Je to úzkost, nebo deprese?

Anonymní
26.3.21 15:54

Je to úzkost, nebo deprese?

Zdravím!
Ráda bych se vás zeptala, zda jste neprožívali něco podobného, protože mám pocit že jsem snad blázen!! :zed:
Podotýkám, že jsem nikdy neměla problémy s úzkostí, nebo nějaké psychické obtíže - vždy jsem byla člověk co na vše pohlíží spíš s úsměvem, lidi se mu zpovídaj a tak.
Asi před měsícem jsem však začala mít takové divné stavy, že i pouhá myšlenka třeba nejakeho mista, scénky z filmu (i kdyz vubec neni depresivní) ve mě vyvolá úzkost, až paniku. Třeba i obyčejná myšlenka třeba když si představím zapadající slunce, nebo jak jsme byli kdysi na výletě. Jakoby těch myšlenek bylo moc.
Mám to i několikrát za den - někdy více, někdy méně. Uzkost a panika z naprosto normalních myšlenek.
Jak tak čtu po internetu, nikde jsem tohle přesně nenašla a tak nevím, kam to zařadit. Přemýšlela jsem i nad návštěvou psychologa, ale bojím se že mi doporučí brát AD. Těch se bojím jako čert kříže.
Taky mě napadlo zda to nemůže souviset s tím, že jsem před 7 měsíci prodělala klíšťovou encefalitidu, ale EEG mám v pořádku.
Nemáte s tím někdo zkušenost? Nevíte co by to mohlo být? Opravdu už si připadám jak totální blázen!!! 8o
Předem moc děkuji za odpověď.

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
3708
26.3.21 16:00
@Anonymní píše:
Zdravím!
Ráda bych se vás zeptala, zda jste neprožívali něco podobného, protože mám pocit že jsem snad blázen!! :zed:
Podotýkám, že jsem nikdy neměla problémy s úzkostí, nebo nějaké psychické obtíže - vždy jsem byla člověk co na vše pohlíží spíš s úsměvem, lidi se mu zpovídaj a tak.
Asi před měsícem jsem však začala mít takové divné stavy, že i pouhá myšlenka třeba nejakeho mista, scénky z filmu (i kdyz vubec neni depresivní) ve mě vyvolá úzkost, až paniku. Třeba i obyčejná myšlenka třeba když si představím zapadající slunce, nebo jak jsme byli kdysi na výletě. Jakoby těch myšlenek bylo moc.
Mám to i několikrát za den - někdy více, někdy méně. Uzkost a panika z naprosto normalních myšlenek.
Jak tak čtu po internetu, nikde jsem tohle přesně nenašla a tak nevím, kam to zařadit. Přemýšlela jsem i nad návštěvou psychologa, ale bojím se že mi doporučí brát AD. Těch se bojím jako čert kříže.
Taky mě napadlo zda to nemůže souviset s tím, že jsem před 7 měsíci prodělala klíšťovou encefalitidu, ale EEG mám v pořádku.
Nemáte s tím někdo zkušenost? Nevíte co by to mohlo být? Opravdu už si připadám jak totální blázen!!! 8o
Předem moc děkuji za odpověď.

Ahoj, s tímhle zkušenost nemám, že by mi úzkost vyvolala taková podobná myšlenka, jinak se ale s úzkostmi a depresemi mimo jiné léčím. Jak se ti ta úzkost/panika projevuje? To si třeba pomyslíš na scénku z filmu a co to v tobě vyvolá? Já myslím, že psychologa se bát nemusíš, ten AD může pouze doporučit u kolegy psychiatra, sám je ani psát nemůže. Ale nevím, jestli tvé stavy jsou hned na AD. Spíš možná si o tom právě popovídat s psychologem. Ale dost blbě se teď hledají, já hledala několik týdnů psychologa teď. Nevím, jestli si můžeš dovolit psychologa platit, nebo potřebuješ na pojišťovnu. Držím palce.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
26.3.21 16:07

@Lollitka
Projevuje se to náhlou panikou, jako bych měla sešílet, nebo dostat nějakou křeč do těla, klidně začnu i brečet. Je to jakoby těch myšlenek bylo moc, nebo nevím. Dá se to přirovnat jako scéna z černobílého filmu kde prší a člověk cítí hroznou úzkost.
Dřív mi nedělalo problém představit si třeba opuštěný barák, kde je tma, nebo scénu z filmu kde prší (jestli mi rozumíš) a byla jsem v pohodě. Teď mám z toho brutální úzkostí a nevím proč. 8o

  • Citovat
  • Nahlásit
3708
26.3.21 16:16
@Anonymní píše:
@Lollitka
Projevuje se to náhlou panikou, jako bych měla sešílet, nebo dostat nějakou křeč do těla, klidně začnu i brečet. Je to jakoby těch myšlenek bylo moc, nebo nevím. Dá se to přirovnat jako scéna z černobílého filmu kde prší a člověk cítí hroznou úzkost.
Dřív mi nedělalo problém představit si třeba opuštěný barák, kde je tma, nebo scénu z filmu kde prší (jestli mi rozumíš) a byla jsem v pohodě. Teď mám z toho brutální úzkostí a nevím proč. 8o

Aha a jak dlouho tak ten stav trvá? Já měla dřív panickou poruchu, ale to mi ty ataky chodily večer bez zjevné příčiny a taky jsem měla pocit, že zešílím, že dostanu epileptický záchvat křečí a neztratím vědomí… ale u tebe je to vázané na ty myšlenky, tak to tak nemám. Asi bych tedy kontaktovala psychologa a poradila se s ním, čím to může být a jak s tím pracovat.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Ou
16016
26.3.21 16:23

Ano popisuješ panické stavy jak z učebnice, včetně absurdní paniky z antidepresiv. Protože ano - ty ti skutečně dost usnadní cestu k zvládání úzkosti a přilehlých stavů.

A to že máš pocit že si nikdy neměla úzkosti a najednou máš podivné stavy kterým nerozumíš - no to je jaksi základ panické poruchy - silou své vůle ignoruješ potlačené nežádoucí emoce tak dlouho, až s nimi definitivně ztratíš spojení a ony pak takhle škodí zespod a bez kontroly.

Ne - nesebreou ti duši, ne netloustne se po nich, ne nebudeš na nich závislá atd.

Pokud pořád vyhrává panika nad racionálním řešením situace (psychoterapie + vhodné léky od psychiatra po pořádné diagnostice), tak alespoˇvstup do nějaké psychoetapie, uvidíš, jestli to bude stačit - psychoterapeut/ka ti léky nutit nebude, protože to jaksi nebývá lékař, co ti je může napsat.

Vyber si někoho kdo dělá gestalt a nebo pracuje s tělem - adresy tady

http://csgt.cz/#…
https://www.biosynteza.cz/…sychoterapii#…

Nebo alespoň (protože než se dokopeš požádat o pomoc tak se ještě necháš úzkostí pořádně zdeptat), kup si tuhle knihu a začni s nějakým základím porozuměním

https://www.kosmas.cz/…cka-porucha/

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
26.3.21 16:25

@Lollitka
Ráno jsem naprosto v pohodě, odpoledne je to někdy dobrý, někdy horší a úplně nejhorší je to večer a hlavně před usnutím. Přesně jak píšeš, tak snad nejhorší strach je že je to začínající epileptický záchvat :)
Ten nejhorší stav trvá přibližně 5-10min, pak je to takový ve vlnách asi hodinu, dvě. Někdy to mám ve vlnách celý den.
Spouštěčem jsou myšlenky, ale taky se mi stalo, že jsem šla do krámu nebo na pošlu, myšlenky byly v pohodě a najednou to přišlo, že jsem musela pryč na čerství vzduch.

Je pravda že mám za sebou dost náročné období (KE, problémy v rodině kde se stále hádali, musela jsem kvůli KE zrušit maturitu a budu opakovat) ale už jsem v minulosti měla dost náročná období a vždycky to bylo OK, nikdy žádné problémy.

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
26.3.21 16:29

@Ou
Děkuju moc za radu :) určitě něco udělám, protože chci zase začít normálně žít.
Z AD mám strach, že mi mě to utlumilo a nebyla bych pak schopna fungovat (starat se do o děti, také píšu knihy)
Ale tak, zkusím, uvidím :)

  • Citovat
  • Nahlásit
3708
26.3.21 16:33
@Anonymní píše:
@Lollitka
Ráno jsem naprosto v pohodě, odpoledne je to někdy dobrý, někdy horší a úplně nejhorší je to večer a hlavně před usnutím. Přesně jak píšeš, tak snad nejhorší strach je že je to začínající epileptický záchvat :)
Ten nejhorší stav trvá přibližně 5-10min, pak je to takový ve vlnách asi hodinu, dvě. Někdy to mám ve vlnách celý den.
Spouštěčem jsou myšlenky, ale taky se mi stalo, že jsem šla do krámu nebo na pošlu, myšlenky byly v pohodě a najednou to přišlo, že jsem musela pryč na čerství vzduch.Je pravda že mám za sebou dost náročné období (KE, problémy v rodině kde se stále hádali, musela jsem kvůli KE zrušit maturitu a budu opakovat) ale už jsem v minulosti měla dost náročná období a vždycky to bylo OK, nikdy žádné problémy.

Aha, tak to vypadá jako panická porucha, akorát u mě tomu nikdy nepředcházely ty myšlenky. Právě z toho epileptického záchvatu jsem vždy šílela, protože jsem měla křeče a kroutily se mi končetiny. Pomáhalo mi trochu dýchat do sáčku, aby se zas zvýšil CO2, který byl díky podvědomé hyperventilaci snížený. V obchodě apod. mě to taky chytalo. Já u sebe akorát nikdy nenašla spouštěč, prostě asi stres ze školy a pár špatných událostí v okolí najednou. A co je KE? No ono se to hromadí, ten stres a někdy to pak bouchne najednou. Psychologem nic nezkazíš a on uvidí, jestli je to i na psychiatra a AD. A AD se bát nemusíš, já je beru 14 let. NÚ jsem měla většinou jen zpočátku užívání, nebo vůbec. Držím palce.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
26.3.21 16:39

@Lollitka
KE - klíšťová encefalitida
Není to ani rok od ní.
Jinak děkuji moc za tvou zkušenost i názor :)

  • Citovat
  • Nahlásit
Ou
16016
26.3.21 16:49
@Anonymní píše:
@Ou
Děkuju moc za radu :) určitě něco udělám, protože chci zase začít normálně žít.
Z AD mám strach, že mi mě to utlumilo a nebyla bych pak schopna fungovat (starat se do o děti, také píšu knihy)
Ale tak, zkusím, uvidím :)

Většina AD netlumí, některá jsou naopak stimulujiící.

A pokud jedeš v šíleném zápřahu, tak jo - ten v tom rozvoji panické poruchy bude hrát velkou roli. Je to takové decentní varování že se řítíš plnou rychlostí proti zdi…

Panické porucha není pro křehké a bojácné typy. Panickou poruchu si daleko častěji vypěstují lidi co jsou hodně výkonní a prostě si umí poručit.

Proces kterým ti pomůže se srovnat sama se sebou nebude úplně lehký ale nakonec tím projdeš a vlastně ti to umožní lépe vychovávat děti a psát i lepší, autentičější knížky.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
26.3.21 17:23

@Ou
Právě že teď ani jet v zápřahu nemůžu… po KE jsem teď skoro invalida, když se 10min soustředím na práci mám třes rukou, bolesti hlavy, nemůžu se koukat moc na tv, na pc pracovat už vůbec ne a běžné denní věci jsou jako obtížný úkol :D
Asi možná to bude tím že chci 100% fungovat hned, pracovat a fungovat normalně, ale zatim nemůžu.

No uvidím co mi řeknou. Psycholog je tu asi určitě na místě jak čtu :)
Takže ještě jednou moc děkuju za pomoc.

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
26.3.21 17:46

Podlě mě je to taky panická porucha. Potkala mě letos na podzim a od té doby beru AD. Byla jsem vždy také usměvavá, v pohodě ženská a najednou psychické problémy.
Třes rukou, nesoustředěnost, vnitřní nervozita, bušení srdce, špatné spaní..to jsou příznaky.

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
27.3.21 01:42

Jojo, PP, hlavně to co nejdříve řeš a nenech to rozjet! :kytka:
Já PP neléčila a dostala mě do stavu, kdy jsem nebyla schopná půl roku opustit byt. Pokud už se ti stavy rozjíždí i když jdeš na nákup, neváhala bych a požádala o léky psychiatra. Neléčená panika je peklo, dříve nebo později ti zničí kvalitu života. Antidepresiv se vůbec nemusíš bát, opravdu NETLUMÍ, nemění ti prožívání, emoce.. jediné, co dělají - zabraňují těm šíleným stavům.

  • Citovat
  • Nahlásit
3
27.3.21 14:30

Mám stejné stavy jako Vy, někdy je to horší někdy lepší, někdy šílenej strach že se zblázním. Také to přišlo z ničeho nic. Antidepresiva neberu s těma to bylo ještě horší vyzkoušeno několik druhů a už nechci.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
27.3.21 14:40

Jak se Vám projevila ta encefalitida přišlo se na ní brzy? Jak jste se léčila? Měla jste vysoké horečky?
Taky už nějaký čas mi není dobře, také různé myšlenky mi vyvolávají úzkost až paniku, hrozně moc myšlenek v hlavě jede to jak kolotoč a dělá se mi pak špatně nemohu se na nic soustředit.

  • Citovat
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat