Jaký směr zvolit, aneb když člověk neví, co chce

Anonymní
1.8.20 17:46

Jaký směr zvolit aneb když člověk nevi co chce

Ahoj,
V první řadě chci říct, že mi je jasné, že mi zde nepomůžete vybrat ani školu ani povolání, a rozhodnout se musím jen já. Nicméně bych ráda viděla i jiný úhel pohledu než je ten můj a třeba mi to pomůže.
Je mi 30 let a pracuji jako vedoucí vymáhání pohledávek.
Nicméně i díky této profesi začínám mít opravdu velky odpor k lidem. A vím, že se tam nedá dělat celý život.

Již 5-6 let přemýšlím nad změnou a nemůžu se rozhodnout mezi cestou A a B.

Díky zkušenostem s komunikací jsem si myslela, že bych šla dělat na tísňovou linku 112, celý život miluji a obdivuji hasiče a knihy o katastrofách jsou moje skoro každodenní čtení. Celý IZS mě fascinuje a bylo by mi ctí dělat toto povolání, které by mi davalo pocit, že dělám něco potřebného, něco co má smysl.

Nicméně potřebuji komunikativní AJ. A já s ní bojují celý život, na fyzické testy bych se zvládla připravit, psychotesty neovlivním budnje dám nebo ne. Bohužel mám vadu krve, která by mi dala horší hodnocení zdravotní prohlídky. Navíc směny dost komplikují rodinný život ( 2 denní, 2 noční a 4 dny volno. Směna man12 hodin) mám pocit, že bych byla hrozně spokojená, ale bojím se že by mě nevzali a já bych 3 roky obětovala škole obor krizové řízení.

Druhá cesta je Matematika. Ráda si počítám příklady.
Nikdy mi nedělá problém se jí naučit. Dostala jsem se na UK matematika se zaměřením na vzdělávání, ale nenastoupila jsem, protože jsem si myslela že s vedoucí pozici na kterou jsem se mezitím dostala, to nedam časově. Ale nakonec se ukázalo že bych to dala. Přemýšlím, že bych se znova přihlásila.
Ale v této cestě mě zase zrazuje myšlenka, zda bych byla dobrá učitelka, nechci být učitelka typu - odsedim to tady a čau. A navíc komunikace s rodiči musí být obtížná.

Jen by mě zajímal váš úhel pohledu. Zkusit povolání, ktere bohužel moc nejde dohromady s rodin. zivotem a je riziko že vás nevezmou - hasiči jsou jenom jednou, takže jeden pokus na přijetí, navíc Aj není moje hobby takže velká dřina s Aj, ale věřím že když člověk chce tak to jde.

A.nebo jít druhou cestou, kde bych dělala něco, co mi jde, ale kdykoli slysim sirenu tak mi naběhne husina a projede mnou takový pocit že bych chtěla a mela být součástí toho.

Kdykoli si Sednu s učebnici Aj, tak za chvilku skončím u počítání, protože to mi jde a když mi nějaký příklad nejde tak to zkouším tak dlouho dokud to nevypocitam.
Tohle u Aj nemám. Tam bych si to musela vyloženě vydrit od začátku.
Prostě mám v sobě guláš a je mi to až trapné, že v dospělosti člověk vlastně neví co chce.

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
1006
1.8.20 17:52

Těžko říct, ale píšeš o svém odporu k lidem, obě tyto profese s lidmi úzce souvisí, takže za mě ani jeden směr nebude vhodný, radost z houkající sanitky a počítání příkladů je dost málo, to je pouhé pozlátko, které se ti na tom líbí

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
4775
1.8.20 18:21

Ano, mate velky odpor k lidem a chcete jit delat tam, kde se dela s lidma v krizovych situacich :potlesk: :D

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3781
1.8.20 18:26

Jestli citis odpor k lidem tak mi obe zminene profese pripadaji jako spatna volba.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
1.8.20 18:36
@Cenarius píše:
Ano, mate velky odpor k lidem a chcete jit delat tam, kde se dela s lidma v krizovych situacich :potlesk: :D

Odporem jsem myslela např to, že když od pondělí do pátku, 8 hodin denně poslouchám jaká jsem pi@A, at chcípnu, že mi znásilní dítě a že se kvůli mě zabije, vykoupí banku a apod. Tak se mi v pátek moc nechce jít na párty kde je milion lidí. Dřív bych šla, ale nyní jsem v pátek radši doma sama. Takže tak jsem to myslela. Nestrikam lidem peprak do obličeje ani nic podobného. Jen se bojím, že budu celý život dělat práci, kde sice mám dvojnásobný až trojnásobný plat než je průměr v Praze, ale nemá to absolutně smysl. O krizové situace se zajímám od 15 ti, šla jsem i studovat chemickou střední abych pak mohla pokračovat protože mě to pořád táhlo někam a já přesně nikdy jsem nevěděla co přesně bych chtěla dělat až do svých cca 25 let, kdy jsem našla inzerát na 112. Ta komunikace na 112 je těžká, člověk musí být opravdu psychicky odolný a zasahuje to do života osobního ( znám lidi od hasičů). Člověk si nesmi práci nosit domů a nesmí o tom moc přemýšlet, jinak by se zbláznil.

  • Citovat
  • Nahlásit
815
1.8.20 19:50

Tohle za tebe bohužel nikdo nerozhodne. Ale nemyslím si, že sedět na telefonu jako operátorka linky 112 se dá srovnávat s prací hasičů. A co vím tak většinou operátorky na 112 přepojují volající přesně tam kam se volající potřebuje dovolot např. potřebuješ hasiče a voláš 112 tak tě přepojí na linku 150.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
1.8.20 20:01
@PeBa12 píše:
Tohle za tebe bohužel nikdo nerozhodne. Ale nemyslím si, že sedět na telefonu jako operátorka linky 112 se dá srovnávat s prací hasičů. A co vím tak většinou operátorky na 112 přepojují volající přesně tam kam se volající potřebuje dovolot např. potřebuješ hasiče a voláš 112 tak tě přepojí na linku 150.

Ani, přesně vím co tato práce obnáší :palec:
Znám ty lidi. Ale je to povolání ze kterého můžeš mít pocit, cze ti něco dává. Neumím to vysvětlit, ale prostě pocit. Operační středisko sídlí v Modřanech v budově s hasiči. :mavam:

  • Citovat
  • Nahlásit
94
1.8.20 20:53

Ty moc dobře víš, co chceš. A máš to napsané přesně tady: „A.nebo jít druhou cestou, kde bych dělala něco, co mi jde, ale kdykoli slysim sirenu tak mi naběhne husina a projede mnou takový pocit že bych chtěla a mela být součástí toho.“ Z toho opravdu není cítit, že bys chtěla být učitelkou. U nás na škole děcka na matiku dost kašlali, propadali, na testech měli skoro všichni pětky. Už tě vidím, jak opravuješ test a po desáté pětce si říkáš, co by se stalo, kdybys přece jenom aspoň zkusila tu 112, že bys tam byla užitečnější. Rozhodnutí je na tobě, ale já ti radím alespoň to zkusit. I kdyby tě nevzali, tak ty 3 roky by rozhodně nebyly zbytečný, dalo by ti to hrozně moc novýho, naučila by ses jazyk, který se ti jednou bude hodit. A neměla bys celý život výčitky, co by bylo, kdyby… A s tou matikou, co třeba někoho doučovat? Můžeš to mít jako koníček, ze kterého nakonec i nějakou korunu vyděláš. :) Je škoda něco zahodit jen kvůli strachu a kvůli tomu, že pro to musíš něco udělat. :)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
859
1.8.20 23:37

Souhlasím s @Adelaide22

Ty víš, kam tě :srdce: táhne, tak si za tím jdi. Cokoliv nového, co pro sebe uděláš má význam, každé studium/kurz tě posune dál. I když bys třeba nakonec nezískala práci, po které teď toužíš, třeba získáš jinou zajímavou práci, o které třeba ještě ani nevíš, že by tě mohla bavit. Než dostuduješ, tak ti zase děti trochu odrostou, a zase 4 dny v kuse volno je super.

Držím palce :kytka:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama