Reklama

Je to poporodní deprese? Psychiatr?

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 14.02.17 15:30
Je to poporodni deprese????psychiatr?

Ahoj, chtela bych se zeptat mozna vypovidat zda mate, nebo jste mely nekdo stejnou zkusenost…
Tehotenstvi vymodlene, snazily jsme se 4 roky, byly jsme stastny, tehotenstvi nejake zdrav. potize, mela jsem 2 velke stresove udalosti v tehotenstvi. Tak stres, plac, zoufalstvu, ale deprese bych nerekla…
Rodila jsem cisarskym rezem, uz v porodnici jsem byla plactiva, mala porad plakala, trochu mi prislo, ze jsou z ni vsichni nadsenejsi vic nez ja a prislo mi to lito. Strasne jsem se tesila domu, ale doma strasna, opravdu strasna unava. Maly jsou 4 tydny a ja jsem porad plactiva, mam pocit ze to nezvladam, tak trochu ze muj zivot skoncil, dost place, v noci se moc nevyspim, jsem strasne unavena, do toho mam myslenky, jestli byl dobry napad mit miminko, ze nam vlastne byla dobre, nic nam nechybelo, ze bych ji mela mit vic rada, nez mam, starat se vic s laskou, ne tak nejak automaticky, v noci jsem nekdy nastvana, ze k ni musim vstavat, samozrejme ze vstanu a staram se, ale jsem strasne unavena. Vim, ze malou miluju a jsem stastna, ze mam zdravou dceru, nikdy jsem si neprala nic vic, ale nejak se necitim jako maminka, nejak ta materska laska se uplne nedostavila, nebo nevim jak to popsat. Do toho mam ted dva dny takovy uzkosti, strach ze smrti, svira se mi uplne hrudnik, necitim se ve sve kuzi, mam tezky nohy a ruce, boli me nohy, mota se mi hlava. Nesnasim navstevy, nejradsi bych byla sama, nebo spis s pritelem. kdyz tady nekdo je nechce se mi ani mluvit.
Myslite si, ze uz by jsem mela navstivit psychiatra? Zazil jste nekdo neco podobneho? Je mi blby se nekomu o tom sverovat, protoze si pripadam, ze si nevazim toho obrovskyho stesti ktery mam.
Jeste bych chtela podotknout, ze pritel se stara opravdu hodne, v podstate nemusim nic jinyho nez se starat o malou.
Kojim, s kojenim jsem problem nemela, ale nejak mi to extra nic nerika, jak jsem slychavala, ze je to ten nejkrasnejsi pocit.
Prosim, nepiste mi, ze jsem si nemela porizovat dite, sama jsem z toho prekvapena.
Prosim o anonym.
Dekuji za jakoukoliv radu

Stránka:  1 2 Další »

Reklama

Reakce:
 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 14.02.17 15:39

Měla jsem to podobné, jen bez toho stresu v těhotenství. Pocit, že to nezvládám, že ji dostatečně nemiluju, že nejsem dobrá máma, že to byla chyba mít dítě, že mi „skončil“ život, dítko celé dny plakalo, já jako chodící zombie, co se nestihla ani najíst a vyčůrat… trvalo to celkem dlouho a občas mívám podobné pocity i teď, jen už to není tak intenzívní (dceři budou tři roky). Ale začátek byl velmi krušný, já ale psychologa nevyhledala. Těžko říct, možná jsem měla. Neměla jsem ani moc hezký zážitek z porodu, spíš naopak, takže to mohla být také jedna z příčin. Svěř se partnerovi a pokud tě podpoří, k psychologovi zajdi, nic tím nepokazíš. Nebo zkus Bachovy esence. Mě pomohly hodně moc… :mavam:

 
Uživatel je onlineTichošlápek
Echt Kelišová 9671 příspěvků 14.02.17 15:40

Měla jsem s prvním podobné pocity. Akorát ja se čtyři týdny skoro nedokázala postavit a hlídání nebylo, takže dny byly priserne. Brecela jsem skoro porad. A pak se zranění zahojilo, uběhlo sestinedeli a ja konečně začala svého syna milovat naplno. Ne každy vidí své dítě a hned ma silný mateřský cit. Mas výhodu partnera, který pomůže - vyuzij toho a mluv s nim. Ja u dr nebyla, proste mne to ani nenapadlo a navíc jsem byla moc vyčerpaná. To ze jsi naštvaná z nočního vstavani je podle mne normální. Jsme jen lidi. Mam teď doma druhého, fakt bych za nej i dychala, ale v noci je vzhůru co dvě hodiny a ja mam někdy strašnou chuť zalezt pod perinu a začít ječet. No a pak vstanu, Postarám se a spime dal. Zlepší se to ;)

 
Gosi
Kelišová 5535 příspěvků 14.02.17 15:42

Jako dost z toho mi příjde normální, ono přece jen těhotenství, hormony… ale něco co popisuješ je takové na hraně, takže pokud máš nějáké pochybnosti, běž za doktorem, radši dřív a i kdyby se to srovnalo u těhle věcí je dycky zakročit zbytečně, než vůbec…

 
petruska131
Ukecaná baba ;) 1533 příspěvků 14.02.17 15:46

Je to presne, jak kdybych popisovala svou poporodni depku ja :) Taky jsme se strasne dlouho snazili, nakonec mame syna az z tretiho pokusu IVF. Pocity jsem mela naprosto stejne. Po tydnu, co jsem se vratila z porodnice, jsem se slozila a skoncila zpet v nemocnici s celkovym vycerpanim organismu. Nas syn byl opravdu hodne ubreceny, drazdivy, strevni koliky…az do peti mesicu. Ja sem si taky obcas rikala, jestli to byl dobry napad ho mit, kdyz to nezvladam. Nastesti manzel fungoval vyborne, a tech prvnich pet mesicu snad fungoval lip, jak ja. Ted je synovi 15 mesicu, mam ho nejradsi na svete, porad na nej koukam, jak je krasny, sikovny…a dekuju Bohu, ze jsme to zvladli :) Neboj, zivot neskoncil :) A bude lip a lip :) Me ta depka teda presla kolem toho puli roku :) Drz se! Naprosto te chapu :)

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 14.02.17 15:46

Me to zatim taky prislo jeste v pohode, ale ted me hodne vydesily ty uzkosti, je to opravdu neprijemne :?

 
Katerina308
Kecalka 462 příspěvků 43 inzerátů 14.02.17 15:49

Mě teda vyhovuje, že jsem si nastavila režim fungování a prostě každý den je stejný. Plus mínus ve stejnou dobu dávám spát, jíst, procházka. Ale dítěti už je 9m. Naštěstí si ten režim brzy osvojila, takže preferuju ten svůj stereotyp a jsem. nerada, když hp musím porušit. Tím myslím návštěvy, lékař v nějaký pro mě nevhodný čas…cokoliv.
Zkuste tedy omezit návštěvy, ať si můžete zkusit něco takového nastavit. Samozřejmě ten koloběh dne se bude s věkem obměňovat. Prostě bych se zařizovala tak aby to mě vyhovovalo. Dítě ten stres cítí.
A nebo pokud si potřebujete přes den odpočinout a zdřímnout si, tak naopak povolat někoho kdo bude třeba jezdit 2h s kočárem. Většinou ty děti venku v kočárů dobře a dlouho spí a vy si doma zdřímnete. Žádný vaření, uklízení ;-)
Já chodím s dětmi po o spát nebo aspoň minimálně ležím. Myčka, pračka sušička se dá obstarat i s nimi za zády.

 
petruska131
Ukecaná baba ;) 1533 příspěvků 14.02.17 15:49

Jo a strach ze smrti jsem mela taky :( Podle me je to vse z tech rozhazenych hormonu :-/

 
aneta_ka
Kecalka 206 příspěvků 14.02.17 15:54

Ja mela to same. Taky jsem byla na cisari. Dcera mi v porodnici furt brecela a ja uz brecela zoufalstvim, ze nevim co s ni. Prislo mi, ze ji vubec nerozumim, ze to snad neni ani moje dite. Strala jsem se o ni taky automatick, jak nejakej robot, co musi nakojit a prebalit. Kdyz jsme prijeli domu, tak prvni noc brecela a brecela, s pritelem jsme byli oba uz zoufaly, ja i rano s placem priteli rekla, at si malou nekdo odnese. Ale chce to cas, preckat to. U me se to trochu zlepsilo po sestinedeli, ale nejvic jsem zacinala citit tu materskou laskz az kdyz dcera zacala vninat, usmivat se a zvatlat si. Uz to byla proste takovy clovicek a ne jen ubrecene miminko, se kterym neni moc zadna zabava..Ja mela i problem s kojenim zezacatku, popraskabe bradavky, kojeni bolelo jak cert, nesnasela jsem to. Ted je male 9 mesicu a kojeni miluju a uzivam si to a celkove materstvi :)

 
anna flipper
Kecalka 134 příspěvků 14.02.17 16:02

My cekali 7let uz to vzdali a ja si nebyla jista uz jak dosla na svet…strasne jsem setesila, az mi naskoci ten pocit, ze je nedilnou soucasti a beru ji automaticky. porovnam to k manzelovi(jestli mi rozumite)ten pocit naskocil az po 3mesicich…hodne po porodu zhubla na 14denni prohlidce okamzite sunar, asi jsem mela blbe mliko a postupne o nej prisla. korunu nasadila moje mati(je nevlastni i se tak chova)je detska sestra od dr.kam chodime(ta je super)mela me podporit a misto toho mi na navsteve rikala, jak dr chtela psat prijem male do spitalu, ze mi muze umrit(nebyla to pravda)do toho me furt buzerovala, ze pije prvni den malo, druhy ma vypit najednou 50ml, treti 80ml…ja ji krmila co dve hodky radsi min po 30ml, nez aby to vyzvracela. nikdy nepila tabulkove, mati jsem po 3dnech vyhodila, hlidala tak aby mela svou denni davku, jestli po 2h nebo 4 mi bylo fuk…no a ten tyden nez sla na vahovou kontrolu, byl hroznej…mela jsem slysiny, neverila jsem si…pak na kontrole me dr. chvalila, mati sklapla a ja od te doby byla v klidu a mala taky…sestinedeli neni jen tak, jsme rozhozeny a staci malo a sypem se

 
anna flipper
Kecalka 134 příspěvků 14.02.17 16:06

Neni tam vse, chtela jsem tim rict, ze to bude dobry a resila bych az po dvou mesicich, kdyby ste se necitila lepe.ja z male byla nadsena, jen ta zmena je fakt mazec, a chvili trva nez si vse sedne..drzim palce at se brzy citite jako nejstastnejsi maminka pod sluncem

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 14.02.17 16:12

Pro zakladatelku!!!Tak já na tom byla velmi podobně vymodlené dítě několikrát ivf bez úspěchu pak dvakrát jsme o mimi přišli naposled to bylo i s revizí já nemocná prostě k.o.Pak se zadařilo přirozeně a já byla těhu vše dá se říct v poho…jen jsme musela ležet hrozil předčasný porod dítě to je tedy moje 3.Porod císařem ukutním pro konec pánevní po sekci veliká ztráta krve, nutné transfuze dlouhé hojení stres v porodnici furt jsem brečela po císaři jsem byla naprosto k nepoužití šílený přistup zdr. personálu(rodila jsem ve vánoce)doma děs unavá, mala teda opravdu hodné miminko jen papala a spinkala a přes to jsem vše cítila skoro tak jak popisuješ, jen se přidaly myšlenky, že ji ublížím. Posléze jsem si uvědomila že jsem ani nejedla za den cca půl krajíčku chleba neměla jsem hlad ani chut, motání hlavy na denním pořádku slabá že jsem měla pocit že mala mi vypadne z rukou…prostě hnus spouštěč byl hnusný film na který se díval manžel a já u toho odstříkávala mléko, ale občas jsem něco zahlédla, myšlenky že mám krev od nějakého kanibala apod. šla jsem na gyndu tam dr. všechno řekla ten se zhrozil a řekl, že to měli už v porodnici okamžitě zastavil laktaci a poslal na psychiatrii, já tam došla jako uzlík nervů že skončím v blázinci, ale ne dr. byl příjemnej nasadil léky a vše pomalu ustoupilo dnes jsem ve fázi pomalého vysazování a pevně věřím že už budu bez medikace…A závěr psychiatra byl poporodní deprese se strachem že bych jí mohla něco udělat…moje rada jdi ke svému gyn, tak vše řekni a on ti poradí mě bylo řečeno že můžu být ráda že jsem pořád měla kontrolku a nenechala to zajít daleko…to pak končí opravdu smutně, a znám tak pár holek co to měly není, ale příznaky se liší.

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 14.02.17 16:18
@Anonymní píše:
Pro zakladatelku!!!Tak já na tom byla velmi podobně vymodlené dítě několikrát ivf bez úspěchu pak dvakrát jsme o mimi přišli naposled to bylo i s revizí já nemocná prostě k.o.Pak se zadařilo přirozeně a já byla těhu vše dá se říct v poho…jen jsme musela ležet hrozil předčasný porod dítě to je tedy moje 3.Porod císařem ukutním pro konec pánevní po sekci veliká ztráta krve, nutné transfuze dlouhé hojení stres v porodnici furt jsem brečela po císaři jsem byla naprosto k nepoužití šílený přistup zdr. personálu(rodila jsem ve vánoce)doma děs unavá, mala teda opravdu hodné miminko jen papala a spinkala a přes to jsem vše cítila skoro tak jak popisuješ, jen se přidaly myšlenky, že ji ublížím. Posléze jsem si uvědomila že jsem ani nejedla za den cca půl krajíčku chleba neměla jsem hlad ani chut, motání hlavy na denním pořádku slabá že jsem měla pocit že mala mi vypadne z rukou…prostě hnus spouštěč byl hnusný film na který se díval manžel a já u toho odstříkávala mléko, ale občas jsem něco zahlédla, myšlenky že mám krev od nějakého kanibala apod. šla jsem na gyndu tam dr. všechno řekla ten se zhrozil a řekl, že to měli už v porodnici okamžitě zastavil laktaci a poslal na psychiatrii, já tam došla jako uzlík nervů že skončím v blázinci, ale ne dr. byl příjemnej nasadil léky a vše pomalu ustoupilo dnes jsem ve fázi pomalého vysazování a pevně věřím že už budu bez medikace…A závěr psychiatra byl poporodní deprese se strachem že bych jí mohla něco udělat…moje rada jdi ke svému gyn, tak vše řekni a on ti poradí mě bylo řečeno že můžu být ráda že jsem pořád měla kontrolku a nenechala to zajít daleko…to pak končí opravdu smutně, a znám tak pár holek co to měly není, ale příznaky se liší.

A po jak dlouhy dobe jste sla na psychiatrii? A za jak dlouho se to zacalo lepsit po nasazeni leku?

 
emma38
Závislačka 3578 příspěvků 14.02.17 17:06
:hug:
 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 14.02.17 17:09

Pro zakladatelku.
Mě se to stalo když měla malá 7-8 týdnů po lécích cca do týdne. Uvidíš bude líp tohle by se nemělo podceňovat kamarádka měla průběh že zase nespala a pak se bála usnout i když jí malého hlídal manžel, babička mě to zaskočilo protože u ani jednoho dítěte jsem tohle neměla, občas se mi představy vrátili, aale ty jsem zaplašila. Malá má už rok. a jsem v pohodě u mě poslední kapka byla myšlenka jestli by se vešla na plech kamarádka měla vysazeno cca za 4 měsíce. Můj dr. je velmi opatrný a sám mi řekl že až začnu si léky zapomínat brát že budeme vysazovat, takže pár měsíců jsem je měla hned na stolku u postele a postupně se přemistovaly na komodu a pak do kuchyně na linku těd je již mám schované beru půl tablety 3× týdně a pevně věřím, že příští týden mi to už vysadí tak nějak úplně říkal že se to musí vysazovat pomalu.ale jak píšu výše zabraly mi do týdne, nekdy říkají že stav se může přechodně zhoršit, ale tohle mě nepotkalo, dceru miluji obě jsme se uklidnili sice byla na UM mléku, ale vyrostala takto spousta dětí. Hlavně si musíš najít opravdu dobrého psychiatra někteří jsou totiž absolutní vo…narvou tě léky a nic neřeší. mě třeba chtěl vidět i můj gyn. a vždy si se mnou povídal říkal že to je normální, ale já vím že ne…přeju hodně síly kdyby tě něco zajímalo tak klidně napiš ráda ti odpovím, pomůžu, bnebo alespoň vyslechnu. přátelům jsme to tedy neříkali lidé jsou zlí ví to jen já manžel a moje rodina

Stránka:  1 2 Další »

Reklama

 Váš příspěvek

Reklama

Poslední články

Nespinká? Vyzkoušejte rady ostatních maminek

Někdo má doma malého spáče, jiní rodiče bojují o každou minutu spánku. Pro... číst dále >

Rekonstrukce bytu: Na co si dát pozor?

Kupujete byt a potřebuje opravit? Anebo už nejste tolik spokojení s vlastním... číst dále >

Články z Expres.cz

Bláznivý spot brněnské policie: Proč na něm strážník bojuje s kozou?

Být městským policistou sice neznamená dennodenně nasazovat život, rozhodně... číst dále >

Vztahová pomstička Nely Slovákové: Koupila jsem si nové auto a už mi ho nevezmeš!

Podnikatelka a blogerka si pořídila nový vůz, který pro naprostou většinu... číst dále >

Články z Ona Dnes

Doktorka mi řekla, ať „to“ dám radši pryč, řekla matka zdravé holčičky

Některá maminka porod císařským řezem nechce, ale stejně to tak nakonec... číst dále >

Dvojčata z Atlanty se narodila jako holčičky, dnes jsou z nich bratři

Angel a Fabian Griffinovi už od deseti let vědí, že jim příroda nadělila... číst dále >


Reklama