…manžel začal systematicky pracovat na tom, aby vypadal jako super otec (do té doby se nestaral) a nepomohlo ani, že všichni z okolí, škola, lékařka, …se postavili za ní a vypovídali v její prospěch (bylo tam dokonce i přiznané psychické týrání, ale manžel nechtěl odkrýt a soudkyně se na to vykašlala)…kontaktovala i nejrůznější organizace typu Rosa,… ale nepomohlo nic…o děti přišla

udělala tu chybu, že se nechala vypudit (hodně zásahů policie,…) a odešla ve stejném městě do bytu…on systematicky děti odřízl, vozil je do školy, ze školy a nakonec je tam zmanipuloval, že ji nenáviděly…
další chybou byla špatná volba právničky (on si pořídil právničku, která se zabývá právy dětí a je jedna ze špiček

hmm…a oba inteligentní vysokoškolsky vzdělaní…

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymní
26.3.10 11:16

Ahoj zakladatelko,
vím, jak se cítíš, prožila a prožívám (bohužel ještě stále) téměř to samé. Když jsem zbalila kufry a malého, najednou tu byl supertáta, který miluje, stará se, jemu záleží… a před tím? samota, prosby, doprošování o všechno (o oblečení pro malého, čaj pro malého o svolení ke kojení malého, o to jestli můžu se zablokovanou páteří k doktorovi…hrůza děs!)
ještě víc jak rok po odchodu mi dělá peklo na zemi a organizace typu sociálka, manželská poradna, soud ze mě dělají hysterku, já jsem ta, co problém nechce řešit, přičemž ale já ale nemám právo na špatnou náladu, únavu ap. on si mě nahrával (ještě ve vztahu) a celý rok nahrává u předání dítka. nechci tě strašit, ale ne vždy se organizace a soudy postaví na stranu toho zneužitého nebo využitého. Jestli tvůj manžel umí hezky mluvit, udělat dojem na lidi a bezvadně zahrát divadýlko typu ona mě neprávem opustila, podvedla a cokoli jiného (a podle toho co píšeš asi umí), bude to pro tebe o to těžší. ze vztahu jsem odcházela úplně vygumovaná a začla jednat až v momentě, kdy mi dali úřady nálepku chudinky, co může být ráda. když na sociálku nahlásím, že malého vrátí v nepořádku (po konzultaci s právníkem, že to je „nezvyklé“) ona mu hned telefonuje, jak ji zásobuji nesmyslama a on se mi pak vysmívá.
jen se připrav na to, že můžeš prožívat i situace, které by nevymysleli ani v nejlepším hororu.
Buď ale silná, nedávej mu najevo, že tě to mrzí nebo nějak ničí, že jsi z toho zoufalá. o to víc tě bude ničit. věř mi. také jsem si říkala, že to není možné, nikdy bych do něho tyhle věci neřekla a přeci tak byly.
no dej vědět, jak se to u vás vyvíjí a přeji hodně štěstí a sil, ať to ustojíš. věřím ti, že nevíš kudy kam, že jsi z toho zoufalá. snad se ti dostane alespoň podpory. mě tady taky podrželi hlavu nad vodou. tak se hlavně nevzdávej.
ahoj M.

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymní
26.3.10 15:11

Ahojky holky, tady zakladatelka. Omlouvám se, že jsem se neozvala dříve, ale nějak jsem se k PC moc nedostala a když, tak byl manžel doma - jakmile vidí, že píšu, tak hned nakukuje přes rameno, aby o něco nepřišel :nevim: .

Janac z diskuze „otázky pro rozvedené maminky“ nejsem :wink: , vlastně jsem o té diskuzi ani nevěděla, dokud jsi se nezmínila

Anonym, co se ptal na přítele - taky jsem nechápala, proč to vzdal tak rychle, když mě miluje. Už se to vysvětlilo. Manžel mu napsal hnusnou výhrůžnou smsku, potom mu ještě volal - nechtěl ohrozit přítele, ale mě a děti (tedy alespoň tak vyzněla ta smska). On mě chtěl ochránit, tak se mě raději vzdal. „Naštěstí“ jsem ve čtvrtek zjistila, že to bylo jenom divadlo. Ráno jsem šla do školy na zkoušku (on o ní věděl už pár dní), čekal na mě už brzy ráno před školou a vysvětlil mi, že to nemyslel vážně. Prý ho strašně bolelo, když mi musel napsat, že je mezi námi konec. Prý to bylo jediné řešení, které ho napadlo, aby manžel uvěřil, že už spolu nejsme :think: . No, zadařilo se. Pěkných pár hodin jsem probrečela jako želva a manžel si vážně myslí, že nás rozdělil.

Jinak u nás asi ani není nic nového. Manžel si chce teďka hodně povídat, hodně řeší minulost, ale připadá mi to tak trochu jako alibismus, nebo prostě jen chce ulehčit svému svědomí tím, že mi všechno vyklopí. Chvíli brečí, chvíli nadává, stěžuje si, že je mu špatně.....
No, nic moc soužití :-( :-( :-(
Mě pořád vykládá, jak chce abych byla šťastná, ale když se zmíním o stěhování, tak mi řekne, „jdi, já ti nebudu bránit ve štěstí, ale děti zůstanou tady se mnou“ :cry:
Takže pořád všechno dokola............

:zed: :zed: :zed:
  • Nahlásit
  • Citovat
Marie_Nej
20.12.10 10:38

Jak ziskat deti zpet

Jsem ve velmi podobne situaci. avsak ja jiz mam rozvod za sebou a ziji s novym manzelem. Neverna jsem nebyla, ale rozvod jsem navrhnout musela. byvaly byl silene nesnesitelny. zili jsme v Anglii a meli 2 deti. Den co den se vracel z prace se spatnou naladou, ze ho prace nebavi, ze ji nenavidi. Ja mela 2 male deti a do prace nemohla a on me neustale vydiral temito svymi pocity, vedela jsem, ze o praci prijde, jestli bude takhle pokracovat. Mel totiz v hlave, ze by mel byt hercem, nebo necim smysluplnym, nikoliv „jen ajtakem v kanclu“. Pritom je to prace velmi dobre placena a spousta tatinku, kteri svou rodinu berou opravdu vazne, jak predstiral, by za ni byla vdecna. On vsak neustale snil, jak si zalozi divadlo, ktere videl jednou v Australii a ja se jen denne desila dne, kdy nebude na zaplaceni najmu.
Kazdy vylet nicil svymi naladami, vzdy tam bylo moc lidi, nebo jidlo nebylo dost dobre. Daval to najevo strasnym pocenim a nervnim sundavanim obleceni, aby mi dal najevo, jak si to vse neuziva. Vanoce nenanvidel, kdyby to bylo na nem nikdy by jsme zadne nemeli, ja koupila detem darky, ja koupila a prinesla detem stromecek, ja vse pripravila. Jedine co delal, je ze fotil, ale jakym zpusobe. Narovnal male deti pred nejakou pamatku nebo stromecek a kdyz mu proste nechteli sedet a umele se zubit, tak zacal nadavat, ze mu kazi fotky. Neslo mu o zaznamenani prirozenosti a tudiz krasy a roztomilosti okamziku, ale o umele fotky, ktere pak bude davat matce a posilat pribuznym a tim se chlubit jak idylickou ma tento otec rodinku.
Po pristehovani do Cech jsem po 2 letech se strasneho rozhodovani, jestli to muzu detem udelat konecne navrhla rozvod. Pochopitelne zde o praci prisel po neustalem nadavani, pak ziskal dalsi, ale ani ta mu nevydrzela…rohodl se ze pri ziveni rodiny si ji vezme jen na polovicni uvazek. Dnes si jiz myslim, kdyz mi doslo jak manipulativni jeho chovani po celou dobu bylo, ze to udelal schvalne. Asi tusil, ze budu chtit rozvod a tak ucinil krok aby nemel dost penez a soud mu nemohl naridit velke alimenty.
Po navrhu o rozvod mi zdelil, ze bez deti neodejde. Bylo mi ho opravdu lito. Rikala jsem si ze on uz si zadnou jinou nebude moci najit ( byla jsem jedina zena v jeho zivote, ktera s nim vydrzela dele nez 6 mesicu a to mu tahlo na 40 kdyz jsem ho poznala), dale jsem ho litovala co se tyce financi, rikala jsem si, ze s tou praci na polovicni uvazek nevydelava tolik, aby mi mohl platit alimenty a muj najem ( byla jsem v te dobe na materske) a navic platit najem za svuj byt a tak jsem prisla s navrhem. Ja zustanu v byte, ktery jsme meli pronajaty spolu, necham si zde jednu mistnost a zbytek mistnosti pronajmu, to me bude stat velmi malo a ja to nejak (zit s cizimi lidmi)preziju, protoze on by to prece nezvladl, nesnesl, kdyz by mu nekdo cizi udelal treba neporadek atd. musel mit vse pod kontrolou, zblaznil by se z toho. Takze po te co ja si necham tento jeden pokoj, on si najde byt, ktery bude moci platit a bude v nem mit nase deti, protoze ani pro ne by nebylo vhodne aby zili se spolubydlicimi. A ja abych neprisla o kontakt budu k nemu denne dochazet, deti vidat, koupat, varit jim, ukladat je do postylky. Tak jsem ho zbavila veskere vyzivovaci odpovednosti vuci me a detem a ze sebe vlastne ucinila jakousi chuvu vlastnich deti. Vse bylo po jeho, oh jak krasne me zmanipuloval. Navic mi soud naridil mu platit 1500kc mesicne s tim, ze se o ne vlastne hodne staram, tak, ze to staci.
Tak nejak to klapalo. mrzelo me ze nemam s detmi domov, kam by se rady vraceli, to, ze otec, ktery vlastne na vse jen nadaval, jim ted dava na co si vzpomenou, ze je uplaci bonbonama, aby poslouchali a ja byla v jejich ocich ta prisna mama od ktere se tesili domu. A pak se to stalo. On konecne prisel o praci a rozhodl se zalozit to divadlo. Nemel penize, ale asi 6 mesicu brakoval kreditky a pujcoval si penize odkud to slo. Byl to naprosto nerealny napad, ale on si konecne pripadal jako pan businessman, ktery porada schuzky ve Starbucksu (kde kafe stoji kolem 100kc a to zil na dluh), na vanoce vzal deti do Anglie (taky na dluh). Ja v te dobe pracovala jako servirka, kratky dlouhy tyden, 13 az 14ti hodinove smeny, ale jak jsem mela den volno hned byli deti u me. Starala jsem se one (protoze jsem to moc chtela). Spali jsme spolu v jedne posteli, nikdy jsem se nevyspala :D, ale bylo to hezke. Ze sveho jsem jim kupovala vsechno. Jidlo, obleceni, protoze on na to nemel. Ke me chodili spinave, roztrhane, s aktovkou ve ktere bylo vice odpadku nez uciva. U me se zase naucili jist zdrava a rozmanita jidla, u nej jen testoviny s pestem nebo rybi prsty. Vse jsem financovala sama, davala mu svoje diska, aby mel za co koupit detem jidlo a navic prochazela neustalym stresem, co se stane az nebude mit na zaplaceni najmu a vyhodi ho na ulici, co se stane s detmi kdyz mam smenu.
Mezitim vsim jsem poznala nekoho jineho. Vzali jsme se a zijeme spolu stale v tom jednom pokoji, kdyz si nasel tady praci, mohla jsem dat konecne vypoved, uz jsem tu praci nezvladala, navic sef byl alkoholik a neustale me obtezoval. Ale s vypovedi jsem prisla i o vyplaty a uz nemela na to abych deti zivila. Manzel rekl, ze je snad normalni abych si byvalemu rekla o vyzivne, aby jim dal alespon na jidlo.
Sla jsem za byvalym (ktery mimochodem prisel uplne na mizinu, ale mel velke stesti a jakmile zacal hledat praci okamzite dostal 4 nabidky a tu nejlepsi vzal). Rekla jsem mu, ze by mel zacit platit na deti, ktere jsou sice v jeho peci, ale bydli vetsinou u nas. Jeho odpoved znela, ze je normalni aby se o ne staral muj manzel. mame spolecnou domacnost a tudiz ma prispivat na deti. To meho manzela rozcililo. Byvaly, ktery se nemohl vynachlubit jak bvajecnou ma ted praci, jak dobre placenou a navic toci i reklamy a pro cizi TV odmita platit na vlastni deti. Ti dva se ted nenavidi, ale je myslim jasne kdo z nich je v pravu. Beru si je po tehle situaci jednou tydne a denne je vyzvedavam ze skoly, vodim je pak k byvalemu, cvicim logopedii a ukoly a trpim kdyz vidim jak nich rostou deti, ktere se daji ovladat na bonbony cimdal vic. Chci mit deti u sebe, ale chci aby na ne platil, chci aby mi ted prispel polovinu na najem bytu, ktery si pronajmeme, aby tam deti mohli mit vlastni pokoj. Navic jeste od te doby co jsem s novym manzelm se nam byvaly neustale navazoval do naseho vztahu. Kdyz u nas byli deti nekolikrat mi denne volal a psal emaily, jen abysme asi nezapomeli ze existuje. Kdyz jsem byla v nedeli v praci a manzel tam byl taky, byvaly prisel. Kdyz mi privedl nebo odvadel v minulosti deti, vzdy prisel az do naseho pokoje a ze si musi zkontrolovat emaily. Pritom bydli asi deset minut od nas. Mel neustaly pocit, ze z nas bude jedna velka stastna rodina a ted si stezuje, ze nez jsem se znovu vdala byl nas zivot lepsi, ze nam bylo lepe, ze nase rodina fungovala. Porad v tom vidi to „my“. Chtela bych vedet jestli mam sanci ziskat deti zpet do vlastni pece a on na ne bude platit. Brani se ted, ze jsem spatna matka, ze jsem se na deti vykaslala kvuli novemu manzelovi, ze jsem mu nikdy na ne nedala penize. Ale na druhou stranu je nas syn ve skole pozadu s cestinou, protoze on umi jen anglicky a i ucitelka rika, ze potrebuje slyset korektni cestinu denne. Taky starsiho dost casto odstrkuje na ukor mladsiho, chce aby se choval dospelejc a odstrkava ho kdyz se chce mazlit ci jen tak detsky „blbnout“ a pritom u mladsiho ne. Srovnavaho do late tak, ze jim trhne rukou nebo pritlaci na zed a mluvi mu zblizka do obliceje se zatatyma zubama. On je ted ve skole dost casto agresivni. Kdy mu vynadam ja, rika ze me nenavidi, ale kdyz mu nadava otec je to pry v poradku, miluje ho i presto. Mam pocit, ze si knemu buduje vztah obeti k tyranovi.

  • Nahlásit
  • Citovat
Marie_Nej
21.12.10 08:38

chci se zeptat. JuDr.Filip Svoboda je z Prahy? A jestli ano kolik si bere? (penez)

  • Nahlásit
  • Citovat
nonim
3.10.12 07:05

prosim o radu

Dobry den prosim o radu jak ziskat sinovce do castecne pece. Sestra se v kvetnu odstehovla k pritelovim rodicum jenze tam jsou jen pres den kdyz jsme tam byli na vecir tak uz tam nebyli postupne se dovidam ze bydli v aute sinovce jsem nevidela cca 6 mesicu nevim v jakem je stavu socialni pracovnice tvrdi ze je vse v poradku jenze vzdy kdyz tam ma nekdo ze socialky prijit tak to vedi maji tam pry nekoho znameho takze stim nikdo nic nedela zaradali jsme v babickou aby ji ho museli pujcovat. moc dekuji za radu… :,( :,(

  • Nahlásit
  • Citovat
Marwen
23.11.12 12:01

Dobry den,
Chtela bych se jen zeptat, zda Mam šanci dostat dite ( 2 roky) do sve pece Ja-jako matka. Neberu drogy, starám se, bohuzel Nemam Penize a partner ano. Ja jsem doma na materske a nevydelavam. Dite chceme jak Ja, tak i on. Bez ditete neodejdu a on mi ho neda. Chce ho take, stara se o nej. Bydlime spolu, manžele nejsme. Ja kdybych odesla, mohu jit jen ke svym rodicum. On ma ale barak. Co Mam jako matka udelat aby bylo dite svěřeno do pece mne? Nejsme svoji. Dekuji moc

  • Nahlásit
  • Citovat
13124
23.11.12 12:16

Zažádat o svěření do péče, myslím, že tím, že nejste oddaní, s tím nebude až tak velký problém. Ale udělej to dřív, než on a hlavně si promysli, kam bys šla s dítětem, z čeho byste žili - rodičák, soc. příspěvky, alimenty… prostě aby kdyby se tě někdo ptal, jsi to měla sesumírované a mohla odpovídat. Ono, peníze nejsou všechno. Btw. kdybyste se rozešli, byla byl pro střídavou péči?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama