Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Anonymní píše: Více
Ne, nic takového neznám. Nebojí se něčeho?
Takhle : znám to a viděla jsem to.
Neteř 5 let, jedináček. Chodí za mámou jak pejsek a máma musí s ní čekat snad i na záchodě.
Pak sestřenice, také jedináček. Ta to měla podobně snad až do 12 let.
No podle mě to úplně normální není.
Ptala jste se jí, proč vás následuje při každém kroku?
Napadá mě: je jedináček a nemá kamarádky, trpí třeba samotou?
Není z rozvedené rodiny a nechybíte jí tak určitý čas?
Bylo to tak vždy?
Jo znám, mám to doma - také čekám kdy přijde ta puberta a na dveřích bude mít nalepené Zákaz vstupu, jak jsem měla já
@Pralinkazbelgie píše: Více
dcera je jedináček, moc na to odpovědět nedokáže, kamarádky má, asi jí v určitý čas chybím, protože pracuji na směny
Mozna mate mezi sebou hlubsi vztah. Mam dceru 9 let a ta za mnou chodi malokdy.
@stinga a vy jste tedy zakladatelka? Taky pracuji na směny, ale nikdy mi to dítě nedělalo, ale není jedináček.
@Pralinkazbelgie píše: Více
ne nejsem, jen píšu, že to znám, že mám též takové dítě doma
Takhle neznám. Ale syn býval prostě mazel. Maman a holky zas za taťkou. Už je to věkem přešlo. Nebylo to, že by následoval každý krok. Vůbec ne. Chodíval pravidelně. Mamko, pustíme si nějaký film/pohádku večer? Budu tě česat.
Syn má skoro 4 roky a i když se někdy snaží mi jít stále v patách, jsou situace, kdy prostě řeknu NE a hotovo. Na záchod jdu sama, do sprchy jdu sama, atd. Fakt nemám ocásek, kterej potřebuju tahat s sebou ![]()
Mladší syn to dělal hodně dlouho, pak si nás dlouho chodil kontrolovat, teď už jen musí slyšet, že jsme doma, takže si nezavírá dveře do pokoje.
Z postele se mi odstěhoval v těch 10 letech, stálo mě to novou postel ![]()
Bych řekla, že u jedináčků je to normální. Mám dvě kamarádky, co měly jedináčka, a bylo to úplně stejný. Kdyby dítě mělo sourozence, tak se ta pozornost prostě rozdělí.
Mam jedinacka, zatim je teda maly, 4 roky, ale totez. A nedelaji to vsichni takhle, z okoli podobne stare deti nekteri jedinacci taky jsou, to nedelaji tak moc. Taky u nej musim byt kdyz je na zachode a on je na zachode se mnou. Neexistuje ze bych odesla do jine mistnosti a on si zustal hrat. Bud me vola k sobe nebo leti za mnou. Myslela jsem ze je to jeste nejaka separacni faze, ale koukam ze teda jeste par let to nebude jinak. Uz jsem asi docela zvykla no…
@Anonymní píše: Více
Uplne takhle ne, ale do těch 10-11 se na me dcera taky dost lepila. Večer u tv seděla u me přitisknuta, nebo na me musela mit aspon nohu. Často s námi spala. Samozrejme z toho vyrostla, příští měsíc ji bude 12,je v pubertě, ma svůj svet.
Že kam se hnete, tam jde dítě? Třeba večer u telky je s váma v posteli přilepené, když vstanete a jdete třeba do koupelny, tak jde zase za váma? Já to už psychicky nedávám někdy.