Ještě pořád nechci děti

Anonymní
3.8.21 09:27

Ještě pořád nechci děti

Ahoj, prosím o zachování anonymity, i když zdejší stálé uživatelky mě některé asi poznají.
Letos mi bylo 30 a mám asi nějakou krizi dalšího směřování v životě. Rozumově vím, že už bych měla myslet na rodinu, budování hnízda a všechny tyhle věci…
Jenže já prostě strašně moc nechci :( Teprve poslední rok-dva jsem začala vydělávat více peněz a mám prostředky a svobodu trochu více cestovat a táhnou mě prostě úplně jiné věci než se uvázat doma s miminkem… spíš divočina, dobrodružství, svoboda, zažít nekomfort, vidět nádherný hory. Mám navíc skoro o 12 let staršího partnera (jsme spolu rok), který je také bezdětný a děti by do budoucna chtěl, ale taky na něm vidím, že ho srdce zatím spíš táhne do hor, než že by nějak hned toužil po zakládání rodiny…
Samozřejmě mám prostě strach, že později už může být pozdě a že třeba budu litovat… ale co když nejsem typ na děti vůbec a naopak budu litovat, že jsem si radši nenechala svobodný život? Bojuju s tím hrozně dlouho, v podstatě od dětství, děti mi nikdy nic moc neříkaly, teď když teda vidím některé děti kamarádek, tak se mi ty pohodové líbí, ale vidím, že je to prostě někdy hrozný boj…
Zažila jste to některá? Hrozně bych chtěla normální biologické hodiny :D Ale asi i kvůli blbým zkušenostem z předchozím vztahů mi vadí i představa závislosti na chlapovi, zvýšené riziko nevěry a odchodu chlapa v těhotenství/po narození dítěte… prostě je všechno špatně asi :/

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
3788
3.8.21 09:30

Však není povinný mít děti. Většina mých kamarádů děti nemá a nechce mít, a jsou tak spokojený. Jenom teda hledat spřízněnou duši na serveru pro matky je trochu mimo :mrgreen:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
3.8.21 09:33
@Lily Evans píše:
Však není povinný mít děti. Většina mých kamarádů děti nemá a nechce mít, a jsou tak spokojený. Jenom teda hledat spřízněnou duši na serveru pro matky je trochu mimo :mrgreen:

Jasný, ale kde jinde :D? Já jiná diskuzní fóra moc neznám, a přece jen i tady jsou lidi, kterým třeba mateřství nakonec nesedlo, nebo naopak děti taky moc nechtěli a nakonec to pro ně bylo super a naplňující…

  • Citovat
  • Nahlásit
33838
3.8.21 09:36
@Anonymní píše:
Ahoj, prosím o zachování anonymity, i když zdejší stálé uživatelky mě některé asi poznají.
Letos mi bylo 30 a mám asi nějakou krizi dalšího směřování v životě. Rozumově vím, že už bych měla myslet na rodinu, budování hnízda a všechny tyhle věci…
Jenže já prostě strašně moc nechci :( Teprve poslední rok-dva jsem začala vydělávat více peněz a mám prostředky a svobodu trochu více cestovat a táhnou mě prostě úplně jiné věci než se uvázat doma s miminkem… spíš divočina, dobrodružství, svoboda, zažít nekomfort, vidět nádherný hory. Mám navíc skoro o 12 let staršího partnera (jsme spolu rok), který je také bezdětný a děti by do budoucna chtěl, ale taky na něm vidím, že ho srdce zatím spíš táhne do hor, než že by nějak hned toužil po zakládání rodiny…
Samozřejmě mám prostě strach, že později už může být pozdě a že třeba budu litovat… ale co když nejsem typ na děti vůbec a naopak budu litovat, že jsem si radši nenechala svobodný život? Bojuju s tím hrozně dlouho, v podstatě od dětství, děti mi nikdy nic moc neříkaly, teď když teda vidím některé děti kamarádek, tak se mi ty pohodové líbí, ale vidím, že je to prostě někdy hrozný boj…
Zažila jste to některá? Hrozně bych chtěla normální biologické hodiny :D Ale asi i kvůli blbým zkušenostem z předchozím vztahů mi vadí i představa závislosti na chlapovi, zvýšené riziko nevěry a odchodu chlapa v těhotenství/po narození dítěte… prostě je všechno špatně asi :/

Já nechtěla do čtyřiceti :lol:

A i teď mi jedno stačí. Vím o sobě, že nejsem ten typ, co by ho bavilo obrážet doktory, třídní schůzky, řešit kroužky atd. pro dvě nebo třeba tři děti. Stačí mi to jednou. :lol:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
33838
3.8.21 09:37
@Anonymní píše:
Jasný, ale kde jinde :D? Já jiná diskuzní fóra moc neznám, a přece jen i tady jsou lidi, kterým třeba mateřství nakonec nesedlo, nebo naopak děti taky moc nechtěli a nakonec to pro ně bylo super a naplňující…

Dá se to…
Ale máti poprděnou z dětí to ze mne neudělalo. Svoje miluju, ale jak říkám, jedno stačí bohatě.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
52368
3.8.21 09:37

Naštěstí nezažila. Dítě jsem měla před 30. a teď si s ním můžu užívat to samé co ty. Milujeme hory, stanování. A je krásné ty zážitky prožívat
se svým dítětem :srdce:
Ale mít dítě není povinnost. Pokud se na něj necítíš, tak je lepší ho nemít. Ale stanovila bych jasnou hranici, kdy to rozseknout (max. 2 roky) vzhledem k věku partnera.

Příspěvek upraven 03.08.21 v 09:49

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
3.8.21 09:40

Ve třiceti máš ještě čas to odložit. Mě je 35 a touha po dítěti taky nikde. Z rozumu si dítě pořizovat nechci, mám strach, že bych nebyla šťastná. Teď řešíme bydlení. Třeba ta touha za rok, dva ještě přijde. Ale nevím, já jsem o dítěti nikdy nesnila.

  • Citovat
  • Nahlásit
7590
3.8.21 09:43

Pokud se na něj necítíš nejdi do toho dej tomu pár let a začni se snažit až si to budeš fakt přát… dítě může být zpočátku dost záhul když je to náročný miminko a v případě že ti muž bude trajdat po horách a ty doma s dítětëm který večně řve nikam se moc nedostaneš to už udolalo nejeden vztah. Jasně může to naskocit a bude ti to jedno ale taky to může sklouznout k depresi. A to je jen začátek pak příjde období vzdoru tlak na to že by dítě mělo mít sourozence Já být tebou dám si čas do 35 to je mraky času a uvidíš jak to budeš cítit. Ono už za 2 roky to může být jinak

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
731
3.8.21 09:44

Nevim proč by mělo být s tebou něco špatně… Já sem chtěla mimčo cca kolem 24 s jedním partnerem ale víceméně sem si říkala spíš že by to asi slo, on se se mnou ale rozešel a od té doby sem po zakládání rodiny netoužila..spis jen tak si užívat jezdit na koncerty festaky a tak…i když do mě hodně lidí hucelo že mám nejvyšší čas a vždycky když sem s někým chodila tak se našla nějaká dobrá duše která se zeptala : „A už plánujete miminko?“ Nějaká bezmezná touha po dítěti u mě nikdy nepropukla…když sem se nastěhovala k mužovi, požádal mě o ruku a řekli sme si že by asi mimčo asi časem šlo…to bylo před rokem a půl…pak sem neplánovaně na podzim otěhotněla. Teď je mi 33, jsem v porodnici, čekám na verdikt jestli rodím nebo ne a i když se na malou těším a na potrat jen proto že se zrovna mi zrovna teď těhotenství nehodí do krámu bych nikdy nešla, pořád si nejsem úplně jistá jestli a jak moc sem ochotná tomu malému vetřelci podřídit svůj život… :lol:
takže pokud teď dítě nechces tak je to podle mě vporadku, třeba ho za rok dva pet chtít budeš a pokud ne nikdo nemá právo tě do toho nějak nutit…nech to zatím plynout užívej si a uvidíš co ti život přinese ;)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2096
3.8.21 09:47

Mam kamarádku co otěhotněla čistě z rozumu, protože už měla nejvyšší čas a i to narovinu řekne, když bych ji neznala, nepoznam rozdil od holek co chtěj mimčo už od 20… ale pokud se rozhodneš nemít dítě vůbec, je to jen na tobě, neni to povinnost, jde jen o to, aby ty jsi časem nezačala litovat a měla to srovnaný.
Spíš mě překvapuje, že tvůj 42 letý partner chce dítě časem :lol: to jako v 50? :lol: :lol: :lol: My si doma dali limit 30 let aby jsme dětem nešli k maturáku o holi a nebyli ostatnim kamarádům našich dětí pro smích a pak se o nás místo zařizování vlastního života ještě nemuseli starat.
Být na tvym místě já, tak to rozseknu: buď tomu dát volný průběh a dítě teď v nejbližší době a nebo vůbec, těch 30 let (+~ rok) je pro mě opravdu hranice na to otěhotnět

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
3.8.21 09:47

Vzdyt nikdo nerika, ze mas zitra otehotnet, vyraz tedy s manzelem do sveta a uvidíš treba za rok dva, az si splnis cestovatelsky sen, jak to budes citit, jestli uz to bude ten spravny cas…

  • Citovat
  • Nahlásit
2671
3.8.21 09:52

Jejda, jako bych četla své myšlenky. Naprosto ti rozumím :hug:
Jak já bych si hrozně přála mít ty pověstné biologické hodiny. Bylo by to pak neskutečně jednodušší. Děti mi nevadí, ale zároveň nemám ani žádný jiný vztah. Jsou mi prostě fuk. Ale já vím, že jednou dítě mít budu když ne z těch hodin, tak z rozumu. Jen otázka kdy. Ale mě je o 5 let míň než tobě, tak to třeba ještě jednou přijde…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
431
3.8.21 09:52

Ahoj, jeee, dyť máš čas. Vůbec to neřeš. Úplně tě chápu. Podívej, co je rok, dva, tři? Jaký je rozdíl, mít dítě ve 32 nebo 33? To jsou ještě další 2-3 roky, kdy můžeš vydělávat, cestovat… Užívat si. 30 je jen číslo.

Já vydělávala a užívala si naštěstí už pár let před 30. Ale necestovali jsme moc. Dítě se mi narodilo v 31. Letos budu mít 33. A víš ty co? Jsem ráda, že dítě mám. ALE děsně mě mrzí, že jsme necestovali. Bohužel mě to chytlo až těsně před dítětem a už jsme toho tolik nestihli… Takže teď už musíme vše plánovat a přizpůsobit dítěti. A upřímně, ne vždy se představy shodují s realitou.

Teď zpětně si říkáme, že jsme mohli ještě rok-dva počkat. Nic by se nestalo. Nicméně, mi to teď třeba dost ovlivňuje pohled na počet dětí. Chcete-li jsme 2-3 klidně po sobě. A teď jsem ráda, že jedno začíná být samostatné a konečně budeme moct i s ním už příští rok někam snad vyrazit. V žádném případě si teď nedovedu představit mít další. Chci se vrátit do práce a vydělávat a normálně žít.

Bohužel u nás to asi hodně ovlivňuje to, že nám nikdo absolutně s ničím nepomáhá, nehlídá, nic. Nula. Takže po roce a půl, kdy jsme spolu nikde nebyli sami s manželem, se začínáme ohlížet po placeném hlídání. Protože tohle se nedá. Ale své dítě miluju samozřejmě, nevyměnil a bych ho a jsem ráda, že už ho mam. Jen, jak jsem psala výše, vše se vším souvisí a nám se úplně změnil pohled na vše.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3846
3.8.21 09:58

@Parninas v tvym veku mi byly deti fuk a pak stacilo jedno pochovani decka kamosky nejak pred 30..ne kaze dite a jakekoliv, proste to jedno me nejak okouzlilo.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
623
3.8.21 10:00

Tak prostě děti nechcete, a co? Užívejte si života, však třeba za 2 roky se situace změní a budete mít potřebu hnízdit. Vůbec bych se tím, že mi děti nic neříkají, netrápila.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat