Je to má chyba nebo je se synem něco špatně?

Anonymní
23.10.20 23:38

Je to má chyba nebo je se synem něco špatně

Ahoj všichni, jsem už vážně úplně zoufalá a nevím, co dál, tak doufám, že mi některá poradíte nebo možná jste někdo zažili něco obdobného…
Mám syna, za měsíc bude mít 3 roky a i když je to možná těžko uvěřitelné, už si opravdu nevím rady s jeho výchovou :,(
už když se narodil, tak pořád jen brečel a mnohdy vyloženě řval, až se dávil, myslela jsem si, že se to zlepší, jenomže s přibývajícím věkem je to stále horší a horší. Dnes to vypadá tak, že ať po něm chci doslova a do písmene cokoliv (obléct se, vysvléct se, jít ven, jít domů, zvednout něco ze země, jít spát,…), tak je pokaždé scéna a tak strašný řev, že to ani nedokážu k ničemu přirovnat, protože jsem u nikoho nikdy nic takového nezažila. Už si opravdu nevím rady, řešila jsem to s pediatrem a bylo mi řečeno, že je prostě svéráz a musím zatím vydržet, tak jsem tedy čekala, ale jak už zmiňuji dříve je to jen horší a horší. Četla jsem různé odborné i neodborné články, jak k takovým vzteklounům přistupovat, ale nic nepomáhá. Zkoušela jsem domluvu, odměny, zavřela jsem ho do pokojíku, aby se vyvztekal, zkoušela jsem ho zabavit, zaujmout ho něčím jiným, nevšímala jsem si ho, zkoušela jsem taky řvát, jako on, aby viděl, jak je to hnusné, ale prostě nepomohlo nic. Několikrát se stalo, že se tak strašně vztekal, až úplně zbrunátněl, naběhla mu žíla na krku a čele a mu začla téct krev z nosu! Když mu něco říkám normálním tónem, tak mě ani nevnímá a úplně mě ignoruje, začne mě vnímat až tehdy, když už opravdu řvu, jak tur a nebo dostane na zadek a tohle stejně pomůže jen na chvíli. Jednou mi vyloženě ruply nervy a dostal hrozný výprask, který pomohl stejně zas jen na chvilku a já se pak cítila strašně, měla jsem výčitky svědomí a připadala jsem si, jako ta nejhorší matka na světě. Nechci ho bít a řvát po něm od rána do večera, protože bych opravdu nedělala nic jiného a hlavně si říkám, co by z něho vyrostlo, kdyby byl zvyklý jen na řev a bití…
Přijde mi divné i to, že takhle malé dítě spí maximálně 7 hodin a dřív, než v 11 mi prostě neusne. Odpoledne nechodí spát už více než rok a to přes den má dost pestrý program, takže by měl být unavený. Věnuji se mu podle mě víc, než dost, do všeho ho zapojuji, protože on stejně u všeho chce být, takže to není tak, že by seděl celý den u televize a pak z nudy vymýšlel…
A poslední věc, která mi dělá starosti je, že stále ještě nemluví. Nebo spíš si mele po svém. On totiž tu pusu vlastně ani na chvíli nezavře, ale není mu rozumět ani slovo, přitom všechno opakuju tisíckrát dokola, snažím se mluvit pomalu, vykládám mu pohádky, zpívám písničky, zkoušela jsem logopedické cvičení, které jsem našla na webu, ale opět žádný výsledek :,(
Připadám si úplně k ničemu a mám pocit, že jsem jako matka selhala naprosto ve všem. A o to víc, když se do mě neustále naváží moje matka i tchýně, že to, co ten malý dělá není normální, že mám nevychovaného spratka a moje výchova je podle nich jednou moc benevolentní, jindy zas moc přísná, pak zase moc taková a maková…
Jsem z toho už opravdu na pokraji psychického kolapsu a neustále si kladu otázku je ta chyba ve mě, jako v rodiči a nebo je se synem něco špatně? A hlavně, jak tuhle doslova noční můru už konečně vyřešit?

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
10632
23.10.20 23:44

Dost presne popisujes moji nyni sikovnou tretacku - s jedinym rozdilem. Ona ve 3 letech mluvila plynne :think:, i kdyz dost sislala. Jen vim, jak to muze byt vycerpavajici. :hug: Asi bych primarne hledala nejakeho specialistu ohledne mluveni :think: - logopedii? Slysi jinak dobre?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2712
23.10.20 23:44

Zkusit jiného doktora?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1114
23.10.20 23:48

Též mně napadlo, jestli ti rozumí… Budou mu tři roky, takže ho čeká prohlídka u pediatra a tam bych se na to zeptala. Zkusila bych se zeptat na nějakého odborníka - ušní, logoped, popř. klinický psycholog… Pevné nervy, musí to být hrůza!!!

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1508
23.10.20 23:52

A dotaznik v 18 mesicich dopadl jak? Komunikuje? Rozumi? Slysi? Hruba a jemna motorika? Na trilete prohlidce si nechte napsat zadanky k odbornikum.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2484
23.10.20 23:53

Jak je na tom s porozumenim?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
853
23.10.20 23:55

Taky mě hned napadlo, jestli tě vůbec slyší. Zkoumalas to někdy?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1508
23.10.20 23:58

Pokud nevite, zda rozumi, tak pred nej dejte karticky s obrazky napr.: slunicka, destniku, penez a ptejte se: Cim se plati v obchode? Co sviti ve dne na obloze? Co si vezmeme ven, kdyz prsi? A dite ukazuje, takze nevadi, ze nemluvi. Trilete dite by to melo bezpecne zvladnout.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
5623
23.10.20 23:58

Zkusit dětského psychologa? :nevim: chápu, jak je to pro Tebe vyčerpávající, ale pro něj je také těžké, že mu nikdo nerozumí a nedokáže dát jinak najevo své pocity. Držím palce :kytka:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
10861
23.10.20 23:58

To může být cokoliv - od dráždivého dítete, které z toho vyroste, přes frustrované dítě, které chce být slyšeno, ale okolí mu nerozumí, až po nějakou diagnozu. Jak bylo řečeno, na tříleté prohlídce by se to mělo asi začít řešit.

Do té doby přeju pevné nervy. Zažila jsem něco podobného (i když asi slabší odvar) v rodině a myslím, že děláš, co můžeš. Kdo to nezažil, ten nepochopí no. Samozřejmě by bylo lepší řešit to v klidu, protože Tvůj vztek to ještě eskaluje, ale chápu, že to je hraběcí rada, když Tě harant točí den co den. Máš někoho, kdo Ti pomůže, abys odfrkla? Manžel, máma, tchyně?

Jsi skvělá máma. Drž se! :kytka:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2484
24.10.20 00:18

Co (obcas) fungovalo u nas. Nejdulezitejsi bylo sdelit, ze chapu, ze se mu nechce, ze ho to nebavi atd. Pak dat na vyber - chces modre nebo zelene teplaky? Pujdeme rovne nebo vpravo? Pujdeme po schodech nebo vytahem? Jindy fungovala hra a zavody - nedivam se a schvalne, jestli budu prekvapena, ze jsi svleceny/obleceny, kdo bude driv obleceny? Nekdy pomohlo, kdyz jsem rekla, ze potrebuju, pomohlo by mi, rada bych,… potrebuju uz jit domu, neni mi dobre, neco spolu uvarime, nakreslime,… nekdy nefungovalo vubec nic a dite se valelo hodinu vzteky po zemi :nevim: Nejhorsi to bylo ve veku 3,5 - 4,5 let. Pak se to postupne lepsilo. Zjistila jsem, ze napr. oblekani a jidlo je pro dite ztrata casu. Proste silene nudna cinnost, takze jsem mu pomahala i kdyz to sam umel (pomuzu ti se obleknout a pak pujdeme na hriste). Jo a bylo potreba dopredu rikat, co bude. Aby si to dite v hlave nejak urovnalo, seradilo a vedelo, co ho ceka (az prijdeme domu, sundas si boty, umyjes si ruce a prevleknes se. Pak si muzes jit hrat). Treba me do rana k tomu jeste neco napadne. Ted uz je na me pozde. Drz se, dite ti to nedela schvalne. Ber to jako volani o pomoc :hug:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
24.10.20 00:41

Dítě mé sestry dělalo to samé. Sestra z toho byla šílená. Nemluvil a měl úplně šílené záchvaty vzteku. Pak se ukázalo, že má vývojovou dysfázii, a to receptivní i expresívní - on vůbec nerozuměl, ani se nebyl schopen dobře dorozumět. Takže se pak vztekal a vztekal. Sestra s ním začala na doporučení psychologa a logopeda intenzívně pracovat. Nakonec ho mluvit a rozumět naučila. Ukázalo se, že to je normální kluk. Ty záchvaty vzteku pramenily z toho, že nerozuměl a nebyl se schopen dorozumět. Takže i tohle je možné vysvětlení tvého problému. A prosím, nebij ho, nikdy nevíš důvod, proč se vzteká, může to být i tento důvod a za to by dostat neměl. Chápu, že tě to mrzí, jsi normální máma, ale když už z toho budeš šílená, dej si radši kafe, čaj, cigárko, čokoládu, zavři se na záchod, cokoliv a rozdýchej to. Nakonec na důvod přijdeš, neboj, jen to chvíli trvá. A nespoléhej na odborníky, kolikrát neví, hledej také. Držím ti palce.

  • Citovat
  • Nahlásit
136
24.10.20 00:55

Zkus kouknout na nevychovu a poradit se s nejakym detskym psychologem (da se zjistit kontakt i prave pres tu nevychovu).
A na nej mluvis, zkus jit k nemu, nejdriv upoutat jeho pozornost a pak mluvit. To te taky nevnima?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
189
24.10.20 00:57

Ve třech letech není dítě emočně vyzrálé, tak reaguje řevem, řvou kvuli všemu co se jim stane, nepovede. Řveš i ty a to jsi dospělá, hod se do klidu, neřvi po něm. U nás zabere když děti motivuju, nechtějí uklízet, tak jim na oko pomáhám, pomáhám jim u oblékání taky na oko, jako že jim nasadím nohavici na kraj nohy atd. chválím je, když něco udělají dobře, ono je to pro ně důležité.
Jestli si myslíš, že s tvým dítětem něco je, má nějakou vadu, dojdi s ním k psychologovi. Možná jen k němu špatně přistupuješ a on na to tak reaguje. To že ho někam zavřeš, není motivace, ale tím mu ukazuješ, že nemá v tobě žádnou jistotu, žádnou oporu.
Na jednu stranu mu čteš, spíváš, věnuješ se mu a pak ho ignoruješ a někam zavřeš, dáš mu na zadek, co si asi má myslet, tak malé dítě. Zkus se do toho vžít, kdyby tohle s tebou někdo dělal. Když ho potřebuješ trestat, mělo by dítě vědět, za co je trestáno, aby si to mohlo srovnat v hlavě.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
21
24.10.20 01:09

Podle toho co popisuješ děláš maximum.Jsi dobrá máma. Možná by se na něj měl podívat neurolog.Zkus se domluvit s pediatrem.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama