Je můj manžel k ničemu nebo jsem příliš kritická?

Anonymní
9.2.21 17:01

Je můj manžel k ničemu nebo jsem příliš kritická?

Hezký den,
poslední zhruba rok, spíše už dva se nějak trápím sama se sebou a už jsem asi ztratila nějaký ten nadhled na celou věc a asi by mi neuškodil nezaujatý pohled.
Mám dvouletého syna s mužem, se kterým jsem otěhotněla zhruba po 6 měsících. Začala jsem si s ním po rozchodu s mužem, který pro mne byl 8 let celý svět. Těhotenství jsem úplně neplánovala, ale ve věku 27 let jsem na potrat nechtěla jít. Ale věděla jsem, že po tak krátké době vztahu je to spíše nezodpovědné. Ale věděla jsem také, že sama zvládnu případně být. Jenže se ukázalo, že muž byl skvělý na život bez dětí - chození do restaurací, užívání života, kupování oblečení a co se zlíbí, užívání si volného času a dělání si, na co má náladu. S příchodem syna jsem začala mít větší a větší pocit, že je to velmi nepraktický člověk do života, který si neporadí s výměnou žárovky v bytě, natož na autě, neopraví nic, vše dělám já. Doma s ničím nepomůže, občas uvaří, ale stylem, že zpracuje půlku zásob potravin a udělá binec na týden. Ze svých zálib neslevil. A mám pocit, že se vubec nenastavil na život s dítětem, ale jede si furt tu svoji pohodičku. Studená večeře u nás znamená „to žrát nebudu“. Zatím co já se vzdala úplně všeho. Poslední 3/4 roku řeším záležitosti ohledně rekonstrukce bytu po mých rodičích. A bohužel není jediná věc, kterou by on zařídil. Vše řeším já. A už bohužel opravdu melu z posledního. Mám dojem, že mám doma dvě děti. Celý den sama se synem ( manžel dělá hodně přesčasů), přivydělávám si do toho ještě po nocích nebo když syn spí přes den, abych měla finance k RP, protože s manželem se nic ušetřit bohužel nedá. Aktuálně jsem ve fázi, kde nenajdu jedinou věc, co bych na něm měla ráda, za co bych si ho cenila, měla k němu úctu. Jako bychom oba žili v jiném „vesmíru“.
Sama si kladu otázku, zda nejsem já moc kritická, moc náročná? Nebo jsem vážně udělala chybu? :nevim:

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
7351
9.2.21 17:06

No ono by to vse nebylo tak hrozne, kdyby aspon prinesl domu hezky penizky. Jak je mozme, ze je v praci od rana do vecera a nevyjdete? To tak malo vydela?
Nedivim se, ze toho mas po krk, protoze je toho na tebe opravdu moc.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1002
9.2.21 17:06
@Anonymní píše:
Hezký den,
poslední zhruba rok, spíše už dva se nějak trápím sama se sebou a už jsem asi ztratila nějaký ten nadhled na celou věc a asi by mi neuškodil nezaujatý pohled.
Mám dvouletého syna s mužem, se kterým jsem otěhotněla zhruba po 6 měsících. Začala jsem si s ním po rozchodu s mužem, který pro mne byl 8 let celý svět. Těhotenství jsem úplně neplánovala, ale ve věku 27 let jsem na potrat nechtěla jít. Ale věděla jsem, že po tak krátké době vztahu je to spíše nezodpovědné. Ale věděla jsem také, že sama zvládnu případně být. Jenže se ukázalo, že muž byl skvělý na život bez dětí - chození do restaurací, užívání života, kupování oblečení a co se zlíbí, užívání si volného času a dělání si, na co má náladu. S příchodem syna jsem začala mít větší a větší pocit, že je to velmi nepraktický člověk do života, který si neporadí s výměnou žárovky v bytě, natož na autě, neopraví nic, vše dělám já. Doma s ničím nepomůže, občas uvaří, ale stylem, že zpracuje půlku zásob potravin a udělá binec na týden. Ze svých zálib neslevil. A mám pocit, že se vubec nenastavil na život s dítětem, ale jede si furt tu svoji pohodičku. Studená večeře u nás znamená „to žrát nebudu“. Zatím co já se vzdala úplně všeho. Poslední 3/4 roku řeším záležitosti ohledně rekonstrukce bytu po mých rodičích. A bohužel není jediná věc, kterou by on zařídil. Vše řeším já. A už bohužel opravdu melu z posledního. Mám dojem, že mám doma dvě děti. Celý den sama se synem ( manžel dělá hodně přesčasů), přivydělávám si do toho ještě po nocích nebo když syn spí přes den, abych měla finance k RP, protože s manželem se nic ušetřit bohužel nedá. Aktuálně jsem ve fázi, kde nenajdu jedinou věc, co bych na něm měla ráda, za co bych si ho cenila, měla k němu úctu. Jako bychom oba žili v jiném „vesmíru“.
Sama si kladu otázku, zda nejsem já moc kritická, moc náročná? Nebo jsem vážně udělala chybu? :nevim:

Ano. Velkou chybu. Ve výběru…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
9644
9.2.21 17:11

Připadá mi, že kultura teplých večeří je u nás kultura toho, že si muži nechce dělat doma už vůbec nic.
U mě by odpověď na to nežeru, byla, že takhle se přede mnou vyjadřovat nebude a pokud to znamená, že nechce jíst to a to, ať si večeři udělá sám, nebo je hlady.
Pokud jde o zbytek, tak si nemyslím, že jsi přehnaně kritická, jen nerozumná, že s ním to dítě máš. Ono je hezké říct, že to sama zvládneš a věřím, že asi jo.
Ale mít z dítěte cestovatele mezi rodiči je doživotní nic moc úděl.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
10733
9.2.21 17:12

Hele, to je strašně těžký soudit. Moje máma takhle mluvila a mluví o všech svých bývalých, protože je vychovaná tak, že si všechno udělá sama a,, všechno umí nejlíp ". Nás vychovávala v podobném duchu, takže já třeba chlapa k těm,, chlapslým věcem ani tolik nepotřebuji a dělalo mi velký problém, zvyknout si na svého muže, který zástava názor, že nářadí patří k rukám ženy jen v nouzi nejvyšší.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1602
9.2.21 17:17

Tvůj chlap vyhrál v loterii. Má mladou ženskou a dítě. Doma nehne prstem, dělá si co chce, kdy chce, jak chce. Všechny svoje prachy sype primárně do sebe. Ženská mu uklidí, navaří, postará se, zařídí, všechno vyřeší a on se může v klidu válet.

Takhle to dopadá, když je ženská až moc schopná. Pokud ti absolutně s ničím nepomůže a i finančně to za sebe a dítě táhneš sama, tak se seber a běž pryč. Protože tohle už lepší fakt nebude. Pokud to po dvou letech nepochopil, tak pochybuju, že si něco uvědomí později. A i kdyby „vystřízlivěl“, tak alespoň zjistíš, jestli se ti nežije podstatně lépe samotné, než s ním.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1542
9.2.21 17:20

Tak šla jste do toho s tím, že klidně budete s dítětem sama. Tak proč nejste? Evidentně ho nemilujete, životní styl máte každý jiný a nevyhovujete si. Bylo to prostě hodně unáhlené.

Ptejte se spíš sama sebe, proč jste s někým, s kým být nechcete. A proč jste si ho vůbec brala a nepočkala, dokud si nebudete jistá, že s ním chcete zůstat do smrti. Protože když jste po zjištění otěhotnění počítala reálně s tím, že budete sama s dítětem, asi jste ho za vhodný materiál na manžela a otce tak úplně nepovažovala…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
9.2.21 17:22

Mela jsem to s ex, ze zacatku se zdal po vsech smerech skvelej. Po nejake dobe ho ale prestalo bavit snazit se. Pri jedine konfrontaci kterou jsem na toto tema vedla, dokonce priznal, ze me citi jistou tak proto se snazit prestal. Ja jsem asi hodne razantni-lecila jsem sokem. Prestala jsem sbirat vsude po byte a prat jeho kramy, uvareny proste nemel, neuklizela jsem po nem..Stalo to hoodne usili jsem totiz dost puntickar a pedant co se uklidu tyce, ale uz se nedalo jinak. Zaridila jsem si krabickovou dietu, takze mrdnik v kuchyni byl jen jeho (ja diky krabickam nevarila), kdyz mi praskla zarovka v lampicce vymenila jsem si to tajne s tou jeho a pod. Uznavam ze uz jsem ve finale byla hodne velka mrcha ale jinak by ho to netrklo a dal by bez problemu splhal pres kopy svyho spinavyho pradla. Zabralo to ve chvili kdy prijela na navstevu jeho matka a vydesila se s tim, ze jak dlouho jsem nebyla doma nebo jestli jsem nemocna. Pekne jsem ji vylicila svoje duvody a jeste ji vodila po byte a ukazovala ji co ma kde za bordel. Byl u toho a chodil za nama se sklonenou hlavou na vlastni dlane jak malej kluk. Dala mu takovou sodu ze mi ho bylo i chvili lito, ale zabralo to. Musela jsem se jen hlidat abych ho zase nenavedla do komfortu aby si zase nezvykl ze delam vse-nakoupila jsem a nechala to v aute a sla domu s kabelkou. Do auta pro nakup mazal on jinak bych mu proste neuvarila. Ja dala vyprat ale vesel on. Ja dala vse do mycky vytahoval on (to delal nerad, tak jsem tam musela obcas nahazet vsechny pribory, aby uz nemel z ceho brat a proste ji vytahnout musel)… no jeho nove pritelkyni jsem ho predala uz pekne vychovaneho (sli jsme od sebe po 6 letech protoze jsme neustali moje potraty)
Po dobrym jste to zkousela a nic, dala bych mu sanci s tou lecbou sokem a jestli ani tak nic tak sbalte malyho a pryc od nej. Vlastne sbalte chlapovi a vykopnout z vlastniho-v momentalnim stavu Vam prinasi jen starosti a nic jineho.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
733
9.2.21 17:26

Kdyby sis ho nevzala, uz by jsi asi byla pryc, co? Nic neudela. Penize neprinese, studenou vceri nezere. Pokud neni postelovy bůh, stejne te to prestane bavit.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
29582
9.2.21 17:27

Zakladatelko v podstatě jsi si sama ted´dala na misku vah všechno proč s ním nechceš být a proč s ním jsi…tady není… Tak proč s ním jsi? Prosím tu pohádku o tom, že je otec a nechceš brát dítěti otce vypust´…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
920
9.2.21 17:29

Ne, je to miláček

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
792
9.2.21 17:37

Ano, je k ničemu.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
326
9.2.21 18:17

Škoda, že sis ho vzala. Po šesti měsících vztahu mít dítě je pro mě absolutně nemyslitelné, ale život a je život a vůbec se nedivím, že si v 27 na potrat nešla. Taky bych nešla. Malej měl přijít, přišel. :) Jen nechápu, proč sis ho vzala. Za půl roku si ho nemohla dostatečně poznat. Svatbu jste měli během toho půl roku nebo po půl roční známosti, když dítě bylo na cestě nebo během těchto dvou let, kdy vlastně s ním nejsi šťastná? No, za mě to tedy nezní dobře. Hlavně si opravdu promysli, jestli bys to s malým sama zvládla, např finančně. Pokud ano, máš nějaké bydlení po rodičích navíc, tak bych šla. Ať jsi šťastná. :kytka:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
5943
9.2.21 18:24

Byt po tvých rodičích je tvůj. Proto se v tomto neangažuje. Domácnost a dítě jsou vás obou, tam by se angažovat měl. Jestli se chová jako svobodný a bezdetny, tak to asi jiné nebude. Vyhoď ho, je ti k ničemu jen přidelává starosti. Uvidíš, jak se ti uleví až vypadne.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
6
9.2.21 18:41

Pripomina mi to moji mamu, co si uz sto let stezuje na tatu, jak nic nedela doma, nepomaha, neuvari ani vodu, penez musi zajistit vic ona… A ja ji vzdy rikam - byl takovej vzdycky? Samozrejme ze byl. Tak to je jeji problem, ze najednou prozrela, ze dela sluzku. Ten tvuj tu zarovku apod. asi neumel opravit uz v dobe, kdy jste spolu zacali, ani nevaril atd. A ted ocekavas ze bude lepsi. Proc by to delal? Zamilovala ses do nej i kdyz byl k nicemu, tak proc by mel mit ted motivace byt k necemu? Tak se na nej vykasli, ulevi se vam obema…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat