Jet s kamarádem nebo ekonomičtější trasou?
- Fotoalbum (0)
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Reakce:
Jet ve dvou autech ma něco do sebe - vzájemná pomoc atd
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@ZustanSeMnou píše:
Jet ve dvou autech ma něco do sebe - vzájemná pomoc atd
Nikdy jsme pomoct nepotřebovali. Jednou jsme takhle jeli z Chorvatska, manžel byl marod, já musela odřídit celou cestu, nikdo na mě nebral ohledy, protože v dalších autech byl jen jeden řidič - v rodinách kamarádů totiž ženy neřídí. Musela jsem si poradit sama, pořád jsem zastavovala, pila kafe, bylo to hrozné.
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
Přijde mi to naprosto nesmyslné a neekonomické, naštěstí v tomhle my se doma shodneme. Taky bych nechtěla trávit v autě navíc x hodin, když stejně jedete každý ve svém autě. Tvůj muž je umanutý a asi mu to těžko vysvětlíš, když je přesvědčený o své pravdě. Leda přežít jeho vztekání, když na rozumné argumenty nebere zřetel.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@ZustanSeMnou píše:
Jet ve dvou autech ma něco do sebe - vzájemná pomoc atd
A jezdíme tahem, max 5 minut na WC po cestě.
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
Pokud jste jenom dva dospělí, asi bych příteli ustoupila a absolvovala delší cestu - chtěla bych ale od něj slyšet nějaký konkrétní důvod (i kdyby to bylo něco ve smyslu „prostě se sám jet bojím“)… a především bych trvala na tom, aby se v takovém případě podílel minimálně z poloviny nejen na řízení, ale také na vlastních přípravách, balení, vybalování apod.
Pokud by ale byly děti, nediskutovala bych o ničem a jela buď efektivnější a kratší cestou - nebo vůbec.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Anonymní píše:
Ahoj,už jsme doma řešili vloni, ale situace zase nastane.
Jezdíme na zimní i letní dovolené s kamarádem či kamarády, kteří bydlí 150 km od nás. Jenže to k nim nemáme cestou, ale zajížďka je od 200 do 400 km, a to podle toho, kam jedeme (Německo, Itálie, Rakousko…), navíc minimálně 150 km nejedeme po dálnicích a lepších silnicích, ale po hodně frekventovaných cestách, takže to jedeme minimálně 2,5 hodiny. Takže namísto 8 hodin do hor do Rakouska bychom jeli třeba 13.
Manžel strašně prosazuje jet tou delší cestou, abychom jeli s kamarádem (přitom navigaci máme, kam jet, víme, vůbec se na ně nemusíme vázat). V reálu to vypadá tak, že pokud se vyjížídí od kamaráda v 8 ráno, my musíme jet už nejpozději v 5. Pokud se vyjíždí dřív, musíme jet den předtím 170 km ke tchýni, tam přespat (a vybalit třeba jídlo z auta a někam dát) a ráno jet 20 km k tomu kamarádovi a pak teprve absolvovat těch dalších 8 hodin do místa.
Pokud bychom jeli z domu tou nejkratší cestou, tak jedeme 40 km a pak už jen po dálnicích, je to, jak už jsem psala o 200-400 km blíž, tedy nejedeme 13 hodin, ale jen 7-8. A jedeme i jinudy.
Vloni se mi podařilo prosadit tuto cestu, protože jsem v sobotu dopoledne ještě musela do práce (manžel se vztekal, že zase přijedeme jako poslední, ale nebyl problém, vzali nám klíče od apartmánu a my si je od nich vyzvedli v těch 22 hodin, co jsme dojeli). V létě, když si manžel vymínil, že jede jen se synem, tak jel tu dlouhou cestu a byl nesmírně spokojen, že s kamarádem jel z jeho místa bydliště. No a v létě bychom zase měli jet. Zachytila jsem, že chce zase jet tou dlouhou cestou. Jenže on tu cestu (jídlo, pití, balení) nechystá. Navíc být 13 hodin na cestě (namísto třeba
Co byste zvolily? A jak na něj? Efektivita cesty ho nezajímá, prostě nutně potřebuje jet (neracionálně) s kamarádem. Podotýkám, že každá rodina jede svým autem.je fakt šílené, zejména, pokud se jede přes noc - to už jsme taky absolvovali - celou noc jsem řídila já, on spal. Už to takto nechci. Když nebude po jeho, bude se vztekat.
Jakoze jedete dvema auty za sebou? 
Proc? A manzel si neco vymysli a v noci si v aute spinka?
Nakopnout s rozbehem. Kdyztak muze jet za kamosem vlakem 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Anonymní píše:
Ahoj,už jsme doma řešili vloni, ale situace zase nastane.
Jezdíme na zimní i letní dovolené s kamarádem či kamarády, kteří bydlí 150 km od nás. Jenže to k nim nemáme cestou, ale zajížďka je od 200 do 400 km, a to podle toho, kam jedeme (Německo, Itálie, Rakousko…), navíc minimálně 150 km nejedeme po dálnicích a lepších silnicích, ale po hodně frekventovaných cestách, takže to jedeme minimálně 2,5 hodiny. Takže namísto 8 hodin do hor do Rakouska bychom jeli třeba 13.
Manžel strašně prosazuje jet tou delší cestou, abychom jeli s kamarádem (přitom navigaci máme, kam jet, víme, vůbec se na ně nemusíme vázat). V reálu to vypadá tak, že pokud se vyjížídí od kamaráda v 8 ráno, my musíme jet už nejpozději v 5. Pokud se vyjíždí dřív, musíme jet den předtím 170 km ke tchýni, tam přespat (a vybalit třeba jídlo z auta a někam dát) a ráno jet 20 km k tomu kamarádovi a pak teprve absolvovat těch dalších 8 hodin do místa.
Pokud bychom jeli z domu tou nejkratší cestou, tak jedeme 40 km a pak už jen po dálnicích, je to, jak už jsem psala o 200-400 km blíž, tedy nejedeme 13 hodin, ale jen 7-8. A jedeme i jinudy.
Vloni se mi podařilo prosadit tuto cestu, protože jsem v sobotu dopoledne ještě musela do práce (manžel se vztekal, že zase přijedeme jako poslední, ale nebyl problém, vzali nám klíče od apartmánu a my si je od nich vyzvedli v těch 22 hodin, co jsme dojeli). V létě, když si manžel vymínil, že jede jen se synem, tak jel tu dlouhou cestu a byl nesmírně spokojen, že s kamarádem jel z jeho místa bydliště. No a v létě bychom zase měli jet. Zachytila jsem, že chce zase jet tou dlouhou cestou. Jenže on tu cestu (jídlo, pití, balení) nechystá. Navíc být 13 hodin na cestě (namísto třeba
Co byste zvolily? A jak na něj? Efektivita cesty ho nezajímá, prostě nutně potřebuje jet (neracionálně) s kamarádem. Podotýkám, že každá rodina jede svým autem.
Neřídím, takže bych se podřídila. Kdybychom jeli s naší blicím dítětem, volím nejkratší cestu a pokud by řidič namítal, bude odklízet zvratky sám.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Jezdíme s kamarády kratší trasy a ze stejného města a vůbec se na sebe nevážeme během cesty. Každému se povede jinak rychle sbalit, každý potřebuje jinak zastavit, každému dítěti se chce jinak čurat… tu cestu bez sebe opravdu přežijeme. Loni se nám stalo, že jsme vyjeli o půl hodiny později a dojeli o hodinu dřív (v rámci ČR), děti kamarádů potřebovaly stavět, zatímco naše to zalomily a zastavení by znamenalo buzení a řev.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Určitě bych jela tu kratší cestu, ta delší mi nedává smysl, na
místě si manžel kamaráda ještě užije, tohle je prostě blbina, zvlášť
když se na přípravách nepodílí.
Kamarád nemůže den předem dojet k vám, tam přespat, a jeli byste sice
spolu, ale od vás?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Anonymní píše:
Ahoj,už jsme doma řešili vloni, ale situace zase nastane.
Jezdíme na zimní i letní dovolené s kamarádem či kamarády, kteří bydlí 150 km od nás. Jenže to k nim nemáme cestou, ale zajížďka je od 200 do 400 km, a to podle toho, kam jedeme (Německo, Itálie, Rakousko…), navíc minimálně 150 km nejedeme po dálnicích a lepších silnicích, ale po hodně frekventovaných cestách, takže to jedeme minimálně 2,5 hodiny. Takže namísto 8 hodin do hor do Rakouska bychom jeli třeba
Manžel strašně prosazuje jet tou delší cestou, abychom jeli s kamarádem (přitom navigaci máme, kam jet, víme, vůbec se na ně nemusíme vázat). V reálu to vypadá tak, že pokud se vyjížídí od kamaráda v 8 ráno, my musíme jet už nejpozději v 5. Pokud se vyjíždí dřív, musíme jet den předtím 170 km ke tchýni, tam přespat (a vybalit třeba jídlo z auta a někam dát) a ráno jet 20 km k tomu kamarádovi a pak teprve absolvovat těch dalších 8 hodin do místa.
Pokud bychom jeli z domu tou nejkratší cestou, tak jedeme 40 km a pak už jen po dálnicích, je to, jak už jsem psala o 200-400 km blíž, tedy nejedeme 13 hodin, ale jen 7-8. A jedeme i jinudy.
Vloni se mi podařilo prosadit tuto cestu, protože jsem v sobotu dopoledne ještě musela do práce (manžel se vztekal, že zase přijedeme jako poslední, ale nebyl problém, vzali nám klíče od apartmánu a my si je od nich vyzvedli v těch 22 hodin, co jsme dojeli). V létě, když si manžel vymínil, že jede jen se synem, tak jel tu dlouhou cestu a byl nesmírně spokojen, že s kamarádem jel z jeho místa bydliště. No a v létě bychom zase měli jet. Zachytila jsem, že chce zase jet tou dlouhou cestou. Jenže on tu cestu (jídlo, pití, balení) nechystá. Navíc být 13 hodin na cestě (namísto třeba
Co byste zvolily? A jak na něj? Efektivita cesty ho nezajímá, prostě nutně potřebuje jet (neracionálně) s kamarádem. Podotýkám, že každá rodina jede svým autem.
Když chce jet delší trasu, tak jediné s podmínkou, ze si to i odřídí. Když ne celou cestu, tak aspoň většinu. Určitě bych nejela s tím, ze on si bude spát a já řídit v noci.
Příspěvek upraven 20.02.21 v 15:56
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@BohunkaP píše:
Pokud jste jenom dva dospělí, asi bych příteli ustoupila a absolvovala delší cestu - chtěla bych ale od něj slyšet nějaký konkrétní důvod (i kdyby to bylo něco ve smyslu „prostě se sám jet bojím“)… a především bych trvala na tom, aby se v takovém případě podílel minimálně z poloviny nejen na řízení, ale také na vlastních přípravách, balení, vybalování apod.Pokud by ale byly děti, nediskutovala bych o ničem a jela buď efektivnější a kratší cestou - nebo vůbec.
Jezdíme se dvěma dětmi. Pro ně ten pobyt v autě je taky děs. Ale
vědí, že cestu musí přežít. Když byly malé, jezdili jsme jen přes noc,
na sedadlech jsem jim udělala spaní. Teď jsou větší, už to tak nejde.
Důvod je - chtěl bych jet jako Honza a s Honzou. Nic víc.
Nechat na něm balení je horor, protože se přitom hrozně vzteká a zejména
v zimě na lyže by půlka věcí chyběla. Takovou zkušenost už mám. Já
balím sobě a dětem a společné (koupelna, kuchyň, jídlo), on si balí
sám. Už si třeba musel kupovat v Rakousku rukavice, protože si je
nevzal…
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
A proč se nedomluvíte s kamarádem, že se v určený čas sejdete na nějaké benzínce, kterou máte oba po trase? Tedy pokud jedete 2 auty.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Karamba2020 píše:
Určitě bych jela tu kratší cestu, ta delší mi nedává smysl, na místě si manžel kamaráda ještě užije, tohle je prostě blbina, zvlášť když se na přípravách nepodílí.
Kamarád nemůže den předem dojet k vám, tam přespat, a jeli byste sice spolu, ale od vás?
To by ten kamarád nikdy neudělal, protože bydlí v jižní části
republiky, zatímco my v severní. Takže by měl zajížďku - možná
stejnou, jako my 
, když musíme jet za ním - na
jihovýchod a pak jedeme všichni na jihozápad.
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
@lucenka píše:
A proč se nedomluvíte s kamarádem, že se v určený čas sejdete na nějaké benzínce, kterou máte oba po trase? Tedy pokud jedete 2 auty.
To je nereálné, on nebude nikde čekat hodinu, až přijedeme, protože zrovna třeba vyjede jinak. On je vcelku rozumný, sedne do auta, jede 160 a je třeba první na místě, takže převezme klíče. Dát si na 600 km ještě jednu (zbytečnou) přestávku bere jako nesmysl a nekývl by na to. Už jsme to řešili. A je to další stres - být včas někde napůli cesty. On jezdí přes Rakousko, nám se vyplatí jet přes Německo, takže společná cetsa je třeba jen 50 km.
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
Další podobná témata podle názvu
- Prosím o hlas pro kamarády
- Kamarád je divný
- Když vás naštve kamarádka nebo kamarád
- Láká mě to jet k němu
- Bezkontaktní manželství - jsme jen kamarádi
- Proč se se mnou kamarádí hlavně bisexualky?
- Kamarádi s výhodami ? 17 a 14 let
Ahoj,
už jsme doma řešili vloni, ale situace zase nastane.
Jezdíme na zimní i letní dovolené s kamarádem či kamarády, kteří bydlí 150 km od nás. Jenže to k nim nemáme cestou, ale zajížďka je od 200 do 400 km, a to podle toho, kam jedeme (Německo, Itálie, Rakousko…), navíc minimálně 150 km nejedeme po dálnicích a lepších silnicích, ale po hodně frekventovaných cestách, takže to jedeme minimálně 2,5 hodiny. Takže namísto 8 hodin do hor do Rakouska bychom jeli třeba 13.
Manžel strašně prosazuje jet tou delší cestou, abychom jeli s kamarádem (přitom navigaci máme, kam jet, víme, vůbec se na ně nemusíme vázat). V reálu to vypadá tak, že pokud se vyjížídí od kamaráda v 8 ráno, my musíme jet už nejpozději v 5. Pokud se vyjíždí dřív, musíme jet den předtím 170 km ke tchýni, tam přespat (a vybalit třeba jídlo z auta a někam dát) a ráno jet 20 km k tomu kamarádovi a pak teprve absolvovat těch dalších 8 hodin do místa.
Pokud bychom jeli z domu tou nejkratší cestou, tak jedeme 40 km a pak už jen po dálnicích, je to, jak už jsem psala o 200-400 km blíž, tedy nejedeme 13 hodin, ale jen 7-8. A jedeme i jinudy.
Vloni se mi podařilo prosadit tuto cestu, protože jsem v sobotu dopoledne ještě musela do práce (manžel se vztekal, že zase přijedeme jako poslední, ale nebyl problém, vzali nám klíče od apartmánu a my si je od nich vyzvedli v těch 22 hodin, co jsme dojeli). V létě, když si manžel vymínil, že jede jen se synem, tak jel tu dlouhou cestu a byl nesmírně spokojen, že s kamarádem jel z jeho místa bydliště. No a v létě bychom zase měli jet. Zachytila jsem, že chce zase jet tou dlouhou cestou. Jenže on tu cestu (jídlo, pití, balení) nechystá. Navíc být 13 hodin na cestě (namísto třeba
je fakt šílené, zejména, pokud se
jede přes noc - to už jsme taky absolvovali - celou noc jsem řídila já, on
spal. Už to takto nechci. Když nebude po jeho, bude se vztekat.
Co byste zvolily? A jak na něj? Efektivita cesty ho nezajímá, prostě nutně potřebuje jet (neracionálně) s kamarádem. Podotýkám, že každá rodina jede svým autem.