Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ježíškovský prozření
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
2.9.22 09:55
- Citovat
- Upravit
2.9.22 10:01
U nás nosí dárky Ježíšek pořád, pořád mu všichni píšeme dopis, dáváme cukroví a zdobíme stromeček, aby se mu u nás líbilo. Pořád ho vyhlížíme, pořád chodí zvonit. Nevidím důvod to měnit, nikdy! - dětem je 13, 15 a 17 let 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Nelel12
2.9.22 10:27
@Janli píše:Přesně tak jsme to vždy vnímala i já.
Já si vůbec nepamatuju, kdy jsem prozřela, ale protože jsem celoživotní realista, tak to nebyla tvrdá srážka s realitou. Děti věří, starší bude mít osm. Já to mám “ošetřený” tím, že kdo věří na Ježíška a zázraky, tomu se dějí. Kdo věřit přestane, tomu musí nadělovat rodiče….
@Anonymní píše:
Vzpomínku nepřidám, ale téma se mě dotýká.Podle mne to je lhaní, které učí děti, že lži jsou normální.
(anonym, pro rodinu podle názorů příliš lehká identifikovatelnost)
Je krásné, vidět rozzářené oči, které věří, že je nadpřirozeno, které se o ně postará, ale mě to připadá, že taková výchova kromě lží situuje děti do pozice zbavování se zodpovědnosti za svůj život a čekání na zázraky. V tomhle mne štvou i české pohádky typu hloupej línej Honza šel do světa a jakkoliv bez svého přičinění dostal půl království.
To je pro život strašně špatnej vzor. Chybí mi pohádky, kde chuďas musí makat a snažit se o lepší život..
Anonym fakt ne třeba, ani pro důvod, co uvádíte, ale mě to žíly nerve…
Není to lhaní je to o přístupu každýho člověka, někomu to přijde zbytečné, tak jde s pravdou ven a děti jsou tak zvyklé a naučené. Můj děda takový byl, stál si za tím, že není třeba dětem vykládat nesmysly o Ježíškovi. Ale můj táta, když dělali Vánoce nám dětem, tak byl hrozně rád, že my na Ježíška věříme a že ta máma nám to vždycky udělala takhle krásný…i s tou tradici věříme na Ježíška.
Není to lhaní je to tradice a spoustu lidí si tu tradici nese do života s krásnými vzpomínkami…
Ale ovšem záleží na každým, jak si to nastaví
- Citovat
- Upravit
2.9.22 10:30
Pamatuju si přesně, kdy jsem s bratrem přestala věřit na Ježíška. Bylo to přesně na Štědrý den u štědrovečerní večeře. Rodiče si vjeli do vlasů kvůli penězům za dárky. Máma štěkala na tátu, kdy jí hodlá na dárky přispět a táta zas, že ona mu dluží za půl kamionu dřeva. Bylo mi cca 5, bratrovi 4.
Stejná scéna se pak opakovala rok co rok.
Mé 5 lété dítě v Ježíška věří a dělám vše proto, aby ještě chvilku věřilo. Kompenzace trochu no 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.9.22 10:48
U mě to propálil brácha (starší). Nepamatuju si, kolik mi bylo, ale už to bylo na ZŠ. Přišel a povídá, chceš vědět, co dostaneš na vánoce? Já že jo, ale jak by to mohl on vědět? Protože to všechno dělají naši, vlezl do skříně a vytáhl mončičáka a pak ještě nějakou pannu. Koukala jsem na to a nechtěla věřit. Vše probíhalo jako každý rok, naši nevěděli, že to brácha propálil. A když jsem rozbalila toho mončičáka, úplně se mi zbortil svět…
Teď si užívám vánoce se svými dětmi - oba jsou teď ve věku, když už vnímají a věří - a je to taaaaak nádherné… Prostě… VÁNOCE… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.9.22 12:05
@Anonymní píše:
Moje kamarádka třeba stromeček nikdy nezdobila s rodiči, protože jim ten stromeček nosil Ježíšek. To se mi zpětně vůbec nelíbí, přijde mi, že ji vzali kousek Vánoc.
Anonym- nechci prásknout těhotenství
Vidím to úplně stejně. Zdobení stromečku bylo vždycky něco tak krásného, ze jsem moc rád, ze mi to rodiče nevzali a mohl jsem se toho účastnit. Miluju to dodnes.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.9.22 12:19
@CatDad píše:
Vidím to úplně stejně. Zdobení stromečku bylo vždycky něco tak krásného, ze jsem moc rád, ze mi to rodiče nevzali a mohl jsem se toho účastnit. Miluju to dodnes.
Já taky. Zdobení stromečku je pro mě aktivita nasycená krásnou vánoční atmosférou dodnes. Zdobíme večer před Štědrým dnem, takže pokud jsem dlouho v práci, tak se doma čeká na mě, než se vrátím. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.9.22 21:14
S dětmi mluvím úplně narovinu. Starší má v paměti spíš Santu. Každopádně vi, ze Santa i Ježíšek, Čerti, apod jsou jen taková hra. Ten mladší ještě tyhle věci neřeší, ale nic na nej hrát nebudu. Dárky si dáváme mezi sebou pro radost. Kluky beru na nákupy a vybíráme společně.
Já jsem se pravdu dozvěděla v 5,6 letech a přišla jsem si podvedena.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Nelel12
3.9.22 08:01
@Dollorres píše:
S dětmi mluvím úplně narovinu. Starší má v paměti spíš Santu. Každopádně vi, ze Santa i Ježíšek, Čerti, apod jsou jen taková hra. Ten mladší ještě tyhle věci neřeší, ale nic na nej hrát nebudu. Dárky si dáváme mezi sebou pro radost. Kluky beru na nákupy a vybíráme společně.
Já jsem se pravdu dozvěděla v 5,6 letech a přišla jsem si podvedena.
A mají potom nějaký překvapení děti? Když nakupuješ s nima?
- Citovat
- Upravit
3.9.22 09:34
@Nelel12 píše:
A mají potom nějaký překvapení děti? Když nakupuješ s nima?
Já nakupuji s nima pro příbuzný a různý charity. Pro ne samozřejmě bez nich. Ale ukazujeme si na netu, co by tak chtěli. A mají ještě překvapeni.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.9.22 09:39
@Dollorres píše:
S dětmi mluvím úplně narovinu. Starší má v paměti spíš Santu. Každopádně vi, ze Santa i Ježíšek, Čerti, apod jsou jen taková hra. Ten mladší ještě tyhle věci neřeší, ale nic na nej hrát nebudu. Dárky si dáváme mezi sebou pro radost. Kluky beru na nákupy a vybíráme společně.
Já jsem se pravdu dozvěděla v 5,6 letech a přišla jsem si podvedena.
Taky nejsem nakloněna oblbování dětí…
Dětem v rodině říkáme, že Ježíšek je jenom „jako“, jako třeba postavy z pohádky.
A také, že v každé zemi je to jinak, někde je Santa, někde Děda Mráz, někde Vánoční skřítkové atd., atd., jsou to hezké pohádky…
I tak si děti užijí těšení se na Vánoce, dárky, atmosféru, důležité je hlavně, aby byla doma pohoda.
Navíc mně osobně náš Ježíšek vnitřně nesedí, byla bych pro Vánočního skřítka, který bydlí v lese, ten by mi byl sympatičtější.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.9.22 09:50
Dcera věřila dlouho, protože věřit chtěla, i když už pak děti říkaly, že neexistuje. Nijak jsme jí to nevnucovali, jasně párkrát jsme taky řekli, že dětem co na Ježíška věří, nosí dárky on, ostatním rodiče, časem jsme vysvětlili, že je to tradice a pohádka pro děti, aby byly Vánoce kouzelné. Žádné trauma z toho nemá, naopak na to moc ráda vzpomíná. Vánoce pořád milujeme, společně zdobíme stromek, pečeme cukroví. Je to prostě pohádka pro děti stejně jako jakékoliv jiné pohádky, co se dětem čtou před spaním nebo se dívají na pohádky v TV.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Já jsem na Ježíška věřila asi do 9 let, žádné trauma z prozření se nekonalo. Ani to neberu tak, že mi rodiče lhali a ukazovali, že lhaní je normální. Naopak to bylo nejkrásnější období, kdy jsme šli s taťkou vyhlížet Ježíška před dům s prskavkama, mamka samozřejmě potřebovala nutně na záchod a došla o trochu později. Milovala jsem tu atmosféru, kdy jsem zdobila stromeček a doufala, že se Ježíškovi ten náš stromeček bude líbit ze všech nejvíc😄 😄
Moje kamarádka třeba stromeček nikdy nezdobila s rodiči, protože jim ten stromeček nosil Ježíšek. To se mi zpětně vůbec nelíbí, přijde mi, že ji vzali kousek Vánoc.
Jsem teď na začátku 1. těhu, ale už vím, že u nás Ježíšek bude a vůbec z toho nebudu mít špatný pocity, že jsem dítku lhala.
Jinak děkuji za tuhle diskuzi, úplně mě vrátila do dětských let❤️️
Anonym- nechci prásknout těhotenství