Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Šáruší píše:
ano. Pohřeb je v podstatě rozloučení pro pozůstalé. Není to akt pro mrtvého, ale možnost pro pozůstalé, jak se rozloučit, uzavřít to a jít dál. Ale je to dobrovolná možnost. Není to povinnost. A už vůbec jakože to není očistec, jdu tam, vím, že to bude peklo, že na mě budou nenávistně vrčet a házet špínu, já se z toho složím, dopředu se to bojím…no tak to ne, ani omylem. A aby byly fotky, že jsi byla v davu na pohřbu? Nebo fotky z pohřbu? Brutální, jako máme je, tchána dokonce napadla tak skvělá myšlenka, že to jako nafotím já, jsem přeci fotografka…jako fakt brutální. Nikdy v životě se na fotky z pohřbu nepodívám. Takže prostě nechoď a dej se postupně do pořádku. Cítím z tebe strašný vztek, že to těm dětem udělal. Chápu tě, taky bych ho měla, obrovský. Nemusíš tam chodit, nemusíš.
Fotky z pohřbu? To je brutální…
Máme to taky nedávno za sebou a byla jsem totálně na maděru. Že bych dokázala fotit, to si nedovedu představit. Ani na hostině.
@topkiss píše:
@Malina7
Mě tohle strašně mrzí. Dělala jsem pro něj i pro děti první poslední. To že si on nasel milenku byla pro me hrozná potupa. A jeho rodina mi ještě bude sprostě nadávat, že jsem ho k tomu dohnala, protože jsem s detma utekla? Za to si ale mohl sám. Přeci jsem nemohla dělat, že se nic nestalo…
Nic si nevyčítej! Oni mají vztek stejně jako ty a snaží se na tebe hodit jeho vlastní zodpovědnost. Měli by být naštvaní jen na něj. Na tu ženskou.
@LaPaloma píše: Šla bych jedině s podmínkou, že půjde někdo se mnou, kdo by případně mohl svědčit při fyzickém napadení před soudem. Nakonec i při slovním napadání. Svědek se hodí pro budoucnost, aby šlo korigovat fámy. Pokud by tam něměli být i cizí nezávislí lidé, čili by to byl pohřeb pouze v rodinném kruhu - tak tam bych nešla za žádných okolností.
To by zakladatelka byla čistě funkční hromosvod.
Asi jo, někoho s sebou. A kdyby došlo ke konfliktu, okamžitě odejít.
Zakladatelko, jeho rodinu to přejde, časem, ale přejde. Na pohřeb běž, protože jinak by sis to časem vyčítala. Teď ten pocit nemáš, ale časem bys mít mohla. Na tvém místě bych se držela stranou, nevcházela do konfliktů, seděla někde bokem a pak v klidu odešla. Budou to emoce z obou stran, ale to zvládneš.
Pro ně je to teď těžké. Rodiče potřebují tu bolest nějak obejít, soustředit se na něco jiného, tím je teď nenávist vůči tobě. Měli jsme podobnou situaci v rodině, kdy se muž zabil (jen s tím rozdílem, že mu byla nevěrná manželka a chtěla se dát rozvést). Jeho maminka se vyloženě upnula k nenávisti vůči té ženě, nemohla jí přijít na slovo, pohřeb byl také hodně emotivní (napadli se tam sourozenci jeho i její). Uběhl nějaký čas, hrany se obrousily, ta maminka sama uznala, že za jeho rozhodnutí jeho žena nemůže a dnes už se i čas od času ta snacha zastaví na kávu, volají si.
Chce to čas.
Omlouvám se za anonym, ale jsou to velmi citlivé údaje v rodině a nerada bych čeřila něco, co už nějakou dobu spí.
@Russet píše:
Fotky z pohřbu? To je brutální…Máme to taky nedávno za sebou a byla jsem totálně na maděru. Že bych dokázala fotit, to si nedovedu představit. Ani na hostině.
Budeš se divit, ale mám takové příbuzné, kteří se neštítí fotit ani při obřadu. Já to nikdo moc neřešila, ale už mají pěkné pohřební album. ![]()
@Anonymní píše:
Budeš se divit, ale mám takové příbuzné, kteří se neštítí fotit ani při obřadu. Já to nikdo moc neřešila, ale už mají pěkné pohřební album.
Lidi jsou různí ![]()
Ahoj maminky prosím o radu. před pár dny nám zemřel kamarád. Před 10ti lety jsme se hodně stýkali a kamrádili se a pak se naše cesty rozešli a už jsme se nevídali spíše jsme se občas někde potkali náhodou. Ted bude pohřeb a my s manželem přemýšlíme jestli je nutná květina případně jestli vůbec na pohřeb jít. Chtěli bychom se v kostele někde v davu v zadu rozloučit, ale nevíme jak je to s tou květinou? Já na pohřbu nikdy nebyla a manžel tvrdí, že není nutná. Děkuji
@Anonymní píše:
Ahoj maminky prosím o radu. před pár dny nám zemřel kamarád. Před 10ti lety jsme se hodně stýkali a kamrádili se a pak se naše cesty rozešli a už jsme se nevídali spíše jsme se občas někde potkali náhodou. Ted bude pohřeb a my s manželem přemýšlíme jestli je nutná květina případně jestli vůbec na pohřeb jít. Chtěli bychom se v kostele někde v davu v zadu rozloučit, ale nevíme jak je to s tou květinou? Já na pohřbu nikdy nebyla a manžel tvrdí, že není nutná. Děkuji
Kamarádovi bych jednoduchou kytici donesla.
Me prijde ze nutna je. Je to vyraz ucty a ja vzdy kdyz byla na pohrbu tak kytici nesla. 2,4 karafiaty nebo ruze
@Qadra píše:
Nutná není, ale jeden karafiát Vás cenově nepoloží
sudý počet, jeden karafiát je naprostý faux pas
@Qadra píše:
Nutná není, ale jeden karafiát Vás cenově nepoloží
Dva ![]()
Nedávno jsem byla na pohřbu sousedovi, kterého jsem deset let neviděla.
Květiny pokládali přede dveře kostela, bylo tam takové množštví, že jsme se ani do kostela všichni nevtěsnali, neprobíhala ani kondolence, zároveň totiž probíhal obřat i za jeho dítě a babička/matka hned po obřadu v slzách odjela.
Takže byl obřat a rozloučení jen v kostele, kdo se chtěl rozloučit květinou, měl možnost jen před tím kostelem.
Pokud bude u vás probíhat rozloučení i na hřbitově, ženy hážou květiny vedle hrobu a myslím i hromádku hlíny, chlapy většinou jen hromádku hlíny, ale květinu mohou taky. Myslím, že na hrob je sudý počet květin.