Jaké "ženské zbraně" pro nasměrování přítele ke sv

Anonymni
23.9.09 23:22

Jaké "ženské zbraně" pro nasměrování přítele ke sv

Ahoj,
Pokud jste byly někdy v situaci, že jste očekávaly žádost o ruku a ta ne a ne přijít..řešily jste to nějak?
Máte nějaký tip, jak partnera taktně a šetrně nasměrovat?

S partnerem jsme skoro 2 roky a už asi rok se snažíme i mimčo. Partner je rozvedený (naštěstí bezdětný), proto se do svatby nehrne.

Děkuji za tipy :-)
Radka

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

50730
23.9.09 23:36

Já jsem naopak použila chladnou logiku :lol:

Byla to trochu jiná situace, bavili jsme se o tom na začátku vztahu a drahý že prý se nikdy nechce ženit a mít děti - nebo možná někdy časem (bylo mu 24) :roll: Děti už nevím, jak jsem mu nabulíkovala - asi časem to přišlo a u té svatby jsem mu vyložila praktické výhody manželství - dědictví v případě smrti, sdělování informací v případě úrazu - a tak :lol: Na to prohlásil, že teda to možná není úplně blbost. Brali jsme se teda až za 5 let, zasnoubili za 2 roky - z jeho hlavy (ještě jsem dodělávala školu a tak, tak by to dřív nebylo rozumné).

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
4277
23.9.09 23:47

no, já jsme mu řekla, že se buď vezmem nebo rozejdem a vybral si svatbu…:)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
9867
24.9.09 00:02

My jsme asi opačný extrém, naplánovali jsme si svatbu po třech měsících, v době největší zamilovanosti. Brali jsme se teda až za rok, potom, co jsme společně vymalovali byt a sjeli Vltavu a co mi slíbil, že se mnou jednou půjde k porodu (byl už třikrát :D).

A po deseti letech si ještě stále myslím, že to byla trefa do černého :) Udělalo by mi radost, kdybych si to myslela ještě příštích padesát let. :)

Jsi si jistá, že to je ON? Pokud ano, řekni mu to.

L.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
8297
24.9.09 00:02

My jsme si s manželem ze začátku děsně notovali, manželství je na nic, děti nechceme… Pak jsem mu jednou řekla, že bych si ho i vzala, cca rok po seznámení, 2roky po seznámení jsme se vzali a plánujeme kupu dětí :lol:

(zajídaného chleba největší krajíc)

Kdyby váhal a ty jsi ještě pořád neotěhotněla, řekla bych mu, že miminku se k nám asi nechce, když nejsme svoji… :oops: No není to moc košer argument, trošku vydíráníčko.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymni
24.9.09 00:16

Holky, gratuluji :)
Lesi, jistá si jsem, že je to ON … je to skvělej chlap, je nám spolu dobře, vzájemně se respektujeme a vážíme si sebe. Aji jsem mu to řikala, že je nejlepší chlap na světě :-) Čičinko - no o tom jsem taky uvažovala, …že se mimčo nedaří, protože nám v tom něco brání… nejhorší je, že si to už začínám doopravdy myslet :)
Radka

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymni
24.9.09 00:18

Jinak s tou logikou to zní logicky :) … to si nechám případně do fáze vyjednávání…
Ultimátum buď já nebo svatba…hm,… to bych nezvládla…
Radka

  • Nahlásit
  • Citovat
1004
24.9.09 06:49

Já ještě doplním jeden logický argument, když má manželka nižší příjem (teď nevím přesně kolik, ale je to nastavené ta, že s RP se do toho vejde), tak si jí manžel může odečíst z daní jako vyživovanou manželku.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
15043
24.9.09 07:19

Tak ja manzilkovi uz za svobodna, kdyz jsme jeste ani deti ani svatbu neplanovali, rikala, ze pokud nekdy budu svobodna matka, bude se ditko jmenovat po me. :) Proste ze nechapu, proc by mel davat prijimeni nasi pripadne dceri (nikdy jsem nerikala syna :lol: ) a me ne, ze jsem jako neco min? Vsechno samozrejme s usmevem a „ve srande“ ale vedel, ze bych to vazne udelala. :D A opravdu bych to udelala!
Brali jsme se po trech letech, ve 20tt. :D

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymni
24.9.09 07:27

Magratko, zajímavá informace, to jsem nevěděla.
Lucci, o tom taky vážně uvažuji, že kdybych měla děti, tak se budou jmenovat po mně.. asi bych mu to měla taktně a jasně „naznačit“ :) …s tou dcerou (nezmiňovat syna) je to fakt dobrý nápad ;-)
R.

  • Nahlásit
  • Citovat
93
24.9.09 07:39

Ahoj, tohle řeším už několik let :lol: :twisted:
Jsme spolu právě sedm let a máme ročního syna a já blbka si vystřelila poslední zbraň a syn má příjmení po něm :twisted: Upřímně dneska už bych to neudělala, je mi to strašně líto i když náš vztah bez problémů funguje.
Naštěstí plánujeme ještě jedno dítko a to dopředu hlásím že se bude jmenovat po mě, třeba ho to kopne :wink:
Nebo holt budeme „taková normální rodinka“ :lol:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
12332
24.9.09 07:52

alice - tak u tebe bych mj. argumentovala zajištěním rodiny, kdyby se mu nedejbože něco stalo… ty pak nemáš přístup k ničemu, žádný vdovský důchod apod. - zní to hrozně, ale je to logický argument,který by na chlapa mohl platit :wink:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
93
24.9.09 08:07

Borisko, on má velice dobré životní pojistky :roll: On zase začal argumentovat tím že když by se mu přestalo dařit v podnikání tak by byly dluhy i moje, ale zatím se mu daří velice dobře. Tedy za cenu hodně vysokého pracovního nasazení :(

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
35465
24.9.09 08:11

U nas to bylo tak, jednoho dne se nynejsi manzel zeptal „hele a ty se chces brat uz letos, nebo az napresrok?“ :-))) takze neporadim
u nas velka vyhoda -tchyne praktikujici katolicka nutila synacka ke snatku -fakt takova tchyne, pro nastavajici nevestu poklad

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
5544
24.9.09 08:18

Taky neporadim, neb manzel na me s nabidkou snatku vyrukoval asi po tydnu chozeni, cimz mi teda dost vyrazil dech. :oops: :roll: :lol:
Urcite bych argumentovala dedictvim, sdelovanim nemoci a vubec takovejma praktickejma vecma. :wink:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama