Jak zjistit, kdo doopravdy jsem?

Anonymní
25.4.20 19:48

Jak zjistit, kdo doopravdy jsem?

Ahoj všichni.. Je to asi divný název, ale nevěděla jsem, jak to pojmenovat líp.
Mám psychické problémy. Léčím se už asi rok. Mám sociální fobii. Už od mala trpím různýma úzkostma. Když si vzpomenu na mé dětství - měla jsem spoustu kamarádů, super rodiče, všechno, co si můžu přát. Ale zároveň hodně bolesti. Každý večer jsem se schovávala pod peřinou a brečela. Měla jsem hrozný strach z bolesti a umírání, tak jsem se vždycky modlila, abych se už neprobudila a umřela bezbolestně. Každý večer a vždy, když jsem někam šla, jsem rodičům říkala, že je mám ráda, protože kdyby se mi něco cestou stalo, chtěla jsem aby to bylo to poslední, co ode mně uslyší. A nikomu jsem to nikdy neřekla, rodiče o tom nevěděli - nechtěla jsem jim to říct, protože jsem měla strach, že si o mně budou myslet, že jsem divná. To už byly příznaky sociální fobie. V pubertě jsem byla každý den sama ve škole, na obědě. Celý den úzkost. Měla jsem hrozný strach z lidí a z toho, co si o mně myslí.
No, takže jsem v 19 se začala léčit. Chodím pravidelně na psychoterapie a beru i antidepresiva. Je to asi půl roku. Pořád jsem se ale nikam neposunula. Vždy přemýšlím a představuju si, jak mám kamarády a normální život. Pak někdo příjde a já zjistím, že to nedokážu. Začnu panikařit a raději se uzavřu do sebe. Mám strach se někomu otevřít, protože mám strach, že když zjistí, jaká opravdu jsem, nebudou mě mít rádi. Vždycky když se někomu s někým svěřím, cítím se hrozně zranitelná a nenávidím ten pocit.
Taky jsem hrozně paranoidní, např. se nikdy nedokážu převléknout před počítačem, mobilem nebo televizí, protože co když mě někdo sleduje?? Mám úzkosti pořád, celý den. Vždy si najdu něco, z čeho mám strach. A tak ležím a přemýšlím, jaké by to asi bylo mít normální život? Můj terapeut se mně jednou zeptal, co kdybych ty úzkosti neměla? Neuměla jsem mu odpovědět, ale furt o tom přemýšlím. Kdybych byla já, bez mých psychických problémů, nebyla bych nic. Mám pocit, že kromě ustrašenosti, atd nemám žádné jiné vlastnosti. Jako by to bylo součástí moji osobnosti už odmala. A jestli je, znamená to, že se toho nikdy nezbavím? Absolutně nevím, kdo jsem.

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
4149
25.4.20 20:09

Ahoj,
mám to hodně podobné, jako malá jsem se všeho taky hrozně bála taky jsem pod peřinou každý večer brečela, neuměla jsem si představit, že po smrti už do nekonečna nic není. Teď mám pořád strach o okolí, paranoidní jsem taky (mám i tuto diagnózu). Sociální fobii přímo nemám, ale spíš sociální úzkosti, taky se mi to zhoršilo s věkem. Nezapadnu už nikdy do žádného kolektivu, nemám se o čem bavit, rozumím si pouze s lidmi s duševním onemocněním (léčím se s mnoha diagnózami). Taky má pořád strach a hlavu plnou katastrofických scénářů.
A můžu se zeptat, jaká bereš AD a na jaký typ terapie chodíš? Na SF se nejvíce doporučuje KBT, dělat expozice, nejdřív úplně malinké a postupně si situace ztěžovat.
Jinak v Praze a myslím v Brně existuje (doufám, že pořád existuje) organizace SFinga, která pomáhá lidem se SF, byla jsem s nimi i 2-krát na pobytu, pak na arteterapeutické skupině a bylo to zajímavé a poznala jsem, že v tom nejsem sama, kdo se stydí navazovat kontakty s lidmi. Držím moc palce.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
4149
25.4.20 20:27

Tak SFinga snad pořád funguje: https://www.sfingaos.cz

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
25.4.20 20:31
@Lollitka píše:
Tak SFinga snad pořád funguje: https://www.sfingaos.cz

Moc děkuju. Beru cipralex a terapie nevím, jaký je to druh. Jinak ta SFinga vypadá zajímavě. Akorát nejsem z Prahy, ani Brna:(

  • Citovat
  • Nahlásit
4149
25.4.20 20:48
@Anonymní píše:
Moc děkuju. Beru cipralex a terapie nevím, jaký je to druh. Jinak ta SFinga vypadá zajímavě. Akorát nejsem z Prahy, ani Brna:(

Ty pobyty byly pro lidi z celé ČR, myslím, ale už jim asi ten projekt na ně skončil. Ještě jsem zahlédla, že snad i v Českých Budějovicích mají nějaké aktivity, ale nevím, odkud jsi. Nebo nemáš možnost docházet někde u vás do nějakého denního stacionáře? Možná by ti pomohla intenzivnější terapie.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat