Je to normální reakce po rozchodu?

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 04.05.19 05:03
Je to normální reakce po rozchodu?

Zdravím,

ráda bych se tu svěřila se svým problémem, protože už si kolikrát nevím rady, co s tím mám dělat. V únoru jsme se rozešli s ex. O problémech, které jsem řešila ve vztahu s ním píšu například ve vláknu Co mi vadí na mém partnerovi.

Nicméně, poslední dobou se mi děje to, že když někde vidím alespoň trochu hezkého kluka, nebo jdu na rande s nějakým klukem, který vypadá docela dobře, tak se mi líbí. Mám pocit, že se mi líbí snad každý druhý kluk, méně, či více. A já nevím, jestli je tohle normální reakce.

Mám za sebou už několik schůzek s muži, častokrát nechávám rozhodnutí na nich. Je pravda, že vypadali dobře, rozumněli jsme si, šli jsme například hrát i deskovky a podobně. Ale momentálně mám problém s tím, jak poznám, že to bude ten pravý.

Možná si řeknete, že mi bude například 18, že řeším blbosti, a tak. Ne, opravdu jsem starší, bude mi skoro 30. Jen s muži jsem začínala o něco později. Čekala jsem, než potkám toho pana pravého, rok jsem s ním žila, a je pro mě teď docela těžké se rozhodovat v téhle oblasti. Jde mi z toho hlava kolem, a někdy je to fakt na zbláznění. Nebo myslíte, že by mi pomohl psycholog? Já už vážně nevím, a občas jsem z toho fakt zoufalá. Nový partner si jistě zaslouží osobnost vyrovnanou, ne takovou, co se třeba uculí, na každého druhého hezkého kluka. Nebo tomu dát čas, a ono mě to přejde samo?
Co myslíte?

Stránka:  1 2 Další »
Reakce:
Rive
Ukecaná baba ;) 1783 příspěvků 04.05.19 05:11

Já si hlavně myslím, že je strašně brzy na to, abys za sebou už měla tolik schůzek.
Dej si čas, buď chvíli sama, věnuj se sobě a nesnaž se hned zase někoho najít.

Halamka
Závislačka 4013 příspěvků 04.05.19 05:40

Souhlasím s @Rive
Zastávám názor, že po rozchodu má být člověk chvíli sám. Za jedno aby našel opět sám sebe, uzdravil se z rozchodu a za druhé aby z něj bývalý partner „vyvětral“.
Vůbec nic neztratíš tim, když nebudeš cílené nikoho hledat klidně pár měsíců. Jinak k sobě můžeš přitahovat ty nesprávné osoby.

Verun83
Echt Kelišová 9593 příspěvků 04.05.19 06:57

Mozna ti tvoje hlava rika, ze by ses nemela uvazat do vztahu. Co to ted vzit volneji, neresit pana praveho. Zij si pro sebe. Usporadas si myslenky. Casem se to vyvrbi.

sediza
Ukecaná baba ;) 2244 příspěvků 04.05.19 07:41

A bereš hormonalni antikoncepci? Na lekarske genetice nam vypraveli o vedecke studii, jak právě HA ovlivnuje vnímání a vyber partnera. Byly 2 skupiny žen, jedny braly HA a druhé nikoliv. Pak muži, jež nosili několik dni triko a nesměli pouzivat parfemy apod. Zenam nasledne dali tricka očuchat a mely vybrat to, ktere jim voní nejvíce. Ženy bez HA si vybraly podle vůně tričko jedince geneticky nejodlišnějšího a tudíž geneticky nejvhodnějšího pro zplozeni zdraveho potomka. Zeny s HA si vybraly zcela nahodile bez jakychkoliv pravidelností. Také jsem četla, ze se může stat, ze kdyz si žena vybere muže a bere HA, po jejim vysazení muze zjistit, ze ji partner nevoní! Tak tim bych asi začala. Jinak bych se asi nebránila té terapii. A taky bych te chtela povzbudit, je totiz lepsi kdyz se ti líbí vic muzu, nez kdyby se ti nelibil nikdo.

mrav
Nadpozemská drbna 27946 příspěvků 04.05.19 07:44

Taky si myslím, stejně jako holky, že by jsi měla zůstat chvilku sama. Chápu, že už ve třiceti chceš s někým být, ale věř tomu, že ten pravý se najde. Hlavně netlač na pilu. Klidně se otáčej za pěknými muži, to není nic proti ničemu. Taky se rád otočím za pěknou ženou - ale jaká bude nevlastní máma mé dceři ukáže až čas… :mavam:

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 04.05.19 08:20

Zakladatelka: No HA neberu a nikdy jsem nebrala, a myslím, že bych nikdy nebrala i právě z těchto důvodů. Jen mám z toho ještě asi pomotanou hlavu ;) No na druhou stranu je pravda, že by bylo mnohem horší, kdyby se mi nelíbil nikdo.

atominnka
Generální žvanilka 22179 příspěvků 04.05.19 08:31
@Anonymní píše:
Zdravím,

ráda bych se tu svěřila se svým problémem, protože už si kolikrát nevím rady, co s tím mám dělat. V únoru jsme se rozešli s ex. O problémech, které jsem řešila ve vztahu s ním píšu například ve vláknu Co mi vadí na mém partnerovi.

Nicméně, poslední dobou se mi děje to, že když někde vidím alespoň trochu hezkého kluka, nebo jdu na rande s nějakým klukem, který vypadá docela dobře, tak se mi líbí. Mám pocit, že se mi líbí snad každý druhý kluk, méně, či více. A já nevím, jestli je tohle normální reakce.

Mám za sebou už několik schůzek s muži, častokrát nechávám rozhodnutí na nich. Je pravda, že vypadali dobře, rozumněli jsme si, šli jsme například hrát i deskovky a podobně. Ale momentálně mám problém s tím, jak poznám, že to bude ten pravý.

Možná si řeknete, že mi bude například 18, že řeším blbosti, a tak. Ne, opravdu jsem starší, bude mi skoro 30. Jen s muži jsem začínala o něco později. Čekala jsem, než potkám toho pana pravého, rok jsem s ním žila, a je pro mě teď docela těžké se rozhodovat v téhle oblasti. Jde mi z toho hlava kolem, a někdy je to fakt na zbláznění. Nebo myslíte, že by mi pomohl psycholog? Já už vážně nevím, a občas jsem z toho fakt zoufalá. Nový partner si jistě zaslouží osobnost vyrovnanou, ne takovou, co se třeba uculí, na každého druhého hezkého kluka. Nebo tomu dát čas, a ono mě to přejde samo?
Co myslíte?

měla jsem to podobně. od 17ti s exmanžele, ve 29 rozvod. Pak jsem byla rok a pul sama, ale na druhou stranu - užívala jsem si, co to šlo. Ale do vztahu jsem nešla s nikým, až právě ted po tom roce a půl.

Anka1313
Závislačka 3152 příspěvků 04.05.19 09:37

Tu Tvoji minulou diskuzi jsem sledovala, možná bys tam měla dopsat, že to nakonec skončilo a jakým způsobem to nakonec bouchlo. Aspoň by to byl jeden z mála příběhů zde s koncem, většinou všechno vyplyne do ztracena. Řekla bych, že ty holky, co Ti tam radily by si to zasloužily ;)

sonnys
Zasloužilá kecalka 916 příspěvků 04.05.19 09:37
@atominnka píše:
měla jsem to podobně. od 17ti s exmanžele, ve 29 rozvod. Pak jsem byla rok a pul sama, ale na druhou stranu - užívala jsem si, co to šlo. Ale do vztahu jsem nešla s nikým, až právě ted po tom roce a půl.

A to jsi rozvod iniciovala a chtěla ty nebo jak jsi se z toho dokázala tak strašně rychle tj jenom za rok a půl dostat?

Ou
Kelišová 7385 příspěvků 04.05.19 09:38

To co potřebuješ je sebepoznání a nějaké smíření se s tím, že fakt nechceš čekat na to, jak budou reagovat ostatní, protože se děsíš vlastního rozhodnutí a zodpovědnosti.

Flirtování a okouzlení každým druhým k sebepoznání patří, ale probohe - nenchávej na nich jak to dopadne, ty jsi ta co rozhoduje o svém těle, čase a společnosti. Takže jo, užívej si okouzlení, ale dovol si to. A fakt nemusíš po flirtu přejít do postele. A samozřejěm že můžeš jít do postele s někým první den, když chceš. Ale není potřeba z něj hned dělat snoubence. Ano - můžeš si užívat sex bez závazků - jen používej kondom, protože chlamydie, mycoplasmata nebo nějaké horší choroby nejsou adekvátní cena.

Pokud chceš to sebepoznání dělat systematičtějí, tak fajn na to je třeba nějaká růstová terapeutická skupina, ale docela dobře na to můžou zabrat i třeba nějaké osobnostně-rozvojové semináře.

Nejseš nemocná, podle toho co píšeš netrpíš žádnou poruchou. Ale nevyznáš se sama v sobě, neznáš svou cenu, neumíš si prosadit svoje potřeby. Jedinná cesta jak to změnit je začít se věnovat sobě a riskovat - riskovat selhání i odmítnutí a z toho se nehroutit, ale poučit.

Nejjednodušší a velmi účinná věc co s tím může pomoci je začít si psát deník - ne o tom, co se ti stalo, ale o čem přemýšlíš, čím si nejsi jistá a podobně. Každý týden si pak najdi hodinku času a přečti zpětně co si do deníku psala a ten týden nějak zhodnoť, jestli to takhle chceš, nebo to chceš jinak. To samé dělej po měsíci a po roce.

mývalova žena
Stálice 95 příspěvků 04.05.19 11:16

Z mého pohledu jsi neskutečně pragmatická a moc se pozoruješ. Proč se hned hnát do dalších setkání, když to neděláš pro zábavu a hned o každém přemýšlíš jako o tom „panu pravém“? Chybí Ti prostor sama na sebe, to, co proběhlo, si musí sednout…na ty setkání choď, ale ber je jako zkušenost, že se učíš, a třeba se někde někdo do života vyloupne, kolikrát je to i takový, o kterém bys to nikdy neřekla, že bude super chlap.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 04.05.19 11:56

V průběhu odpoledne to tedy zkusím dát nějak dohromady. Ono nakonec dobře, že se to stalo. Spadl mi velký kámen ze srdce, jen jsem teď po tom rozchodu z toho taková zmatená. Vlákno dohledám, a jak píšu, tak dopíšu konec příběhu ;) Díky za doporučení. Zakladatelka.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 04.05.19 12:07

Děkuji za komentář. Připouštím si, že máš v pár věcech pravdu. Trochu se bojím vlastního rozhodování v téhle oblasti, protože momentálně vůbec nevím, co přijde. Bojím se toho, že se třeba rozhodnu špatně. Že půjdu na rande s někým, kdo se mi bude líbit. Pak budu mít mezitím rozplánované další rande, protože si nebudu jistá, jak to první rande dopadne. Zamotávám se v tom. A vím, že je to i nefér vůči mužům, kteří se mnou na to rande půjdou.
Možná bych se na chvíli z toho kolotoče randíček mohla vymotat. A jak jsi zmiňoval, psát si ten deník o pocitech atp. Už jsem o tom taky přemýšlela. Byla by to určitá forma sebepoznávání.

Na druhou stranu, tím, že jsem se rozešla s ex, jsem o něco víc poznala, jakou mám já „cenu“. Díky němu jsem zjistila, jak zpočátku nastavit „pravidla“ pro fungování dalšího vztahu. Pochopila jsem například některé argumenty pro to, když se řeší určité partnerské neshody, například právě třeba s čím on měl zpočátku velké problémy, byla role muže v domácnosti, respektive to, že se nechtěl podílet na chodu domácnosti, a jak jsem ho k tomu musela dokopat, aby dělal alespoň něco.

Nemocná nejsem, ale bohužel pravda je taková, že s tou mojí lupénkou asi nebude nejjednodušší najít nového partnera. Nebo si to jen čistě nalhávám? Já nevím.

mývalova žena
Stálice 95 příspěvků 04.05.19 12:18
@Anonymní píše:
Děkuji za komentář. Připouštím si, že máš v pár věcech pravdu. Trochu se bojím vlastního rozhodování v téhle oblasti, protože momentálně vůbec nevím, co přijde. Bojím se toho, že se třeba rozhodnu špatně. Že půjdu na rande s někým, kdo se mi bude líbit. Pak budu mít mezitím rozplánované další rande, protože si nebudu jistá, jak to první rande dopadne. Zamotávám se v tom. A vím, že je to i nefér vůči mužům, kteří se mnou na to rande půjdou.
Možná bych se na chvíli z toho kolotoče randíček mohla vymotat. A jak jsi zmiňoval, psát si ten deník o pocitech atp. Už jsem o tom taky přemýšlela. Byla by to určitá forma sebepoznávání.

Na druhou stranu, tím, že jsem se rozešla s ex, jsem o něco víc poznala, jakou mám já „cenu“. Díky němu jsem zjistila, jak zpočátku nastavit „pravidla“ pro fungování dalšího vztahu. Pochopila jsem například některé argumenty pro to, když se řeší určité partnerské neshody, například právě třeba s čím on měl zpočátku velké problémy, byla role muže v domácnosti, respektive to, že se nechtěl podílet na chodu domácnosti, a jak jsem ho k tomu musela dokopat, aby dělal alespoň něco.

Nemocná nejsem, ale bohužel pravda je taková, že s tou mojí lupénkou asi nebude nejjednodušší najít nového partnera. Nebo si to jen čistě nalhávám? Já nevím.

Mám kamarádku, co je plešatá. Okruh napadníků má asi užší, pravda, ale nikdy neměla problém najít chlapa na vztah.

Říkám, že to moc řešíš…neplánovat jiné rande, když s tím předchozím ani nechodíš? Ty jsi naivní:)) chlapi mají dneska klidně rozjetých víc projektů…a ženský taky. Co je na tom poznávat a pak to třeba někde přeskočí vzájemně?

Stránka:  1 2 Další »
Váš příspěvek
Reklama