@Anonymní píše:
Zatím k rozvodu nedošlo, ale manžel je neúprosný. jsem už te´d bez energie, je mi vše moc líto, mám ho pořád ráda a rodina je pro mě nejvíc. ničí mě, že kluci budou ve střídavce, je mi z toho všeho úzko. čeká nás všechny stěhování ze společného domu, začátek v novém městě, možná i nová škola, školka, nevím, jak to půjde rychle. Prosím poraďte, co dělat, na co se zaměřit, abych měla pocit, že mám smysl života. Děti jsou pro mě znamenají opravdu hodně, ale nevím, jak dokážu žít bez partnerské lásky, přátelství. Být na vše sama. Ani nechci být tak silná. Nějak nevidím naději…

Víš jak vypadá sinusoida? Je to vlnovka. A ty jsi teď úplně dole v tom propadu, ale bude se to pomalu zlepšovat. Tak to s životem je skoro vždycky. Musíš prostě zatnout zuby a vydržet to, než tě zase vyveze na kopec.

Fakt. Tak to je, opravdu. Teď to nevidíš racionálně, ale zase se to zlepší, nezůstane to takhle pitomý.

Chce to čas, vše přebolí. Každý konec má začátek. Všechno špatné k něčemu dobré.
Zaměř se na děti, věnujte si spolu co nejvíce času. Pak ty zapátrej, co vše oblíbené si kvůli rodině šoupla stranou, tak to vyndej ze šuplíku. Začni se věnovat sama sobě, třeba cvičit, kamarádky. Udělej si radost pro sebe.

Příspěvek upraven 02.04.18 v 11:23

@Bábrdl takže jsem teď na dně… jen se bojím psychických problémů, abych tomu nějak nepropadla. Jsem spíš labilní než stabilní, takže takové změny mě dost rozhodí…

@Anonymní píše:
Zatím k rozvodu nedošlo, ale manžel je neúprosný. jsem už te´d bez energie, je mi vše moc líto, mám ho pořád ráda a rodina je pro mě nejvíc. ničí mě, že kluci budou ve střídavce, je mi z toho všeho úzko. čeká nás všechny stěhování ze společného domu, začátek v novém městě, možná i nová škola, školka, nevím, jak to půjde rychle. Prosím poraďte, co dělat, na co se zaměřit, abych měla pocit, že mám smysl života. Děti jsou pro mě znamenají opravdu hodně, ale nevím, jak dokážu žít bez partnerské lásky, přátelství. Být na vše sama. Ani nechci být tak silná. Nějak nevidím naději…

Dávat si malé cíle, plánovat dopředu jen kousky, pak nebudeš mít pocit, že tě čeká obrovská překážka, kterou nezvládneš, po malých kouscích to zvládneš a klidně si psát na papír body: zítra musím to a to a pozítří to a odškrtávat, zaměřit se na tu fyzickou stránku věci, aby ses nezbláznila bolestí, zvlášť když rozvod přišel ze strany muže, u tebe to je ztížené stěhováním a střídavkou, ale ženská, když musí, vydrží víc než člověk Zvládneš to. Drž se. 

@KiriMaja díky za radu. jak se můžou lidi takhle změnit…

@Anonymní píše:
@KiriMaja díky za radu. jak se můžou lidi takhle změnit…

Bohužel můžou. I to je pro mě zkušenost.

@Kfětoslava díky. to je dobrá rada, ty malé cíle. takové malé radosti.

ještě další věc. bydlíme daleko od mých rodičů. moc mi chybí, určitě by mi i hodně pomohli. ale kvůli střídavce musím zůstat v blízkosti, kde bydlíme teď.. připadám si tak strašně sama. Ano mám pár kamarádek, manželovu babičku, tetu, sestru, která je v zahraničí. jen to nějak nestačí. Je fakt, že chci být silná pro děti, být jim milující mámou, která jim může hodně předat. to asi musím mít pořád na mysli..

@Anonymní píše:
@Bábrdl takže jsem teď na dně… jen se bojím psychických problémů, abych tomu nějak nepropadla. Jsem spíš labilní než stabilní, takže takové změny mě dost rozhodí…

Jasně, že jsi na dně, je to složitá situace. To by byla na dně každý.
Chce to ty malé radosti.

Zase díky střídavce budeš mít víc času pro sebe. Můžeš za kamarádkama cestovat, budeš uvolněnější i v ty týdny, co budeš mít děti u sebe, budete jezdit na výlety. Bude se ti líp organizovat práce, než ženským, co jsou děti komplet na nich.

Možná to zní jako klišé ale chce to čas, opravdu léčí. Moc jsem tomuhle nerozumela, dokud jsem nezískala stejnou zkušenost. Pak ty malé kroky, cíle jak psala @Kfětoslava a z velkého balvanu to rozdrolíš na menší kameny a oblázky a ty už uneseš. Nezapomínej na svoje potřeby jídlo, pití a spánek, aby jsi to vypětí dobře zvládla bez kolapsu nebo nemoci. No a časem uvidíš, že ten čas, kdy děti budou u táty, není čas bez nich ale hlavně čas pro Tebe a vytěžíš to jako výhodu. Nejspíš to tak bolí, že ještě nejsi od manžela oddělená (citově) a on už ano, má náskok. Zas dobře zvládnout rozvod pro děti to také neumí každý, zdá se mi, že jste se víceméně dohodli spolu bez hádek nechutných tahanic apod. Za to si ceň manžela i sama sebe, to je velké vítězství rodičů i když to tak teď vůbec nevypadá.

@lamicina máš pravdu, snažíme se o dohody. i když v podvědomí si stále přeji, abychom spolu zůstali všichni jako rodina. v každém případě děti nadevše, takže doufám, že zůstaneme tak zodpovědní jako dosud.

@Anonymní píše:
@KiriMaja díky za radu. jak se můžou lidi takhle změnit…

Buď ráda, že jsi to poznala v době, kdy máš šanci začít znovu. Přijít na to v 60 je ještě horší. Každý konec znamená nový začátek pokud budou děti u otce tak si naplánuj to, na co teď nemáš čas. Cvičení, choď plavat, do sauny, zavolej kámoškam který jsi dlouho neviděla, nech si udělat nový účes, zajdi si na masáž, koukej na filmy ke kterým se teď nedostaneš, relaxuj, jdi se s dětmi svézt na koni,… Žij a užívej si, bude zase dobře 

@terien píše:
Buď ráda, že jsi to poznala v době, kdy máš šanci začít znovu. Přijít na to v 60 je ještě horší. Každý konec znamená nový začátek pokud budou děti u otce tak si naplánuj to, na co teď nemáš čas. Cvičení, choď plavat, do sauny, zavolej kámoškam který jsi dlouho neviděla, nech si udělat nový účes, zajdi si na masáž, koukej na filmy ke kterým se teď nedostaneš, relaxuj, jdi se s dětmi svézt na koni,… Žij a užívej si, bude zase dobře

Úplně souhlasím…
drž se, je to těžké, ale stojí to za to. Věř tomu.