Jít k psychologovi sama, nebo i s dcerou?

Napsat příspěvek
25.3.20 21:10
@lucenka píše:
Přečti si příspěvek, na který jsem reagovala :* tam dané uživatelce vadily i špagety, protože to je moc sacharidů ;)

Ale houby :roll:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1479
25.3.20 23:36
@boball píše:
@Hlaholice U babiček to tak bylo vždy. Dodnes vidím dědu jak tahá s kapsy lesněnku chceš namčík? Pak babička upekla buchty a navrch jahody se šlehačkou. Já byla nežravé dítě takže jsem to tak neocenila, nicméně řešil někdo pořád nějaké sacharidy? Děti lítaly venku a o tom to je, chce to víc pohybu, no a i teplé jídlo a zeleninu, to jo, ale zase počítat jestli snědla víc, méně. Když vidí že toho zblajzla nad míru, at s ní jde místo hádky s babičkou raději tancovat hodinku, jak už tu někdo psal.

Asi jak u kterých babiček, moje mamka se třeba vždy ptá, co kluk může a nemůže a respektuje to. Ani u babiček jsem nejedla sladkosti nějak ve velkém, určitě ne každý den. Mně to prostě přijde divný. A ono nejde jen o nějaká kila na víc, vše se nevyřeší tím, že se dítě bude jen víc hýbat. A ano, za nás se to zase až tak neřešilo, ale jednak je otázka, zda to bylo dobře nebo špatně. A za druhé mi přijde, že během mého dětství nebylo úplně běžné denně něco mlsat. Co se hádky s babičkou týče, tak podle mne jí spíš vyvolala babička tím, že nerespektovala rozhodnutí rodičů. A celkově ten příspěvek od zakladatelky na mne působí tak, že jí příbuzní (zejména asi matka) moc nerespektují v roli matky. Souhlasím s tím, že hádat se nebylo vhodné, zvlášť ne pře dítětem, ale na druhou stanu si myslím, že je to něco, co se prostě musí vyřešit. Mně by teda opravdu hodně vadilo, kdyby mi někdo takto narušoval autoritu a kdyby mě někdo věčně kritizoval. A podle mne ta holka to musí vnímat, že mezi rodiči a zbytkem rodiny jsou nějaké rozbroje a může být kvůli tomu vystresovaná a klidně i mít pocit, že za to může ona. Zakladatelka je asi přísnější, než byli její rodiče, ale to ještě nutně neznamená, že ona to dělá hůř, jen do dělá jinak.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1479
26.3.20 00:19

@DedBezdez Právě, je to strašně individuální. U nás doma taky bylo sladké k dispozici bez ptaní, ale já jsem si ho téměř nevšímala, byla jsem spíš nejedlík a když už jsem měla na něco chuť, tak spíš na ovoce a zeleninu. To samé můj syn, sladkosti ho nijak zvlášť nezajímají, ale miluje ovoce, zeleninu, sýry a jogurty (nejlépe bílé). Ale synovec se s tímhle přístupem dopracoval k tomu, že jedl jen chipsy, křupky, sušenky a salám, když měl jeden z lepších dnů, tak ještě hranolky. A do normálního jídla jen dloubl a říkal, že nemá hlad. A za chvíli si běžel pro sušenky.

@lucenka Ale já jsem nepsala, že něco vyloženě špatného na těstovinách. Já jsem se bavila o množství těch těstovin a zároveň ještě v kombinaci s tou zmrzlinou a tím pudinkem. A to navíc v situaci, kdy dítě dostávalo hodně sladkého i v několika předchozích dnech a lze předpokládat, že ho i nadále dostávat bude. A to je podstatný rozdíl. Těstoviny jako příloha jsou v nějakém rozumném množství jako zdroj sacharidů vcelku fajn. Ale v okamžiku, kdy jsou těstoviny hlavní složkou oběda, tak do sebe člověk pravděpodobně nacpe větší množství sacharidů, než by doopravdy potřeboval a zároveň menší množství ostatních živin, než by potřeboval. Takže kombinace s dalšími sacharidy prostě není úplně nejvhodnější, pro tělo je to docela záhul (zejména pro slinivku). Samozřejmě, pokud to takhle udělá člověk výjimečně, tak se mu nic nestane. Ale v kombinaci s tím, že se cpal člověk několikrát za den sladkým a ještě se jím nejspíš cpát bude, už se člověk může k nějakým těm problémům dopracovat.
Edit: Co ti přijde tak strašně nepochopitelného na tom, že něco v určitém množství může být prospěšné a v přílišném množství škodlivé? Nebo problematické v určité kombinaci?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1642
26.3.20 13:13
@Hlaholice píše:
Myslet si, že ládovat každý den několikrát nesmysly je jen o váze, je fakt dost zjednodušující. A rodič má za dítě zodpovědnost a měl by mu poskytnout především kvalitní stravu a starat se o zdraví dítěte. To, že někdo vyhroti, jako to asi dělala ta kamarádka, to už je věc jiná. Navíc ten základ v dětství je sakra důležitý.

Především by měl poskytnout klidne dětství. Když se dcera zakladatelky, dle jejich slov, třese strachem i když je obklopena příbuznými, kvůli strachu z reakce rodičů je to fakt blbě. Pokud jí to říká víc rodinných příslušníků, je ta návštěva psychologa ideál. Třeba přijde na to že příbuzní jsou mimo, třeba na to, že u zakladatelky je špatně víc věcí. Od stolu se nemá soudit, já vs (psycholo-socialni studia) nemám dokončenou, takže to co píšu, je třeba brát, jako by to psal laik, ale paní ve svém písemném projevu působí úzkostné, perfekcionisticky. A to jak o sobě mluvila dcera ošklivě - standardně to děti přebírají od svých rodičů, jak jsou k sobě „nehodní“. Nadváha je problém, to ano, ale tady popisuje zakladatelka problémů několik, včetně „ideální“ cestě poruch příjmu potravy. Takže raději u příbuzných zbytečně víc cukru, než tyto „tlakové“ tanečky kolem a stres z neustálého hlídání kdy a co jíst.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
26.3.20 21:49

Přečetla jsem si všechny příspěvky. A hodně mě to nutí uvažovat. Jsem ráda, že nejsem jediná, která vidí ve způsobu stravování - denně cukr, nic smysluplného. Neříkám, že doma si nedáme sušenku, palačinky, ale opravdu ne denně.
Dcera při hádce nebyla, vyslali jsme je i s bratrancem jinam a hodně dlouho jsme si to potom s rodiči ten den vyříkali. Některé reakce, které jsem zde četla mi i pomohli otevřít oči.

  • Nahlásit
  • Citovat
4366
26.3.20 22:41
@Hlaholice píše:
Přesně tak. Navíc po sacharidovem jídle jako jsou špagety. To je fakt docela nálož. Navíc při takovém jídelníčku asi pak to dítě nesni moc ovoce a zeleniny atd. Jednou za čas jako proč ne, to dítěte bude po takovém jídle maximálně tak blbě. Ale jsou u té babičky už asi dva týdny a ještě tam asi nějaký čas budou… Nevím, co tolik lidí vede k představě, že je strašný chudák, pokud se denodenně neladuje sladkým. Chudák je podle mne spíš dítě, které nesmí během dne pomalu nic pořádného.

S tim souhlasim taky preferuji zdravou stravu.
Ale ze me by se dite nikdy strachy netraslo a ja bych se tak hnusne o svém diteti nevyjadrovala..

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1479
27.3.20 00:59

@Sexynohy Obecně souhlasím s tím, co píšeš, ale zakladatelka na mne působí jinak než na tebe. Až teda na to dceřino klepání se, já na tom nevidím nic zase tak strašného. Však dcera měla důvod cítit nepříjemně, když dělala něco, co měla zakázaného. A rozhodně v tom nemusí být hned to, že se dítě bojí nějaké přehnané reakce rodičů. Děti se obvykle chtějí chovat dle očekávání rodičů a když se tak nedokáží zachovat, mohou z toho být rozhozené, citlivější děti velmi rozhozené. Navíc je to něco, o čem matku informovala babička a zrovna babička má také máslo na hlavě a nejsem si jistá, zda si v rámci prosazení svého babička trochu nepřilepšuje. Někdo, kdo dovolí dítěti něco, co mu matka chvíli před tím zakázala, na mne nepůsobí zrovna důvěryhodným dojmem. Zakladatelka na mne sice působí trochu nejistě, ale přikládám to tomu, v jaké je nyní situaci. Kdo by o sobě alespoň trochu nepochyboval, pokud ho kritizuje celá rodina? To, jak o sobě dcera mluví mi mohla přebrat od matky, ale problém může být i někde jinde. Pokud se to poprvé objevilo v okamžiku, kdy se narodila mladší dcera, mohla to spíš souviset s tímto. A u babičky teď třeba mohla mít pocit selhání, že nedokázala dodržet zákaz. Nebo může vnímat, že je třeba mezi rodiči a zbytkem rodiny napětí a mít pocit, že za něj může ona, a proto si připadá k ničemu. Jasně, jsou to všechno spekulace, ale to, co usuzuješ ty, je také pouze spekulace. Těch informací je tu prostě strašně málo. Co se návštěvy psychologa týče, tak tím zakladatelka nic nezkazí, ale já si nemůžu pomoci, já bych tam spíš poslala zbytek té rodiny. Nikde nijak nevidím rozebrané, jak přesně zakladatelka přistupuje k dceři ohledně stravování - jak jí to vysvětluje atd. A právě ten přístup je ohledně vzniku poruch příjmu potravy klíčový. Je rozdíl, pokud matka hlídá úplně každý gram cukru v jídle a každá gram tuku na těle dítěte a tím, když rodič vede dítě rozumně ke zdravé stravě. Jinak ne mě celý ten příspěvek spíš než že by byl o jídle spíš působí tak, že je tom, že rodiče a ostatní příbuzní mají jiný přístup k některým věcem ve výchově a nemají pro sebe navzájem pochopení. A pak především o tom, že rodiče nejsou ze strany dalších příbuzných dostatečně respektováni jako rodiče. A je fuk, zda jde o jídlo nebo o něco jiného. Tohle se prostě nedělá a děti to obvykle buď špatné snáší, nebo se to toho naučí krásně využívat. Mimochodem, přijde mi poněkud protichůdné napsat, že mám tvůj příspěvek brát jako příspěvek laika a zároveň psát o tom, co studuješ. Co tedy doopravdy chceš? Chceš, abych na něj nahlížela jako na příspěvek laika nebo jako na příspěvek začínajícího odborníka?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1479
27.3.20 01:25

@_.Emilyyy Mně nepřijde, že by se o dceři vyjadřovala nějak hnusně, ale každý je v tomhle směru trochu jinak citlivý. A že se dcera klepala, tak to říkala babička. Je otázkou, nakolik je to pravda. Navíc mě nepřijde zase nic tak divného i tom, kdyby se dcera klepala. Však dělala něco, co měla od rodičů zakázané. Prarodiče jí to dovolili. Takže jednak měla v hlavě trochu zmatek z toho, že netáhnou za jeden provaz. A za druhé dětem přece nedělá obvykle radost porušovat zákazy od rodičů. Můžou se bát, co bude, a strach má někdy velké oči, dětská představivost je mnohdy mnohem horší než realita. A za druhé mohla mít ze sebe pocit zklamání a studu, že neposlechla rodiče.
Ta situace byla celá taková nešťastná. Nezdá se mi jako dobrý nápad zakazovat dceři něco, s čím už počítala a co pomáhala připravovat. Ale chápu, že jednou ta trpělivost teda dojde. Ale zároveň když už k tomu teda došlo, tak babička měla i přes její nesouhlas stát při rodičích. Nebo dojít za rodiči se s nimi třeba domluvit na tom, že je to blbý rušit něco domluveného a místo toho nabídnout, že se v těch sladkostech umírní v dalších dnech. Přijde mi děsný, že se holka snažila dodržet zákaz, i když měla chuť a dařilo se jí to. A místo toho, aby se jí od babičky dostalo podpory a ocenění, tak jí řekne, že si má ten puding dát. A teď koho má ta chudák holka poslechnout. A příbuzní místo toho, aby respektovali rozhodnutí rodičů a jejich výchovu a snažili se s rodiči dohodnout na nějakých pravidlech ohledně sladkého tak raději pošlou zakladatelku k psychologovi.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1479
27.3.20 01:26
@Anonymní píše:
Přečetla jsem si všechny příspěvky. A hodně mě to nutí uvažovat. Jsem ráda, že nejsem jediná, která vidí ve způsobu stravování - denně cukr, nic smysluplného. Neříkám, že doma si nedáme sušenku, palačinky, ale opravdu ne denně.
Dcera při hádce nebyla, vyslali jsme je i s bratrancem jinam a hodně dlouho jsme si to potom s rodiči ten den vyříkali. Některé reakce, které jsem zde četla mi i pomohli otevřít oči.

A jak to dopadlo? Dokázali jste s rodiči na něčem dohodnout?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
27.3.20 06:15

K psychologovi by jsi měla jít ty. Nepřijde mi vhodné takto extrémně hlídat dceru v jídle a ještě se kvůli tomu pohádat. Předpokládám, že sladkosti nejsou jediné jídlo, které za den má. Něco jiného je obezita, o které nepíšeš, že by jí dcera trpěla. Čekala jsem, že napíšeš bůhví kolik toho nesní, ale zmrzlina po obědě a svačina v podobě pudingu? Zaděláváte jí na problémy s příjmem potravy. Jako v 6 letech sledovat, jak kolem mě všichni krouží a koukají co jím…chudák holka! Ona nepotřebuje psychologa ani psychiatra, ale milující a přijímací mamku, která je ochotná někdy slevit.

Jestli se sebou nezačneš něco dělat, tak bych si dovolila odhadnout, že za pár let utratí kapesné za sladkosti a bude se nacpávat někde za bukem.

Možná by bylo lepší, kdyby jsi ke každému hlavnímu jídlu ještě přidala salát. Pak by jsi nemusela mít takové trauma z toho, že si dá zmrzlinu a puding.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
4366
27.3.20 09:21
@Hlaholice píše:
@_.Emilyyy Mně nepřijde, že by se o dceři vyjadřovala nějak hnusně, ale každý je v tomhle směru trochu jinak citlivý. A že se dcera klepala, tak to říkala babička. Je otázkou, nakolik je to pravda. Navíc mě nepřijde zase nic tak divného i tom, kdyby se dcera klepala. Však dělala něco, co měla od rodičů zakázané. Prarodiče jí to dovolili. Takže jednak měla v hlavě trochu zmatek z toho, že netáhnou za jeden provaz. A za druhé dětem přece nedělá obvykle radost porušovat zákazy od rodičů. Můžou se bát, co bude, a strach má někdy velké oči, dětská představivost je mnohdy mnohem horší než realita. A za druhé mohla mít ze sebe pocit zklamání a studu, že neposlechla rodiče.
Ta situace byla celá taková nešťastná. Nezdá se mi jako dobrý nápad zakazovat dceři něco, s čím už počítala a co pomáhala připravovat. Ale chápu, že jednou ta trpělivost teda dojde. Ale zároveň když už k tomu teda došlo, tak babička měla i přes její nesouhlas stát při rodičích. Nebo dojít za rodiči se s nimi třeba domluvit na tom, že je to blbý rušit něco domluveného a místo toho nabídnout, že se v těch sladkostech umírní v dalších dnech. Přijde mi děsný, že se holka snažila dodržet zákaz, i když měla chuť a dařilo se jí to. A místo toho, aby se jí od babičky dostalo podpory a ocenění, tak jí řekne, že si má ten puding dát. A teď koho má ta chudák holka poslechnout. A příbuzní místo toho, aby respektovali rozhodnutí rodičů a jejich výchovu a snažili se s rodiči dohodnout na nějakých pravidlech ohledně sladkého tak raději pošlou zakladatelku k psychologovi.

Tak na muj styl se o diteti vyjadřovala hnusne, ale chapu, ze pro nekoho to je v normě..
Mne se teda nezda normalni, ze se dcera klepala..Takovy stres není zdravej…Mohlo to odejít i bez scén..Proste rodice s dcerou si pak mohli zasportovazt, jit na procházku, zahrat si tenis atp. a vysvetlit jí to v klidu, aby to tak brala sama od sebe, rict ji, proc je ta zdrava strava dulezita, Prisnost neni dobra..
No meli se dohodnout na nějakých pravidlech, s tim souhlasím.
Přiznám se teda, ze jsou to tu nečetla, tak důkladně. Holčička je u babičky vic dnů? Jestli jo, tak to ke jasne, ze se meli dohodnout na pravidlech…Kdyby tam byla jen ten jeden den, tak to je neco jineho..
Diteti je dobre dopřát sladkost, ale ne to takhle prehanet, ja proste souhlasim se zdravou stravou..Ma druhou stranu doma jsou nejake pravidla a nekde jinde se ty pravidla zase muzou lišit.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
27.3.20 10:16

Moji rodiče mají pouze svoji pravdu a pokud dělá někdo něco jinak, tak je to špatně. On problém není ani tak v babičce, i když ta poslala mého muže před dcerou do prdele, ale spíš v dědovi, který nerespektuje naše rozhodnutí. Kdybych zpětně četla, že je jednalo jen o pudink a zmrzlinu, tak si taky řeknu no co, jenomže tady toho sladkého je opravdu hodně. Když jsem na začátku jela podle našeho režimu, tak mi ségra řekla, že nechápe, proč nemůžou mít děti sladkou večeři a že její děti se v noci po našem režimu budí hlady, a zrovna vybíravě to taky nesdělovala.
S rodiči jsme se na ničem nedohodli, ale doufám, že mě to s dcerou posune dál. Hodně jsem si s ní potom povídala a byl při tom i Ferda a jeho mouchy, a dcera mi opravdu sdělila, že se bojí, že se budu zlobit. Manžel je prostě dobrý táta, já jsem ten problém. Dohodla jsem se s ni, že když se budu dle ni hodně zlobit, tak mi má říct stop, že to bude naše slovo a že se budu snažit se tolik nezlobit, prostě vzít zpátečku. Snad to bude fungovat.
Nicméně mi tato diskuze pomohla otevřít oči a na sezení zajdu sama, protože některé své stavy nezvládám ( a hlavně krizové situace a i když to nerada přiznávám tak si pravděpodobně své selhání vybijim na dceři a nejedná se o jídlo, ale celkově o životě, i když mám doktorát rodinu, normální život, stále bojuji s nízkým sebevědomím), pro to omluva není, žádná. I když se to, že se naštvu na dceru snažím kompenzovat jinak, je to tak obrovská chyba, kterou nelze ničím vyvážit, jen se bojím aby na restart nebylo pozdě. Ale zase na druhou stranu je lepší začít něco dělat teď, než jen sedět se založenýma rukama a čekat až život uplyne.

  • Nahlásit
  • Citovat
1479
27.3.20 10:18

@_.Emilyyy Ano, je tam už nějakou dobu, přijeli, když ještě nebyla karantény, takže dejme tomu už tak dva týdny a kousek a mají v plánu tam ještě být (asi do doby, než skončí karantena). A sladké dostává prý holka od babičky celou tu dobu víckrát za den každý den a už před tím se to rodiče snažili řešit a domluvit se. Takže já rozumím tomu, že rodičům došla trpělivost a dceři to zakázali i tomu, že to nezvolili zrovna vhodný okamžik. Prostě přetekla ta trpělivost. A mám dojem, že snad i psala, že holce nedělá to sladké úplně dobře pak stran chování. Což já jsem třeba viděla děti, které na prudký výkyv hladiny cukru reagují opravdu hodně špatně a to opravdu nevyřeší to, že si dítě půjde zasportovat, ten nárůst je tak prudký, že ho jednak někde vysportovat a za druhé obvykle pak vadí i ten pokles a to zase ten sport může ještě zhorsit. Ono prostě nejde jen o postavu, ta je sama jako taková pouze estetický problém. Ale jde třeba o to, že ty výkyvy dost zatěžují slinivku, ale i třeba játra. Navíc v těch sladkostech jsou většinou i jiné fujky, které tělu zrovna neprospivaji. Teď nemám na mysli zrovna teď puding, domácí bude asi relativně OK. A ohledně toho klepání se, ono je opravdu otázkou, jak moc vyklepana dcera byla, babička si chce prosadit svou a ten strach vnučky může klidně dost přehánět, protože se jí to hodí do krámu. Čímž nemyslím, že si třeba vymýšlí záměrně, ale že to mohla vnímat přehnaně. A i kdyby, tak ony jsou skutečně děti, které jsou takové citlivější nebo mají takové citlivější období. No já souhlasím s tím, že u babičky se mohou pravidla lišit, ale ne že rodič něco zakáže a babička to hned v zápětí „natajno“ dovolí. A zase by ty změny neměly být moc velké. Třeba u nás by tohle byla vcelku velká změna. Beze scén se to samozřejmě obejít mohlo, ale mám takové tušení, že v tomto případě by to muselo znamenat to, že rodiče naprosto ustoupí. Já jsme z toho teda pochopila, že ta holka je zvyklá na zdravou stravu a asi z domova má vysvětleno proč a jak jíst, ona to i akceptovala, ale neakceptuje to zbytek rodiny a pořád jí ty sladkosti dávají i přes výhrady či zákazy rodičů.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
4366
27.3.20 10:49
@Hlaholice píše:
@_.Emilyyy Ano, je tam už nějakou dobu, přijeli, když ještě nebyla karantény, takže dejme tomu už tak dva týdny a kousek a mají v plánu tam ještě být (asi do doby, než skončí karantena). A sladké dostává prý holka od babičky celou tu dobu víckrát za den každý den a už před tím se to rodiče snažili řešit a domluvit se. Takže já rozumím tomu, že rodičům došla trpělivost a dceři to zakázali i tomu, že to nezvolili zrovna vhodný okamžik. Prostě přetekla ta trpělivost. A mám dojem, že snad i psala, že holce nedělá to sladké úplně dobře pak stran chování. Což já jsem třeba viděla děti, které na prudký výkyv hladiny cukru reagují opravdu hodně špatně a to opravdu nevyřeší to, že si dítě půjde zasportovat, ten nárůst je tak prudký, že ho jednak někde vysportovat a za druhé obvykle pak vadí i ten pokles a to zase ten sport může ještě zhorsit. Ono prostě nejde jen o postavu, ta je sama jako taková pouze estetický problém. Ale jde třeba o to, že ty výkyvy dost zatěžují slinivku, ale i třeba játra. Navíc v těch sladkostech jsou většinou i jiné fujky, které tělu zrovna neprospivaji. Teď nemám na mysli zrovna teď puding, domácí bude asi relativně OK. A ohledně toho klepání se, ono je opravdu otázkou, jak moc vyklepana dcera byla, babička si chce prosadit svou a ten strach vnučky může klidně dost přehánět, protože se jí to hodí do krámu. Čímž nemyslím, že si třeba vymýšlí záměrně, ale že to mohla vnímat přehnaně. A i kdyby, tak ony jsou skutečně děti, které jsou takové citlivější nebo mají takové citlivější období. No já souhlasím s tím, že u babičky se mohou pravidla lišit, ale ne že rodič něco zakáže a babička to hned v zápětí „natajno“ dovolí. A zase by ty změny neměly být moc velké. Třeba u nás by tohle byla vcelku velká změna. Beze scén se to samozřejmě obejít mohlo, ale mám takové tušení, že v tomto případě by to muselo znamenat to, že rodiče naprosto ustoupí. Já jsme z toho teda pochopila, že ta holka je zvyklá na zdravou stravu a asi z domova má vysvětleno proč a jak jíst, ona to i akceptovala, ale neakceptuje to zbytek rodiny a pořád jí ty sladkosti dávají i přes výhrady či zákazy rodičů.

Hele ja vim, jak je to se sladkostmi ;).
Ja jsem diteti ke svacine dala nakrájenou zeleninu, misto sladkostí..
Ja rozhodne nejsem ta ktera kupuje detem sladkosti, u hodne deti jsem hodna teta, ale vi, ze od me by nedostaly sladkost :).A mne argumenty na zdravou stravu fakt davat nemusis ;), znam je dost dobre, sladke u nas nikdy moc nejelo a predstav si mam šťastné dite :).
Tak ty jo, jet sli je tam takhle dlouho a ma porad sladkosti, tak chudak holcicka a nemusi se to projevit ted…I za jeden den toho bylo dost..Ale tak ten jeden den by to telo jeste,,přežilo”
Ja byt zakladatelkou jsem proste ted doma, kde budou nase pravidla…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
200
27.3.20 11:13
@Anonymní píše:
Moji rodiče mají pouze svoji pravdu a pokud dělá někdo něco jinak, tak je to špatně. On problém není ani tak v babičce, i když ta poslala mého muže před dcerou do prdele, ale spíš v dědovi, který nerespektuje naše rozhodnutí. Kdybych zpětně četla, že je jednalo jen o pudink a zmrzlinu, tak si taky řeknu no co, jenomže tady toho sladkého je opravdu hodně. Když jsem na začátku jela podle našeho režimu, tak mi ségra řekla, že nechápe, proč nemůžou mít děti sladkou večeři a že její děti se v noci po našem režimu budí hlady, a zrovna vybíravě to taky nesdělovala.
S rodiči jsme se na ničem nedohodli, ale doufám, že mě to s dcerou posune dál. Hodně jsem si s ní potom povídala a byl při tom i Ferda a jeho mouchy, a dcera mi opravdu sdělila, že se bojí, že se budu zlobit. Manžel je prostě dobrý táta, já jsem ten problém. Dohodla jsem se s ni, že když se budu dle ni hodně zlobit, tak mi má říct stop, že to bude naše slovo a že se budu snažit se tolik nezlobit, prostě vzít zpátečku. Snad to bude fungovat.
Nicméně mi tato diskuze pomohla otevřít oči a na sezení zajdu sama, protože některé své stavy nezvládám ( a hlavně krizové situace a i když to nerada přiznávám tak si pravděpodobně své selhání vybijim na dceři a nejedná se o jídlo, ale celkově o životě, i když mám doktorát rodinu, normální život, stále bojuji s nízkým sebevědomím), pro to omluva není, žádná. I když se to, že se naštvu na dceru snažím kompenzovat jinak, je to tak obrovská chyba, kterou nelze ničím vyvážit, jen se bojím aby na restart nebylo pozdě. Ale zase na druhou stranu je lepší začít něco dělat teď, než jen sedět se založenýma rukama a čekat až život uplyne.

Tak si to tak neber… řešíš jídlo jinak než rodina, ale to není špatné, jen jiné. Ségry děti - nejedlíci měli hlad nejspíš proto, že večeři nesnědli, ne že byla večeře malá, špatná či málo výživná. Moje ségra má taky děti nejedlíky. v obědu se povrtají, sní 2 sousta, ale během odpoledne si dají rohlík s nutelou, ovocnou kapsičku, nějakou sušenku… a ve večeři se opět povrtají, že nemají hlad a že jim to nechutná. Když jsou u mě, dostanou oběd, část opravdu sní, protože u mě se to tak prostě dělá, pak dostanou až svačinu, mezitím maximálně jeden bonbon. a večeři sní celou, mají hlad. jasně, nenutím je do špenátu, když ho nesnáší, ale normální jídla prostě snědí. Tvůj přístup mi přijde fajn, jak k jídlu, tak k dceři :)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama