Jak zvládáte život bez kamarádky, jak to řešíte?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Příběhy ze života maminek. Přečtěte si na eMiminu
Jaké jsou vaše příběhy z manželství či partnerství? Sdílejte je v Deníčcích
Vše co chcete vědět o manželství a partnerství. Zeptejte se odborníka
Reakce:
Já jsem přesně ve stejné situaci a vyloženě si v tom lebedím. Sociální kontakt v práci mi úplně stačí, ačkoli je velmi skromný. V soukromém životě jsem jen se svoji rodinou a nic na tom měnit nechci. Problém je, pokud to tobě samotné vadí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Já mám kolem sebe jen pár kamarád a v poslední době mám pocit, že se jim stejně vzdaluji.
Jinak já si našla kamarádku přes dopisování. A je to jedna
z nejlepších, svěřuji se ji se vším.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
A nějaká online kamarádka? Třeba pokec přes chat by ti nestačil?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Mám to dost podobně a vyhovuje mi to. Taky jsem se léta trápila tím, že
bych měla mít kamarádky, než mi došlo, že nic nemusím a klidně můžu
být divná Taaaaak se mi ulevilo
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Řeším to stejné. Přestěhovala jsem se a tady neznám pomalu nikoho. Neumím jen tak vymyslet téma k hovoru a seznámit se naživo. Řeším to seznamkou:D
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Fee-bee píše:
Já jsem přesně ve stejné situaci a vyloženě si v tom lebedím. Sociální kontakt v práci mi úplně stačí, ačkoli je velmi skromný. V soukromém životě jsem jen se svoji rodinou a nic na tom měnit nechci. Problém je, pokud to tobě samotné vadí.
Já byla vždy introvert a po práci z domu jsem roky toužila. Ale teď zjišťuji, jak moc udělá i to, když má kolem sebe člověk takový ten šrumec, bavící se hloučky… na škole mi vadilo, že to nejsou lidi, s kterými bych si sedla. Teď mi chybí alespoň to.
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
Zkus si přečíst knížku Jak získávat přátele a působit na lidi. Je
zřejmé, že je ta knížka z jiné doby, ale určitě se z toho hodně dá
získat. Třeba že lidé vlastně rádi mluví o sobě, když se o ně budeš
zajímat, vyptávat, poslouchat (ne čekat, až při nejbližší
příležitosti řekneš „to já jsem…“), druzí pak mají pocit, že se
s tebou dobře kecá, i když někdy mluví jen oni. Hodně taky dělá
úsměv. K navázání kontaktu to stačí, najít svoji spřízněnou
kamarádku bude těžší a mám pocit, že je to v dospělosti hodně
těžké.
Příspěvek upraven 25.01.22 v 14:44
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Kriss Tina píše:
A nějaká online kamarádka? Třeba pokec přes chat by ti nestačil?
Po letech mailování už mi chybí reálný kontakt. Poslední roky jsem si ani nepsala skoro. Pracuji na PC, živí mne psaní… psát ještě po práci maily už je nad moje síly, potřebuji spíš vypadnout. Ale do dopisovacího klubu jsem se teď přihlásila, píšu si, je to super… ale dopis jednou za čas běžný kontakt nenahradí.
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
@Lenka_VER píše:
Já byla vždy introvert a po práci z domu jsem roky toužila. Ale teď zjišťuji, jak moc udělá i to, když má kolem sebe člověk takový ten šrumec, bavící se hloučky… na škole mi vadilo, že to nejsou lidi, s kterými bych si sedla. Teď mi chybí alespoň to.
To chápu. Já si svojí dávku „šrumce“ aplikuji v práci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Jahru píše:
Mám to dost podobně a vyhovuje mi to. Taky jsem se léta trápila tím, že bych měla mít kamarádky, než mi došlo, že nic nemusím a klidně můžu být divnáTaaaaak se mi ulevilo
Byla jsem za tu divnou roky a už nechci. Hele ono i takové to běžné
„dobrý den“ se sousedem… pár slov v obchodě, pár slov s rodinou…
kdo tohle fakt vůbec roky nemá, tak si ani neuvědomí, kolik má běžně
člověk sociálního kontaktu.
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
@Petule030 píše:
Zkus si přečíst knížku Jak získávat přátele a působit na lidi. Je zřejmé, že je ta knížka z jiné doby, ale určitě se z toho hodně dá získat. Třeba že lidé vlastně rádi mluví o sobě, když se o ně budeš zajímat, vyptávat, poslouchat (ne čekat, až při nejbližší příležitosti řekneš „to já jsem…“), druzí pak mají pocit, že se s tebou dobře kecá, i když někdy mluví jen oni. Hodně taky dělá úsměv. K navázání kontaktu to stačí, najít svoji spřízněnou kamarádku bude těžší a mám pocit, že je to v dospělosti hodně těžké.Příspěvek upraven 25.01.22 v 14:44
Díky mrknu na to.
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
Ahoj, mám to taky tak. Dříve jsem z toho bývala nešťastná, ale čím
jsem starší, tím méně se tím trápím. Jsem těžký introvert a úplně
by mi stačila jedna opravdová kamarádka na celý život. Bohužel, to se
nepodařilo. Tak kdybyste některá chtěla jen tak pokecat, můžeme si zkusit
napsat do SZ. Budu ráda. Přeji vám krásný den
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Dost mám pocit, že jsem to celé prospala. Třeba takové to, že se člověk potká před vyučováním se spolužáky a baví se o písemce… nebo se jde večer ven (intry i koleje jsem proseděla večery sama na pokoji). Zní mi to úplně jak utopie.
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
@Hana2016 píše:
Ahoj, mám to taky tak. Dříve jsem z toho bývala nešťastná, ale čím jsem starší, tím méně se tím trápím. Jsem těžký introvert a úplně by mi stačila jedna opravdová kamarádka na celý život. Bohužel, to se nepodařilo. Tak kdybyste některá chtěla jen tak pokecat, můžeme si zkusit napsat do SZ. Budu ráda. Přeji vám krásný den
Právě, že jsem bývala taky těžký introvert, ale roky na sobě skrze terapie usilovně pracuji a teď, když jsem schopna běžného soc. kontaktu, zjišťuji, že nevím jak. O to víc mne to trápí. Když to „nešlo“, budiž, ale teď…
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
Další podobná témata podle názvu
- Nitroděložní tělísko a sexuální život
- Hledání kamarádky, možná něco víc.
- Nevidím smysl života
- Milenka, kamarádka - hledám
- Autosedačka od kamarádky - ano/ne?
- Délka života kočky
- Hledám milenku, kamarádku s výhodami, Valašské Meziříčí a okolí
- Dcera nemá kamarádky (7. tř)
Holky, jak zvládáte život bez kamarádky? Jak to řešíte?
Jsem buď sama (pracuji z domu) nebo jsem přes víkendy s partnerem. S nikým jiným nemám kdy promluvit a začíná to na mne vytvářet tlak. Byla jsem takové to zakřiknuté dítě, které si celé dny ve škole čte. Na střední jsem se spolužáky mluvila pouze na hodinách angličtiny, když jsme dělali cvičení ve dvojicích a ostatní školní projekty si s učiteli domluvila, že udělám sama za sebe. S třetinou spolužáků jsem za studium neprohodila jediné slovo (němčináři). Vysoká nebyla lepší. Teď je mi 30+ a dost těžko se mi to řeší.
S partnerem chodím mezi jeho známé… ale víte jak to je, tohle za mne nikdo jiný nevyřeší. Moje vlastní socializace je maximálně „dobrý den“ a „na shledanou“ v obchodě. (Terapie atd., vše probíhá, nicméně mám pocit, že tam chybí socializace z dětství, prostě jsem na navazování vztahů levá, lidé ze mne cítí nervozitu, sami hovor nenavážou a já většinou nevím jak, ani teď nemám možnost kde.)
Byla/jste některá v podobné situaci?