Je tu někdo, kdo vyrostl ve velmi chudé rodině?

  • Fotoalbum (8)
  • Sledovat e-mailem
  • Přidat k oblíbeným
  • Zapnout podpisy
  • Hledání v tématu
Anonymní
3.12.21 08:16

Je tu někdo, kdo vyrostl ve velmi chudé rodině?

Dobré ráno, jen mě to zajímá. Já totiž ve velmi chudé rodině vyrostla. Nejvíc mě trápilo, že mě rodiče oblékali do darovaného oblečení. Někteří lidé si myslí, že když je někdo chudý, může být vděčný i za darovanou veteš, takže jsem nosila oblečení třeba i 30 let staré, co někdo vyhrabal, kdovíkde. Bylo to pro mě těžké. Ve škole se mi všichni smáli. Na svačinu jsem mívala pouze chleba s máslem. Tehdy se ještě žádné margaríny neprodávali, jinak bych měla asi nejlevnější margarín. Šunku jsem znala pomalu jen z vyprávění. Jediný salám, který naši rodiče kupovali a to ještě jen občas, byl junior a gothaj. Jak jste se s tím vyrovnali?

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
3980
3.12.21 08:29

A jak to máš teď? Zašlapalo tě to anebo posunulo dál?
Jaký máš vztah s rodiči?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
3.12.21 08:33

My jsme takové dětství měli také. Jen jsme dostávali oblečení z charity z německa(od známé) takže se to ještě dalo. Některé kousky byly jako z butiku. Mamka na nás byla sama. A spíš jí zajímali chlapi a hospoda. Kolikrát nám nešla elektrika, v lednici nebylo vůbec nic a kolikrát jsme neměli jako děti co jíst. Jestli mě to poznamenalo? možná tak ke vztahu k ní. A mám pečovatelský syndrom, protože jsem musela obstarávat dva mladší sourozence.

  • Citovat
  • Nahlásit
523
3.12.21 08:34

Materiální zajištění není všechno.
Děti z bohatých rodin si koupí, co chtějí, ale doma můžou mít „peklo“. Chudá rodina může být harmonická. Nezáleží jenom na penězích, jestli bylo doma ostatní v pořádku.

Posmívání ve škole znám. Měla jsem všeho dost a děcka se mi smáli z jiných důvodů.

Když se zamyslíš, máš asi trauma ze slovní šikany.
Hodně ale záleží na domácím prostředí a vztazích.

Příspěvek upraven 03.12.21 v 08:35

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
667
3.12.21 08:34

Naši mě vychovávali hodně chudě. Určitě byla doba, kdy opravdu peníze neměli. Pak už je měli, ale jeli v zajetém modu dál. 2 trička do školy na střídačku, k jídlu chleba s Herou (to už bych teď nepozřela ani náhodou), sušenku jsem poprvé ochutnala darovanou. Věci jsem měla jen darované a posměšky ve škole samozřejmě byly. A mohla bych vyjmenovat dalších 1000 věcí, kteří ostatní měli a my doma ne. Pro moje rodiče to nebylo důležité, nechápali, že je člověk outsider kvůli tomu, že nemá co na sebe. Když děti ve škole vyprávěly, kde všude byli o prázdninách, já byla vždycky jen doma. Ale naši nás měli (a mají stále) rádi. Máma, táta, babička nám byli pořád k dispozici - mazlení, povídání, hry doma nebo s námi chodili na procházky do lesa a to jsme si povídali pořád nebo jsme hráli hry. Musela jsem pochopit, že moji rodiče prostě něco nevidí a nechápou. Když jsem se jim to v dospělosti snažila vysvětlit, prostě jim to nedochází. Žijí nadále strašně skromně a kvůli nedostatku financí to opravdu není. Já se s tím vyrovnávám tak, že moje děti mají všechno. Ne úplně, ale skoro. Pořád mám nastražené uši na to, co by si přály, o čem sní…
Asi to není dobře, ale je to způsob, jak si ten svůj nedostatek v dětství kompenzuju, protože to v sobě pořád mám.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
8134
3.12.21 08:37
@Anonymní píše:
Dobré ráno, jen mě to zajímá. Já totiž ve velmi chudé rodině vyrostla. Nejvíc mě trápilo, že mě rodiče oblékali do darovaného oblečení. Někteří lidé si myslí, že když je někdo chudý, může být vděčný i za darovanou veteš, takže jsem nosila oblečení třeba i 30 let staré, co někdo vyhrabal, kdovíkde. Bylo to pro mě těžké. Ve škole se mi všichni smáli. Na svačinu jsem mívala pouze chleba s máslem. Tehdy se ještě žádné margaríny neprodávali, jinak bych měla asi nejlevnější margarín. Šunku jsem znala pomalu jen z vyprávění. Jediný salám, který naši rodiče kupovali a to ještě jen občas, byl junior a gothaj. Jak jste se s tím vyrovnali?
:)
Jen technická. Margariny se prodávaly už před druhou světovou válkou.
  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
41773
3.12.21 08:38
@Anonymní píše:
Dobré ráno, jen mě to zajímá. Já totiž ve velmi chudé rodině vyrostla. Nejvíc mě trápilo, že mě rodiče oblékali do darovaného oblečení. Někteří lidé si myslí, že když je někdo chudý, může být vděčný i za darovanou veteš, takže jsem nosila oblečení třeba i 30 let staré, co někdo vyhrabal, kdovíkde. Bylo to pro mě těžké. Ve škole se mi všichni smáli. Na svačinu jsem mívala pouze chleba s máslem. Tehdy se ještě žádné margaríny neprodávali, jinak bych měla asi nejlevnější margarín. Šunku jsem znala pomalu jen z vyprávění. Jediný salám, který naši rodiče kupovali a to ještě jen občas, byl junior a gothaj. Jak jste se s tím vyrovnali?

A jak se máš teď? Máš práci, rodinu? Minulost nás ovlivňuje, ale pak už je na nás, jak se s tím vyrovnáme. V žádném bohatství jsem nevyrůstala, syn se má jistě lépe než já. Minimálně proto, že nevyrůstá v rodině mámy samoživitelky. Ale to samotné nestačí. Ovlivní tě spouta věcí okolo. Ne jen ty prachy a nedostatek.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
41773
3.12.21 08:39
@Alriga píše: :)
Jen technická. Margariny se prodávaly už před druhou světovou válkou.

Margarin nesměl prababičce přes práh. Tentokrát to byl asi extra hnus. Jinak by to spořivá babi brala všemi deseti.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1168
3.12.21 08:40

Žili jsme velmi podobně. Byly jsme tři holky, dělal jenom táta. Chodila jsem oblíkaná „z partiovek“. Měla jsem krátký kalhoty i rukávy, takže nějaký posměch probíhal taky. Ale zas tak moc mě to nepoznamenalo. Měli jsme se doma rádi.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
8134
3.12.21 08:41

Třeba za války bylo máslo vzácnost, tak se ty Margariny opravdu mazaly na chléb. Já jsem ročník 1968,margariny se používaly na smažení, pečení (Iva, Hera…) a prodávalo se rostlinné máslo Juno.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
3.12.21 08:43

Nevím, jestli to pojmout jako úplně chudá rodina. Ale lakomý otec určitě. Boty a oblečení po rodičích, nebo ušité z hadrů. K vánocům jsem vždy dostala zimní boty, které jsem nesměla vidět, abych měla překvapení. Veteš od větví. Jogurty se nekupovali, a jídlo vše to nejlevnější, ikdyž to bylo hnusný. Na obědy a dopravu na střední jsem dostávala do KORUNY přesně. Abych teda měla nějaké své peníze, obědy jsem odhlásila a chodila na vlak 3 km pěšky, abych ušetřila za mhd. O nějakých výstřelcích po kterých děti toužily jsem si mohla nechat zdát. Byla jsem vždy za,,socku,, Kultura, výlety nic. Jediné kam jsme mohli byl tábor. Ten byl super.
Nakonec se naši rozvedli. S ním se nevídám a na mámě je vidět, že je tím poznamenaná, nikdy se pořádně nerozšoupne a na vše se ptá kolik to stálo
Anonym - nechci si to období připomínat a pojit se s ním.

  • Citovat
  • Nahlásit
4069
3.12.21 08:44

Peníze nejsou všechno… já jsem vyrostla v bohaté rodině, nikdy jsem ani náznakem materiálně nestradala. A hádej co… ve škole mě šikanovali taky, jen z jiných důvodů. Na svačinu jsem mívala tu blbou šunku, která mi už lezla krkem. Mnohem radši bych měla rodiče v pohodovem harmonické vztahu, než x zahraničních dovolených ročně. Mnohem radši bych šla na procházku, výlet, kolo…než na oběd do restaurace. Teď v dospělosti mi ten komfort chybí. Žijeme z jednoho platu (já na RD), barák, 3 děti.. není na vyskakovani, i když teda na běžné poměry se máme dobře, z dětství jsem prostě zvyklá na nadstandard, který mi teď krutě chybí, připadám si nepripravena na realitu světa. Tedy teď už jo, ale když jsem se osamostatnovala, byl to dost šok. No všude je něco a na nás je, co si z toho vezmem, jak s tím v budoucnu naložíme.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1666
3.12.21 08:48

Taky jsme na tom byli blbe. Z ruznych duvodu. Obleceni bylo usito nebo upleteno mamou. Dovolena 2× za detstvi nedaleko rodneho bydliste v kempu.
Ale co mi to dalo? Ze kdyz neco chci, tak si to musim vydelat, z niceho se nehroutim, vzdycky problem vyresim.
Mame jedno dite a ja to kompenzuju na dceri, dopravam ji, uzivam si s ni nakupy, mam radost za ni, ze ma radist a obcas mi prijde, ze se v ni vidim. Tim si asi dohanim, to co ja nemela.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
7734
3.12.21 08:48
@Anonymní píše:
Dobré ráno, jen mě to zajímá. Já totiž ve velmi chudé rodině vyrostla. Nejvíc mě trápilo, že mě rodiče oblékali do darovaného oblečení. Někteří lidé si myslí, že když je někdo chudý, může být vděčný i za darovanou veteš, takže jsem nosila oblečení třeba i 30 let staré, co někdo vyhrabal, kdovíkde. Bylo to pro mě těžké. Ve škole se mi všichni smáli. Na svačinu jsem mívala pouze chleba s máslem. Tehdy se ještě žádné margaríny neprodávali, jinak bych měla asi nejlevnější margarín. Šunku jsem znala pomalu jen z vyprávění. Jediný salám, který naši rodiče kupovali a to ještě jen občas, byl junior a gothaj. Jak jste se s tím vyrovnali?

Pod pojmem chudoba si představuji něco jiného - pokud spíš v teple, kupuješ si v krámu pečivo, máslo a maso, tak to není chudoba.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
28725
3.12.21 08:49

No my vyloženě chudá rodina nebyli, ale mamka je takový šetřící typ, takže oblečení z druhé ruky bylo standart (třeba na lyžák sem měla 30 let staré kalhoty po mamce), chleba s máslem a salámem sem taky dostávala běžně na svačinu, na dovolené sme nejezdili, to mě mrzí, protože z dětství mám málo zážitků, nikde sme pořádně nebyli, do zahraničí sem se podívala až na střední a jediné vzpomínky na „výlety“ mám, když se šlo na procházku do hospody nebo jelo k babičce na chatu. U nás navíc nebyl nikdy klid, vyrostla jsem v prostředí plném hádek, otec alkoholik, takže upřímně bych radši chudobu a klídek a milující rodinu, než hromadu značkových věcí a šílené rodiče. Každopádně to vliv mělo takový, že si teď vážím hezkých kousků oblečení, nenakupuju jak cvok, abych měla narvanou skříň nejnovějších trendů, peníze dám raději za výlety a zazitky, než luxusní věci, to je pro mě důležitější. Ale jinak na mě výsměch spolužáků nezanechal stopy, vždy mi bylo úplně jedno, co si o mě kdo myslí.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat