Jak žít společně kvůli dětem a respektovat se

Anonymní
18.11.19 08:31

Jak žít společně kvůli dětem a respektovat se

Dobré ráno,
Asi se potřebuji dost vypsat, tak tedy. Jsme s partnerem 15 let, máme 2 děti (necelé 3 a 5). Partner je dost vznětlivý, výbušný, cholerik. Když nadává, třese se dům. Náš vztah byl víceméně dobrý, hodně se jeho povaha začla projevovat po narození druhého dítěte. Dřív jsem co měsíc dostávala kytku, nyní už dva roky ani k narozeninám. Je to prý moje vina. Nedá se s ním konstruktivně hádat, ani mluvit. Ihned křičí, neustále mě uráží, zesměšňuje - naposledy to bylo, že neumím číst a nemám všech pět pohromadě. Já reaguji klidně, nejsem typ, co musí křičet, aby byl slyšet. Po takových urážkách je mi ale úzko, partner se hned druhý den chová normálně a myslí si, že sex není problém. Ale z mé strany už je. Je to půl roku, co mě začal zesměšňovat a já nemůžu (po čase ano), ale po včerejší hádce už nechci, není pro mě přitažlivý. Asi chápete.
Já se dost snažila vztah zachránit, dělala jsem, co bylo třeba, ale nejde to stále, když druhý nechce, nespolupracuje. Například před rokem mi bylo vytknuto, že chodím stále v kalhotách. Tak jsem obměnila šatník, začala nosit opět šaty, sukně. Ale to se přejde a najde se další výtka - (kupuji dětem ovocné jogurty, lipánky a to se nelíbí). Pro okolí jsem dost atraktivní žena, pro partnera už asi dávno ne - přesto nechápu ten zájem o sex.
Není to tak, že se hádáme neustále, ale jednou za dva týdny, měsíc přijde velká hádka s již zmiňovanými urážkami na mou adresu, mou rodinu, mé vše. Dodnes nejsem schopna přijít na to, proč to dělá - prý si za to můžu sama. A tak stokrát nic umořilo vola a já už nemůžu, nechci. Ale jsou tu děti, kterým se věnuje, odváží do školky, doma umí pomoct. A tak si říkám, že jim nechci brát tátu. Navíc je tu dům zatížený hypotékou. Ráda bych tedy zkusila žít dál společně, přesto “odděleně”. Asi doufám, že to bude fungovat. Ale nevím. Do manželské poradny nechce, mám si sama zajít k psychiatrovi… Víte to je neustále něco na mou osobu. Sice nevím, co bych tam dělala, nejsem si vědoma chyb u sebe (kromě nákupu Monte :). Ale třeba tam i zajdu, nebráním se tomu. Přesto cítím, že jsem jediná, kdo s tím chce něco udělat. Partner nemá skoro žádné přátele, všichni jsou blbý, kreténi, pitomý - my všichni. I paní v obchodě na pokladně, i ten, co ho předjel autem.
A tak otázka, jak nastavit pravidla, aby společné soužití fungovalo? Já mám stejně pocit, že to asi nepůjde, ale je to taková asi poslední šance. Odstěhovat se nechci, nechci brát dětem domov, pokojíčky, kamarády v okolí. Já ještě nechodím do práce, to až příští rok. Utáhla bych to ale v pohodě. Partner se odstěhovat od nás nechce. Proč ne? Protože jsem prý směšná a jak bych to asi utáhla… Nějak nevím. Sama si říkám, že začnu být v práci, nebudu doma, nebudou hádky… víkend se nějak přežije. Ale stejně si to spíš namlouvám.
Prosím nesuďte, vím, dřív bych také řekla, že bych v tomhle nemohla žít. A vidíte, žiju. Kvůli dětem, možná vlastnímu pohodlí (i odvoz do školky je pomoc), pocitu, že na to vše není člověk sám, zvyku…

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

18.11.19 08:38
@Anonymní píše:
Dobré ráno,
Asi se potřebuji dost vypsat, tak tedy. Jsme s partnerem 15 let, máme 2 děti (necelé 3 a 5). Partner je dost vznětlivý, výbušný, cholerik. Když nadává, třese se dům. Náš vztah byl víceméně dobrý, hodně se jeho povaha začla projevovat po narození druhého dítěte. Dřív jsem co měsíc dostávala kytku, nyní už dva roky ani k narozeninám. Je to prý moje vina. Nedá se s ním konstruktivně hádat, ani mluvit. Ihned křičí, neustále mě uráží, zesměšňuje - naposledy to bylo, že neumím číst a nemám všech pět pohromadě. Já reaguji klidně, nejsem typ, co musí křičet, aby byl slyšet. Po takových urážkách je mi ale úzko, partner se hned druhý den chová normálně a myslí si, že sex není problém. Ale z mé strany už je. Je to půl roku, co mě začal zesměšňovat a já nemůžu (po čase ano), ale po včerejší hádce už nechci, není pro mě přitažlivý. Asi chápete.
Já se dost snažila vztah zachránit, dělala jsem, co bylo třeba, ale nejde to stále, když druhý nechce, nespolupracuje. Například před rokem mi bylo vytknuto, že chodím stále v kalhotách. Tak jsem obměnila šatník, začala nosit opět šaty, sukně. Ale to se přejde a najde se další výtka - (kupuji dětem ovocné jogurty, lipánky a to se nelíbí). Pro okolí jsem dost atraktivní žena, pro partnera už asi dávno ne - přesto nechápu ten zájem o sex.
Není to tak, že se hádáme neustále, ale jednou za dva týdny, měsíc přijde velká hádka s již zmiňovanými urážkami na mou adresu, mou rodinu, mé vše. Dodnes nejsem schopna přijít na to, proč to dělá - prý si za to můžu sama. A tak stokrát nic umořilo vola a já už nemůžu, nechci. Ale jsou tu děti, kterým se věnuje, odváží do školky, doma umí pomoct. A tak si říkám, že jim nechci brát tátu. Navíc je tu dům zatížený hypotékou. Ráda bych tedy zkusila žít dál společně, přesto “odděleně”. Asi doufám, že to bude fungovat. Ale nevím. Do manželské poradny nechce, mám si sama zajít k psychiatrovi… Víte to je neustále něco na mou osobu. Sice nevím, co bych tam dělala, nejsem si vědoma chyb u sebe (kromě nákupu Monte :). Ale třeba tam i zajdu, nebráním se tomu. Přesto cítím, že jsem jediná, kdo s tím chce něco udělat. Partner nemá skoro žádné přátele, všichni jsou blbý, kreténi, pitomý - my všichni. I paní v obchodě na pokladně, i ten, co ho předjel autem.
A tak otázka, jak nastavit pravidla, aby společné soužití fungovalo? Já mám stejně pocit, že to asi nepůjde, ale je to taková asi poslední šance. Odstěhovat se nechci, nechci brát dětem domov, pokojíčky, kamarády v okolí. Já ještě nechodím do práce, to až příští rok. Utáhla bych to ale v pohodě. Partner se odstěhovat od nás nechce. Proč ne? Protože jsem prý směšná a jak bych to asi utáhla… Nějak nevím. Sama si říkám, že začnu být v práci, nebudu doma, nebudou hádky… víkend se nějak přežije. Ale stejně si to spíš namlouvám.
Prosím nesuďte, vím, dřív bych také řekla, že bych v tomhle nemohla žít. A vidíte, žiju. Kvůli dětem, možná vlastnímu pohodlí (i odvoz do školky je pomoc), pocitu, že na to vše není člověk sám, zvyku…
:hug: předlož rozvodové papíry. To žití na hromádce vás stejně pár měsíců čeká, než se vše vyřeší. A konečně se nebudeš bát ozvat. Budeš moct koupit Monte, budeš moct koupit džíny a říct no a co?! Protože, co ti bude moct, když se rozvadite a za pár měsíců už to poslouchat nebudeš muset. Mně by pak zajímalo, jak tyhle umí žít sami se sebou, bez možnosti si na někom honit ego. No jeho next nezávidím už teď.
  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
56513
18.11.19 08:38

Hele, snažilba bych se vztah zachránit jako takový, Klidně sama do poradny. A pokud skutečně dojdeš k tomu, že už s ním být jako partnerem nechceš, tak to ukoončete a snažte se být kvuli dětem dobřá expartneři, kteří se v zájmu dětí zkusí maximálně dohodnout, zachovat jim oba rodiče bez hádek. Nějaké hraní si na rodinu podle mě nefunguje.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1347
18.11.19 08:39

Ja bych se sebrala a odesla, protoze to, ze mate deti neni duvod k tomu, aby te urazel. :( Podle toho co si napsala, tak ma pritel nejaky psychicky problem, ktery by se mel resit, ale takovy lidi si nepripousti, ze potrebuji pomoct.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
18.11.19 08:39

Honí si na Tobě ego. Proto ty urážky a ponižování. Ten by cumel, kdyby jsi podala zadost o rozvod a odesla…taky jsem takového manžela měla. Ten teda neřval, ale urážet mě a mou rodinu uměl skvěle. A ponizovat ještě lip. A Cumel, když jsem ho poslala do haje. Neustále hrál na to, ze jsem na něm závislá a nedám to. A dala! Už krásných 10 let svobodně dycham!

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
9853
18.11.19 08:42

Zkusila bych ho pádnými argumenty dostat do té poradny. Pokud ti bude předhazovat, že problém je jen tvůj, kontruj tím, že máš ale problém s ním, že spolu nedokážete komunikovat a v klidu spolu vyjít. Kdyby přesto zabedněně trval na tom, že on žádný problém nemá, to jen ty, předložila bych mu rozvodové papíry s tím, že teď už ten problém má a ať se k němu kouká postavit jako chlap. Zkrátka bych trochu zatlačila. Protože žít vedle sebe a hrát si na spokojenou rodinku zničí nejvíc tebe a jestli myslíš, že to nepoznamená děti, tak se bohužel dost pleteš. Ony nejsou hloupé, jsou zatím jen malé. Přesto vnímají atmosféru doma. Držím palce, ať se vzpamatuje.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
622
18.11.19 08:44

Tak záleží na tom, jestli i on to bude akceptovat :nevim: jestli s tímto životním stylem bude souhlasit. Když ale budete žít pod jednou střechou tak ty urážky asi neustanou a nevím zda to provozuje před dětmi…ty by asi neměly být svědkem toho jak táta uráží A zesměšňuje mámu, to by se taky časem k němu mohly přidat. Především z toho důvodu bych s ním nebydlela, kvůli dětem. Třeba se ale vzpamatuje když mu dáš nůž na krk :nevim:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
18.11.19 08:51

Žiju v něčem takovým už hooodně dlouho. Vždycky je lepší období, které je ale jen na pár měsíců a přichází po velké krizi. On se nehádá, ale zase nechce nic řešit. Je to čím dál horší, ty věci, které mě štvou se kupí a že jich za ty roky je. Vždycky mě přišlo, že to jsou maličkosti, kvůli kterým se nerozvádí.
K tomu psychologovi by jsi měla jít, taky se chystám. Pomůže ti utřídit myšlenky a srovnat si, co chceš. Nebo aspoň v to doufám.
A dobře si rozmysli, jestli s ním chceš zůstat. Bude to čím dál horší a ty budeš nešťastná.

  • Nahlásit
  • Citovat
2022
18.11.19 08:55

Já jsem taky jedno z dětí, kvůli kterému máti držela manželství. No kéž by nedržela, udělala by líp, hlavně kvůli dětem.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
18.11.19 08:55

Proč s ním, proboha, zůstávat kvůli dětem? Nechápu ty ženy, co jsou s chlapem jen kvůli dětem a podělají tak život nejen sobě (roky trápení se, pláče, ztráty sebedůvěry), ale i těm dětem samotným (ano, i děti hádky vnímají).

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
56513
18.11.19 08:56
@Lucie Lexová píše:
Proč s ním, proboha, zůstávat kvůli dětem? Nechápu ty ženy, co jsou s chlapem jen kvůli dětem a podělají tak život nejen sobě (roky trápení se, pláče, ztráty sebedůvěry), ale i těm dětem samotným (ano, i děti hádky vnímají).

Hele, ona je to obvykle racionalizace. Pravým důvodem je strach a neschopnost odejít.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
18.11.19 08:57

@Bubla Bůčková no, jeho next by ho vrátila v dohledné době. Dle okolí mám dost velkou trpělivost. A ano, já také nechápu, jak může žít sám se sebou. Ale chápej, on problém nemá, to my všichni… A to on nechce slyšet, nepřipouští si chyby

@unuděná Já doufám, že do té poradny se mnou dojde. I jsem mu řekla, ať jí najde dle sebe. Ale dusno doma prý dělám já…

Nechci, aby to vyznělo, že se neumím ozvat. Umím. Ale je to naprosto zbytečné, jak už jsem psala, problém je v nás, ne v něm. Já mohu za to, že prší, já mohu za frontu ma dálnici, že se točí planeta jiným směrem, než chce on. Já bych jen ráda, aby si zkusil uvědomit, že problém má on a něco s tím dělal. Ale to je jako chtít po alkoholikovi, aby přestal pít

  • Nahlásit
  • Citovat
37
18.11.19 08:58

To je dost pitoma situace :-( Preklepala bych to nejak do nastupu zpet do prace. Deti budou trochu vetsi, ty s prijmem a uz ne jen v roli mamky hospodynky. Budes se muset asi kousnout, hledat cestu jak s nim vyjit. V opacnem pripade budete na noze nebo se rozejdete hned, ale to asi neni o co stat v tuhle chvili. Mel by i psychologicky navrch jako „ten co chodi do prace a ma prijem“. Kdo rika ze v pripade rozchodu necha deti bez reci tobe? Treba ani ne kvuli detem ale aby dal najevo „svou silu“ a to ze kdyz on bude chtit ty jsi bezmocna a zavisla na nem. V prvni rade bych ted zapojila predevsim rozum, emoce stranou at si jen neuskodis

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
18.11.19 08:59

@Lama Lama
Já myslím, že spíše penízky :mrgreen:. Znám několik žen v okolí, které jsou s chlapem, protože se mají dobře. Jen jim občas zahne nebo na ně zařve.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
13177
18.11.19 08:59

Paní píše „partner“, tudíž žádné rozvodové papíry předložit zřejmě nemůže. On se odstěhovat nechce, odejít by tedy demonstrativně musela ona… :nevim: Situace na pytel. Nevím, co bych na jejím místě dělala, ovšem já bych si takhle na hlavu kydat nenechala, tohle bych zarazila už při prvním pokusu a ještě by dostal z.jeba jako prase…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama