Jak zvladate nervozitu???

24
3.9.04 21:59

Jak zvladate nervozitu???

Ahoj Maminky,
rada bych se vas zeptala na radu, jak zvladate nervozitu a napeti po velice narocnem a uplakanem dnu???
Mala mi kolikrat tak hodne place, do toho mi jeste knourat pes a ja jsem zrala na masly :( ............ mate nejake typy jak to zvladnout??????????????
Zuzka & Natalka

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

1186
3.9.04 22:18

Ahoj Zuzko,

na to asi nebude přesný návod. Mě pomáhá když pošlu manžela s dětmi na chviličku pryč, vlezu si do vany a tam poslouchám třeba hudbu nebo asi čtu.
Také, když není zrovna po ruce manžel, je dobrá procházka. Nevím jak stará Natálka je, ale většina dětí je v kočárku hodná. Možná i víc relaxuji na té procházce. Nemusím, mám desetiměsíčního chlapečka, neustále hlídat kde co provede nebo chovat, když mu zrovna lezou zoubky.
Já se snažím být co nejvíce venku, protože po 3 hodinách neustálého vybírání různých pidivěcí z Matyáškovi pusinky (mám 3 děti a tak se stále někde něco válí), opětovného dávání věcí zpět do šuplíků a skříní, jsem naprosto vyřízená.
Asi jsem ti moc nepomohla, ale ty to jistě zvládneš a miminka tak rychle rostou že se ani nenaděješ a budeš mít doma velkou slečnu která už bude plakat jen občas.

Simunka

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
24
3.9.04 23:16

Ahoj Simunko,
dekuju za odpoved … ja vim, ze na toto neni presny navod ........ jenom me zajima, jak to v tak narocnem dni delate vy :cry:
jinak Natalce jsou necele 3 mesice
diky moc … Zuzka

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1186
3.9.04 23:36

Ahoj Zuzko,

tak vydrž!! Ony ty první 3 měsíce bývají dosti náročné, miminka trápí prdíky, neumí se ještě sami zabavit a často pláčou. Až si bude Natálka umět sama hrát, tak ubyde pláče, uvidíš. :D
Přeji ti pevné nervy a usměvavé miminko

Simunka

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymni
3.9.04 23:39

Ahoj, nezoufej…bude líp.

Moje mimčo je už sice starší (15 měsíců), ale odreagovávam se pořád stejně. hlídá taťka a já se jdu třeba projet na kole, nebo zajdu s někým na kafe…prostě dělám věci bez malého, jenom sama za sebe. Je to paráda, po pár hodinách se mi začne stýskat a zase mažu domů. :)

Když jsem kojila, používala jsem odstřikovačku a taťka tak mohl krmit malého i když jsem zrovna nebyla osobně přítomná.

Tak držím palce at se ti podaří se trochu uvolnit.

Adéla

  • Nahlásit
  • Citovat
24
3.9.04 23:48

Diky moc za podporu … my prave nyni prozivame krizi v kojeni (i kdyz uz se to lepsi!!), takze nejsou zrovna dobre dny :cry:
a ja se snazim vymyslet jak to zvladnout, aby sme byly obe v pohode …

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
3743
4.9.04 20:46

Zuzko, u nás byly krizové první 4 měsíce. Procházka ve stylu - dítě usnulo, honem ven, než se probudí. Jinak pláč. Manžel malého hlídal, jen večer, když už jsem byla zoufalá, jinak málo, pořád pracuje. Ani nevím, jak jsem to přežila :?
Po 4 měsíci už to bylo v pohodě, nejlíp bylo na procházkách:-) Ještě chvilku vydrž!!!

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymni
5.9.04 11:40

Ahoj, vydrž, určitě se to všechno zlepší. Já jsem zažívala podobně první 3. měsíce našeho Tomáška. Křičel pořád. Nepomáhalo nošení, zpívání, kočárek, nic. Byla jsem zoufalá, každou chvíli u doktorky, jestli mu něco není. Spal po 10 minutách asi 1,5 hodiny denně. Hrůza. A po 3. měsících, jako by ho někdo vyměnil. Je zlatý dítě. Pořád se směje, krásně spinká, usíná naprosto bez problémů v postýlce a spí 5-6 hodin denně. Trošku se teda zhoršil noční spánek, ale přes den to dospím s ním. A to kojení, to taky zvládnete, jenom pořád dávej prso, i po půlhodině, když si malá vezme, to se taky srovná a tím častým kojením se ti bude dělat o to víc mléka.Mějte se a ať jste zdravé Marketina

  • Nahlásit
  • Citovat
24
5.9.04 22:22

Ahoj holky!!!
Opravdu Vám moc děkuju … docela se nám to zlepšilo .. Natálka už tolik neplaká a jí úplně ukázkově … úplně to vypadá jako kdyby někdo domluvil i jí :lol:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1186
5.9.04 23:08

Ahoj Zuzko,

jsem moc ráda že je to u vás už lepší!!!!!!! Hurá!!!!!!!
Tak ještě jedna osvědčená rada, alespoň občas mi to vycházelo, když bude brouček zlobit, pomluv ho na emiminu a bude klid.
Občas to fakt zabralo.

Ahoj Simunka

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymni
6.9.04 19:24

Ahojky,

zažívám podobné stavy jako Zuzka, teda spíš horší. Zvlášť po dnešku jsem dost hotová. Mám dvojčátka holčičky, je jim 7 měsíců a jsou opravdu hodně uplakané. Dříve spávaly v noci bezvadně, vzbudily se jen jednou na kojení. Po šestém měsíci se to zhoršilo a vstávám prostě pořád. Hlad to není, protože jen je vezmu do náručí, tak zase spí, ale běda je položit do postýlky…:o((..takže vyspaná nejsem vůbec, přes den spí, ale jen v kočárku, u toho se já moc nevyspím…
Navíc mají dny, kdy opravdu profňukají a propláčou celý den a já už jsem na konci tak hotová, že se mi nechce ani mluvit…
Já nevím, myslíte holky, že je to normální?? Já už si připadám, že jsem snad špatná mamka…pořád hledám, kde dělám chybu, ale nemohu na to přijít…:o(((

Jsem ráda Zuzko, že se to u vás zlepšilo. To je SUPER!!! Třeba po odeslání této drobné „stížnosti“ na naše babetky, se to taky zlepší…:o)))

Zatím ahojky a usměvavým prckům ZDAR!

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymni
6.9.04 21:12

Evásku
já mám dvojčata už hodně odrostlá :-)), ale pokusím se ti poradit. Nevím, zda mají holčičky dudlík (u nás to dokonale fungovalo). Pak postýlka. Jsou vedle sebe? My měli společnou postýlku, uprostřed předělenou, ale viděly na sebe a tak když se jedna probudila, viděla sestřičku a to jí stačilo (někdo tam byl). Pokud ji ovšem neprobudila :-)) taky. Takže postýlky k sobě.Ten kolotoč s nočním krmením nám skončil, když jsem jim začala dávat na noc kaši z lahvičky. Asi je kojíš, tak nevím, zda je to vhodné (dneska už jsou ty jídelníčky přece jenom jiné). Nakrmit dvojčata lžičkou před spaním, když už od vykoupání řvou obě hlady :-)) je asi nadlidské, tak proto ty lahvičky. Když je tam kaše, stačí větší dírka a stejně musí víc tahat, tak bych se nebála o kojení. Ono to třeba jako hlad nevypadá, ale přece jenom pak s pěkně naplněným bříškem mi spinkaly do rána. A další věc k dennímu pláči: hodně na ně mluv. Já jsem byla většinu času s nimi sama a mlela jsem. Všechno, co jsem dělala, jsem komentovala - jak blázen trpící samomluvou. Slyšely můj hlas (v ohrádce, v postýlce…) a poslouchaly, koukaly, byly zaujaté. Taky to mělo výhodu - už na roce a půl říkaly ty moje nedonošený housky básničky.
Nevím, zda jsem ti trošku poradila, každé dítě je jiné. Přeju ti hodně pevné nervy, neboj, vše se dá zvládnout. A když už to bude na blázinec, vrazit taťkovi a utíkat pryč, alespoň na pár hodin :-))!!!
Pajdule

  • Nahlásit
  • Citovat

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama