Reklama

Jak zlepšit vztah s mámou?

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 19.04.18 09:55
Jak zlepšit vztah s mámou

Ahoj, ani nevím, kde začít… NIkdy jsem s mámou neměla úžasný vztah, nikdy se na nic neptala - myslím osobního, když sjem dostala první ms, dávala mi její mega vložky, mě bylo hrozně… Kdybych si ve 14 nekoupila podprsenku od kamarádky, která jich měla desítky, tak bych žádnou ani neměla, do teď mě to tak nějak trápí, protože občas mě přepadne pocit, že se stydím a stahuji ramena, aby prsa nebyla vidět, prostě to období bylo hrozný a díky tomu došlo i k šikaně ve škole, kvůli podprsence, kvůli oblečení, které mi máma kupovala, účesu atd… Když jsme zjistili, že budeme mít miminko, 5 měsíců jsem to skrývala a pak jsme to oznámili, máma k nám jedzí jednou za měsíc nebo dva a prostě já to s ní nechci sdílet, všechny její pohledy jsou mi nepříjemný, nosím obří věci, když tu je, aby bříško neviděla, přitom všichni ostatní mi říkají, jak mi to sluší, když si vezmu hezké šaty ale prostě nevím, jak to vysvětlit, je to moje a manželova soukromá věc a nechci aby do toho patřila. Samozřejmě po porodu, ať své vnouče vídá, ale teď tohle období je pro mě jakoby intimní a tím, že mezi námi nikdy nic na intimní sféře neproběhlo, ji nechci vídat, pro mě to je jako bych se zase měla za sebe stydět. Za těhotenství se nikdy nezeptala, jak mi je, jestli něco nepotřebujeme a je uražená, že jsme ji neřekli pohlaví dítěte - přitom my sami to vědět nechceme a nevíme.

Měl to někdo podobně? Dokázali jste s mámou navázat lepší vztah?


Reklama

Reakce:
 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 19.04.18 10:13

Já jsem mámě „odpustila“ a smířila se s tím, jaký ten vztah je.
Nezlepšil se tím - nijak závratně (jde o podobné věci jako jsi popsala), ale už mě to netrápí.

Spíše řeším, že nemám žádný „vzor“, jak být sama matkou - ať už špatný, nebo dobrý :nevim: Těch pár záchvěvů komunikace z období dětství mi připadá málo. Tak se v tom plácám sama 8) - samozřejmě s otcem dětí, jde jen o můj vnitřní pocit a boj.
Bojím se, že taky dělám něco blbě (protože ona to nedělala schválně, má pocit, že z její strany je všechno OK) a za nějakou dobu bude můj vztah s dcerou podobný…
Snad nebude.

Marně uvažuju, jestli jsem vlastně něco poradila, asi moc ne :think:

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 19.04.18 11:56

Nebála bych se toho, že budeš jak tvoje matka, sama mám dceru(13let)a musím říct, že mámě docela pěkný vztah, úplně něco jinýho než já s mojí mámou. Pro mě naopak chování mojí mámy ukázalo to, že udělám vše pro to, abych já byla taková, jakou mámu jsem si sama přála a i když jsou občas slabší chvilky, musím říct, že dcera ve mně má mámu a kamarádku zároveň, podnikáme spolu spoustu věcí a je to fajn.

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 19.04.18 12:22

Ne, nezlepšilo a nezlepší. Upřímně něvěřím tomu, že ženská, která celý život ignoruje své dítě nebo se k němu navrch špatně chová, se jednoho dne zázračně změní a začne být hodnotným a milovaným členem rodiny. Když ti někdo řekne, že v dospělosti špatný vztah začal být lepší, většinou z konverzace vyplyne, že vztah se zlepšil poté, co matku a dceru začalo dělit 200km nebo návštěvy jednou za půl roku :mrgreen: Jakkoliv je to těžké, šla bych dál. Píšeš, že před mámou s hrůzou tajíš vlastní těhotenství, není ti příjemné s ní být. Proč si takového člověka uměle udržovat v životě? Pocitu lítosti se člověk asi nezbaví nikdy, ale co přesně by ti taková žena měla přinést do života? Na vlastní nohy ses musela postavit sama.

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 19.04.18 12:36

Jsem anonymní z 11:56.sama bych byla o moc klidnější a šťastnější, kdybych mojí mámu vídat nemusela, ale zase jí nedokážu upřít vnoučata, resp. abychom my pak před všemi vypadali jako ti nejhorší, co jí upírají vnoučata.

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 19.04.18 13:05

Ten pocit intimity jsem měla v těhotenství také a bohužel i ten pocit nepříjemna. Uvědomila jsem si v té době právě na základě pocitů, že je čas některé věci uzavřít. Zavřely se dveře pro mou mámu, ale i kamarádku co kamarádkou nebyla. Od té doby je mi lehčeji, nemusím se sebou bojovat a myslet na věci co nezměním.


Reklama

 Váš příspěvek
Reklama

Reklama

Poslední články

Rakovina prsu může postihnout každou ženu. Včasné odhalení je klíčové

Říjen je celosvětově označován jako měsíc boje proti rakovině prsu. Cílem... číst dále >

Stát chce finančně podporovat mikrojesle a dětské skupiny, aby maminky mohly jít do práce

Ministerstvo práce vyslalo do připomínkového řízení návrh, aby státní... číst dále >

Články z Expres.cz

Příběh Aloise Rašína: Jak se z radikálního nacionalisty stal zakladatel Československa?

Mluví se o něm málo, v souvislosti se vznikem Československa mnohem častěji... číst dále >

Viewegh o rozkolu s Reinerem i Me Too: Jsou to hysterická a účelová obvinění!

Zotavil se z vážných zdravotních problémů a působí čile. Mluví spatra,... číst dále >

Články z Ona Dnes

Superpotravina mák v hlavní roli. Upečte si bábovku, makovník či závin

Česká republika je makovou velmocí a mák je jednou z nejtradičnějších surovin... číst dále >

Příběh Jaroslava: Svatba, nebo rozchod. Nedokážu se rozhodnout

V životě by mě nenapadlo, že se dostanu do situace, kdy si nebudu vědět rady... číst dále >