Je tu někdo na hlavu, kdo žije vcelku normalní život?

20217
2.9.20 08:00

Je tu někdo na hlavu, kdo žije vcelku normalní život?

Mám dojem, že je to tu v poslední době v diskuzích hodně o depresích, úzkostech, panice, OCD…Je to celkem děsivý, je tu vůbec někdo, kdo je schopnej žít relativně normální život a zvládá to? :roll: :oops: Chtělo by to zlepšit skóre a vědět, že tomu taky někdo pro změnu nakopal pr.del.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
20217
2.9.20 08:02

P. s. piště jen pozitivně prosím, dneska to fakt potřebuju.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1901
2.9.20 08:05

@holka_z_hor Jj, taky jsem si toho všimla. :? A spousta lidi, co berou AD.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
20217
2.9.20 08:07
@Zuzka2012 píše:
@holka_z_hor Jj, taky jsem si toho všimla. :? A spousta lidi, co berou AD.
..jako já jsem jedna z nich, taky se léčím..ale ty kráso.. :roll: chce to trochu pozitivna :roll:
  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
20217
2.9.20 08:09

..mě dneska čeká mega zátěžovka, je mi blbě už teď, klepu se jak ratlík a přemýšlím, že než TOHLE, tak to radši vzdám :zed: ale to přece nejde dělat do nekonečna, že. Takže kdokoli něco zvládl, sebemenší úspěch, kdy nad tou sviní vyhrál..piště :palec:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
4706
2.9.20 08:12

Myslím, ze v životě jsou situace, kdy to bez paniky a úzkostí zvládne jen psychopat. Třeba já jsem se po prvním porodu dávala psychicky a fyzicky dohromady skoro rok.
Na druhou stranu v běžném životě nevidím problém. Teď se mi žije fajn.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
2.9.20 08:14

Moje mama mela obrovske problemy, vypadalo to s ni jednu dobu zle a uz ji psychiatr chtel napsat invalidni duchod, ale vzeprela se tomu, nasli lepsi leky a funguje mnoho mnoho let skvele v narocne praci, jako mama i jako babicka mych deti. Kazdy den za to dekuju a uzivam si to, kdyz si vzpomenu jak na tom jednu dobu byla. Jde to!!!

  • Citovat
  • Nahlásit
20217
2.9.20 08:14

@brisco to s tím psychopatem, skvělej postřech :palec: trochu se mi fakt ulevilo, děkuju. Super, že jsi se z toho dostala :potlesk:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
6885
2.9.20 08:15

Hele ja mam svinstvo jmenem depersonalizace, je to vlastne druh posttraumaticky poruchy. Byla jsem par let tyrana a tohle je nasledek. Ziju s tim uz 18 let. Udelala jsem si za tu dobu vs, ridicak, porodila tri deti..obcas to fakt neni sranda ale ziju :D

Příspěvek upraven 02.09.20 v 08:33

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
20217
2.9.20 08:15
@Anonymní píše:
Moje mama mela obrovske problemy, vypadalo to s ni jednu dobu zle a uz ji psychiatr chtel napsat invalidni duchod, ale vzeprela se tomu, nasli lepsi leky a funguje mnoho mnoho let skvele v narocne praci, jako mama i jako babicka mych deti. Kazdy den za to dekuju a uzivam si to, kdyz si vzpomenu jak na tom jednu dobu byla. Jde to!!!

jeeeeee :srdce: mamka je skvělá :kytka:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1901
2.9.20 08:17

@holka_z_hor Věřím :hug:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
2.9.20 08:29

Já mám za sebou úzkostnou poruchu. Následky nehezkých věcí v dětství a dospívání, posttraumatický stav v podstatě. Prala jsem se s tím… No, nějakých sedm roků. Bylo to výživný: každý či každý druhý den úzkostné záchvaty, pocity totální méněcennosti - utíkala jsem z přednášek, protože jsem tam nemohla vydržet nebo v autobusech jsem měla pocit, že toho mého „čtvrt čtverečního metru“ je moc - měla jsem pocit, že na mě všichni vidí, že tam nemám co dělat… Úzkost bolí. No, koneckonců, je to ekvivalent tělesné bolesti, o tom jsem dneska přesvědčená.

Do terapie jsem šla opakovaně, makala jsem na tom. A zbavila se toho. Ono to jde. Chce to zbavit se pocitu, jakože je to normální (ony ani stavy mimo záchvaty v reálu vůbec „v normě“ nejsou, ale jak člověk nic jiného nezná, zdá se to tak), že mi to snad něco dává nebo snad že ty strachy jsou realita nebo že si s tím člověk MUSÍ poradit sám…

Dneska jsem už šest roků v pohodě. Zbyly jen ozvěny. Je to asi jako vědět, že jsem měla odporně zlomenou nohu a pokud mě začne popíchávat sval tuhle, měla bych se o něj postarat.

Jinak v průběhu jsem vystudovala, zvládla spoustu práce, úspěšně se vdala… Byla to zkušenost.

  • Citovat
  • Nahlásit
9580
2.9.20 08:31

Lidé žijí normálně, ale nepíšou o tom, o tom jediném to je :) jak by vypadala diskuse: jsem šťastná, mám príma chlapa, pracujeme na sobě i na našem vztahu, máme úžasnou dceru, máme i své problémy, ale umíme je vyřešit. :kytka:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
17000
2.9.20 08:36

Proč by tu někdo zakládal diskuze o tom, že se má dobře a nemá problémy? Diskuzi založí ten, kdo problém má a potřebuje radu a vykecat se. Podívej, kolik je tady diskutujících od kterých jsi nikdy nečetla „mám problém, potřebuju radu, vykecat se…“ maximálně se zeptají, jakou si mají koupit troubu nebo co to našli za hmyz… Navíc, když tu napíšeš, že se máš dobře, máš báječný děti, skvělýho manžela a milion na kontě, tak akorát dostaneš čočku, že to nemůže být pravda… :mrgreen:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
9907
2.9.20 08:38

Já mám už asi deset let panickou a úzkostnou poruchou, teď už jsem jen na nejnižší dávce AD. Jeden čas jsem myslela, že už se z toho nevyhrabu teda. Dnes ráno jsem dostala asi po třech letech fakt hnusnou ataku, ale jinak to zvládám relativně dobře. Ono s dvěma dětmi to jinak prostě nejde :lol:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama